Host strana 147 z 185

Druhé, brožované vydání páté sbírky básníka a literárního historika. Co volá ten hoch, vlastně syn, z druhého břehu řeky? Jakou zvláštní lásku nám vyznává Jessy Aliyu ze zbloudilého spamu? Co nabízí Marie-Ange Noa z letáku, kdo a proč křičí na celý pustý barák? V pořadí pátá sbírka Petra Hrušky je plná neklidu, ne však těkavosti. Naopak. Tenhle nepokoj má svou pomalost, váhu a zaťatost, své hrany. Těžkne, tlačí, dře, znaveně se vrývá pod kůži. Život je již za půlí své pouti, podstatná poznání, zásadní chvíle, činy, zvraty i chyby máme za sebou, ale svět a život nepřestávají naléhat. I toto naléhání stárne, hranatí a těžkne; tak známé, a přece někdy sotva pojatelné. Rozumíme si ještě, svému jazyku, jeden druhému či aspoň trochu sami sobě? Anebo jsme, spolu s okolními věcmi, městem a vůbec celým světem, stiženi podivným mutismem? Neschopni ze sebe vypravit kloudné slovo, větu? Hrany světa hrubnou a dřou, jsou otřískané, osahané k nepoznání. Nějak tím vším však musíme projít. V tomhle městě jménem Ostrava si musíme vyrobit své trudné, umanuté palivo k přežití. V této neladné, pracné noci, zatímco slušní lidé zaspávají zkázu, se básníka vytrvale drží jeho nespavost. Někdo tu stráž má dotáhnout do konce.

Jednoho listopadového rána uklízečka nalezne docenta Ondřeje Chalupu zastřeleného v jeho pracovně. Souvisí vražda s jeho dlouhodobou snahou o odvolání univerzitního kvestora kvůli podivným machinacím při rekonstrukci historické univerzitní budovy? Proč vrah riskoval a střílel přímo v budově? Kdo všechno měl důvod přát si smrt svérázného, ale čestného docenta? Těšit se můžeme na druhý díl ze série detektivních románů, jejichž protagonisty jsou policejní komisařka (a fanynka Boba Dylana) Marie Výrová, přezdívaná Velká Sova, a její mladší kolegové Pavel Edelweiss a Kristýna Horová. Nitky vyšetřování případu, který se zprvu jeví jako běžná lokální zpronevěra, zavlečou postupně své kladné i záporné hrdiny do bažiny bezskrupulózního prospěchářství, klientelismu a korupce stoupající do nejvyšších pater politiky. Stíny ukryté v lidských myslích a tajené příběhy z minulosti nakonec málem rozloží i vyšetřovací tým. Jak se s tím popere poněkud netuctová, ale sympatická a krevnatá postava komisařky Výrové? Sýkorovy detektivní romány fungují na více rovinách; plně respektují nejzákladnější pravidlo hry — jsou napínavé, své čtenáře baví a co nejdéle udržují v nejistotě, kdo je pachatelem vraždy. Autorova schopnost kombinovat napětí, milostné spletence a vtipné pasáže dělá z Modrých stínů prózu, jež obstojí i u těch, kteří žánr detektivky obvykle nevyhledávají. V Michalu Sýkorovi se na české scéně objevuje bravurní vypravěč a zároveň poučený autor, který navazuje mimo jiné na náročnější tradice britské detektivky. Prvním svazkem z volné řady jeho detektivních příběhů byla kniha Případ pro exorcistu.

Jednoho listopadového rána uklízečka nalezne docenta Ondřeje Chalupu zastřeleného v jeho pracovně. Souvisí vražda s jeho dlouhodobou snahou o odvolání univerzitního kvestora kvůli podivným machinacím při rekonstrukci historické univerzitní budovy? Proč vrah riskoval a střílel přímo v budově? Kdo všechno měl důvod přát si smrt svérázného, ale čestného docenta? Těšit se můžeme na druhý díl ze série detektivních románů, jejichž protagonisty jsou policejní komisařka (a fanynka Boba Dylana) Marie Výrová, přezdívaná Velká Sova, a její mladší kolegové Pavel Edelweiss a Kristýna Horová. Nitky vyšetřování případu, který se zprvu jeví jako běžná lokální zpronevěra, zavlečou postupně své kladné i záporné hrdiny do bažiny bezskrupulózního prospěchářství, klientelismu a korupce stoupající do nejvyšších pater politiky. Stíny ukryté v lidských myslích a tajené příběhy z minulosti nakonec málem rozloží i vyšetřovací tým. Jak se s tím popere poněkud netuctová, ale sympatická a krevnatá postava komisařky Výrové? Sýkorovy detektivní romány fungují na více rovinách; plně respektují nejzákladnější pravidlo hry — jsou napínavé, své čtenáře baví a co nejdéle udržují v nejistotě, kdo je pachatelem vraždy. Autorova schopnost kombinovat napětí, milostné spletence a vtipné pasáže dělá z Modrých stínů prózu, jež obstojí i u těch, kteří žánr detektivky obvykle nevyhledávají. V Michalu Sýkorovi se na české scéně objevuje bravurní vypravěč a zároveň poučený autor, který navazuje mimo jiné na náročnější tradice britské detektivky. Prvním svazkem z volné řady jeho detektivních příběhů byla kniha Případ pro exorcistu.

