HOST - vydavatelství strana 24 z 36

Je vůbec možné najít dokonalost, když všechno kolem je relativní? Člověk nemůže být stále tím, kým byl před lety. Která z událostí však jeho proměnu způsobila? A má vůbec smysl zkoušet se vracet k tomu, kým jsme bývali? Většina figurín, které přebývají v kavárně Přístav, se ničím netrápí. Ve věčné blaženosti nemyslí na to, jaký byl jejich život v době, kdy byly ještě lidmi. Jen Gabriel a Helena úplně zapomenout nedokázali. Vzdávají se proto věčnosti a vracejí se do svého životního příběhu, aby prozkoumali jeho zlomové okamžiky a znovu a jinak mu zkusili porozumět. Čtivý filozofický román Karolíny Fílové se zabývá tématem možností proměny lidské identity na pozadí myšlenkového experimentu známého jako Theseova loď. Barvitý příběh plný atmosfér a prožitků klade otázky po možnostech morální dokonalosti ve světě, kde je všechno včetně člověka jen relativní.

Čtěte tuto knihu pozorně a dožijte se ve zdraví vysokého věku. Elixír mládí a pramen nesmrtelnosti hledají lidé odjakživa a současný trend biohackingu to jen potvrzuje. Měříme své životní funkce, řešíme spánek a stravu… ale můžeme se při své honbě za kvalitním dlouhým životem inspirovat i v říši zvířat? Jakou roli v dlouhověkosti hraje genetika a jak s tím vším souvisejí medúzy? Kniha mladého dánského vědce Nicklase Brendborga hledá odpovědi na otázku, zda se můžeme ve zdraví dožít vysokého věku, upozorňuje na zajímavé výzkumy z oblasti dlouhověkosti a srozumitelně a zábavně vysvětluje vědecké objevy. Dozvíte se, proč je dobré darovat krev, kdo byl autorem první diety a jak dlouho se dá vydržet bez jídla. Z nejnovějších poznatků pak vycházejí doporučení, co můžeme udělat pro to, abychom žili déle a zdravěji.

Jedinečné vyobrazení světa otroctví a příběh o nejstarším americkém boji — boji za svobodu Mladý Hiram Walker se narodil jako otrok. Když majitel plantáže prodal jeho matku, Hiram na ni ztratil veškeré vzpomínky — získal však tajemné nadání, které mu jednoho dne zachrání život. Setkání se smrtí v Hiramovi probudí naléhavou touhu utéct z plantáže, tedy z jediného domova, který kdy měl. Tak začíná nečekaná cesta, která vede Hirama z kdysi hrdých, ale nyní již skomírajících virginských plantáží přes setkání se členy radikální podzemní organizace až k utopistickým hnutím na Severu. Ačkoli se zapojí do podzemní války mezi otroky a otrokáři, neustává ani ve svém vlastním boji — stále se touží vrátit na Jih a dostat odtamtud i své nejbližší. Aby to dokázal, musí nejprve ovládnout svůj tajemný dar a rozpomenout se na příběh své největší ztráty.

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku. Klimatická a koronavirová krize mají vedle svých bezprostředních, doslova fyzických dopadů i jeden překvapivý důsledek filosofický. Jak lze ve světě, kde každé soukromé rozhodnutí ovlivňuje planetu či veřejné zdraví, utvářet společné politické vize budoucnosti? Podobně jako byly revoluční narativy dvacátého století - fašismus a komunismus — pohřbeny svým vlastním tragickým uskutečněním, i neoliberální víru v neomezený trh a svobodu individualit podkopává omezená kapacita planety a znovuobjevená křehkost lidského zdraví nebo globálního řádu. Do politiky vstoupily po několika dekádách zdánlivé strnulosti neživé entity, smrt a válka. Rozpohybovaly se dějiny a my se o nich učíme znovu přemýšlet. Jedním z prostorů, v nichž se tradičně promýšlela dějinná dynamika a její zákonitosti, byl a je román. Autoři jako György Lukács či raný Milan Kundera propojovali román s dějinami v ideji „velké epiky, v níž se malé příběhy jednotlivců prostupují s velkými příběhy národů či tříd. Literární modernismus však román vysmekl z totálnosti eposu, když začal zachycovat každodenní skutečnost v její nejednoznačnosti, neukončenosti a subjektivitě: jako by se hrdinou dějin mohl stát kdokoliv, dějinami cokoliv. Pavel Barša konfrontuje myšlení o románu nejen s historickou zkušeností dvacátého století, ale rovněž s realitou století jednadvacátého a za pomoci autorů jako Michail M. Bachtin, Erich Auerbach nebo Bruno Latour oživuje debatu o románu coby místu dějin.

