Host strana 113 z 185

Sci-fi z budoucnosti bližší, než by se mohlo zdát. Rok 1997. Sedmnáctiletá Laura Bowová vynalezla primitivní umělou inteligenci — Organon, který má zpočátku jen plnit roli vrby pro její pubertální frustrace a nahrazovat jí nejlepší kamarádku. Ale jak Laura stárne, Organon stárne spolu s ní a zná ji líp, než zná ona sebe samu. Svět se mění k nepoznání a technologie ovládá lidské životy. Nadnárodní korporace vyvíjejí umělou inteligenci, která Organonu konkuruje, ovšem bez bezpečnostních pojistek a morálky. Laura se musí rozhodnout, jestli chce Organon světu představit. Je si vědoma toho, že pokud by padl do špatných rukou, mohly by jeho schopnosti být zneužity. Ale co když je Organon jediná věc, která dokáže lidstvo zachránit, dřív než samo na sobě napáchá nevratné škody? Organon je silný příběh o lásce, ztrátě a naději. Děsivý a dojemný pohled na to, kým jsme a kým bychom mohli být, kdybychom sami chtěli.

Pokud lze vše vlastnit, jak potom můžeme být svobodní? Země, rok 2144. Vědkyně Jack, která neuznává patenty a stala se lékovou pirátkou, cestuje světem v ponorce a považuje se za farmaceutického Robina Hooda. Vyrábí levné léky pro chudé lidi, kteří si je jinak nemohou dovolit. Její poslední lékové hacknutí však způsobuje smrtelná předávkování a lidé se stávají závislými na své práci — stále opakují své úkoly, dokud se nestanou nebezpečnými, nebo nezešílí. Na stopě je jí velmi nepravděpodobná dvojice: zádumčivý agent Eliasz a jeho robotický parťák Paladin. Společně se snaží vypátrat informace o zlověstném původu Jackina léku a postupně mezi nimi vzniká mimořádně silná vazba, které ani jeden z nich úplně nerozumí. A základem všeho je jedna klíčová otázka: Je ve společnosti, kde může být vlastněno všechno včetně lidí, možná svoboda?

Syrové vyprávění o lásce, přátelství a nejhorší noční můře: ztrátě kontroly nad sebou samým. Joel se vrací na maloměsto, kde vyrostl. Okolnosti ho donutily začít se starat o svou matku Moniku, kterou se rozhodne umístit do domova Tallskuggan, určeného pro pacienty trpící stařeckou demencí. V domově pracuje Nina, Joelova kamarádka z dětství. Od chvíle bolestného rozloučení však spolu nepromluvili jediné slovo. Po přemístění na oddělení D se Moničin stav dramaticky zhorší. Prodělává čím dál těžší záchvaty. A zdá se, že ví o věcech, o kterých by neměla mít ani tušení. Jako by ji měl v moci někdo cizí. Joel a Nina se musí opět semknout, aby ochránili Moniku i sami sebe.

Píseň krve - Stín krkavce 1 Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách Víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec sloužil jako rytíř králi Janusovi, panovníkovi Sjednoceného království, rozhodl se však Vélina zbavit jeho práv a v pouhých deseti letech ho zanechal na prahu Šestého řádu. Chlapec ho za to nenávidí. Během pobytu v řádu se Vélin dozvídá zatím netušené podrobnosti o své matce, která zemřela, když byl ještě dítě. Postupně také odhaluje důvody, jež jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Jedna pravda je však důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, jež změní nejen království, ale také celý svět. Pán věže - Stín krkavce 2 Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejzdráhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Království a Víry bojoval v bezpočtu bitev. Odměnou mu byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpiranském žaláři touží jen po návratu domů, odhodlaný, že už nikdy nebude zabíjet. Reva plánuje, že Vélinovi na uvítanou vrazí kudlu do zad. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty — dokonce ani hrozba vpádu největšího nepřítele, jakému kdy Království čelilo. Ale jakmile vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci a pravda se mění v lež. Pokud chce Reva zachránit Království, musí přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala — a Vélin se musí ponořit zpět do minulosti, kterou by nejradši pohřbil. Královna ohně - Stín krkavce 3 Vélin Al Sorna musí pomoci vrátit Říši Královně. Po boji o holý život má královna Lyrna za úkol odrazit vpád volarské armády a znovu dobýt nezávislost Sjednoceného království. Aby dosáhla svých cílů, musí udělat víc než jen shromáždit své věrné příznivce. Musí se spojit se silami, které jsou jí odporné, a přivést válku k branám nepřátel. Zajistit vítězství má Vélin Al Sorna, avšak jeho cesta je plná obtíží. Volarská armáda má na své straně tajemného Spojence, který svým služebníkům nabízí nepřirozeně dlouhý život. Pokud má království zvítězit, musí Vélin Al Sorna Spojence zničit. Jenže porazit protivníka, jehož není možné zabít, je téměř nesplnitelný úkol, zvlášť když Vélinova píseň krve, mystická síla, která z něj udělala takového bojovníka, zlověstně umlkla…

