Host strana 137 z 185

První básnický výbor z díla významné americké básnířky, jejímž pracovním nástrojem je živý, metaforický jazyk i čtenářsky přístupná forma. Působivá poezie zaujme plastickou obrazností a otevřeností, s nimiž autorka tematizuje své problematické dětství, vztah k rodičům a k vlastním dětem, intimní tělesnost a sexualitu. Zřídlem, z nějž poezie pramení, je především autorčin osobní život. Podstatnou úlohu v její tvorbě hrají i motivy celospolečenské a obecně lidské, které se prolínají s „osobní poezií“, jak autorka sama tento princip své tvorby nazývá, a vystupují z ní v nových akcentech. Otevřenost a emotivnost jejích veršů na jedné straně vedla k vřelému čtenářskému přijetí, na druhé pak k odmítnutí pro údajnou neuměřenost a pornografičnost.

Průřez historicky pozoruhodným stoletím představený ve světle čtyř manželství. V roce 1948 vytvořila mladá textařka Mary Frances Geretyová slogan, který časopis Advertising Age později nazval sloganem století: „Diamanty jsou věčné.“ Evelyn je za svého manžela provdaná čtyřicet let — čtyři desetiletí uplynuly od doby, kdy jí z prstu stáhl její první zásnubní prsten a navlékl místo něj svůj vlastní. Delphine zažila obě tváře lásky — vznášení se v překrásných, radostných výšinách svádění i dopad hořké, nenávistné zloby, když je po všem. James, záchranář pracující na noční směny, dobře ví, že si rodina jeho manželky myslí, že si mohla najít někoho lepšího. A Kate, žijící deset let po boku svého partnera Dana, už viděla všelijaké druhy svateb — svatby na pláži, na dvorku za domem, v kostele — a zařekla se, že nikdy v životě neuspořádá svou vlastní. Mezitím co se životy i manželství těchto postav ubírají překvapivými cestami, setkáváme se v roce 1947 s mladou reklamní textařkou Frances, která pracuje na reklamní kampani pro DeBeers a snaží se vymyslet závěrečný slogan. A tak si jedné noci před spaním načmárá na kousek papíru větu: „Diamanty jsou věčné.“ A tenhle slogan změní všechno. Zásnuby jsou bohatým mnohavrstevným vzrušujícím románem překlenujícím téměř jedno století a zachycujícím čtyři zcela jedinečná manželství, příběh diamantů v Americe i skutečnost, jak v dobrém i ve zlém došlo k tomu, že tyto zářivé kamínky začaly postupně symbolizovat naše nejhlubší naděje na věčnou lásku.

První básnický výbor z díla významné americké básnířky, jejímž pracovním nástrojem je živý, metaforický jazyk i čtenářsky přístupná forma. Působivá poezie zaujme plastickou obrazností a otevřeností, s nimiž autorka tematizuje své problematické dětství, vztah k rodičům a k vlastním dětem, intimní tělesnost a sexualitu. Zřídlem, z nějž poezie pramení, je především autorčin osobní život. Podstatnou úlohu v její tvorbě hrají i motivy celospolečenské a obecně lidské, které se prolínají s „osobní poezií“, jak autorka sama tento princip své tvorby nazývá, a vystupují z ní v nových akcentech. Otevřenost a emotivnost jejích veršů na jedné straně vedla k vřelému čtenářskému přijetí, na druhé pak k odmítnutí pro údajnou neuměřenost a pornografičnost.

Průřez historicky pozoruhodným stoletím představený ve světle čtyř manželství. V roce 1948 vytvořila mladá textařka Mary Frances Geretyová slogan, který časopis Advertising Age později nazval sloganem století: „Diamanty jsou věčné.“ Evelyn je za svého manžela provdaná čtyřicet let — čtyři desetiletí uplynuly od doby, kdy jí z prstu stáhl její první zásnubní prsten a navlékl místo něj svůj vlastní. Delphine zažila obě tváře lásky — vznášení se v překrásných, radostných výšinách svádění i dopad hořké, nenávistné zloby, když je po všem. James, záchranář pracující na noční směny, dobře ví, že si rodina jeho manželky myslí, že si mohla najít někoho lepšího. A Kate, žijící deset let po boku svého partnera Dana, už viděla všelijaké druhy svateb — svatby na pláži, na dvorku za domem, v kostele — a zařekla se, že nikdy v životě neuspořádá svou vlastní. Mezitím co se životy i manželství těchto postav ubírají překvapivými cestami, setkáváme se v roce 1947 s mladou reklamní textařkou Frances, která pracuje na reklamní kampani pro DeBeers a snaží se vymyslet závěrečný slogan. A tak si jedné noci před spaním načmárá na kousek papíru větu: „Diamanty jsou věčné.“ A tenhle slogan změní všechno. Zásnuby jsou bohatým mnohavrstevným vzrušujícím románem překlenujícím téměř jedno století a zachycujícím čtyři zcela jedinečná manželství, příběh diamantů v Americe i skutečnost, jak v dobrém i ve zlém došlo k tomu, že tyto zářivé kamínky začaly postupně symbolizovat naše nejhlubší naděje na věčnou lásku.

