Host strana 19 z 186

Konflikt svědomí s mocí a ideologií „Už nedáváme lidi do vězení, aby si vzpomněli, že máme pravdu.“ Románový debut básníka květňácké generace Jiřího Šotoly (1924—1989) Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) už rokem svého prvního vydání prozrazuje, jakou historickou paralelu v sobě skrývá příběh zasazený do období násilné rekatolizace českých zemí. Páter Vojtěch Had, bezmezně oddaný dogmatice jezuitského řádu, postupně slevuje ze svých cílů a ideálů, až dospěje k deziluzi, že namísto šíření božího slova na košumberském panství celý život slepě sloužil úplně jiným mocnostem. Text k vydání připravil a odborným komentářem doprovodil literární historik Erik Gilk.

Knižní rozhovor spisovatelky Petry Dvořákové s profesorem Janem Starým se obrací k nejdůležitějším momentům jeho života — od studia medicíny přes osudová setkání až po klíčová rozhodnutí, která vedla k zásadním zvratům v léčbě dětské leukémie u nás. Autorka mapuje jednotlivé kroky Jana Starého, které se v polovině osmdesátých let semkly v první léčebné úspěchy, kdy leukémii skokově překonalo až šedesát procent dětí. Zastavuje se u fascinujícího příběhu první transplantace kostní dřeně dítěte, kterou profesor Starý uskutečnil v den generální stávky v roce 1989. Prizmatem vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním dítěte nahlíží autorka až do současnosti, kdy je úspěšnost léčby dětí s leukémií téměř devadesátiprocentní a díky práci Jana Starého a jeho spolupracovníků jsme se stali světovou špičkou v oboru. Vyprávění životního příběhu tohoto lékaře je prodchnuto jeho lidstvím, laskavostí a hlubokou empatií ke každému člověku.

„Kmotr počítačových her“ vzpomíná na svou kariéru — čili na historii videoher. Videohry představují v současnosti největší část zábavního průmyslu. Přitom jen před několika desetiletími to byla zábava pro pár podivínů z technických oborů. Vzestup nové počítačové zábavy však nezapříčinila jen rostoucí dostupnost technologií — je to rovněž příběh podnikavosti, vynalézavosti a originálních nápadů. A ideálním vypravěčem tohoto příběhu je Sid Meier, člověk, který stál u boomu počítačových her od samého počátku: v sedmdesátých letech vystudoval programátorství, zkraje osmdesátých let založil vlivné studio MicroProse a pak už jen vydával dodnes kultovní hry jako Pirates!, Railroad Tycoon nebo veleúspěšnou sérii Civilization. Meier byl zkrátka u všeho podstatného, a tak jeho memoáry slouží částečně i jako kronika vývoje herního průmyslu. Slavný designér však nezůstává jen u vzpomínek — dělí se rovněž o své zkušenosti s kreativním procesem, prozrazuje, na čem závisí dobrý design, nebo vysvětluje hráčskou psychologii.

Svět senzitivního ženství na přelomu století Výběr z kratších próz Růženy Svobodové (1868—1920) znovu oživí v povědomí současného čtenáře „ženskou“ tvorbu období fin de sičcle a ukáže, jaké možnosti umělecké výpovědi nalézala česká moderna pro psychologickou drobnokresbu. Tradiční realisticko-naturalistické líčení tíživých ženských osudů v raných Povídkách Růženy Svobodové (1896) střídá impresionistická lyrika Marných lásek (1907), soustředěná na detailní zachycení dojmů, nálad a smyslových vjemů. Útěšná idyla Pokojný dům (1917), věnovaná F. X. Šaldovi, potěší barvitými popisy čarovných brdských lesů. Svazek připravili k vydání Martin Tichý a Radek Touš.

Když vám někdo zavolá v podivnou denní hodinu a po pozdravu vás osloví celým jménem, raději si rovnou sedněte. Dobré zprávy se takhle totiž obvykle nesdělují a Ema Březinová si toto pravidlo ověří na vlastní kůži. Najdou si ji smrt, osamělost, a zejména pokřivená rodinná historie, na kterou se dlouho snažila zapomenout — tentokrát už před ní ale utéct nemůže. Emě tak nezbude nic jiného než si otevřít staré rány a doufat, že po tolika letech, kdy se plnily hnisem, se ještě dokážou zahojit. Ne všechny otázky by ale měly být zodpovězeny a ne každá záhada se dá rozlousknout, aniž by člověk přinesl oběť. Emin život zahalí temnota, přiškrtí deprese a ovládne paranoia. Její pátrání totiž probudí mocnosti, s nimiž si není radno zahrávat…

