Host strana 154 z 154

Příběh jednoho z nejslavnějších českých útěkářů Josef Bryks, válečný letec ve službách britského královského letectva a nositel Řádu Britského impéria, se proslavil odvážnými a riskantními útěky z německého zajetí. Jednou utíkal v bečce na močůvku, jindy hloubil tunel pro legendární Velký útěk ze Saganu nebo pomáhal Židům při povstání ve Varšavském ghettu. Překvapený čtenář dokonce zjistí, že jeden ze svých legendárních útěků absolvoval v pyžamu. Bryksův příběh inspiroval britské filmaře, kteří po válce natočili film Srdce v zajetí. Josef Bryks se totiž v Anglii zamiloval a jeho anglická manželka Trudie jej po válce doprovodila do osvobozené vlasti. Bryks se však postavil nejen nacistům, ale později i komunistům a skončil ve vězení. Odtud se mu už utéct nepodařilo: zemřel v srpnu 1957 v Jáchymově. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let. Boj za uznání a ocenění svého muže pak vedla Trudie až do konce života. Kniha vychází ze vzpomínek pamětníků, z dokumentů či archivních materiálů. Některé jsou zde publikovány vůbec poprvé. Unikátní je Bryksův deník, ve kterém popisuje cestu z okupované vlasti do válčící Francie, odkud se pak dostal do Británie. Nejedná se o typickou literaturu faktu, ale o strhující vyprávění zařazené do dobových souvislostí, doplněné bohatým fotografickým a archivním materiálem. Kniha je důkazem, že i Česko má významné hrdiny, kteří se nezastavili před nacistickou či komunistickou totalitou. Josef Bryks je bezpochyby jedním z nich.

Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii. Trilogie Milénium hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky. První díl (Muž, který nenáviděl ženy) dostal v roce 2005 cenu za nejlepší skandinávský kriminální román, druhý díl (Dívka, která si hrála s ohněm) byl oceněn jako nejlepší švédský kriminální román roku 2006, a poslední (Ztracené vzdušné zámky) získal cenu Kniha roku. Larsson není autorem, který by se spokojil s naplněním žánrových konvencí, píše se silným zanícením pro problémy současnosti, uvažuje o vztahu politiky a morálky, klade otázky a hledá zodpovědnost. Šíře jeho znalostí odpovídá hloubce pohledu na věc, což činí příběh velmi věrohodným. Má fantastickou schopnost udržet napětí v mnoha komplikovaných paralelně se odvíjejících zápletkách a současně je brilantně propojovat. Svým bohatým jazykem a stylem navazuje na tu nejlepší severskou vypravěčskou tradici. Globální bestseller / vychází v 35 zemích / dosud prodáno více něž 6 000 000 výtisků.

Žánrově rozrůzněná, časově rozlehlá, příležitostně rozptýlená a mluvící několika jazyky je kniha Místo domova Sylvie Richteorvé. A přece a především je to kniha koncentrická. Svazek je souborem autorčiným textů z let 1984-2004 napsaných nebo přednesených česky, francouzsky a italsky. Vlastním tématem je česká literatura druhé poloviny dvacátého století - díla Jiřího Koláře, Josefa Hiršala, Věry Linhartové, Ludvíka Vaculíka, Josefa Škvoreckého, Petra Krále, Milana Kundery, Bohumila Hrabala, ale například i Karla Čapka. Kniha tvoří volnou trilogii s esejistickými knihami Slova a ticho a Ticho a smích.

Novela Mimochodem je zajímavě strukturovaný příběh Ludvíka, typické postavy "těch časů". Milostná vzpomínka přerůstá v nepotlačitelnou touhu po návratu ztraceného času. Dozvuky minulosti ztrácejí realistické proporce a přivádějí ústřední postavu k dezerci z ČsLA. Ludvíkova snová Odyssea si pohrává s výjevy ze sklonku epochy zvané socialismus: Železná vrata a múza Katalin; zimní Ostravsko a zrychlený Bruegel; Vilík a Inka; průjezd rodným městem; chrám; odvěký tah jar a podzimů; krétská bohyně a Sirény na výpadovce; ostří vylámaného půlměsíce; paže Dunaje a obcování s Matkou Zemí; přístavy Jadranu, orientální gusle a vídeňská káva; mýtní Onoho světa; dostaveníčko s Hieronymem Boschem.

