HOST - vydavatelství strana 23 z 52

Kompletní Březinovo básnické dílo v novém komentovaném vydání Vývojově ucelená a filozoficky sevřená poezie Otokara Březiny (1868—1929) představuje vrchol metafyzického symbolismu v české literatuře, v jeho syntetismu a absolutizaci umění jakožto nejvyšší formy duchovní činnosti. Svazek obsahuje všech pět básnických knih (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce) spolu s torzem šesté sbírky, které vytyčují básníkovu cestu od mytologizace bolesti ke stupňované abstraktnosti, od individuální melancholie k nadosobní harmonii. Texty s oporou rukopisů a starších vydání připravili Jiří Flaišman a Michal Kosák a komentářem je doprovodil Josef Vojvodík.

Spánek považujeme za samozřejmost. Nic není vzdálenější skutečnosti. Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku. Spánek se proto často považuje za projev lenosti nebo ztrátu času — stává se z něj problém k vyřešení. Západní medicína i různá průmyslová odvětví se tak v posledních letech stále více zaměřují na to, jak zmenšovat dopady spánkové deprivace na lidské zdraví. Tím se však řeší až důsledky, nikoli příčiny celé epidemie spánkových poruch, a vzniká paradoxní situace: problémy průmyslově řízených životů řeší opět průmysl. Antologie Odpočinek v neklidu přináší pohledy kulturních teoretiků, historiků, filozofů a sociologů na současnou krizi spánku, která až donedávna zůstávala na okraji zájmu humanitních a sociálních věd. V textech zásadních autorů se ukazuje, jak moderní kapitalistické řízení formuje biopolitiku — moc, jíž se podřizují naše těla i sny.

Vyvrcholení trilogie z hokejového městečka Medvědín. Od událostí, o nichž nikdo nechce mluvit, uběhly dva roky. Všichni se snažíme posunout dál, jenže cosi v této krajině to člověku nikdy úplně nedovolí. Jsme město se smutkem v srdci a násilí tady visí ve vzduchu, máme rádi pohádky s dobrým koncem, ale vlastně jsme asi tušili, že tahle mezi ně nepatří. Tentokrát to začíná vichřicí a končí střelbou. Někdo, kdo byl dlouho pryč, se vrací domů. Někdo nás opouští navždy. Někdo se zamiluje, někdo sní o NHL a někdo o pomstě. Někdo usíná vedle své nejlepší kamarádky, někdo se pokouší zachránit manželství a někdo se snaží ochránit své děti. Někdo nenávidí, někdo bojuje, někdo popadne zbraň a zamíří ke stadionu. Ne všichni, za něž jsme bojovali, se dočkají šťastného konce a ne všichni, které milujeme, zestárnou.

Strhující příběh šílenství, síly krevních pout a lásky v kulisách rozpadající se Evropy Viktor Juhl je etnický Němec z mnohonárodnostní Bukoviny, který během druhé světové války musí narukovat k jednotkám SS. Potácí se prostorem krvavých zemí — Ukrajiny a Běloruska —, jimiž se fronta několikrát převalila tam a zpět. Jemu jako by se ale zvěrstva válečného konfliktu vyhýbala. Zmámeně a otupěle bloudí po zajateckých táborech. Jeho cesta připomíná hypnotickou pouť, kdy se všechno děje mimoděk, bez vůle a bez svědomí. Jako kdyby vše prožíval v horečce nebo bizarním snu, což ještě podtrhuje autorův výjimečný, podmanivě expresivní styl. Z tohoto blouznění procitá Viktor Juhl ve chvíli, kdy ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi potkává svou první lásku z rodné Bukoviny, židovku Saru. A zoufalým činem se ji rozhodne zachránit. Násilí je románem neobvyklým a pozoruhodným stejně jako jeho autor. Alexander Staffa vydává své první dílo v pětasedmdesáti letech, pracoval na něm více než deset let a procestoval při tom všechna místa, kterými prošel jeho hrdina.

