HOST - vydavatelství strana 24 z 52

Sbírka niterných povídek ověnčená prestižním oceněním Anasoft Litera 2021 Jednorožci aneb věční hledači. Lidé, kteří jsou nějakým způsobem jiní, ať už svou orientací, nebo jistým podivínstvím, novodobí nomádi z generace mileniálů, kteří usilují o totéž jako všichni ostatní — o lásku, vztah, porozumění a přijetí. Jejich odlišnost jim však brání toho všeho dosáhnout, potýkají se s nejistotou a samotou a často zůstávají nepochopeni, přesto neztrácejí sebeironii a vtip. Nenaplňují očekávání diktovaná či nenápadně podsouvaná prostorem, v němž žijí. Tento prostor se však v povídkách odráží velmi přesně a trefně, ať už nás zavedou do kavárny, venkovské chalupy, pronajatého městského bytu, nebo na psychiatrické oddělení; a nezáleží na tom, zda se odehrávají v Bratislavě, Tbilisi, nebo na východoslovenské vesnici. Každá z postav tápavě ohledává své okolí a s většími či menšími úspěchy se v něm učí žít. A přes všechny překážky v jejich životě nechybí ani lehkost a humor.

Jste připraveni na druhou lekci ve Scholomancii? Mladá čarodějka Galadriel má před sebou poslední rok ve Scholomancii, drsné kouzelnické střední škole. Jenže právě tento ročník je ze všech nejnáročnější, a co hůř — na jeho konci na studenty čeká děsivý přízrak v podobě závěrečné zkoušky, ze které zdaleka ne všichni vyjdou živí. Galadriel si v minulém roce ověřila, kam až sahají její magické schopnosti, a získala i několik důležitých spojenců. Začíná doufat, že by mohla u zkoušky uspět. Jenže škola to zjevně ví také — a snaží se jí v tom všemi prostředky zabránit nebo ji alespoň donutit, aby konečně naplnila dávné proroctví a stala se nejstrašnější černou čarodějkou všech dob. Pokud si má Galadriel zachránit holý život, bude muset zatnout zuby, napnout všechny síly — a taky porušit pár pravidel. A možná ani to nemusí stačit…

Niterná zpověď jedné z nejvýznamnějších dánských autorek dvacátého století V Dánsku již kultovní trilogie zavádí čtenáře do Kodaně mezi třicátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Tove Ditlevsenová vypráví svůj životní příběh — příběh ženy z obyčejného dělnického prostředí, odkud se snažila co nejdříve uniknout do světa literatury. Kniha vyobrazuje složitá ženská přátelství, manželství bez citu a porozumění, mateřství a nechtěná otěhotnění, milostná vzplanutí, rozpolcení mezi muži, závislost na alkoholu a drogách, ale především závislost na psaní. Autorka se již v sedmnácti letech stala slavnou básnířkou, ovšem věnovala se i psaní novel, románů, povídek, esejů a především memoárů. Svůj život ukončila roku 1976 sebevraždou. Ačkoli ji soudobá kritika kvůli jejímu dělnickému původu i prostému faktu, že je žena, nebrala vážně, Ditlevsenová se nakonec vypracovala v jeden z nejnaléhavějších hlasů dánské literatury dvacátého století a se stejnou intenzitou oslovuje čtenáře po celém světě i dnes.

Nescházejí nám znalosti. Chybí nám odvaha uvědomit si, co víme, a vyvodit z toho důsledky. „Vyhlaďte všechny ty netvory!" říká ve slavné Conradově novele Srdce temnoty šílený obchodník Kurtz. Je to cynické doporučení, jak zajistit bílým kolonizátorům pohodlné podnikání s africkými surovinami. Kurtz je sice fiktivní postavou, ztělesňuje však evropské myšlení své doby. Myšlení, pro něž byla genocida legitimní cestou k bohatství a moci; myšlení, které mělo zrodit dvacáté století i s jeho hrůzami. Pravda má občas podobu střípků rozházených všude kolem. Abychom ji mohli zahlédnout, musíme poodstoupit v prostoru i čase. Švédský spisovatel Sven Lindqvist proto podnikl pouť Saharou, aby mohl psát o temné minulosti evropského bohatství a imperiálního rozmachu. Vznikla dnes již legendární kniha Vyhlaďte všechny ty netvory, fascinující a brutální hybrid cestopisu, eseje a průvodce dějinami, přeložený do dvaceti jazyků, který vzbudil kontroverzi svým odhodláním pojmenovat pravdu za cenu vlastní — tedy evropské — hanby.