O Jasperovi byste měli vědět tři věci: 1. Vidí svět úplně jinak než vy. 2. Nedokáže rozpoznávat obličeje. Ani svůj vlastní. 3. Stal se jediným svědkem vraždy své sousedky Bee Larkhamové. Jenže chytit vraha, jehož obličej si nepamatujete, není jednoduché… Synestezie je způsob vnímání, při němž určitý vjem vyvolává vjem jiný, který nemá oporu ve skutečnosti. Svět třináctiletého Jaspera Wisharta je vymalovaný barvami, které nikdo jiný nevidí. Slova, čísla, hudba, dny v týdnu, hlasy lidí — to vše má svůj vlastní, jedinečný odstín. V pátek však Jasper objevil novou barvu, která se mu nelíbí a které nerozumí — barvu vraždy. Jasper má podezření, že provedl něco strašného a že s tím má něco společného i jeho otec. Zakrvácený nůž, křik a obrazy, které mu víří v hlavě, chlapci nahánějí strach. Rozhodne se proto znovu projít události posledních měsíců a poté příběh svého vztahu s Bee namalovat. Jasper se zoufale pokouší vyznat ve svých vzpomínkách i barvách, které ho nakonec dovedou k pravdě. Zdá se však, že ve hře je ještě někdo další, kdo se mu jeho úsilí pokouší překazit.

Božstva mají jen jediné omezení — lidskou představivost. Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city. Taková projekce má své následky: přisuzujeme bohu nejen to dobré v člověku, jako je soucit, spravedlivost, laskavost, ale i to zlé — závist, mstu, ješitnost, sklony k násilí. Každá z těchto vlastností přitom ovlivňuje podobu, kulturu a projevy náboženství, církví i států. „Ať už jsme si toho vědomi, nebo ne, to, co si představujeme za slovem bůh, je zbožštělá verze nás samých,“ vysvětluje Reza Aslan. Známý religionista a komentátor vypráví dějiny náboženství a kultů z lidské perspektivy a popisuje, jak se s proměnami chápání člověka měnily i představy o bohu. Aslanova kniha je proto něčím víc než prostými dějinami náboženského myšlení. Je to pokus uchopit tento zlidšťující instinkt v jádru každého náboženství a rozvinout jej v univerzální spiritualitu, vhodnou pro život v globalizovaném světě.

Božstva mají jen jediné omezení — lidskou představivost. Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city. Taková projekce má své následky: přisuzujeme bohu nejen to dobré v člověku, jako je soucit, spravedlivost, laskavost, ale i to zlé — závist, mstu, ješitnost, sklony k násilí. Každá z těchto vlastností přitom ovlivňuje podobu, kulturu a projevy náboženství, církví i států. „Ať už jsme si toho vědomi, nebo ne, to, co si představujeme za slovem bůh, je zbožštělá verze nás samých,“ vysvětluje Reza Aslan. Známý religionista a komentátor vypráví dějiny náboženství a kultů z lidské perspektivy a popisuje, jak se s proměnami chápání člověka měnily i představy o bohu. Aslanova kniha je proto něčím víc než prostými dějinami náboženského myšlení. Je to pokus uchopit tento zlidšťující instinkt v jádru každého náboženství a rozvinout jej v univerzální spiritualitu, vhodnou pro život v globalizovaném světě.

Svár civilizované bytosti se zvířetem. Pozoruhodný básnický debut, který se vztahuje spíše k americké než české tradici moderní poezie. Intimní zkušenost je zde konfrontována se „světem venku“, autor poctivě hledá definice nejen pro své já, ale i pro svůj druh, znovu zkoumá situaci člověka ve společnosti i v přírodě, všímá si věčného sváru civilizované, spirituální bytosti se „zvířetem“ v nás. Opakovaným motivem se zde stává hudba, šířeji zvuk, bazální projev lidské přítomnosti. Je to poezie dynamická, orchestrální, v níž na sebe reagují (a vzájemně polemizují) zdánlivě nesouvisející pasáže, jež ponoukají především k vnímání celku sbírky.