Videohry jsou napínavé a srdcervoucí. A co teprve jejich vývoj! Počítačové hry v současnosti představují největší zábavní průmysl, v němž se každoročně otáčejí miliardy dolarů. Ale ať už vznikají v obrovských produkčních studiích, nadnárodních korporacích, malých nezávislých týmech, či u jednotlivců, do herního podnikání vždy vstupuje nevypočitatelný lidský a tvůrčí faktor. Téměř za každou hrou a aplikací se skrývá drama, které občas nabývá až antických rozměrů. Úspěšná studia znenadání zanikají, vývojáře terorizuje diktátorský šéf, slibované peníze ne a ne přijít, korporátní strategie připomíná absurdní divadlo, herní koncept se v půlce produkce ukáže jako nesmyslný. Podobné příběhy za úspěšnými hrami, jako jsou Bioshock Infinite, Dead Space nebo World of Warcraft, vypráví v knize Press Reset reportér Jason Schreier. Líčí osudy lidí, které práce na počítačových hrách dohnala na hranici finančních i psychických možností, a ptá se, zda je videoherní průmysl v současné podobě vůbec udržitelný.

Jak moc je důležité to, co text neříká? A jak o ne(do)řečeném přemýšlí literární teorie? V každém vyprávění se ve větší či menší míře objevuje to, co literární teorie tradičně označuje místy nedourčenosti, prázdnými místy nebo mezerami. Čtenář na ně reaguje různě: domýšlí nevyřčené, formuluje hypotézy, zapojuje své literární i kulturní znalosti, reaguje ale také emocionálně a tělesně. Nadto může být vystaven zkušenosti prázdna, nejistoty, nevědění. Kniha reflektuje tyto problémy na pozadí dějin teorie literatury, od klasických konceptů přechází k aktuálním výzkumům kognitivní vědy druhé generace, věnuje se však i konceptům, které vyplňování mezer dávají do souvislosti s etikou. V závěrečné kapitole nahlíží autor na mezery ještě z jiného úhlu: prožitek nevědění představuje jako zkušenost otřesu samozřejmostí smyslu či jako vstup na půdu patočkovské vykloněnosti do noci, prostřednictvím níž se svět může čtenáři připomenout jako místo, kde se děje dar zjevování.

Humorný příběh o záchraně rodiny, jejíž členy by člověk občas nejradši zabil. Když vás rodiče pojmenují Jacqueline Coco Marilyn, jako by do vás vkládali naděje, že v životě dokážete něco ohromného — třeba že zvládnete přemluvit svou tvrdohlavou mámu, aby s vámi vyrazila na plavbu po Středozemním moři. To se vám povede. A na lodi chcete uskutečnit svůj plán: jí dohodíte přítele a vy si v lehátku na palubě oddechnete od dětí, manžela i všech otravných povinností. Čeká vás přepych a pořádná dávka Řecké Radosti® — co by se mohlo pokazit?

Nestvůry vám nemůžou ublížit — pokud jste jedna z nich. Když vyjde Krvavý měsíc, potomci sedmi zakladatelů města Ilvernath vyberou své zástupce, aby se mezi sebou utkali v turnaji na život a na smrt. Vítěz získá neomezenou vládu nad tajným zdrojem vysoké magie, nejmocnějším na světě — o němž se traduje, že už je dávno vyčerpaný. Nelítostný souboj o moc a postavení probíhal po generace v utajení. Zatímco nejmladší potomci umírali, jejich rodiče spřádali plány, jak získat výhru pro sebe a svůj rod. Ovšem tentokrát je všechno jinak. Někdo zasvěcený promluvil a světlo světa spatřila kniha plná detailů o krutém klání. Na jednu stranu jsou tak šampioni bez varování vrženi do centra pozornosti celého světa, na druhou stranu však kniha každému z nich poskytuje jistou výhodu — představuje totiž cenný zdroj poznatků o soupeřích a ty zase můžou být klíčem k vítězství. Krvavý měsíc vychází. Turnaj začíná. My všichni neřádi je prvním dílem dvoudílné magické série.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat.  Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností? Švédský vědec Johan Eklöf zkoumá, jak umělé osvětlení a světelný smog ovlivňují přirozené biorytmy fauny, flóry i člověka. Autor je zoolog, avšak na dosud opomíjený problém nadměrného využívání umělého osvětlení se dívá rovněž z pohledu kulturní historie, ekologie a filozofie.