Jak obtížné je uniknout předsudkům, když žijete v romské komunitě na pražském Žižkově a kolem zuří devadesátky? Pražský Žižkov devadesátých let čpí neutěšeností, drogami, alkoholem a rvačkami a vyrůstat ve zdejších romských komunitách znamená jediné — být předurčen k životu dalšího z nepřizpůsobivých. Skutečný příběh novináře Patrika Bangy je výjimečně jiný. Zachycuje jeho životní cestu z romské čtvrti mezi novináře předních českých médií. Syrovým a velmi otevřeným stylem zobrazuje realitu dospívajícího chlapce, který se už v raném věku setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. A hledá skutečnou cestu ven.

Návrat do léta jednoho století Z knihy 1913. Léto jednoho století se ihned po vydání stal mezinárodní hit. Florianu Illiesovi se v krátkých prozaických črtách podařilo zachytit atmosféru odcházejícího devatenáctého století i záblesky toho nadcházejícího. Fascinující dobové výjevy z předválečné Prahy, Vídně či Berlína měly jedinou vadu skončily. Ke stejnému závěru dospěl naštěstí také Florian Illies, který se znovu pustil do pročesávání archivů, knihoven a galerií a připravil obdobně hypnotické a vtahující pokračování. Opět se tak můžeme ponořit do životů spisovatelů, umělců a novinářů, kteří sice cítí konec jedné epochy, avšak nemohou tušit, co má přijít po ní.

Historický fantasy román ze středověkého Ruska Píše se rok 1455. Moskevské velkoknížectví sílí, pohlcuje okolní území a rozšiřuje se směrem na východ — tam, kde se pod svahy Uralu rozkládá jiný, prastarý a děsivý svět. Nad vrcholky Kamenného pásu září pichlavá pohanská souhvězdí, temena vrchů se ježí palisádami hradišť, ze země ční nespočetné modly a v černých hlubinách hvozdů se dosud ukrývají podivné bytosti… Srdce tajgy je velkolepá historická freska s nádechem pohanské i křesťanské mystiky: skutečná brána do jiných, téměř zapomenutých dob. Především se však jedná o příběh lidí, kteří neochvějně — byť nezřídka marně — čelí osudu a jeho nezvratnosti. Román se téměř ihned po vydání v roce 2003 stal zásadní událostí na poli ruské literatury. Získal řadu ocenění a jeho autor se okamžitě zařadil k nejuznávanějším ruským spisovatelům současnosti. České vydání je opatřeno doslovem Michala Kováře, v němž objasňuje historické souvislosti románového příběhu a přibližuje méně známé události ruských dějin.

První díl Asií inspirované fantasy série Tonoucí císařství Císař vládne už celá desetiletí a klid a pořádek v říši udržuje díky magii kostí, která mu umožňuje vytvářet z kostních úlomků své pomocníky, živoucí konstrukty. Jeho síla však slábne a na ostrůvcích Císařství se postupně šíří vlna vzpoury. Císařova dcera Lin tráví dny uvězněná v paláci plném zamčených komnat a temných tajemství a ze všech sil se snaží otci dokázat, že je hodna stát se jeho následnicí. Jenže v císařových očích se pro tak důležitou roli nehodí, protože vinou záhadné choroby přišla o všechny vzpomínky z dětství. A tak Lin nezbývá než na otce udělat dojem tím, že ovládne pečlivě střežené umění magie kostí na vlastní pěst. Tak velká moc si ale žádá obrovskou oběť a povstalci už jsou za branami. Lin čeká nelehké rozhodnutí. Jak daleko je pro své dědictví — a záchranu svého lidu — ochotná zajít?