Slavný český spisovatel v osobním portrétu francouzské novinářky Florence Noiville se s Milanem Kunderou seznámila až v jeho zralém věku — v době, kdy se už léta vyhýbal médiím, dávno za sebe nechal mluvit pouze své dílo a svět si užíval coby všímavý pozorovatel a pozorný společník. Během návštěv u spisovatele doma, schůzek v kavárnách a společných večeří, z vyprávění manželky Věry a jeho přátel stejně jako při četbě jeho knih tak před autorkou vyvstával proměnlivý obraz Milana Kundery: každý nový detail z jeho díla, nostalgické zastavení nebo nečekaná poznámka jej nasvěcovaly z jiného úhlu, podtrhávaly jeho spletitý život i komplexní umělecký odkaz. V proudu vzpomínek, literárních výletů, historického kontextu, fotografií a úvah tak před čtenářem vyvstává mnohovrstevnatý literární portrét výjimečného člověka, v němž se Florence Noiville pokouší zachytit jeho odkaz i odraz — psaním. „Jak směšný nápad!“ glosoval to sám Milan Kundera.

Žánrově záměrně „rozcuchaná“ kniha. Drobné i delší celky, které nápadně i nenápadně, svou vážností i groteskností, smyslem pro drama i meditativní klid sdělují: Poezie není uhlazená a vyšlechtěná disciplína. Naopak je zneklidňujícím vzrušením, vrženým do života, jenž není nikdy hotový. Minout se přesně… Jak trefná, vtipná i drásající definice básnické práce! Nalézáme zde básně ve verších, básně v prózách, mikropříběhy i jednověté postřehy. To vše je na stránkách komponováno tak, aby texty bylo možné číst jako soubor samostatných miniatur i jako jednotný vícevrstevnatý celek. Básník je v přítomném díle fascinován fenomény míjení a setkávání, ale především tajemnými vztahy mezi obojím, neboť lidé jsou těmto neutuchajícím tendencím vystavováni stejně jako slova při tvorbě uměleckého textu. Po nedávné koncepčně velmi sevřené sbírce Spatřil jsem svou tvář přichází oceňovaný autor – básník a esejista – s knihou nekonvenčně a volně pojatou. Letos jubilující Petr Hruška tak pokračuje v literárních překvapeních. Těšme se na jeho míjení! Jsou přesná.

Desátý díl série s komisařkou Katie Maguirovou Když v Corku dojde ke čtyřem brutálním vraždám, není veřejnost v takovém šoku, jak by se dalo očekávat. Mrtví mají totiž něco společného — všichni žili na ulici a pro obyvatele Corku byli jen neviditelnou přítěží. Avšak způsoby, jak byly oběti usmrceny, jsou nezvykle brutální: dva mrtví měli v hlavě vyvrtanou díru, jeden skončil s ustřelenou polovinou obličeje a mladou dívku bez domova někdo zaživa upálil. Vyšetřování se vzápětí zkomplikuje o dvě pohřešované ženy, psychopata, který strká kolemjdoucí do kanálu, dívku pronásledovanou podezřelým mužem a prsten nalezený v mletém mase. Komisařka Katie Maguirová je sice zvyklá na ledacos, ale nový rok sotva začal a počet vražd v Corku už překonal všechny statistiky. Katie musí vyvinout nadlidské úsilí, aby se v chaosu, který ve městě zavládl, vyznala a zjistila, jak spolu všechny případy souvisejí.

Druhá kniha z kultovní série Věrní a padlí od uznávaného autora fantasy Johna Gwynna Země vyhnanců jsou rozervány válkou, nejvyšší král Nathair táhne říší a bojuje proti každému, kdo se jeho svatému tažení staví na odpor. Mladá dívka Cywen, která byla ponechána vlastnímu osudu, musí bojovat o přežití. Veškerá její naděje na únik se stává marnou ve chvíli, kdy si Nathair uvědomí, kým Cywen je. Nehodlá dopustit, aby mu tak cenný úlovek vyklouzl z rukou. Neboť právě Cywen může být klíčem k zabití toho, kdo nejvíc ohrožuje jeho cestu k moci. Válečník Corban mezitím se svou družinou prchá po prohře z domoviny a míří na jediné místo, které jim může poskytnout útočiště. Corban po celou dobu svádí vnitřní boj, aby se stal tím, za kterého jej všichni mají — Jasnou hvězdou a spasitelem Zemí vyhnanců. Svět smrtelníků je natolik pohroužený do bojů o moc a přežití, že nikdo nevnímá největší nebezpečí. Temné síly v Zásvětí osnují plány, jak přivést vojska Padlých do světa těla a tím jednou provždy ukončit odvěkou válku proti Věrným.