Dějištěm sedmnácti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Většina příběhů z tohoto povídkového výboru jsou všednodenní lidská mikrodramata, někdy jde více o zachycení nálady a atmosféry, jindy o odvyprávění příběhu nebo o záznam životního pocitu či zkušenosti. Čtenář tak v textech objeví podzim v krajině, jaro a kvetoucí trávy, žhavé léto, vánoční příběhy i povídky o vesnickém fotbale. V několika povídkách se Hájíček dotýká témat, ke kterým se později vrátil ve svých románech. Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry — to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz.

Vlastně to měl být radostný den. Kriminální komisař Robert Marthaler se těší, že odpoledne vyzvedne na letišti svou přítelkyni Terezu, která se po třech letech vrací do Frankfurtu. Hned ráno ho však zavolají k vraždě mladé ženy. Stačí jediný pohled na mrtvé tělo a je jasno: před smrtí musela vytrpět dlouhé mučení. Marthaler a jeho kolegové tuší, že s obvyklou vyšetřovací rutinou se tentokrát nikam nedostanou. Budova nového policejního prezidia na Adickesově třídě se ocitne pod vodou, Marthalerův tým se proto odstěhuje do starého činžáku. Mezi bednami a nadávajícími stěhováky musí objasnit jeden z nejobtížnějších případů v dějinách frankfurtské kriminální policie.A navíc musí Robert Marthaler řešit několik dalších problémů. Kvůli vraždě zapomene odvézt Terezu z letiště. Ta se mu neozývá, jako by se po ní slehla zem. K jeho týmu přidělí mladého policistu, se kterým má nevyřízené účty. A když se na tiskové konferenci více než oprávněně rozčílí, má to své následky. Individualistický, nepohodlný komisař, který byl svému šéfovi už dlouho trnem v oku, je postaven mimo službu…

Palestinský lékař a mírový aktivista Izzad-Dín Abúléš vzpomíná na své dcery, které zahynuly při bombovém útoku v Pásmu Gazy v roce 2009, a přitom vypráví příběh svého života, své rodiny i národa. Abúléš prosazuje mírové řešení vztahů mezi Palestinou a Izraelem, prosté násilí a zaslepenosti. Sám jde příkladem a léčí jak palestinské, tak izraelské neplodné ženy. Z jeho vyprávění si lze udělat představu o dějinách izraelsko-palestinské oblasti po roce 1948, kdy vznikl samostatný izraelský stát a tisíce Palestinců byly nuceny odejít do stísněného uprchlického tábora v Pásmu Gazy. Jedná se o pohled vzdělaného Palestince, který je lidsky na výši, z druhé (a málo prozkoumané) strany barikády. Text doprovázejí fotografie Abúléšových rodinných příslušníků a citace z dokumentů a dopisů.

Palestinský lékař a mírový aktivista Izzad-Dín Abúléš vzpomíná na své dcery, které zahynuly při bombovém útoku v Pásmu Gazy v roce 2009, a přitom vypráví příběh svého života, své rodiny i národa. Abúléš prosazuje mírové řešení vztahů mezi Palestinou a Izraelem, prosté násilí a zaslepenosti. Sám jde příkladem a léčí jak palestinské, tak izraelské neplodné ženy. Z jeho vyprávění si lze udělat představu o dějinách izraelsko-palestinské oblasti po roce 1948, kdy vznikl samostatný izraelský stát a tisíce Palestinců byly nuceny odejít do stísněného uprchlického tábora v Pásmu Gazy. Jedná se o pohled vzdělaného Palestince, který je lidsky na výši, z druhé (a málo prozkoumané) strany barikády. Text doprovázejí fotografie Abúléšových rodinných příslušníků a citace z dokumentů a dopisů.