Čtěte tuto knihu pozorně a dožijte se ve zdraví vysokého věku. Elixír mládí a pramen nesmrtelnosti hledají lidé odjakživa a současný trend biohackingu to jen potvrzuje. Měříme své životní funkce, řešíme spánek a stravu… ale můžeme se při své honbě za kvalitním dlouhým životem inspirovat i v říši zvířat? Jakou roli v dlouhověkosti hraje genetika a jak s tím vším souvisejí medúzy? Kniha mladého dánského vědce Nicklase Brendborga hledá odpovědi na otázku, zda se můžeme ve zdraví dožít vysokého věku, upozorňuje na zajímavé výzkumy z oblasti dlouhověkosti a srozumitelně a zábavně vysvětluje vědecké objevy. Dozvíte se, proč je dobré darovat krev, kdo byl autorem první diety a jak dlouho se dá vydržet bez jídla. Z nejnovějších poznatků pak vycházejí doporučení, co můžeme udělat pro to, abychom žili déle a zdravěji.

Tajemná barabizna a spisovatelka, která se vrací do rodné vsi a odhaluje temnou minulost Havířovina je chátrající dům v malé vesnici. Povídá se o ní, že přitahuje všechno špatné — lidé tu umírají nebo přinášejí neštěstí ostatním. A možná se tu zjevují i duchové… Matčina zdánlivě nepodstatná poznámka, že z komína Havířoviny opět stoupá kouř, vyvolá v hrdince románu nutkání zjistit, jestli se v tajemném a pravidelně opuštěném obydlí skutečně odehrává něco nadpřirozeného. Chce o tom napsat knihu, která jí má po trpké životní zkušenosti a neúspěšné literární dráze konečně přinést vysněný úspěch. Na dobrodružné výpravě do minulosti se však kromě cizích osudů setkává i se svými starými strachy — a poznává nové. Není to nakonec tak, že nahlédneme-li do svého nitra, každý v něm najdeme nějakou svou Havířovinu? Od autorky úspěšných románů Šalina do stanice touha a Démon ze sídliště.

Vyvrcholení příběhu románů Střípky času a Pán čarodějů Jana zůstala osamělá a semletá okolnostmi. Petr je pryč a čaroděje z jeho gangu se pokouší zabít ostatní vůdci. Cestovatelka časem se musí nejen postavit na nohy, ale také zjistit, co její schopnosti doopravdy dokážou. Jediný, kdo jí může pomoci, je Bezejmenný čaroděj — mocný černokněžník, o němž se říká, že po kletbě ztratil paměť i lidskost. Reis se snaží udržet v chodu policejní oddělení, avšak na množící se případy sotva stačí a věci se mu pomalu, ale jistě rozpadají pod rukama. Jana se nevzdává naděje, že Petra najde, ať to stojí cokoli. Navíc vyplouvají na povrch pravdy z minulosti jejich rodičů i tajnosti kolem policie. Zdá se, že půjde o všechno, a u některých věcí je jasné, že už je ubránit nejde. V ohrožení jsou nejen hrdinové, ale celé město. Situaci by mohlo zachránit nové společenství, které by dokázalo obnovit staré úmluvy a znovu nastolit mír. Jenže stará pravidla jsou dávno mrtvá a málokdo se bude chtít podvolit. Válka čarodějů vypukla!

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku. Klimatická a koronavirová krize mají vedle svých bezprostředních, doslova fyzických dopadů i jeden překvapivý důsledek filosofický. Jak lze ve světě, kde každé soukromé rozhodnutí ovlivňuje planetu či veřejné zdraví, utvářet společné politické vize budoucnosti? Podobně jako byly revoluční narativy dvacátého století - fašismus a komunismus — pohřbeny svým vlastním tragickým uskutečněním, i neoliberální víru v neomezený trh a svobodu individualit podkopává omezená kapacita planety a znovuobjevená křehkost lidského zdraví nebo globálního řádu. Do politiky vstoupily po několika dekádách zdánlivé strnulosti neživé entity, smrt a válka. Rozpohybovaly se dějiny a my se o nich učíme znovu přemýšlet. Jedním z prostorů, v nichž se tradičně promýšlela dějinná dynamika a její zákonitosti, byl a je román. Autoři jako György Lukács či raný Milan Kundera propojovali román s dějinami v ideji „velké epiky, v níž se malé příběhy jednotlivců prostupují s velkými příběhy národů či tříd. Literární modernismus však román vysmekl z totálnosti eposu, když začal zachycovat každodenní skutečnost v její nejednoznačnosti, neukončenosti a subjektivitě: jako by se hrdinou dějin mohl stát kdokoliv, dějinami cokoliv. Pavel Barša konfrontuje myšlení o románu nejen s historickou zkušeností dvacátého století, ale rovněž s realitou století jednadvacátého a za pomoci autorů jako Michail M. Bachtin, Erich Auerbach nebo Bruno Latour oživuje debatu o románu coby místu dějin.