Nová série švédského mistra napětí je tady! V současném Stockholmu se za nablýskanou fasádou bohatého města skrývá temná a odvrácená strana společnosti. Elle Videmanová, která dře do úmoru jako umývačka nádobí v luxusní restauraci, patří ke stockholmské chudině. Její otec si v nejpřísněji střeženém oddělení věznice odpykává doživotní trest za vraždu, kterou dle svých slov nespáchal. Jenže co když lže? Elle neví, komu může důvěřovat, a sama se snaží přijít na to, co se stalo. Při pátrání po pravdě se setkává s detektivem Leem Madvigem, který případ jejího otce vyšetřoval, loajální transsexuálkou Lulu a svalnatým počítačovým géniem Vicem. Algoritmus lásky je vzrušující, napínavý městský román o polarizované společnosti, kde jediným společným jmenovatelem mezi obyvateli Stockholmu je láska.

Láska s odlišnými politickými názory Píše se rok 2011, Afroameričanka Jess je v posledním ročníku jedné z univerzit Ivy League a dělá jedno lehkovážné rozhodnutí za druhým. Moc pije, vybírá si nevhodné partnery a bere za své hodnoty svých privilegovaných přátel. Sice touží po přijetí a sounáležitosti, ale zároveň také cítí, že většina jejích spolužáků jsou rasističtí pitomci. Především přemoudřelý Josh, který se nezdráhá vytrubovat do světa svoje necitlivé názory. Když však po studiích začnou Jess a Josh pracovat ve stejné investiční bance, vznikne mezi nimi nečekané přátelství. Josh si je svým místem ve světě jistý, Jess ho teprve začíná objevovat — mládí a záhy také láska však jejich vztah žene rychle vpřed. Tedy až do roku 2016. Když se společenské ovzduší začne měnit, Jess je donucena konečně si položit otázku, jestli jsou si opravdu souzeni a jestli je vážně všechno v pohodě. Všechno je v pohodě je milostný příběh, který zkoumá otázky identity a sociální třídy.

Dramaturg, dramatik a příležitostný hudebník Ondřej Novotný (nar. 1984) si na svůj debut počkal a jistě udělal dobře. Jeho metoda je civilní, málem až studená, leč výsledky naléhavé, žhavé. Není náhoda, že jeho básně představují výseky příběhů, často rodinných, či obsahují jiné dramatické situace. Trefně zastavené záběry vztahových karambolů, chátrání nejbližších, vlastní krize středního věku i společenský nelad. Jak přežít? Jak nebýt bezradný v onom bortícím se „mírném pásmu dějin“? Kým jsme, kam směřujeme? Co musíme odžít, než se z nás stane „jen další vyhynulý druh“? Název může připomenout heslo no future (třeba pankáčům, se kterými básník sdílel dospívání), jiným zase latinské carpe diem. Tvorové spíše introvertní snad pokývají hlavou, že takového života bylo fakt už dost, že to nějak doklepeme. Ale alkoholem a rozvody prosáklé autorovo alter ego celou tu životní pózu stejně nakonec nevydrží a zlehka si povzdechne: „Ještě jeden pokus!“ Ano! I to je ta poezie…

