HOST - vydavatelství strana 17 z 36

Jmenuju se Renée. Je mi padesát čtyři a už sedmadvacet let dělám domovnici v čísle 7 na ulici Grenelle. Je to pěkný soukromý dům se dvorem a zahradou uvnitř, který je rozdělený na osm velmi luxusních bytů. Všechny jsou obrovské a v každém někdo bydlí. Jsem malá, ošklivá, tlustá vdova, mám kuří oka a někdy, když mám těžké ráno, sípu jako mamut. Naprosto přesně odpovídám tomu, co obecné společenské vědomí označilo paradigmatem domovnice, takže nikoho by ani ve snu nenapadlo, že jsem sečtělejší a vzdělanější než všichni bohatí obyvatelé našeho domu. Jmenuju se Paloma, je mi dvanáct a bydlím v Paříži v jednom drahým bytě v čísle 7 na ulici Grenelle. Navzdory všemu tomuhle štěstí a všemu tomuhle bohatství už dost dlouho vím, že konečná stanice je stejně akvárko. A jak to, že to vím? Já jsem totiž dost inteligentní. Dokonce výjimečně inteligentní. Proto jsem se taky rozhodla. Na konci tohohle školního roku, v den svých třináctých narozenin, tedy přesně 16. června, spáchám sebevraždu.

Sovětské impérium padlo. Lotyšsko je nyní suverénní stát. Ale za ofi ciální autonomií stojí mocné síly, které jsou těsně propojeny s ruskou mafií. Je zima roku 1991. Tým inspektora Kurta Wallandera řeší nový případ: u švédského pobřeží byly vyplaveny dvě mrtvoly přimrzlé k sobě v hrůzostrašném objetí. Mrtví muži byli východoevropští zločinci a na první pohled oběti mafi e. Případ však brzy nabere hrozivý obrat poté, co se Wallander ocitne v Lotyšsku v Rize. Je zde ponořen do cizího mrazivého světa policejního dohledu, stěží zakrývajícího hrozby a lži. Pouze jeho zarputilá, podvědomá touha nalézt spravedlnost vynese pravdu na světlo. Kriminální série Henninga Mankella, v níž hraje hlavní roli deprimovaný a zároveň idealistický policejní komisař Kurt Wallander, se stala hitem po celém světě. Bylo prodáno více než třicet milionů výtisků, knihy byly přeloženy do třiačtyřiceti jazyků a vzniklo více než dvacet pět fi lmových adaptací. Čtenáři si zasmušilého, samotářského detektiva, který se potýká s trudnomyslností i zdravotními potížemi a jehož soukromý život je sledem katastrof, okamžitě oblíbili. Mankellovy knihy obletěly Evropu a staly se z nich bestsellery. Velkou zásluhu na tom, že se Wallanderův věhlas rozšířil i do Velké Británie a Spojených států, má slavný a cenami ověnčený seriál z produkce BBC, v němž hlavní postavu ztvárnil herec Kenneth Branagh. Seriál byl vysílán i v České televizi. Wallanderova popularita proměnila zapadlé švédské městečko Ystad, komisařův okrsek, v jednu z hlavních turistických atrakcí celého Švédska.

Zneužívání, nátlak a týrání patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogo. Některým z nich nabídl tamější život neomezenou moc, ale většině způsobil utrpení. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž se podařilo utéct. Alespoň si to myslela. Její případ se stane jedním z nejtěžších ve vyšetřování oddělení Q. Co ukrývá její minulost? Proč se na ostrov dostala? Kam zmizeli lidé z jejího okolí? A kdo za tím vším stojí? Tvrdohlaví asistenti Asad a Rose přinutí svého šéfa Carla Morcka znovu otevřít starý případ. Brzy však zjišťují, že se jedná jen o malou součást něčeho mnohem většího. O nejhorší možné zneužívání moci, kterému stále není konec. Carl mezitím řeší své vlastní problémy - starý případ úmrtí z roku 1978, kdy se za záhadných okolností utopil Carlův strýc. Vyšetřování, jež bylo nakonec uzavřeno pro nedostatek důkazů, mělo dva hlavní podezřelé: bratrance Ronnyho a Carla Morckovy.

V rašeliništi na ostrově Lewis je nalezeno dokonale zachované tělo mladého muže, které nese stopy po několika strašných bodných a řezných ranách. Policie se zprvu domnívá, že se mladík stal obětí rituální vraždy před stovkami let, avšak vytetovaný obrázek Elvise na mladíkově pravé paži odhalí, že se vražda musela stát mnohem později, ve druhé polovině dvacátého století. Bývalý detektivní inspektor Fin Macleod se mezitím vrací na svůj rodný ostrov. Rozešel se se svou manželkou, s životem v Edinburghu i s kariérou u policie a nyní se snaží obnovit staré vztahy a opravit zchátralý dům svých rodičů. Avšak poté, co testy DNA prokážou příbuzenský vztah těla z močálu a otce Finovy dětské lásky Marsaili Macdonaldové, je Finovi jasné, že jeho návrat domů bude trochu rušnější, než čekal. Tormod Macdonald, dnes již starý muž trpící demencí, celý život tvrdil, že je jedináček a že nemá žádné blízké příbuzné. A Fin zjistí, že Tormod měl dobrý důvod, proč v tomto ohledu lhát.