Lžeme si navzájem, ale především lžeme sami sobě. Tori je ve svém životě nadmíru úspěšná. Její autobiografie se vyhřívá na knihkupeckých pultech mezi bestsellery, navíc patří mezi oblíbené motivační řečníky — a to je jí teprve třicet. Dny tráví posíláním inspirativních zpráv zástupům svých obdivovatelek a nabádá je, aby „žily takový život, jaký chtějí“. Její fanynky už ale nevědí, že Tori samotné se podle těchto rad žít příliš nedaří. S mužem, o němž básnila na konci své knihy, už půl roku nespala. Většinu nocí tráví na sociálních sítích, zatímco Tom vedle ní spí jako zabitý. Vypadá to, že všichni kolem se vdávají a žení, mají děti a říkají, jak je svět úžasný… Ale Tori jim na to nemíní skočit. Naštěstí má Dee — jediného člověka, který nad vším tím blázněním taky kroutí hlavou. Jenže pak se Dee zamiluje a otěhotní a Tori najedou začne pochybovat o každém rozhodnutí, které v životě udělala…

Citlivý román o krizi středního věku, stínech minulosti, hledání sebe sama a nalézání druhých. Lucas je na konci sil. V kariéře soudce se mu nepodařilo naplnit mladické ideály, ubíjí ho dlouholeté manželství a straší ho vlastní minulost. Jednoho dne se uprostřed soudního líčení sebere a uteče — ze soudní budovy, z dosavadního života. Aniž ví, co přesně hledá, zastaví se na mostě sebevrahů… Díky této události dostává jeho život nový směr. V dobrovolné izolaci od soukromého i pracovního světa se Lucas pokouší rozklíčovat dávné prožitky a pocity, které ho nepřestávají traumatizovat a ovlivňovat. To nejlepší, co máme je první díl plánované trilogie, v níž se Griet Op de Beecková pouští do citlivých osobních témat. Ve třech románech chce dát prostor třem různým úhlům pohledu na stejné téma. Protože jisté věci se zkrátka špatně vysvětlují.

Jeden rok a celý oceán dělí Alici Shipleyovou od jejího bývalého studentského života — a od strašlivé nehody, při níž zahynul muž, za něhož se chtěla vdát. Nyní se píše rok 1956, Alice Shipleyová žije v Tangeru se svým manželem a rozhodně nečeká, že se tam setká s Lucy Masonovou. Od nehody totiž spolu tyto dvě kdysi nerozlučné přítelkyně nepromluvily. Vypadá to, že Lucy chce vše napravit, a proto pomáhá Alici, která si na život v Maroku, přeplněné tangerské ulice a nesnesitelné horko nedokáže zvyknout. Jenže záhy začnou Alici sužovat staré známé pochybnosti. Zdá se jí, že ji Lucy neustále ovládá a dusí svou přítomností. Pak se zničehonic ztratí Alicin manžel John. Alice má podezření, že s tím má Lucy něco společného, a rozhodne se to dokázat. Je však Lucy skutečně tak nebezpečná, nebo si to Alice jen namlouvá? Postupně se začíná rozplétat jejich společná komplikovaná minulost — nesrovnalosti v tom, co Lucy tvrdí a co si Alice pamatuje, jsou stále patrnější… V současnosti se podle románu natáčí film v produkci George Clooneyho se Scarlett Johanssonovou v jedné z hlavních rolí.

Psanec se stává vyšetřovatelem, advokátem i soudcem v jedné osobě. Sergej Aljochin, zkorumpovaný ruský kriminální vyšetřovatel, ukradl peníze z mafiánské pokladny a skryl se na jachtě v Los Angeles. Politika ho nezajímala a o válce na Ukrajině nevěděl nic. Když se však po třech letech odloučení pokusil setkat se svou ženou a dvěma malými dcerami, dotkla se válka i jeho. Dopravní boeing, ve kterém jeho rodina letěla, byl sestřelen nad Donbasem. Zemřelo 298 lidí. Aljochin začne nejprve na vlastní pěst a později s pomocí americké novinářky vyšetřovat okolnosti smrti svých nejbližších. Oba si záhy uvědomí, že se vydali na sebevražednou misi: pronásleduje je mafie, tajná ruská policie i sériový vrah a při svém pátrání proniknou do nejvyšších společenských a politických kruhů… Politický thriller Sergeje Lojka Let je založen na skutečných událostech.

