HOST - vydavatelství strana 28 z 51

Pohádková fantasy inspirovaná slovanským folklorem od autorky Ve stínu Hvozdu. Mirjem pochází z rodu lichvářů, avšak její otec ve svém řemesle zrovna nevyniká. Každému rád půjčí, ale pak si neumí říct o splátky, takže se rodina nachází na pokraji chudoby — dokud Mirjem nezakročí. Obrní se před zatvrzelostí vesničanů, vydá se vymáhat dluhy a zjistí, že je pro tuto práci jako stvořená. Když jí její dědeček dá měšec stříbrných mincí, přinese mu ho zpátky plný zlata. Jenže když se rozkřikne, že umí proměnit stříbro ve zlato, ukáže se, že to možná přinese víc potíží než prospěchu. Mirjeminy schopnosti přilákají pozornost krále Staryků — nadpřirozených bytostí, které přicházejí s prvním záchvěvem zimy a prahnou po zlatě. Dá se tak do pohybu řada událostí, v jejichž středu stojí spolu s Mirjem prostá dívka Wanda, která pro Mirjem začne pracovat poté, co si její otec nemůže dovolit zaplatit lichváři dluh, a šlechtična Irina, kterou chce její otec provdat za mladého cara. Jenže ani car Mirnatius není tím, čím se zdá být…

Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…

Do české literatury se vrací humor! A s románem Ivy Hadj Moussa ani ne tak moudrý a laskavý, jako spíše ironický, jízlivý a velmi nemilosrdný. Říká se, že naše sny a tužby jsou motorem pokroku a činí lidský život neobyčejným. Je pouze otázkou, zda to platí i v případě, kdy toužíme po tom, co patří někomu jinému. A jsme-li ochotni jít si pro to i přes mrtvoly. Redaktorce lifestylového magazínu Sandře a nezaměstnatelnému fluktuantovi Mirkovi však ke štěstí stále něco chybí: peníze. A v případě Sandry také popularita na sociálních médiích. Přitom si na rozdíl od ostatních právě tohle zaslouží. Zatímco Mirek se zmítá ve spirále dluhů a jeho podnikatelské záměry pravidelně troskotají, Sandra se seznámí se slavným, byť poněkud neduživým skladatelem Johannesem. V hlavě se jí zrodí jednoduchý nápad, který má její a Mirkův život obrátit vzhůru nohama. A taky obrátí.

Jeden z nejznepokojivějších případů, na kterém inspektor Fawley kdy pracoval. Jsou Vánoce a z hořícího domu v severním Oxfordu byly právě vyneseny dvě děti. Tříletý Zachary je mrtvý a jeho starší bratr Mattie bojuje o život. Byli doma sami? Jejich otec je na konferenci v Londýně a nezvedá telefon, po matce není nikde ani stopy… Hasiči mají podezření na žhářství, brzy se však objeví nové důkazy a inspektor Adam Fawley se probudí do své nejhorší noční můry. Nejde totiž o nehodu, ale o vraždu.

Reeditovaný svazek básní Josefa Kainara (1917—1971) představuje výbor z autorova díla čtyřicátých a šedesátých let — Osudy (1940—1943), Nové mýty (1946), Lazar a píseň (1960) a Moje blues (1966). Působivost Kainarových textů těží z nevšedního propojení slova a hudby. Vyrůstá z epického vyprávění, zkratkovitě načrtnutého příběhu, jejž zbavuje iluzivnosti a očišťuje ho až k samému jádru, aby dala vyniknout mytičnosti a osudovosti lidského bytí, a směřuje k dokonalému bluesovému vyjádření, jedině schopnému vystihnout atmosféru smutku a nostalgie.

Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?

Mila, Petr, Katka a Franta jsou divní. Nebo si to o nich aspoň ostatní myslí. Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte. Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, kterými rád provokuje ostatní. Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně zažijí něco, na co se nezapomíná.