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století. Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felici Bauerové, Stravinskij a Schönberg vyvolávají neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner zas a znovu maluje Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong se poprvé chopí trubky. Joyce a Musil si dávají kávu v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod krycím jménem Stavros Papadopulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty. 1913: počátek a konec, triumf a melancholie, vše se prolíná a stává se uměním. Po tomto roce už nic není tak jako dřív. Brilantní stylista Florian Illies s tichým humorem vyvolává k životu kouzlo klíčového okamžiku kulturních dějin.

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století. Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felici Bauerové, Stravinskij a Schönberg vyvolávají neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner zas a znovu maluje Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong se poprvé chopí trubky. Joyce a Musil si dávají kávu v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod krycím jménem Stavros Papadopulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty. 1913: počátek a konec, triumf a melancholie, vše se prolíná a stává se uměním. Po tomto roce už nic není tak jako dřív. Brilantní stylista Florian Illies s tichým humorem vyvolává k životu kouzlo klíčového okamžiku kulturních dějin.

Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Publikace usiluje – v souladu s titulem – být průvodcem studentům i ostatním zástupcům nejen filologických, ale také dalších humanitních a sociálních disciplín, jako jsou teorie kultury, mediální studia, teorie výtvarného umění, historie, genderová studia ad. Důvod je zřejmý: literárněteoretické koncepty posledních desetiletí se v těchto oborech často staly zásadní inspirací metodologických posunů. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.

V tomto svazku Česká knižnice nabízí dva už dávno klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834 —1891). Jestliže v raných Arabeskách (1864) jsou v popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž maloměstská společnost opovrhuje, zobrazených s pochopením a soucitem, v pozdějších Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a autor ke čtenáři promlouvá jako zapisovatel a ironický nebo satirický komentátor osudů obyvatel této pražské čtvrti, proslavené také díky jeho přesvědčivému vypravěčskému mistrovství. Nerudovy povídky patří po právu k nejčtenějším a nejvydávanějším dílům české literatury vůbec. Přítomná edice vychází tentokrát z prvního vydání obou knih.