Rozum není, čím se zdá být. Říká se, že od zvířat nás odlišuje rozum. Ten se stejně jako ostatní charakteristiky našeho živočišného druhu vyvinul postupnou evolucí. Musíme si proto položit dvě zásadní otázky: Proč se rozum nevyvinul u zvířat? A proč se lidé tak často chovají úplně bláznivě? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět francouzští kognitivní vědci Hugo Mercier a Dan Sperber. Rozum podle nich nefunguje osamoceně a neslouží k hledání té nejlepší možné reakce v konkrétní situaci. Mnohem spíše pomáhá obhajovat naše instinktivní a podvědomá rozhodnutí před naším okolím — přesvědčuje je skrze racionální argumentaci a soudí argumenty ostatních. Najednou pak dávají smysl i ty největší slabiny rozumu: například proč vždy tíhneme k tomu, co známe, nebo proč tak často nedokážeme rozlišit mezi dobrou a špatnou myšlenkou.

Kdo jsou tukoni? Kouzelné bytosti, které se s radostí a láskou starají o les — někteří pečují o stromy, jiní o květiny a další zase o zvířátka a ptáčky. Jedni si s jeho obyvateli hrají, jiní je připravují na střídání ročních období a ukládají zvířátka k zimnímu spánku. Vzpomínáte, jaké trápení měli se zubrem, který chtěl prospat zimu, přestože zubři v zimě nikdy nespí, nebo s medvědem, který zase za žádnou cenu nechtěl jít spát? Jedním z tukoňů je i Tuláček. Poznáte ho snadno podle batůžku — vypadá jako žalud. Jen tak si chodí lesem a navštěvuje přátele. Zrovna dnes si chtěl dát čaj se svým přítelem stromem. Jenže v noci byla veliká bouřka a stalo se něco ošklivého. Poradí si s tím Tuláček i ostatní tukoni? Pro děti od dvou let i všechny milovníky knížek Zubr si hledá hnízdo a Medvěd nechce jít spát.

Jaký vztah mají dnešní děti a mládež ke knihám a čtení? Co dělají děti ve svém volném čase? Jak často využívají internet a nová média? Došlo v posledních pěti letech v Česku k nějakým podstatným změnám? Kniha přináší výsledky opakovaného reprezentativního výzkumu čtenářství u dětí ve věku od šesti do čtrnácti let a mládeže ve věku mezi patnácti až devatenácti lety, který realizoval Knihovnický institut Národní knihovny České republiky, a uvádí ho do souvislosti s výzkumem, který proběhl v letech 2013 a 2014. Průzkum byl zaměřen nejen na vztah dětí k četbě, ale i na to, jaký mají názor na knihy děti, které se teprve učí číst, a jejich rodiče. Nově získaná data umožnila prokázat vazbu mezi úrovní čtenářství a školním prospěchem. Pozornost byla také věnována doporučené či povinné školní četbě a jejímu vlivu na dětské čtenářství. Nově byla do výzkumu zařazena věková kategorie patnáct až devatenáct let. Kniha se také podrobně věnuje tomu, jaký mají děti a jejich rodiče vztah ke školním a veřejným knihovnám a jak jsou spokojeni se službami těchto institucí.

Od úmrtí jejího syna uběhlo dvacet let. Maisie stojí na pódiu a chystá se promluvit před zaplněným přednáškovým sálem na univerzitě. To je sám o sobě nelehký úkol, a Maisie navíc prochází menopauzou, takže od zhroucení ji dělí jen jediný nával horka. Jakmile se však odhodlá vyprávět svůj příběh, neznámí lidé před ní se rozplynou a každé další slovo ji odvádí do minulosti. Ocitá se zpět v roce 1995, je prvního ledna — den, kdy jedno nedorozumění spustilo řetězec událostí, které jí navždy změnily život… Maisie se vzepřela svému násilnickému manželovi, sama vychovala dvě děti a pečovala o svou matku Bridie trpící stařeckou demencí. Role hlavy rodiny se přirozeně zhostil její šestnáctiletý syn Jeremy a svůj úkol vykonával až příliš zodpovědně. Nikdo z rodiny netušil, že Jeremy má tajemství — že neustále potlačuje to, kým je, protože tomu příliš nerozumí. Věděl jen, že je jiný. A pak Jeremy náhle zmizel.