Host strana 140 z 154

Jsou prázdniny a Mikuláš má úplně volno. Žádná škola, žádné cvičení na kytaru, žádné tréninky v bazénu. Žádné vstávání v sedm ráno, hurá! Ale místo aby si doopravdy mohl dělat, co chce, tak ho rodiče jako každý rok naložili do auta a odvezli k babičce a dědovi. A on teď musí trávit čas lelkováním, potloukáním po zahradě nebo jen tak šťourá kusem drátu v pletivu králíkárny. Jednoho dne si Mikuláš všimne podivného chování souseda Čurdy, kterého děda nemá z nějakého neznámého důvodu rád. Rozhodne se sousedovu tajemství přijít na kloub a sleduje Čurdu do opuštěných kasáren za vesnicí. Tam vleze do staré plechové skříně a ocitne se v Irkutsku! Moment! Jak se to stalo? Cestoval snad v čase?

Co se vám vybaví při slovním spojení „žena v přechodu“? Pokud zabrousíte na internet, abyste zjistili něco víc, dočtete se o návalech horka, osteoporóze a ztrátě libida. Ženy v tomto období však prožívají i mnoho dalších změn — a právě na ty se autorka Lenka Kapsová vyptávala svých kamarádek a vrstevnic. Jak se v tomto věku smiřujeme s proměnou vzhledu? Co pro nás ve zralém věku znamená krása? Co s naším tělem dělá vymizení menstruačního cyklu? Jsme stejné jako naše matky? Dokážeme své dospívající děti nechat vyletět z hnízda? Jak vypadá sexuální život po padesátce? Jaký význam má v tomto věku tvořivost a víra? Pečlivě poskládané úryvky z rozhovorů, propojené osobními komentáři a autorčiným vyprávěním, vytvářejí čtivý příspěvek k důležitému, ale často opomíjenému tématu.

Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie — zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku — a to vše nezvykle barvitým jazykem.

Nechce se věřit, že Bogdan Trojak (nar. 1975), česko-polský básník a překladatel, vydal svou poslední sbírku Strýc Kaich se žení, již před bezmála dvěma dekádami. Ti, kdo měli jeho jedinečný hlas rádi, se nyní mohou těšit na nové básně. Lze napovědět, že je to stále ona trojakovská lyrika, snad nepatrně prokvetlá prvními šedinami. „Verše milostné, až erotické, nebo zas pochmurné, plné marnosti a pochyb. Úplná absence aktuálních témat,“ komentuje sám autor v mírné nadsázce svou novinku. Stárneš. / Cítíš, jak anděl smrti křídlem kyd / na jemné štuky / břízolit. Ale co je víc než nabídnout sebe jako člověka? Co je víc než poslouchat metronom srdce? Člověk a čas. To přece stačí!

111 let uplyne v lednu 2009 od úmrtí Charlese Lutwidge Dodgsona (27. 1. 1832 - 14. 1. 1898), známějšího jako Lewis Carroll, autor vpravdě nesmrtelné Alenky v říši divů a Za zrcadlem. Ten, kdo ji zná a miluje, zná nepochybně i další podivuhodné postavy z těch knížek. Z nich nejpodivuhodnější je jistě Žvahlav neboli Tlachapoud, vposled Hromoplk. A ten nám budiž průvodcem na podivuhodné výpravě, jejímž cílem je Lovení Snárka, bytosti ovšem reálně neuchopitelné, hodné směšnohrdinského eposu, jímž tato kniha vskutku je. Původní čtyřverší vypravují klasicizujícím jazykem (ale jaksi poťouchlým) o dějích dozajista úžasných, leč poněkud nesmyslných. Jak rozvernost a současně praštěnou „zaumnost" Carrollovy blouznivé epopeje převést do češtiny, je ovšem otázkou. Václav Pinkava na to šel „carrollovsky", ale po svém. Riziko bylo to značné, však rozhod se nésti je hrdě. Zdar jeho odvaze, neboť cesta za Snárkem je a bude vždy „o život". Nám ale pomohou groteskně luzné ilustrace mistra nad jiné povolaného, Adolfa Borna.

Bezchybný život Karstena a Lily Sundelinových se hroutí ve chvíli, kdy nacházejí své dítě spící v kočárku za domem celé od krve. Po překotném úprku do nemocnice se dozvídají, že jejich dcera není zraněná, kdosi ji pouze postříkal jateční krví. Kdo se mohl snížit k tak děsivému vtipu? Vrchnímu komisaři Konrádu Sejerovi někdo pošle pohlednici se zprávou: „Peklo právě začíná.“ A opravdu, zakrvácené dítě je pouze prvním z řady dalších zvrácených vtípků, které terorizují široké spektrum nic netušících obětí.Postupně vychází najevo, že zvěstovatelem pekla je Johnny Beskow, sedmnáctiletý chlapec, který žije s matkou alkoholičkou. Je příliš nezralý na to, aby pochopil, jak katastrofické následky mají jeho „nevinné legrácky“. Poté, co se v nedalekém lese přihodí skutečné neštěstí, dá se očekávat, na čí hlavu padne vina. Komisař Sejer je dobrým psychologem, který si lépe než kdo jiný uvědomuje výbušnost celé situace…