Příběh O (Histoire d’O, 1954) Pauline Réageové je bezesporu nejlegendárnější sadomasochistický román moderní doby. Pro příznivce tohoto kultu je ozdobou erotické knihovničky, pro určité feministické či puritánské kruhy naopak zhmotněním zlého snu. Tím spíše, že jej inkognito napsala žena, jejímž je O zřejmě jakýmsi fantastickým obrazem. Je to také moderní žena poloviny století, pařížská módní fotografka. Má vlastní byt, ráda se vybraně obléká, dovolenou tráví na Côte d’Azure. A přesto se hned na začátku knihy nechá svým milencem odvézt připraveným autem — či strojem času — kamsi do jiného světa: vstupuje do domu v Roissy jako do temného kouzelného zámku, aby zde prošla milostnou torturou osvobozující ji od nánosů dosavadního života. Spolu s dalšími dívkami tu slouží jako otrokyně, stává se společně zneužívaným objektem brutální a nápadité náruživosti. Jsou tu biče a řetězy, masky mužů, plápolající ohně krbů, stálé sexuální ponížení, týrání, rafinované způsoby tělesného znetvořování a lesbické scény. Nechybí tu nic z repertoáru a kulis „erotického divadla“, ale je tu mnohé navíc. O prochází řadami třináctých komnat zapomnění a sestupuje do podzemí zámku, stále hlouběji proti proudu času, jako by se vracela do lůna k novému zrození. A pak ji její milenec předává novému pánovi, Siru Stephenovi. Později, v jiném domě, tentokrát křišťálovém zámku Anne-Marie a jejích služebnic, její proměna pokračuje. Dutina v písmenu O jejího jména je nyní prázdná, připravená ke zvolenému údělu. Neboť rituál tohoto zasvěcení je pouze matoucím povrchem slov, přesvědčivě popsaným dějem této nanejvýš zneklidňující knihy. Jejím obsahem je O vytoužená náprava, obrácení. Vskutku tu stojíme před jakýmsi černým evangeliem (jungovské) nesvaté čtveřice. To vše je neseno hlubokým, vznešeným tónem, hodným až sakrálních významů popisovaných výjevů, jakkoli obsedantní, doslova posedlé myšlení všech postav krouží kolem jediného. Mezitím O v tomto románu o neřesti sama rozehrává řadu erotických dobrodružství, neboť ona není obětí, ale adeptkou nové víry a přes své dobrovolné otroctví, podmíněné láskou, je novým způsobem svobodná. A je to skutečně láska, která ji provází až k závěru, k cíli její proměny, kdy se konečně stává erotickým objektem, který už pouze je. A tak nám osm otvorů jejího ležícího těla obnažuje pravdu nekonečna lidské touhy. Ale v roce 1969 se objevuje Návrat do Roissy: v jeho úvodu autorka popisuje okolnosti vzniku onoho temného obelisku, monumentu opředeného tenaty protichůdných interpretací, aby je rázně a bezohledně rozťala. Možná to muselo být právě rok po pařížském máji 1968, uprostřed zmatení sexuální revoluce, kdy nelítostně podminovala svůj černý chrám a ukázala zděšenému publiku další variantu konce tak nevinně započatého příběhu, strašlivé rozcestí bez návratu. Příběh O vyprovokoval jeden z největších skandálů francouzské literatury. Toto mistrovské dílo erotického žánru, zprvu zakázané a často zabavované a šířené ilegálně, se stalo po Saint-Exupéryho Malém princi nejčtenější francouzskou knihou současnosti.

Příběh O (Histoire d’O, 1954) Pauline Réageové je bezesporu nejlegendárnější sadomasochistický román moderní doby. Pro příznivce tohoto kultu je ozdobou erotické knihovničky, pro určité feministické či puritánské kruhy naopak zhmotněním zlého snu. Tím spíše, že jej inkognito napsala žena, jejímž je O zřejmě jakýmsi fantastickým obrazem. Je to také moderní žena poloviny století, pařížská módní fotografka. Má vlastní byt, ráda se vybraně obléká, dovolenou tráví na Côte d’Azure. A přesto se hned na začátku knihy nechá svým milencem odvézt připraveným autem — či strojem času — kamsi do jiného světa: vstupuje do domu v Roissy jako do temného kouzelného zámku, aby zde prošla milostnou torturou osvobozující ji od nánosů dosavadního života. Spolu s dalšími dívkami tu slouží jako otrokyně, stává se společně zneužívaným objektem brutální a nápadité náruživosti. Jsou tu biče a řetězy, masky mužů, plápolající ohně krbů, stálé sexuální ponížení, týrání, rafinované způsoby tělesného znetvořování a lesbické scény. Nechybí tu nic z repertoáru a kulis „erotického divadla“, ale je tu mnohé navíc. O prochází řadami třináctých komnat zapomnění a sestupuje do podzemí zámku, stále hlouběji proti proudu času, jako by se vracela do lůna k novému zrození. A pak ji její milenec předává novému pánovi, Siru Stephenovi. Později, v jiném domě, tentokrát křišťálovém zámku Anne-Marie a jejích služebnic, její proměna pokračuje. Dutina v písmenu O jejího jména je nyní prázdná, připravená ke zvolenému údělu. Neboť rituál tohoto zasvěcení je pouze matoucím povrchem slov, přesvědčivě popsaným dějem této nanejvýš zneklidňující knihy. Jejím obsahem je O vytoužená náprava, obrácení. Vskutku tu stojíme před jakýmsi černým evangeliem (jungovské) nesvaté čtveřice. To vše je neseno hlubokým, vznešeným tónem, hodným až sakrálních významů popisovaných výjevů, jakkoli obsedantní, doslova posedlé myšlení všech postav krouží kolem jediného. Mezitím O v tomto románu o neřesti sama rozehrává řadu erotických dobrodružství, neboť ona není obětí, ale adeptkou nové víry a přes své dobrovolné otroctví, podmíněné láskou, je novým způsobem svobodná. A je to skutečně láska, která ji provází až k závěru, k cíli její proměny, kdy se konečně stává erotickým objektem, který už pouze je. A tak nám osm otvorů jejího ležícího těla obnažuje pravdu nekonečna lidské touhy. Ale v roce 1969 se objevuje Návrat do Roissy: v jeho úvodu autorka popisuje okolnosti vzniku onoho temného obelisku, monumentu opředeného tenaty protichůdných interpretací, aby je rázně a bezohledně rozťala. Možná to muselo být právě rok po pařížském máji 1968, uprostřed zmatení sexuální revoluce, kdy nelítostně podminovala svůj černý chrám a ukázala zděšenému publiku další variantu konce tak nevinně započatého příběhu, strašlivé rozcestí bez návratu. Příběh O vyprovokoval jeden z největších skandálů francouzské literatury. Toto mistrovské dílo erotického žánru, zprvu zakázané a často zabavované a šířené ilegálně, se stalo po Saint-Exupéryho Malém princi nejčtenější francouzskou knihou současnosti.