Julie Starková tentokrát na prknech, která znamenají svět Do kanceláře Julie Starkové přichází zoufalá herečka Bianca Salová, kterou podle jejího tvrzení pronásleduje její mrtvý snoubenec. Předešlou noc se Bianca probudila a uviděla ho ve své ložnici a několik dní předtím se údajně vloupal do její šatny v Činoherním divadle a zapálil jí šaty. Její snoubenec však tragicky zahynul před sedmi lety, právě když Bianca zkoušela hlavní ženskou roli v tragédii Macbeth v Královském činoherním divadle. Bianca se přímo na jevišti zhroutila a celé představení muselo být zrušeno. Nyní dostal divadelní soubor šanci hru inscenovat znovu a během zkoušek se začaly dít ony nevysvětlitelné návštěvy. Julie Starková se hereččina případu ujme. Doprovází Biancu na zkoušky a proniká do dynamiky divadelního prostředí. Zdá se, že stalker se pohybuje přímo v souboru. Téměř nikdo z herců nemá pro incidenty alibi a napětí před premiérou roste. Julie zároveň požádá svého bývalého manžela Sidneyho, aby vyšetřil nejasnosti kolem úmrtí Biančina snoubence. K vyřešení tohoto záhadného případu bude muset Julie zapojit všechny své psychologické instinkty, pozorovací schopnosti a logické myšlení. Zavřu oči v modlitbě je druhým dílem série Klíč od Alexe Ahndorila, autorské dvojice, která stojí za Larsem Keplerem.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá? Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjí od energetiky. Zdrojů energie je přitom jen málo — a některé z nich se navíc ukazují být pro civilizaci smrtící. V posledních letech jsme proto svědky obrovského tlaku na přechod od fosilních paliv k udržitelným a zeleným variantám: slunečnímu záření, větru, vodní síle, někdy v budoucnu možná i k jaderné fúzi. S těmito zdroji však přichází nová výzva: Jak takovou energii uchovávat a distribuovat, jak ji plně využít? Symbolem zelené transformace se možná právě proto staly elektromobily. Baterie však mají v budoucnu sloužit i jinde než v dopravě. Vypukl proto neúprosný závod o to, kdo dokáže nejefektivněji těžit nezbytné vzácné kovy a minerály, zpracovávat je, uspokojit výrobou celý svět a zároveň si uchovat tajemství a přízeň vlád. Novinář Henry Sanderson v knize Zelená horečka cestuje od Chile přes Kongo až po Čínu, navštěvuje doly, laboratoře a obrovské továrny, zpovídá spekulanty, vědce i miliardáře a snaží se zahlédnout budoucnost, kterou má zelená energie přinést.

Občas mu byla vyčítána komplikovanost, racionalita, až odosobnění, ale Jiří Štěpán (nar. 1990) po své „zahajovací“ sbírce Tekuté zrcadlo z nastoupené cesty neuhnul a jeho hlas (na zdejší scéně neběžný, inspirovaný spíše angloamerickou tradicí) zaznívá nyní ještě průkazněji. Nový soubor je koncepční. Jednotlivé básně jsou psány metodou „golden shovel“, vymyšlenou básníkem Terrancem Hayesem. Forma spočívá v tom, že každý verš končí slovy, které pak v úhrnu dávají jinou původní báseň. Klíči k „partituře“ se tak autorovi stalo devětadvacet textů od básníků jemu blízkých; osobně či svým viděním světa. A výsledek takového „zlatého nabrání“? Štěpánovo staré téma (člověk a jeho místo na zemi a ve vesmíru) v nové, poutavé hře. Kniha s ražbou osobní, leč jedinečná především způsobem komunikace s poezií i jejími tvůrci. Autor konstatuje: „Těmito texty děkuji za básně, za jejich sílu i křehkost, které přinášejí do života. Ta setkání jsou předzpěvem citů i myšlenek, jež přetrvají.“ Kniha vzývání, kniha vděku. Vzácná básnická kniha.

O neposedných střevících na tango, životních úletech a lásce ve všech jejích podobách Když na práh kláštera v Buenos Aires někdo odloží krabici od bot s nemluvnětem, jeptišky dají holčičce jméno Fabiola. U vzpurné Fabioly se brzy projeví zvláštní nadání — každému člověku dokáže najít dokonalý pár bot. Stane se z ní nejlepší prodavačka obuvi ve městě a také — ke zděšení jeptišek — matka Lity, dívky stejně svéhlavé, jako je ona sama. Revoluční doba donutí matku s dcerou uprchnout z Argentiny, sen o Evropě se však brzy rozplyne a obě se ocitnou na malém větrném ostrově nedaleko Kanady a nastěhují se do námořnické ubikace zvané Betlém. V tomto tepajícím srdci ostrova žije spousta výstředních postaviček; mezi nimi i hostitelčina hluchá dcera Oona, která se stane Litinou nejlepší kamarádkou. Zatímco se Lita snaží zorientovat v novém prostředí, její osud zcela změní každoroční návštěvy kočovného biografu pana Saita, který na izolovaný ostrov přiváží pohyblivé obrázky z celého světa.