V poklidném kraji jižního Švédska zmizí Louisa Akerblomová, realitní makléřka, opora metodistické církve, manželka a matka. Neexistuje žádné vysvětlení ani motiv. Komisař Kurt Wallander je se svým týmem povolán případ vyšetřit. Wallander od samého začátku tuší, že oběť už není mezi živými. Zatím však nemá ani ponětí, jak daleko bude muset zajít, aby vraha dopadl. Mezitím v Jihoafrické republice zahájil prezident de Klerk spolu s Nelsonem Mandelou dlouhou cestu ke svobodě a zrušení apartheidu. Proti nim však stojí nelítostné síly, které se neštítí žádného zvěrstva. Wallander se najednou proti své vůli ocitá uprostřed tajného spiknutí, jehož cílem je uvrhnout Jižní Afriku do bezedného zoufalství. Nezbývá mu než s nasazením vlastního života zabránit ohavnému zločinu, který by znamenal přehrazení toku dějin.

Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat —, ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi humorně ztvárňuje řadu situací, které jsou nám důvěrně známé. Je to kniha, jež má svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako román Jonase Jonassona Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel nebo film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.

Příběh začíná v roce 2059. Devatenáctiletá Paige Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka“ či „posel“ - je krajinochodec, zvláštní typ jasnovidce, a díky svým schopnostem se dokáže vnořit do mysli druhých lidí. Žije v represivním režimu Scion, kde páchá velezradu už jen tím, že dýchá. Jednoho dne se její život navždy změní. Je přepadena, unesena a převezena do někdejšího Oxfordu, města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam je Paige vydána na milost a nemilost Strážci, nejkrásnější, ale zároveň nejděsivější bytosti, jakou kdy potkala…

Sebastian Bergman zjistí, že má dospělou dceru, a jeho život tak dostává nový smysl. Poprvé od chvíle, kdy pod vlnou tsunami ztratil svou ženu Lily a dceru Sabine, se cítí být s někým spřízněn. Nyní bojuje s rozhodnutím, zda dceři říci, že je její biologický otec, nebo si to nechat pro sebe. Situace se zkomplikuje poté, co Sebastian zjistí, že Vanja je členkou švédské kriminálky, a že spolu dokonce již pracovali jako kolegové, a to na případu vraždy Rogera Erikssona, během jejíhož vyšetřování si Sebastian stihl Vanju značně znepřátelit. Týdny ji zpovzdálí sleduje, až zjistí, že jediný způsob, jak se k ní přiblížit, aniž by ji opět odpudil, je dostat se znovu do vyšetřovacího týmu. Ten právě pracuje na sérii brutálních vražd žen, které až do posledního detailu nápadně připomínají vraždy spáchané Edwardem Hindem, sériovým vrahem, kterého Sebastianpřed mnoha lety dostal za mříže. Hinde je ovšem stále ve vězení s přísnou ostrahou, což tým vede k přesvědčení, že narazili na jeho napodobitele. Jako nepopiratelný expert na Hindeho se Sebastian navzdory osobním nevraživostem do týmu znovu vrací a brzy dospěje k otřesnému poznání, že je s případem svázán mnohem více, než si původně myslel: všechny oběti s ním nějak přímo souvisejí a jeho dcera by se mohla ocitnout v bezprostředním nebezpečí.

Autorka přichází s vrstevnatým vyprávěním, jehož rámec tvoří zachycení zápasu s mentální anorexií, hledání životních cest a návrat k ženské duši. Dotýká se složitých rodinných vazeb a traumat, milostného tápání i hledání útočiště v náhradním vztahu, který má až skandální přídech. Zachycuje provázanost rozvoje anorexie s vážným onemocněním dítěte a střídavě úspěšnými pokusy nalézt pevný bod ve víře v Boha. Anorexii představuje jako neustálou snahu zakotvit v pravém ženství, rozbíjí médii zjednodušeně prezentovaný a obecně zažitý obraz mentální anorexie coby hubnutí pro krásu. Ačkoliv vyprávění není zakončeno happyendem, v závěru knihy se ocitáme spolu s hrdinkou blízko pochopení, v čem a jakým způsobem lze nalézt uzdravení. Doslov připojila přední česká odbornice na tuto problematiku MUDr. Miroslava Navrátilová.