Jaký je pád do „kalné stoky“ dějin? Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu? Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Miloš Doležal, který se dlouhodobě zabývá postavou mučedníka komunismu faráře Josefa Toufara, se tentokrát zaměřil na období protektorátu. Stopy po hlavních aktérech jeho knihy jsou i dnes znatelné a krvavé. Autor však nesoudí lidi ani dějiny, spíše pozorně rozplétá osudové okamžiky, snaží se porozumět vnitřním pohnutkám a nahlédnout do tragické partie, kterou s člověkem rozehrává Zlo. Tři dokupovídky nejsou historickou studií, ale živým a čtivým portrétem několika temných postav: Bohuslava Bušty alias „Zwirna“, krejčího z Vysočiny, který se stal agilním konfidentem gestapa v Táboře. Oskara „Kariho“ Felkla, předválečného československého četníka, posléze příslušníka gestapa na Kladně a jednoho ze strůjců vyvraždění a vypálení Lidic, a jeho manželky. A konečně parašutisty Karla Čurdy, člena paraskupiny OUT DISTANCE, vysazeného do protektorátu na jaře 1942, který zradil své kamarády a spolupracovníky a z kterého se stal spolupracovník gestapa Karl Jerhot. Na jaře roku 1947 je Čurda naposledy focen. Alkoholicky odulý obličej vyhaslého muže, cynicky prázdný žabí pohled slabocha. Pod nosem řídký urousaný knír. Povislá ramena a nakloněná postava prozrazují rezignovanost. V jednom z obžalovacích protokolů se v kolonce Pohnutka pod Čurdovým jménem uvádí: Zvrhlost. Když se ocitl v mezní situaci a dostal se na pokraj psychických sil, vyhořel a zradil. Nenašel odvahu vzít si život a umlčet se. (ukázka z knihy)

Závěr volného cyklu space oper Poutníci Poslední lidé opustili Zemi už před stovkami let. Po vleklém putování prázdnotou byli (většinou) přijati mezi druhy, které se podílejí na správě a chodu galaxie, a po generace trvající cesta flotily Exodus skončila. To je ovšem dávná historie. Dnes je flotila Exodus živoucím pomníkem, místem, odkud mnozí lidé pocházejí, ale málokdo z nich ho na vlastní oči viděl. Exodané se rádi pyšní svou komunitou a tradicemi — ty však nejsou tak jedinečné, jak si myslí. Mnoho Exodanů odchází do cizích měst nebo kolonií a ti, kteří zůstávají, musejí uvažovat o svém současném i budoucím směřování. Jaký je účel lodi, která již dosáhla svého cíle? Proč zůstávat ve vesmíru, když existují jiné obyvatelné světy? Jaká je cena za udržování pečlivě vyváženého způsobu života — a má smysl v něm pokračovat?"

V osmém dílu detektivní řady o oddělení Q autor odhaluje Asadovu pohnutou minulost Na břehu Středozemního moře se najde tělo uprchlíka. Noviny o něm píšou jako o „Oběti 2117“ a jeho smrt vyvolá sled nečekaných událostí, které přivedou Asada na pokraj zhroucení. Musí čelit démonům z minulosti vyvolaným články španělského novináře a současně se spolu s Carlem dostává do neúprosného závodu s časem, aby zabránili nevyhnutelné katastrofě uprostřed Evropy. Tu připravuje irácký terorista Ghálib. Asada známe jako člověka se svérázným smyslem pro humor, který si dokáže poradit v každé situaci. Jeho temná minulost nám však prozatím zůstávala skryta. Jaký je jeho skutečný příběh?

Druhý díl původní české young adult trilogie Dračí město. Jana podstoupí výcvik v hlubinách oceánu, aby se stala bojovnicí Tajemných. Ale ne všechno jde podle plánu. Ještě se nevzpamatovala z bitvy o Zarnu a její zvířecí já zmizelo. Nahradil ho strach a noční můry. Všechno se jí rozpadá pod rukama — přátelství, láska i životní cíl. Ani Lianea to nemá lehké. Věděla, že ji minulost jednou dostihne. Bude mít sílu s ní bojovat? A bude vůbec chtít? Jana a její přátelé zjistí, že nic není černobílé a že existují ještě děsivější stvůry než bestie. A dračí bohové pořád mlčí.