Navenek působí jako nepřístupní géniové. A uvnitř? Daniel Tammet dokáže to, co jen málokdo na světě. Zvládne se naučit cizí jazyk za týden. Vyjmenuje zpaměti přes dvacet tisíc číslic v čísle đ a téměř automaticky řeší komplexní matematické operace. A žije se synestezií — vnímá čísla nebo slova jako pevně spojená s určitými barvami, tvary a strukturami. Jeho životní dráha má však k matematické průzračnosti daleko; výjimečnost totiž zpravidla znamená také nepochopení a osamění, posměch a někdy i šikanu. Narozen v modrý den je autobiografické vyprávění o dětství a dospívání mimořádně inteligentního chlapce s Aspergerovým syndromem, génia, pro něhož jsou obyčejné každodenní situace často neřešitelným problémem. Světový bestseller přeložený do bezmála dvaceti jazyků je příběhem o jedinečném prožívání citlivého chlapce i o společnosti, která jej obklopuje a zároveň ho svými požadavky a představami utváří.

Historický fantasy román ze středověkého Ruska Píše se rok 1455. Moskevské velkoknížectví sílí, pohlcuje okolní území a rozšiřuje se směrem na východ — tam, kde se pod svahy Uralu rozkládá jiný, prastarý a děsivý svět. Nad vrcholky Kamenného pásu září pichlavá pohanská souhvězdí, temena vrchů se ježí palisádami hradišť, ze země ční nespočetné modly a v černých hlubinách hvozdů se dosud ukrývají podivné bytosti… Srdce tajgy je velkolepá historická freska s nádechem pohanské i křesťanské mystiky: skutečná brána do jiných, téměř zapomenutých dob. Především se však jedná o příběh lidí, kteří neochvějně — byť nezřídka marně — čelí osudu a jeho nezvratnosti. Román se téměř ihned po vydání v roce 2003 stal zásadní událostí na poli ruské literatury. Získal řadu ocenění a jeho autor se okamžitě zařadil k nejuznávanějším ruským spisovatelům současnosti. České vydání je opatřeno doslovem Michala Kováře, v němž objasňuje historické souvislosti románového příběhu a přibližuje méně známé události ruských dějin.

Druhá část oceňované tetralogie Knihy Babylonu Útěk z Babylonské věže není snadný, ale návrat je ještě těžší. Thomas Senlin a jeho nesourodá posádka sice unikli ze spárů babylonských byrokratů a despotů, nyní však nemají na vybranou a na své uloupené vzducholodi musejí vést svízelný život pirátů. Senlin se ovšem nevzdává a dál pátrá po své ztracené ženě. Bez peněz a velkých nadějí se s žádostí o pomoc obrátí na bájnou postavu Babylonské věže, záhadnou bytost jménem Sfinga. Ta však nikomu nepomáhá zadarmo — a Senlin už dobře ví, že dluhy v Babylonu nejsou nikdy takové, jak vypadají. Navíc se Thomas Senlin musí rozhodnout, zda dá přednost přátelům, svobodě, nebo své ženě. Jenže čas se mu krátí.

Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy odehrávající se v brutálním světě podobném Římské říši. Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod tvrdou nadvládou Válečnického impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii a bude pro ně špehovat, zachrání jejího bratra před popravou. Elias, nejlepší voják na akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se Zkoušek, nemilosrdné soutěže, z níž má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši. Když se Laiiny a Eliasovy cesty na akademii zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propojené víc, než by si vůbec dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria.

Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by je Britt-Marie měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžičky, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že soda vyčistí skoro všechno.