Nikdo není sám, ale možná by někdy chtěl. Anebo jsme sami naopak všichni - bez ohledu na to, s kým nebo jak žijeme?Veronika má práci, která ji baví, manžela, který jí rozumí, dvě náctileté děti, s nimiž není žádný větší problém. Sice nemá příliš dobrý vztah s rodiči, ale udržuje si od nich bezpečný odstup. Jenže někdy tohle všechno nestačí. Křehkou rovnováhu náhle naruší smrt matky a Veroničina představa spokojeného života se začne rozpadat jako domeček z karet. Jestliže někdo dokáže popsat nedělní oběd, výlet na rozhlednu nebo babiččin pohřeb jako bezohlednou poziční válku, pak je to Petra Soukupová. Její nový román čtenáře okamžitě vtáhne do světa, ve kterém se spolehlivě poznává, aby vzápětí krok za krokem odhaloval absurditu a trapnost rodinných bitev, v nichž nemůže nikdo vyhrát. Nová Soukupová, tak jak ji znáte a máte rádi.

Co když všechny karty hrají proti vám? Vítejte v soukromé prestižní akademii Niveus, kde se na začátku školního roku objevil anonymní vyděrač. Říká si Eso a rád vynáší na světlo temná tajemství zdejších studentů. Jeho terčem se stanou dva na první pohled úplně rozdílní žáci. Tichý talentovaný hudebník Devon se však ze dne na den stane terčem pozornosti celé školy, když Eso zveřejní jeho intimní fotografie. Naopak ambiciózní premiantka školy Chiamaka je na pozornost zvyklá. Nikdy se nebála získat všechno, co chtěla, jenže všichni spolužáci brzy poznají cenu, kterou za svou moc zaplatila. Devon a Chiamaka nemají zdánlivě nic společného, ale někdo si je vybral, aby je veřejně zničil. Někdo, kdo má všechna esa v rukávu. A má s nimi v plánu mnohem víc než jen nevinnou středoškolskou hru… Pikové eso je velmi aktuální román, který se nebojí otevřít a pojmenovat problém institucionalizovaného rasismu, šikany, strukturální nadřazenosti a třídních rozdílů.

Návrat do světa úspěšné sci-fi série Poutníci Planeta Gora je bez vody, bez vzduchu, bez života, a tudíž zcela nezajímavá. Její výhodou je jen to, že se nachází v blízkosti zajímavějších světů — to z ní dělá příhodnou zastávku pro lodě cestující červími dírami Galaktického společenství. Pokud by vesmír byl dálnicí, pak by Gora byla zastávkou pro kamiony. V kopuli Pětkrát Hop Jednou Stop si vesmířani můžou na dlouhých cestách protáhnout nohy (pokud je mají), sehnat palivo, cestovní povolení a zásoby. Provozuje ji podnikavá mimozemšťanka se svým dítětem, které jí občas pomáhá, a ze všech sil se snaží poskytnout domov každému, kdo tudy prolétá. Dopravu na Goře však ochromí podivné technické selhání a v Pětkrát Hop Jednou Stop spolu uvíznou tři naprostí cizinci: každý jiné rasy a každý s jinými plány. Nezbývá jim nic jiného než čekat. A tak se umělec ve vyhnanství spěchající na důležité setkání, nákladní pilotka stojící před složitým životním rozhodnutím a tajemná osoba pomáhající druhům z okraje společnosti snaží vypořádat s tím, co dělali, co by mohli dělat a čím jsou — nebo by mohli být — jeden pro druhého.

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus. Kniha zohledňuje také teorie fantastična, imagologii, souvislosti alterity a překladu nebo perspektivu diferenčního feminismu. Díky širokému spektru přístupů umožňuje spolehlivou orientaci v poli, které v době globalizace, dramatických interkulturních procesů a migračních vln nabývá stále většího významu.