Host strana 139 z 155

V Gdaňsku, městě s tisíciletými dějinami, se vždy těsně stýkaly a často i prolínaly různé kultury, jazyky a náboženství. Chwin odhaluje především poměrně nedávnou minulost a stopy, které za sebou nechali němečtí obyvatelé Svobodného města Gdaňsk. O jednom z nich, jenž je ovšem fiktivní literární postavou, píše ve svém dosud nejlépe přijatém románu Hanemann (1995). V tomto mnohovrstevném díle autor vypráví příběh gdaňského profesora anatomie, který po smrti své životní lásky upadá do hluboké deprese, stává se „živou mrtvolou“ bez chuti do života, pudu sebezáchovy a odvahy, zároveň však není ani schopen spáchat sebevraždu. Je svědkem mnoha dramatických událostí, včetně zničení Gdaňska na konci druhé světové války a převzetí města polskou správou. Veškeré dění však sleduje bez zájmu, jako by se ho netýkalo. Z letargie ho vytrhne až mladá žena, která se do města přistěhovala z východu bývalého předválečného Polska. Je stejným ztroskotancem a její pokus o sebevraždu, jemuž Hanemann zabránil, je zlomovým okamžikem v jeho životě. Tento román byl velmi pozitivně přijat kritikou, získal mnoho prestižních ocenění a dnes je považován za vrcholné dílo polské prózy konce dvacátého století. Dosud byl přeložen do němčiny, švédštiny, ruštiny a angličtiny. Americký deník The Boston Globe vyhlásil anglický překlad Hanemanna za jeden z deseti nejlepších románů vydaných v roce 2004 v USA.

Další ročník úspěšné antologie. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. I v českém prostředí projekt sklízí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Editor (respektovaný odborník na současnou poezii) je také autorem doprovodné studie o současném básnictví a arbitr („zasloužilý“ básník) zase nabízí úvodní esej, v níž se dotýká svého vztahu k poezii i konkrétním textům, které pro antologii vybral. Svazek opět představí přibližně čtyřicet básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.

První díl ze série PAX pro mladé čtenáře. Čas tepe jako srdce. Při každém úderu slábne ochranný štít světa proti nadpřirozeným silám a zlo se chápe své příležitosti V městečku Mariefred se začínají dít podivné věci. K životu se probouzejí nadpřirozené bytosti. Svět se ocitá v ohrožení. Hluboko v podzemí pod kostelním návrším je ukryta tajná, magická knihovna. Vědění a moc skryté za zamčenými dveřmi přitahují zlé síly a její ochrana slábne. Staří strážci Estrid a Magnar potřebují pomoc. Dvanáctiletý Alrik a devítiletý Viggo se do Mariefredu přistěhují do pěstounské rodiny. Zdá se, že právě oni by měli být pomocníky v boji proti vzmáhajícímu se zlu. Jenže strážci knihovny si myslí, že bratři jsou na válečníky moc mladí, a chtějí je podrobit zkoušce. Desetidílná série PAX je napínavá urban fantasy odehrávající se ve světě zabydleném bytostmi z hlubin staré severské mytologie. Zároveň je to dojemný příběh o síle sourozeneckého vztahu i o tom, jak je těžké naučit se znovu důvěřovat, když nás dospělí, na něž spoléháme, tolikrát zklamali. Svižný jazyk, atraktivní téma, napínavý děj a působivé komiksové ilustrace ideální knihy pro ty, jimž čtení k srdci zatím moc nepřirostlo. Pro čtenáře od devíti let

Rok kostí, špinavých hrobů, úmorné práce. Rok mumifi kovaných mrtvol a zpívajících kněží. Rok znásilnění, sebevražd, náhlých úmrtí. A přátelství. A touhy. A lásky… Rok tak odlišný od všech ostatních, které prožil.Paříž v roce 1785. Přeplněný starý hřbitov zamořuje vzduch zápachem a znepříjemňuje život lidem v jeho okolí. Do tohoto prostředí přichází mladý venkovský inženýr Jean-Baptiste Baratte s královským pověřením k demolici kostela i hřbitova. Ale hřbitov má už od nepaměti své místo v srdcích místních obyvatel. Někteří si proto život bez kulis kostela a hřbitovních zdí nedokážou představit. Baratte svou práci zpočátku chápe jako příležitost přispět vlastním dílem k historickému pokroku a coby muž vyznávající ideály rozumu a osvícenství se pouští do odstraňování historického břemene, které sužuje celou Paříž. Ale zanedlouho vytuší, že zkáza hřbitova by mohla být předehrou jeho vlastní zkázy.