Nastal čas, aby komisař Wallander skončil u policie? Na silnici se z husté mlhy vynoří židle. Na ní sedí loutka v životní velikosti. Postarší advokát prudce zabrzdí a vystoupí z auta. Je to to poslední, co v životě udělá. Poté, co komisař Kurt Wallander při výkonu služby zabije člověka, propadne se do alkoholem poháněné deprese. Během dlouhých osamělých procházek po dánském pobřeží dospěl k rozhodnutí, že jeho čas u policie skončil. Vyhledá ho však starý přítel s prosbou o pomoc při vyšetřování podezřelé smrti jeho otce. Kurt o tom nechce nic vědět a chystá se podat výpověď. Tentýž den však zjistí, že onoho přítele nalezli zastřeleného. Okamžitě změní rozhodnutí a vrátí se do práce, aby vyšetřil případ dvojnásobné vraždy. Postupně odkrývá spletitou síť podvodů a za tím vším tuší věčně usměvavou tvář. Má to všechno nějakou souvislost? Ale zatímco je Wallander na stopě vraha, někdo je na stopě Wallanderovi.

Přestože je A. Strindberg spojován především se sociálním románem, v úvodní povídce se s touto tematikou setkáváme jen okrajově. To podstatné, a u Strindberga nové, je romantické snění hlavního hrdiny Alrika Lundstedta, který si vytváří svůj vlastní svět, jenž se chtě nechtě střetává s realitou. Další příběhy zasadil autor na ostrovy Paradín a Ostudec. Tím hlavním tématem zde již není vysněný svět hlavních postav, tady jde především o kontrasty. Paradín (hora dobrořečení) a Ostudec (hora zlořečení) skrývají pod falešnou maskou svou pravou tvář, takže záhy vyvstane otázka, kde je vlastně dobro a kde zlo.

Jedna z nejlépe hodnocených kriminálních sérií posledních let je nyní kompletní Nový začátek vlije Finu Macleodovi nový optimismus do žil. Znovu se usadil na ostrově Lewis v souostroví Hebridy, kde kdysi žil jako dítě. Jakožto bývalý policejní detektiv je najat místním majitelem rozsáhlých pozemků jako šéf ostrahy. Pro muže Finových zkušeností by to měl být snadný úkol. Při vyšetřování nezákonné činnosti, k níž na hospodářství dochází, se setkává s nepolapitelným místním pytlákem Piskořem Macaskillem, se kterým kdysi chodil do školy. Ale když Fin Piskoře dopadne při pytlačení, stanou se oba svědky bizarního přírodního jevu, při němž se samovolně vyprázdní nedaleké jezero a na jeho dně se objeví malé zabahněné letadlo s důvěrně známým nápisem na boku. Oba muži vědí, co najdou uvnitř — tělo jejich kamaráda, muzikanta Roddyho Mackenzieho, jehož letadlo zmizelo před více než sedmnácti lety. Když Fin v Piskořově tváři zahlédne i něco jiného než šok z pohledu na Roddyho ostatky, zmocní se ho mrazivá předtucha. Fin postupně odhaluje Piskořovo tajemství, není však ani zdaleka připraven na to, že pravda o minulosti může ovlivnit i budoucnost.

Sebevražda bohatého postaršího muže se brzy ukáže jako nepravděpodobná. Vnímavý Policista neúnavně pátrá po skutečných důvodech té podivné smrti, jež ho dovedou k tajemnému domu pod Petřínem. Záhad a motivů přibývá stejně jako hodin strávených s mladou Vdovou. Hlavními postavami jsou ale tři, možná čtyři ženy, vzdělané, smělé a oddané vyšší spravedlnosti, podle níž oběť a viník ztrácejí svou původní dualitu. A v echu doráží palčivá otázka: kolik nás ještě čeká násilí a válek, než všechno to neštěstí člověka konečně polidští? Autorčin groteskní román valící se jako láva však také promlouvá o potřebě doteků, neboť „těla nelžou a jejich paměť neklame“. A roli přímo tažnou mají v knize svobodné bytosti, pro něž je laskavost mocnější než zákony vládců — švitořivé vlaštovky.

Politický thriller od autora severských kriminálních bestsellerů. Demokratický guvernér Bruce Jansen právě s velkým náskokem vyhrál americké prezidentské volby. Oslavu vítězství však naruší atentát, při němž umírá jeho manželka. Kdo stojí v ?pozadí tragédie? Je vrahem opravdu místní podivín, nebo nitky sahají mnohem dál? Po Jansenově nástupu do prezidentského úřadu se Spojené státy rázem ocitají v situaci, kdy nový prezident udělá cokoli, aby změnil americkou společnost — okamžitě a ?za jakoukoli cenu. Doggie Rogersová, členka Jansenova štábu, se po schválení Jansenova kontroverzního dekretu, který ruší ústavní práva amerických občanů, ocitne uprostřed všeho dění. Rozpoutá se peklo na zemi, jaké Amerika ještě nezažila. Doggiin svět je brzy vzhůru nohama. Její otec je odsouzen k ?smrti za vraždu prezidentovy manželky. Ve společnosti to vře a vojáci v ?ulicích násilím potlačují protesty bouřících se občanů. Doggie se cítí bezmocná. Zbyli jí ještě nějací přátelé, kteří jí mohou pomoci?