Palestinský lékař a mírový aktivista Izzad-Dín Abúléš vzpomíná na své dcery, které zahynuly při bombovém útoku v Pásmu Gazy v roce 2009, a přitom vypráví příběh svého života, své rodiny i národa. Abúléš prosazuje mírové řešení vztahů mezi Palestinou a Izraelem, prosté násilí a zaslepenosti. Sám jde příkladem a léčí jak palestinské, tak izraelské neplodné ženy. Z jeho vyprávění si lze udělat představu o dějinách izraelsko-palestinské oblasti po roce 1948, kdy vznikl samostatný izraelský stát a tisíce Palestinců byly nuceny odejít do stísněného uprchlického tábora v Pásmu Gazy. Jedná se o pohled vzdělaného Palestince, který je lidsky na výši, z druhé (a málo prozkoumané) strany barikády. Text doprovázejí fotografie Abúléšových rodinných příslušníků a citace z dokumentů a dopisů.

Palestinský lékař a mírový aktivista Izzad-Dín Abúléš vzpomíná na své dcery, které zahynuly při bombovém útoku v Pásmu Gazy v roce 2009, a přitom vypráví příběh svého života, své rodiny i národa. Abúléš prosazuje mírové řešení vztahů mezi Palestinou a Izraelem, prosté násilí a zaslepenosti. Sám jde příkladem a léčí jak palestinské, tak izraelské neplodné ženy. Z jeho vyprávění si lze udělat představu o dějinách izraelsko-palestinské oblasti po roce 1948, kdy vznikl samostatný izraelský stát a tisíce Palestinců byly nuceny odejít do stísněného uprchlického tábora v Pásmu Gazy. Jedná se o pohled vzdělaného Palestince, který je lidsky na výši, z druhé (a málo prozkoumané) strany barikády. Text doprovázejí fotografie Abúléšových rodinných příslušníků a citace z dokumentů a dopisů.

Jak vysokou cenu jsme ochotni zaplatit za neomezenou inteligenci? Kira Millerová je vynikající genetická inženýrka, která zjistí, jak ve všech oblastech myšlení a tvůrčí činnosti dočasně získat schopnosti naprostého génia. Ale co když s sebou tato transcendentní rovina inteligence přináší bezcitnou megalomanii? Elitní voják David Desh odešel z armády poté, co byl jeho tým v Íránu brutálně povražděn. Nyní však byl povolán na svou úplně poslední misi: najít Kiru Millerovou, tajemného génia skrývajícího se za bioteroristickým spiknutím ohrožujícím životy milionů lidí. Jenže když se Desh dozví, že útočný komplot je pouze špičkou ledovce, ocitne se ve spletitém bludišti podvodů a intrik a stane se klíčovým hráčem ve smrtící hře, které pořád nemůže porozumět — hře, která bude mít bezpochyby dramatický dopad na tok dějin.

Jak vysokou cenu jsme ochotni zaplatit za neomezenou inteligenci? Kira Millerová je vynikající genetická inženýrka, která zjistí, jak ve všech oblastech myšlení a tvůrčí činnosti dočasně získat schopnosti naprostého génia. Ale co když s sebou tato transcendentní rovina inteligence přináší bezcitnou megalomanii? Elitní voják David Desh odešel z armády poté, co byl jeho tým v Íránu brutálně povražděn. Nyní však byl povolán na svou úplně poslední misi: najít Kiru Millerovou, tajemného génia skrývajícího se za bioteroristickým spiknutím ohrožujícím životy milionů lidí. Jenže když se Desh dozví, že útočný komplot je pouze špičkou ledovce, ocitne se ve spletitém bludišti podvodů a intrik a stane se klíčovým hráčem ve smrtící hře, které pořád nemůže porozumět — hře, která bude mít bezpochyby dramatický dopad na tok dějin.

„Skutečným pramenem je Rub a Líc, to je mi dnes jasné,“ napsal v roce 1958 Albert Camus v předmluvě k reedici této prvotiny, jež vyšla ještě v Alžíru, o dvacet let dříve. Čtyřiadvacetiletý Camus se tehdy naplno, ačkoliv poznamenán tuberkulózou (nebo právě proto?), zahryzl do literárního života první sbírkou esejů, v nichž vidění i slovo oscilují mezi rubem a lícem života, světa i sebe sama. Již zde překvapivě objevujeme náměty a myšlenky, které se stanou základnou celého pozdějšího díla: nehledat střední cestu mezi viditelnými i neviditelnými protiklady lidské existence, nestavět se na stranu extrémů, ale pokusit se o co nejjasnější uvědomění si jednoho i druhého, o jejich přijetí jako takových, jako rubu a líce jediného listu knihy. Žádná střední cesta rozumu, ale intenzivní prožívání napětí mezi protilehlými póly. Nakladatelství Host předkládá čtenáři poslední dvě, v češtině dosud nevydané esejistické sbírky Rub a Líc a Svatba (spolu s jejím pandánem Léto), v nichž se začínající literát noří do míst svého dětství a mládí, která v něm zanechala stopu nesmazatelnou, plnou slunce (Tipasa, Florencie, Vicenza), historie a bídy (Džemila, Alžír, Praha), nemilosrdné krásy svého světa bez falešného lyrismu.