Pokud byste někoho zabili, pamatovali byste si to. Nebo snad ne? Na opuštěnou pláž na hebridském ostrově Harris moře vyplaví neznámého muže. Je těžce podchlazený a sotva naživu. Neví, kdo je, ani jak se tam dostal. U sebe má mapu takzvané Umrlčí cesty. Netuší, kam ho zavede, ale ví, že se po ní musí vydat. Detektiv George Gunn vstupuje na břeh ostrůvku ležícího dvacet mil západně od Vnějších Hebrid se zlou předtuchou. Na skále tu byl nalezen muž utlučený k smrti a detektiv musí zjistit, kdo to udělal a proč. Dospívající dívka leží ve svém pokoji v Edinburghu a zoufale se snaží zjistit pravdu o smrti svého otce, průkopnického vědce. Čím víc se dozvídá o povaze jeho výzkumu, tím víc tuší, že za jeho zmizením stál někdo jiný. Umrlčí cesta sleduje tři nebezpečné cesty k šokující pravdě — a ke zjištění, že nevědomost nás může stát život.

Pátý díl ze série čínských thrillerů. Vrcholový čínský plavec spáchá v předvečer olympiády sebevraždu — a Čína tak ztrácí naději na vítězství proti Americe. Olympijský vzpěrač si vezme život v náruči své pekingské milenky — a nejvyšší kruhy se pokoušejí tento skandál ututlat. Jenže ze sebevražd se vyklubou vraždy a ukáže se, že jsou spojeny s dalšími „náhodnými úmrtími“ nejlepších čínských atletů. Případu se ujímá čínský detektiv Li Jen a americká soudní lékařka Margaret Campbellová. Jejich jedinou nadějí je olympijská běžkyně. Ta ale záhadně zmizí a Liho kariéra i budoucnost mezinárodní atletiky se ocitají ve vážném ohrožení.

Takhle končí svět. Zase.Během jediného dne se stanou tři strašné věci. Essun, která se skrývá v jednom tichém městečku jako obyčejná učitelka, přijde domů a zjistí, že manžel surově zavraždil jejich syna a unesl dceru. Mocné Sanzedské císařství, jež bylo po tisíc let nositelem pokroku a základem civilizace, se zhroutí, protože jistý šílenec pomstychtivě zničí jeho největší město. A co je nejhorší, v srdci jediného světového kontinentu se začne rozevírat velká rudá trhlina, která chrlí tolik popela, že zakryje oblohu na celé roky. Nebo staletí. Toto je ale Tišina, svět, kde boj o život není zdaleka ničím novým a kde větší strach než dlouhá chladná noc budí orogénové - ti, kdo ovládají sílu země jako zbraň. Essun si uvědomí, kým je, a rozhodne se získat dceru zpátky. Je jí jedno, že svět kolem ní se rozpadá. Bude-li to nutné, klidně ho sama zničí, jen aby dosáhla svého.

Šestý, závěrečný díl série čínských thrillerů Říká si Pekingský rozparovač. Jeho oběti jsou mladé, krásné a odporně znetvořené. Veškerá pozornost se upírá na velitele pekingského oddělení závažných zločinů Li Jena. Jeho nadřízení, média i vyděšená veřejnost žádají rychlé výsledky. Americká patoložka Margaret Campbellová je přizvána, aby na těle jedné z obětí provedla pitvu. Její nález šokuje všechny, kdo na případu pracují. Krátce nato začne Li od vraha dostávat osobní dopisy a jeho život i kariéra se pomalu rozpadají. Pokud chce sám sebe a svou rodinu zachránit, musí co nejrychleji odhalit Rozparovačovu identitu.

Filozofie zbavená akademických pout. Píše se rok 1933. V pařížském baru Bec-de-Gaz nedaleko Lucemburských zahrad si tři mladí přátelé objednávají meruňkový koktejl. Světle oranžový nápoj patří k místním specialitám, takže to není nic zvláštního. Až na to, že druhá runda zásadně ovlivní filozofii, literaturu a světovou kulturu. Ti tři u malého stolku jsou Simone de Beauvoir, Jean-Paul Sartre a Raymond Aron a zrovna se seznámili s fenomenologií, filozofickým směrem hlásajícím „zpátky k věcem samým“. Předmětem filozofického zájmu se tak najednou může stát dopitá sklenice nebo otrávený číšník, který ji odnáší. A právě v této chvíli začíná také kniha Sarah Bakewellové, která s erudicí a zároveň s lehkostí líčí životní osudy předních evropských myslitelů, spisovatelů a dramatiků - Martina Heideggera, Alberta Camuse, Jana Patočky a dalších - a přitom sleduje existencialistickou nitku ve světovém myšlení. Top Ten 2016 podle The New York Times, kniha roku v The Guardian, Times Literary Supplement, The Observer a dalších.