Mají-li lidé vše, co si přejí, záleží na tom, aby měli ještě víc? Na měsíci jménem Panga kdysi dávno lidé pro svůj blahobyt využívali práce robotů. Jednoho dne se však stalo něco nečekaného — roboti nabyli vědomí a rozhodli se uchýlit do divočiny, daleko od lidských továren, aby poznali svět v celé jeho lidmi neposkvrněné kráse. Po dlouhých staletích odloučení, kdy už z robotů ve světě lidí nezbylo víc než legendy, však nastal čas. Čas dozvědět se, jak se lidem daří. A co potřebují. Mezitím se lidé naučili poradit si sami. Věnují se farmaření, řemeslům nebo práci v klášterních řádech. Jako například Echo. Stará se o klášterní zahrady, ale cítí, že život ve městě není to pravé. Proto se rozhodne cestovat po venkově a provádět čajové obřady. Nespokojený vnitřní hlas však stále neutichá, a tak zbývá jediné — vydat se k hranicím, kde začíná divočina. Právě tam, kam míří i první robotí vyslanec do světa lidí. Dokáže vypátrat, co lidé potřebují, když se zdá, že to nevědí ani oni sami?

O ztrátě identity a etickém rozměru bytí Z díla Josefa Topola vybíráme pět her, vystihujících konstantní témata jeho tvorby: zobrazení rozpadu světa, v němž byl člověk pevně svázán s přírodou, a zachycení složitosti mezilidské komunikace. V lyrickém dramatu z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1963) Topol naplno rozvinul svůj básnický talent, když prolnul každodenní realitu se symbolikou karnevalového převrácení hodnot; v existenciální hře Kočka na kolejích (1965) experimentoval s možnostmi dramatického dialogu; v citově hořké jednoaktovce Hodina lásky (1968), balancující na pomezí skutečnosti a snu, poukázal na neschopnost člověka žít přítomností; v podobenství o krizi lidské identity Sbohem Sokrate (1976) zachytil bezvýchodný stav společnosti v době normalizace a do bilancující tragikomedie Hlasy ptáků (1989) promítl nejen vlastní, ale v zásadě i generační stesk nad uplývajícím životem. Lenka Jungmannová v průvodní studii představuje celou Topolovu dramatickou tvorbu, již zasazuje do širších kulturních souvislostí. Součástí této reflexe jsou i kritické ohlasy vzniklé při příležitostech inscenací her. Ve svazku jsou dále dokumentovány údaje o knižních vydáních a překladech dramat i o jejich scénických nastudováních.

Tento žánrově i tematicky široce pojatý soubor hagiografické a meditativní tvorby Fridricha Bridela soustřeďuje nejen autorovu písňovou poezii lyrickou a epickou, ale i rozsáhlé básnické skladby nábožensky vzdělávacího a kontemplativního charakteru. Svazek otevírá výrazně patrioticky laděný Život svatého Ivana (1657), českého zemského patrona a poustevníka, jehož eremitství představuje vyhraněný typ křesťanské spirituality. Doplňují jej dva veršované přídavky — Hodinky o svatém arciotci Ignaciovi a Hodinky o svatém otci Františku Xaveriovi (oba 1658) — následované vánočním zpěvníkem Jesličky (1658), obsahujícím mimo jiné proslulé skladby i cyklus Slavíček vánoční či Katechismus. Texty písní doprovázejí původní barokní notace tištěné v moderní hudební transkripci. Srdcem výboru je meditativní báseň Co Bůh? Člověk? (1658), v níž Bridel s pokorou, úctou a duchovní láskou vyjádřil nesouměřitelnost božské dokonalosti a lidské omezenosti. Svazek uzavírá výchovně vzdělávací dialog Křesťanské učení veršemi vyložené (posmrtně 1681), systematicky a umělecky zpracovaný katolický katechismus, který současnému čtenáři přibližuje myšlenkový svět křesťana 17. století.