Barcelona, rok 1911. Chudinskou čtvrtí se šíří podivné zvěsti o příšeře, která v poslední době unesla a zavraždila několik dětí. Policie je bezmocná a navíc ji tento případ ani příliš nezajímá, jedná se totiž o dcery a syny prostitutek, které se často neodváží nahlásit, že se jim ztratilo dítě. Inspektor Moises Corvo se však rozhodne, že tyto „bezvýznamné vraždy“ nenechá nepotrestané. Ve městě nemá moc dobrou pověst: sem tam si rád přihne, navštěvuje veřejné domy a konflikty často řeší pěstmi nebo pistolí. Vyšetřování ho zavede do luxusního veřejného domu Xalet del Moro a do kasina Arrabassada, za jehož zdmi se odehrávají nelegální obchody, do hospod, divadel, chudinských domů a do ordinace excentrického rakouského lékaře. Jeho nadřízení tvrdí, že kde není oznámení, nemělo by být ani vyšetřování, avšak inspektor Corvo a jeho kolega Malsano jsou jiného názoru a začnou pátrat na vlastní pěst, přičemž odkryjí nezodpovědnost tehdejší policie a poodhalí rovněž zoufalé podmínky, v nichž žije městská chudina. Kniha je založena na skutečném případu, který otřásl Barcelonou na začátku 20. století. Hlavní roli v něm hrála „Upírka z ulice Ponent“, jejíž krutost všechny šokovala. Zlá žena je strhující román, který potvrzuje literární talent Marca Pastora.

V ulicích Minneapolis řádí chladnokrevný vrah. Zanechává po sobě oběti, které nesou zjevné stopy mučení. Zatímco policie marně hledá jakoukoli stopu, lovci upírů vědí velmi dobře, s kým mají tu čest. Ví to i Daniel Phillips, ve dne řidič taxíku, v noci neúnavný lovec samotář, jehož do Minneapolis zavedla nešťastná láska. A ví to také Selena Torresová. Je silná, neohrožená a její touha po spravedlivé odplatě je účinnější než jakákoli zbraň. Selena Torresová však porušuje po staletí dodržované tradice. Lovcem se přece nikdy nemůže stát žena. Lovcem se přece nikdy nemůže stát žena, která je slepá. Lovcem se přece nikdy nemůže stát žena, která je… upír.

Roman noir plný napětí i melancholie...Dny Guida Guerrieriho plynou v křehké rovnováze mezi úspěšnou advokátskou praxí a jeho osobním životem, poznamenaným osaměním s lehkým nádechem melancholie. V protikladu k této melancholii stojí jeho typický smysl pro humor, hudba, knihy a bizarní rozhovory s boxovacím pytlem v obývacím pokoji...

Slečna Prudencia Primová, nezávislá, distingovaná a „intenzivně otitulovaná“ žena, se nechá zlákat sugestivním inzerátem v novinách a přichází do kouzelného městečka San Ireneo de Arnois, kde nic není takové, jaké se zdá. Slečna Primová dostane za úkol uspořádat knihovnu „muže z křesla“, inteligentního, kultivovaného a hloubavého člověka. Překvapivý životní styl obyvatel městečka napřed vzbudí v nově příchozí údiv a zmatek. Postupně však tito podivuhodní a nekonvenční lidé, především muž z křesla a děti, vystaví zkoušce její vizi světa, její předsudky, nejniternější obavy a nejhlubší přesvědčení. Procitnutí slečny Primové je líbezný příběh o městečku, které se postavilo zády vlivům moderního světa. Je to kniha plná rozhovorů a diskuzí, zmatků a paradoxů, mužů a žen, knih, žárlivosti, lásky, květin, koláčů, a dokonce se v ní objeví i vánoční krocan.

Do Souzených dorazila dlouho očekávaná válka a Kaňour se ocitá na frontové linii. Při osvobozování kříženců z hispartské Elleriny si z nečekaného setkání s bojovnými Ocelovými mnichy odnese krvavé zranění. Při následném střetu s mocným hispartským vojskem jej pak záhadná bojovnice obdařená čarovnou mocí probodne oštěpem. A to je teprve začátek epického příběhu trojkrevného bojovníka, který se po boku Nádherné, Šakala a ostatních Bastardů snaží zvrátit válečnou štěstěnu na stranu utlačovaných kříženců. K těm se připojí i mazaný čaroděj Šikula coby vyslanec tyrkánského císařství, jenž zdá se sleduje vlastní záměry a zůstává pro Bastardy někým, před kým by se měli mít na pozoru. Zatímco Nádherná se Šakalem válčí v jiných částech Souzených, Kaňour a další Bastardi se pod Šikulovým vedením vydávají do srdce Hisparty, na tajemné místo v hlubokých lesích, a poté přímo na královský dvůr, aby zde svedli se svým sveřepým nepřítelem konečný souboj o budoucnost Souzených zemí.

Tragédie dvacátého století vyprávěné na příkladu lipicána... Darwin a jeho vývojová teorie, otázky genetiky a rasy, etnické konflikty, vztah člověka ke zvířátům... Co mají tato témata společného? Odpověď je překvapivá: koně, přesněji řečeno lipicána.

Učitel zeměpisu a tělocviku Egonek a svědomitý úředník M-mirek — hrdinové Binarových povídek — se náhle ocitají v cizím, absurdním světě, jsou obviňováni a souzeni v nesmyslných procesech, chyceni v pasti, ze které není úniku, marně se pokoušejí nalézt východisko z nelogické situace. Ve sledu opakujících se událostí se z nich však stávají bezmocné loutky v panoptiku podivných rekvizit. Černohumorně laděné Binarovy novely, zabydlené roztodivnými figurkami, jejichž bezduché počínání je jakoby řízeno čísi zvůlí, evokují odcizené a nepřátelské prostředí, v němž je člověku odepřena možnost dorozumět se a svobodně jednat.