Skála je detektivní román vzácné síly a představivosti odehrávající se v kulisách, které připomínají velké anglické romány devatenáctého století, například Na Větrné hůrce Emily Brontëové. Peter May napsal napínavý příběh o temnotě v lidských duších a o tom, jak obtížné je uniknout minulosti.Skotský ostrov Lewis je krásné, ale drsné odlehlé místo bez stromů, bičované větry, pokryté vřesovišti, kde se topí rašelinou a mluví gaelsky. A kde je snad jen strach lidí z Boha silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry však přežívají staré pohanské hodnoty a prapůvodní touha po krvi a pomstě. Na ostrov přijíždí nedávnou ztrátou syna poznamenaný policejní detektiv Fin Macleod, jenž se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, provedené podle stejného scénáře jako vražda v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže je pro něho vyšetřování zároveň cestou domů a do minulosti. Setkává se s dávnými kamarády, s Artairem, který si vzal Marsaili, Finovu první lásku, a s mnoha dalšími. Pro většinu z nich však není vítán.Fin netuší, že klíč k případu by mohl otevřít i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého. Jakou roli hraje v případu Finova dávná účast při tradiční výpravě na lov terejů hnízdících na nepřístupné nebezpečné skále An Sgeir? Tragédie, jež se tam tehdy odehrála, povede i po všech těch letech možná k další oběti.

Sourozenci Hammerovi mistrovsky míchají napětí rozhodujících okamžiků, které posouvají děj, s detailně popsanými kriminalistickými metodami. Vzrušující thriller, u kterého máte pocit, že jste součástí vyšetřovacího týmu.Do Grónska přijíždí delegace vedená dánským ministrem životního prostředí a německou kancléřkou s úkolem dosvědčit důsledky globálního oteplování. Ministerská návštěva však na ledovci nachází mrtvolu mladé ženy, zavražděné před více než pětadvaceti lety, kterou vydal tající ledovec. Mrtvola je naaranžována v podivné pozici. Jak se mohla žena dostat až tam? A proč ji vrah donutil zaujmout takovou pozici a pak ji zadusil plastikovým pytlem nasazeným na hlavu? Komisař Konrad Simonsen přijíždí na místo činu a uvědomuje si, že vražda byla vykonána stejným způsobem jako několik let uzavřený případ vraždy jiné mladé ženy. Simonsen se svými kolegy kauzu znovu otevírá a postupně zjišťuje, že domnělý viník, který ihned po zatčení spáchal sebevraždu, byl skutečně nevinný. Démoni, o nichž se detektiv domníval, že jsou dávno pryč, se derou na povrch. Jak se komisař vyrovná s myšlenkou, že zavinil smrt člověka? Hledá proto další podobné případy a zločin nabývá ohromujících rozměrů.

Bezchybný život Karstena a Lily Sundelinových se hroutí ve chvíli, kdy nacházejí své dítě spící v kočárku za domem celé od krve. Po překotném úprku do nemocnice se dozvídají, že jejich dcera není zraněná, kdosi ji pouze postříkal jateční krví. Kdo se mohl snížit k tak děsivému vtipu? Vrchnímu komisaři Konrádu Sejerovi někdo pošle pohlednici se zprávou: „Peklo právě začíná.“ A opravdu, zakrvácené dítě je pouze prvním z řady dalších zvrácených vtípků, které terorizují široké spektrum nic netušících obětí.Postupně vychází najevo, že zvěstovatelem pekla je Johnny Beskow, sedmnáctiletý chlapec, který žije s matkou alkoholičkou. Je příliš nezralý na to, aby pochopil, jak katastrofické následky mají jeho „nevinné legrácky“. Poté, co se v nedalekém lese přihodí skutečné neštěstí, dá se očekávat, na čí hlavu padne vina. Komisař Sejer je dobrým psychologem, který si lépe než kdo jiný uvědomuje výbušnost celé situace…