Otec a dospívající dcera bojují o přežití ve válkou zmítané Kambodži. Podaří se jim k sobě najít cestu? V roce 1978 je v Kambodži u moci komunistický režim. Jack Elliot se živí jako žoldák a lidský život — i ten jeho — má pro něj nízkou cenu. Když ho bohatý kambodžský uprchlík Áng Júon požádá, aby zachránil jeho rodinu před Rudými Khmery, Elliot počítá s tím, že tento úkol nemusí přežít ani on sám. Mezitím Elliotova dospívající dcera Lisa pohřbila matku a zůstala na všechno sama. Svého otce doposud považovala za mrtvého a je pro ni překvapením, když zjistí, že je naživu. Ve snaze neznámého rodiče poznat vyrazí až do dalekého Bangkoku, kde padne do zajetí. Příběhy otce a dcery — oddělených stovkami mil — se proplétají. Elliot a Lisa se vydávají po kruté cestě nebezpečnou džunglí k sebepoznání.

„Nekonečná čtyřverší“ undergroundové legendy Kde leží klíč k legendě se značkou JHK? Zdálo by se, že ji stvořily jedinečné formy plus dekadence plus underground, ale spíš to bude tak, že to, o čem on jedinečně píše, jsou záležitosti obecně srozumitelné pro všechno živé a občas snad i myslící. Básník, aby jím skutečně byl, musí vydat své svědectví. Jenže pak je zde ještě jiný zápas. Vyvzdorovat na nicotě aspoň vteřinu, vyrvat z její všežravé tlamy třeba střep, učinit z něj svou skutečnost. To je to jediné, co duch & slovo zmůže, i když je to boj marný, nikoli však zbytečný. Námitka, že se autor opakuje, je tedy zcela bezpodstatná. Co by tak jiného měl dělat? Krchovského „nekonečná čtyřverší“ jistě váží víc než takzvaná literatura a její efemérní ambice. „Záhrobní příběh, nebo ‚lidský‘? a co je pravda, a co lež? ať píšu, co chci, je to vždycky jen variace na totéž“.

Čtivá historie chuti a čichu Touha po lahodných chutích ovlivnila běh lidských dějin. Rob Dunn a Monica Sanchezová nabízejí nový pohled na to, proč nám jídlo přináší radost. Jak chuť přispěla ke vzniku prvních nástrojů, jaký mohla mít vliv na vyhynutí dávných velkých savců a jak se podílela na evoluci nejchutnějších a nejtučnějších plodů na světě? Dozvíte se o chuťových receptorech, o nichž jste ani netušili, že je máte, zjistíte, jak fermentovat mastodonta, jak paleolitické umění souvisí se sýrem, proč se podvědomě vyhýbáme hořkému a naopak milujeme sladké a slané, a mnoho dalšího. V knize Lahoda. Evoluce lidských chutí se prolínají příběhy s nejnovějšími vědeckými výzkumy provedenými u primátů i lidí; kniha se zevrubně zabývá historií chuti, která ovlivnila vývoj člověka a formovala požitky, jež nám jídlo přináší.

Sbírka niterných povídek ověnčená prestižním oceněním Anasoft Litera 2021 Jednorožci aneb věční hledači. Lidé, kteří jsou nějakým způsobem jiní, ať už svou orientací, nebo jistým podivínstvím, novodobí nomádi z generace mileniálů, kteří usilují o totéž jako všichni ostatní — o lásku, vztah, porozumění a přijetí. Jejich odlišnost jim však brání toho všeho dosáhnout, potýkají se s nejistotou a samotou a často zůstávají nepochopeni, přesto neztrácejí sebeironii a vtip. Nenaplňují očekávání diktovaná či nenápadně podsouvaná prostorem, v němž žijí. Tento prostor se však v povídkách odráží velmi přesně a trefně, ať už nás zavedou do kavárny, venkovské chalupy, pronajatého městského bytu, nebo na psychiatrické oddělení; a nezáleží na tom, zda se odehrávají v Bratislavě, Tbilisi, nebo na východoslovenské vesnici. Každá z postav tápavě ohledává své okolí a s většími či menšími úspěchy se v něm učí žít. A přes všechny překážky v jejich životě nechybí ani lehkost a humor.