Hilary Westfieldová odjakživa snila o tom, že bude pirátkou. Netouží po ničem jiném než se plavit po Širých mořích a hledat magický poklad. A získat aspoň trošku uznání od svého otce, zkušeného admirála. Ale Téměř ctihodná liga pirátů odmítne Hilaryinu přihlášku, protože dívky nepřijímá, a Hilaryin otec ji namísto toho pošle do Penzionátu slečny Pimmové pro jemné dámy. Čeká se od ní, že bude nosit vlněné šaty (spodničky se neposkytují) a se zápalem se vrhne do předmětů jako valčík pro nadšené začátečníky. Škola slečny Pimmové ve všech směrech naplňuje Hilaryiny nejhorší představy. Ale opravdový pirát nikdy nedopustí, aby se mu zoufalé okolnosti postavily do cesty. Po naprosto úděsném prvním týdnu Hilary ze školy uteče a uchází se o práci u piráta na volné noze známého jako Postrach Jižních teritorií. Ten jí nabídne místo ve své posádce pod jednou podmínkou: Hilary musí najít slavný poklad, o němž se říká, že obsahuje ztracenou magii království. Ale jak má pirátka najít poklad, když její mapa je k ničemu a posádka se skládá z vychovatelky, špióna a papouška — a kamenného chrliče v podobě draka, kterému se líbí, když ho drbou za ušima? Co si má počít pirátka Hilary, když ji slečna Pimmová pronásleduje po Širých mořích na lodi plné studentek školy?

Hilary Westfieldová odjakživa snila o tom, že bude pirátkou. Netouží po ničem jiném než se plavit po Širých mořích a hledat magický poklad. A získat aspoň trošku uznání od svého otce, zkušeného admirála. Ale Téměř ctihodná liga pirátů odmítne Hilaryinu přihlášku, protože dívky nepřijímá, a Hilaryin otec ji namísto toho pošle do Penzionátu slečny Pimmové pro jemné dámy. Čeká se od ní, že bude nosit vlněné šaty (spodničky se neposkytují) a se zápalem se vrhne do předmětů jako valčík pro nadšené začátečníky. Škola slečny Pimmové ve všech směrech naplňuje Hilaryiny nejhorší představy. Ale opravdový pirát nikdy nedopustí, aby se mu zoufalé okolnosti postavily do cesty. Po naprosto úděsném prvním týdnu Hilary ze školy uteče a uchází se o práci u piráta na volné noze známého jako Postrach Jižních teritorií. Ten jí nabídne místo ve své posádce pod jednou podmínkou: Hilary musí najít slavný poklad, o němž se říká, že obsahuje ztracenou magii království. Ale jak má pirátka najít poklad, když její mapa je k ničemu a posádka se skládá z vychovatelky, špióna a papouška — a kamenného chrliče v podobě draka, kterému se líbí, když ho drbou za ušima? Co si má počít pirátka Hilary, když ji slečna Pimmová pronásleduje po Širých mořích na lodi plné studentek školy?

Hilary Westfieldová odjakživa snila o tom, že bude pirátkou. Netouží po ničem jiném než se plavit po Širých mořích a hledat magický poklad. A získat aspoň trošku uznání od svého otce, zkušeného admirála. Ale Téměř ctihodná liga pirátů odmítne Hilaryinu přihlášku, protože dívky nepřijímá, a Hilaryin otec ji namísto toho pošle do Penzionátu slečny Pimmové pro jemné dámy. Čeká se od ní, že bude nosit vlněné šaty (spodničky se neposkytují) a se zápalem se vrhne do předmětů jako valčík pro nadšené začátečníky. Škola slečny Pimmové ve všech směrech naplňuje Hilaryiny nejhorší představy. Ale opravdový pirát nikdy nedopustí, aby se mu zoufalé okolnosti postavily do cesty. Po naprosto úděsném prvním týdnu Hilary ze školy uteče a uchází se o práci u piráta na volné noze známého jako Postrach Jižních teritorií. Ten jí nabídne místo ve své posádce pod jednou podmínkou: Hilary musí najít slavný poklad, o němž se říká, že obsahuje ztracenou magii království. Ale jak má pirátka najít poklad, když její mapa je k ničemu a posádka se skládá z vychovatelky, špióna a papouška — a kamenného chrliče v podobě draka, kterému se líbí, když ho drbou za ušima? Co si má počít pirátka Hilary, když ji slečna Pimmová pronásleduje po Širých mořích na lodi plné studentek školy?