Bezchybný život Karstena a Lily Sundelinových se hroutí ve chvíli, kdy nacházejí své dítě spící v kočárku za domem celé od krve. Po překotném úprku do nemocnice se dozvídají, že jejich dcera není zraněná, kdosi ji pouze postříkal jateční krví. Kdo se mohl snížit k tak děsivému vtipu? Vrchnímu komisaři Konrádu Sejerovi někdo pošle pohlednici se zprávou: „Peklo právě začíná.“ A opravdu, zakrvácené dítě je pouze prvním z řady dalších zvrácených vtípků, které terorizují široké spektrum nic netušících obětí.Postupně vychází najevo, že zvěstovatelem pekla je Johnny Beskow, sedmnáctiletý chlapec, který žije s matkou alkoholičkou. Je příliš nezralý na to, aby pochopil, jak katastrofické následky mají jeho „nevinné legrácky“. Poté, co se v nedalekém lese přihodí skutečné neštěstí, dá se očekávat, na čí hlavu padne vina. Komisař Sejer je dobrým psychologem, který si lépe než kdo jiný uvědomuje výbušnost celé situace…

Muži, kteří nenávidí ženy v komiksovém zpracování.Mikael Blomkvist je známý ekonomický novinář, který se zrovna nachází v nelehké situaci, prohrál soudní spor s finančním magnátem Hansem-Erikem Wennerströmem, jehož špinavé praktiky se pokusil odhalit. Soud mu nařídil zaplatit tučné odškodné a jeho novinářská pověst je v troskách. Nejradši by zalezl pod zem. V tu chvíli ho však kontaktuje bohatý průmyslník Henrik Vanger a učiní mu zvláštní nabídku. Pomůže mu porazit Wennerströma, pokud Blomquist vyřeší zmizení jeho neteře Harriet, k němuž došlo před třiceti lety.Mikael se ihned pustí do pátrání a na pomoc si přizve nepřekonatelnou mladou hackerku Lisbeth Salanderovou. Společně tvoří zvláštní pár, ale skvělý tým a brzy začnou odhalovat temnou a krvavou historii rodiny Vangerů. Trilogie Milénium švédského autora Stiega Larssona se stala celosvětovým fenoménem, nyní vychází první díl série v komiksové podobě. Text adaptovala známá autorka kriminálních románů Denise Minaová, grafické podoby se ujali Leonardo Manco, který se podílel například na sérii Hellblazer, a Andrea Mutti, spolupracující s nakladatelstvími jako DC Comics, Marvel nebo IDW. Komiksové zpracování trilogie je rozděleno do šesti dílů, Muži, kteří nenávidí ženy I (v anglofonních zemích vyšlo pod názvem Dívka s dračím tetováním, The Girl with the Dragon Tattoo) jsou prvním z nich.

Ženské smyčcové kvarteto Furioso se připravuje na cestu na odlehlý švédský ostrov, kde má nahrávat nové album. Jejich šéfku Louise Armstahlovou však postihne náhlé zranění ruky, kvůli kterému nemůže hrát. Ve snaze zachránit projekt se rozhodne požádat dávného přítele, váženého houslistu Raoula Liebeskinda, který žije v New Yorku, aby zaujal její místo. Jenže Liebeskind má za sebou barvitou historii dostaveníček a vášnivých vztahů s ostatními členkami uskupení. V kvartetu to začne pořádně vřít ještě před jeho příjezdem.

Ženské smyčcové kvarteto Furioso se připravuje na cestu na odlehlý švédský ostrov, kde má nahrávat nové album. Jejich šéfku Louise Armstahlovou však postihne náhlé zranění ruky, kvůli kterému nemůže hrát. Ve snaze zachránit projekt se rozhodne požádat dávného přítele, váženého houslistu Raoula Liebeskinda, který žije v New Yorku, aby zaujal její místo. Jenže Liebeskind má za sebou barvitou historii dostaveníček a vášnivých vztahů s ostatními členkami uskupení. V kvartetu to začne pořádně vřít ještě před jeho příjezdem.