Vypadá to, že šestnáctiletý Friedrich na konci školního roku propadne. Jeho jedinou šancí je reparát, což znamená obětovat rodinnou dovolenou, obětovat léto. A jako by to nestačilo, dozví se, že se musí na opravné zkoušky připravovat u prarodičů. Friedrich se zhrozí — děda mu vždycky připadal přísný a odtažitý. Jedinou útěchou mu je babička Nana. A taky Beate, dívka v zelených plavkách, kterou potkal na koupališti pár dní před začátkem prázdnin. Navzdory nepříjemným očekáváním pozná v následujících týdnech dědu v úplně novém světle, vyslechne si příběh o tom, jak se jeho prarodiče seznámili, a poprvé v životě se zamiluje. Zkrátka skoro dokonalé léto, nebýt Friedrichova nejlepšího kamaráda Johanna, který navenek působí pohodově a sebejistě, ale pod povrchem se ukrývá komplikovaná osobnost.

Pomocí toku vzpomínek a reflexí na život pokrývající tři různé kontinenty, Ameriku, Evropu a Asii, Drašnar vytvořil nejenom pozoruhodný portrét člověka chyceného ve smyčce vlastní mysli, ale i fascinující studii současné krize mužské mytologie a jejích pradávných symbolů. Výpověď o hledání ideálu krásy, síly a moudrosti, o slávě, penězích a umění, výpověď o módě a šermu, o ženách a dobrodružstvích, o strachu ze stáří a smrti a o tom, co s člověkem zůstane, když vše nepodstatné zmizí — o lásce a o přátelství.

Po pěti letech se mohou příznivci poezie „dekadenta geniálního“ J. H. Krchovského potěšit četbou jeho nové sbírky nazvané Já už chci domů. Kam domů? Hádáme správně a autor to ve svých typicky vycizelovaných strofách potvrzuje: „Já už chci domů, stýská se mi tady / už přijeďte si pro mě, já chci domů! / Váš… Přilepil jsem známku slzou s brady / a neodeslal. Nemám kam a komu.“ Opět okoušíme hořká sousta trapnosti života, bezcílné prázdnoty dní, sexuálních kocovin i touhy po tom, co je krásné a něžné (a bohužel nám to nikdy nebude patřit). K těmto chodům porce černé šlehačky navrch — Krchovského humor vždy byl, a stále zůstává, velmi makabrózní, ale zároveň dokonale osvobozující. Znatelně přibylo motivů samoty, smutku a pohledů do nicoty. Kdesi ve spodních vrstvách úporné monotónnosti jeho čtyřverší však nalézáme i tenkou žílu lásky a věrnosti životu. Krchovský zůstává i v této své „řadovce“ dokonale svůj. Jeho „noční dílna“ opět expeduje literární skvosty s nezaměnitelným puncem po léta (právem) nejpopulárnějšího a nejčtenějšího současného českého básníka.

Kniha Deset žen je znepokojující a překvapivý román, hluboce dojemný a lidský. Odvážný a objevný pohled na mezilidské vztahy v dnešním světě.Devět žen, každá úplně jiná. Nikdy předtím se neviděly, a přesto spolu sdílejí své příběhy. Nataša, jejich terapeutka, se je rozhodla sezvat dohromady, neboť věří, že rány se mohou začít hojit jen tehdy, když se prolomí ledy mlčení. Není důležité, odkud pocházejí ani z jakých poměrů vzešly. Je jedno, kolik jim je let a čím se živí. Všechny si na bedrech nesou tíhu strachu, samoty, promarněných tužeb a nejistoty. Někdy za to může minulost, s níž se nelze vyrovnat, jindy přítomnost, jež nepřináší to, co by si člověk přál, nebo budoucnost, která děsí. Matky, dcery, manželky, vdovy, milenky. Hrdinky tohoto románu přijímají Natašinu výzvu, aby se pokusily pohlédnout na svůj život novýma očima.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá? Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjí od energetiky. Zdrojů energie je přitom jen málo — a některé z nich se navíc ukazují být pro civilizaci smrtící. V posledních letech jsme proto svědky obrovského tlaku na přechod od fosilních paliv k udržitelným a zeleným variantám: slunečnímu záření, větru, vodní síle, někdy v budoucnu možná i k jaderné fúzi. S těmito zdroji však přichází nová výzva: Jak takovou energii uchovávat a distribuovat, jak ji plně využít? Symbolem zelené transformace se možná právě proto staly elektromobily. Baterie však mají v budoucnu sloužit i jinde než v dopravě. Vypukl proto neúprosný závod o to, kdo dokáže nejefektivněji těžit nezbytné vzácné kovy a minerály, zpracovávat je, uspokojit výrobou celý svět a zároveň si uchovat tajemství a přízeň vlád. Novinář Henry Sanderson v knize Zelená horečka cestuje od Chile přes Kongo až po Čínu, navštěvuje doly, laboratoře a obrovské továrny, zpovídá spekulanty, vědce i miliardáře a snaží se zahlédnout budoucnost, kterou má zelená energie přinést.