Možná jste chtěli mít avantgardní kapelu, studovat literaturu a milovat se, ale nakonec jste jen kamínkem v marketingové pyramidě. Román Jakuba Dotlačila Až zhasneme se vrací do „divokého mejdanu“ mytizovaných devadesátých let. Dotlačilovy devadesátky však nejsou zrovna večírkově blýskavé, naopak je to trochu „maso“. Hlavní hrdina Jan studuje bohemistiku v době, kdy studium nic neznamená a nejdůležitější je chytit příležitost za pačesy. Tu chytí hlavně jeho strýc — jeden ze společníků zprivatizovaného masokombinátu v nejmenovaném severočeském městě. Jan se do podniku dostane jako letní brigádník. Masomlejn, na jehož začátku jsou živé krávy a na konci párky, tu ovšem zdaleka není jen metaforou společenských změn období transformace. Děj románu protne nejedna dobová kauza; někdejší naivita i iluze se tu připomenou hned v několika osudech. Za napínavou a propracovanou zápletkou se však skrývá i hlubší generační výpověď, melancholické svědectví o tom, jak z nás devadesátá léta vykřesala snaživé občany kapitalistického státu.

Radosti a strasti pražského Žižkova v časech normalizace. Žižkov osmdesátých let, svět sám pro sebe. Do Prahy se chodí jenom výjimečně. Estébáci, šlapky a veksláci možná překračují hranice oběma směry, ale děti, kriplové a týraná zvířata jsou doma jenom na Žižkove. V próze Všichni sou trapný se odchlipují okraje společnosti. Sledujeme hlavně Bóžu a Růžu, Šimonu, Martina a další děti z jedné třídy, která se pod dohledem učitele Jury snaží dospět. Ale je vlastně kam? Je k čemu? Novela Simony Bohaté má pohlcující atmosféru. Místem je periferie, časem normalizační bezčasí, hlavními postavami děti. A jazykem živá pražština, řeč průjezdů, dvorů a pavlačí. Z fragmentární struktury vyprávění postupně vystupuje obraz jednoho zvláštního světa, který zmizel. Máloco je však této novele vzdálenější než nějaká normalizační nostalgie. Všichni sou trapný je ostrá próza z doby, kdy zničit někomu život bylo až příliš snadné. A sobě zvlášť.

Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu.

Postapokalyptická akční jízda od autora Čepele entropie. Ve světě zdevastovaném konfliktem mezi lidmi a stroji je jedinou jistotou smrt. Alespoň si to tedy myslel veterán Rust, a proto se stal hrobařem. Jeho poklidné zakopávání mrtvol se však desítky let po válce začne komplikovat: z tajemných skrýší totiž vylézají mechanické noční můry, které kdysi přivedly lidstvo na pokraj vyhubení. Jsou to stvoření tak strašlivá, že se jim osady, které se dobrovolně vzdaly technologie, nemají šanci ubránit. Rust by sice obyvatele své vesnice ochránit dovedl, oni jej však namísto žádosti o pomoc v panice oběsí a zahrabou do vlastnoručně vykopaného hrobu. Svým bláhovým činem si nejenže podepíšou rozsudek smrti, ale také funebráka odsoudí k vražednému zmrtvýchvstání, při kterém se mu do cesty připletou dávné kulty, robotické hrůzy, láska i šílená strojová božstva.

Jak můžete proměnit svou zahradu, aby byla intimnější a útulnější? Jaké ověřené postupy a architektonické triky a prvky využít, aby vám přinášela radost každý den v roce? Nechte se inspirovat! Zahrada nám dokáže zprostředkovat jedinečný kontakt s přírodou, stínem nebo světlem — ale zejména je to bezpečné místo setkávání s našimi nejbližšími a také místo, kde můžeme být sami se sebou. Zodpovědně a vědomě naplánovaná zahrada nám navíc umožní pozorovat postupnou proměnu místa a vtahuje nás do svého vlastního času. Zakladatel ateliéru zahradní architektury Flera Ferdinand Leffler přirovnává jednotlivé části zahrady z hlediska funkce k místnostem v domě, vysvětluje nám podstatu těchto zelených pokojů a nabízí možnosti, jak je využít, aby naše prožitky strávené mezi stromy, květinovými záhony, vodní plochou a terasami byly co nejpříjemnější a nejintenzivnější. Kniha nás seznámí mimo jiné s příběhy pěti vybraných zahrad, na jejichž proměně se Ferdinand Leffler spolu s jejich majiteli podílel. Nabízí také praktické tipy a osvědčené postupy, které může při kompozici a zakládání zahrady využít každý.