Host strana 26 z 185

Budapeští protéká Dunaj. Csilla ví, že tato řeka má kouzelnou moc — když byla její rodina za druhé světové války v největší nouzi, zachránila je před holokaustem. Jenže to bylo ještě předtím, než se v Maďarsku chopili moci komunisté; než tajná policie odsoudila a zabila její rodiče; než se dozvěděla pravdu o svém otci, kterou by nejraději zapomněla. Teď se Csilla snaží na sebe příliš neupozorňovat, protože plánuje ze země, která ji nikdy dostatečně nemilovala, uprchnout. Všechny pečlivě promyšlené plány se však rozpadnou ve chvíli, kdy soud její rodiče nečekaně zprostí viny a očistí jejich jména. Tahle událost zažehne jiskru a vyvolá plamenné protesty po celém městě. Revolty v okolních zemích východního bloku podnítí v Maďarsku volání po revoluci. Nepokoje rostou a v budapešťských ulicích se zjeví sám Anděl smrti. Csilla se musí rozhodnout, jestli uvěří ve znovuzrození své nedokonalé země a bude ochotná riskovat život při její záchraně — nebo jestli ji nechá shořet na popel.

Na okraji rozumu je portrétem podivínského a geniálního brněnského rodáka Kurta Gödela, označovaného za největšího logika od dob Aristotelových. Kniha velmi přístupně osvětluje dalekosáhlé důsledky Gödelových převratných myšlenek pro filozofii, matematiku a umělou inteligenci. Autor Stephen Budiansky se snaží co nejvěrněji zrekonstruovat Gödelův život v Brně, v předválečné Vídni i jeho působení na Princetonském institutu pro pokročilá studia. Zkoumá Gödelova hluboká intelektuální přátelství (například s Albertem Einsteinem), dojemný vztah s matkou, jeho problematické, avšak oddané manželství či vysilující záchvaty paranoie, které ho nakonec připravily o život. Na okraji rozumu je první životopisná kniha, která plně vychází z Gödelových obsáhlých dopisů a zápisků — včetně dosud nikdy nepublikovaného deníku s jeho nejniternějšími myšlenkami.

Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti! Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.

Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie — zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku — a to vše nezvykle barvitým jazykem.

Během doby, kterou Anthony Ryan strávil psaním trilogie Stín krkavce se svým legendárním hrdinou Vélinem Al Sornou, se rozhodl prozkoumat minulost a příběhy známých postav v kratších textech. Všechny čtyři novely a povídky nyní vycházejí česky v jednom svazku — fanoušci série se tak budou moci zřejmě naposledy vrátit do oblíbeného světa. Ve strhujících vyprávěních plných tajemství, magie, intrik a bojů nahlédneme do doby dávno před vznikem Sjednoceného království, ale i do dějů osvětlujících mnohá tajemství dobře známých příběhů.

Jsou prázdniny a Mikuláš má úplně volno. Žádná škola, žádné cvičení na kytaru, žádné tréninky v bazénu. Žádné vstávání v sedm ráno, hurá! Ale místo aby si doopravdy mohl dělat, co chce, tak ho rodiče jako každý rok naložili do auta a odvezli k babičce a dědovi. A on teď musí trávit čas lelkováním, potloukáním po zahradě nebo jen tak šťourá kusem drátu v pletivu králíkárny. Jednoho dne si Mikuláš všimne podivného chování souseda Čurdy, kterého děda nemá z nějakého neznámého důvodu rád. Rozhodne se sousedovu tajemství přijít na kloub a sleduje Čurdu do opuštěných kasáren za vesnicí. Tam vleze do staré plechové skříně a ocitne se v Irkutsku! Moment! Jak se to stalo? Cestoval snad v čase?

Mladý Corban se závistivě dívá, jak se z chlapců stávají muži, a učí se umění války. Sám už touží držet meč a kopí, aby chránil říši svého krále. Ten den však nastane dřív, než čekal. Teprve ve chvíli, kdy ztratí ty, které miloval, zjistí, jaká je skutečná cena odvahy. Kontinent Vyhnanců má krvavé dějiny plné střetů mezi armádami lidí a obrů, kde zem zčernala jejich prolitou krví. I když byly kmeny obrů před dávnými věky poraženy, jejich dobyté pevnosti dosud chátrají po celé zemi. Nyní se však obři znovu probouzejí, kameny roní krev, a dokonce se objevili i obrovští plazi. Ti, kdo ještě dovedou číst znamení, vidí přicházet hrozbu mnohem větší, než byly dávné války. Svět zahalí žal, andělé a démoni se chystají na bitevní pole. Pak propukne válka, která ukončí všechny války. Král Aquilus svolává ostatní krále na sněm, aby v naléhavé době vytvořil alianci. Proroctví praví, že temnota i světlo budou mít každý svého šampiona — Černé slunce a Jasnou hvězdu. Bylo by moudré je oba najít, neboť pokud se Černému slunci podaří vystoupat na trůn, veškeré naděje a sny lidstva se promění v prach.

Uplynul už rok od chvíle, kdy nepravděpodobné spojenectví zachránilo Trezijskou republiku před ohněm a temnotou — ovšem za cenu velkých obětí. Tisíce lidí zahynuly a Viktor Akadra, hrdina republiky, zmizel. Zatímco vládnoucí státní rada se snaží zacelit staré rány, jiné frakce vytušily svou příležitost. Ve stínech intrikuje zákeřný Vraní sněm a na východě se sbírají vojska chadárského císaře. A republikou se šíří nepokoje, jejichž ozvuky zasahují i říši božstev. Blíží se válka… a tentokrát se k bojujícím přidají i sami bohové.

Před tisíci lety rozpoutali elfové z Mlžných hor válku. Pak před porážkou utekli do podzemí. Dnes se říká, že jejich krev je sivá — zešedla jedem hadí bohyně, které slouží. Sivý princ Esmedill se však učil, že i na ten nejprudší jed existuje lék. Touží shodit hadí bohyni z piedestalu moci a vyvést sivé elfy z podzemí, kde živoří a umírají pro její potěšení. Ve společnosti svých nejvěrnějších bojovníků si připadal všemocný až do chvíle, než všichni padli. Tedy až na jednoho — Rudooka. Ten, kterého princ považoval za pouhého otroka, se v poslední chvíli ujímá vedení a nutí ho jít dál. Ale kam, když se velký sen rozplynul?

Ve dvanácti nezapomenutelných příbězích Méně známých nestvůr 21. století se podivné stává povědomým a povědomé podivným. Autorka v názvu slibuje moderní bestiář, neznamená to však sbírku prvoplánových karikatur ani pitvorných kuriozit. Ať zrovna máme co do činění s dívkou, které rostou z kotníků křídla, s gigantickou kolonií mořských organismů blížící se k pobřeží, nebo „jen“ s podezřelou smrtí slavného horolezce, příběhy se nepřímo a rafinovaně dotýkají našeho přístupu k minulosti, přírodě, technice i druhým lidem. Kim Fu navazuje na tradici fantastických povídek postavených na silném nápadu a často překvapivé pointě, s lehkostí střídá nejrůznější styly a podle potřeby se umí přiblížit tak rozdílným žánrům, jako jsou básně v próze nebo erotická literatura.

Klimatická změna, sucho, ale i jiné krize nás proměňují a je stále těžší nalézt zdroje rovnováhy. Jemně angažovaný lyrik (ne však idylik!), básník krajin vnějších i vnitřních Radek Štěpánek (nar. 1986) ve své sbírce ohledává právě tuto situaci. Řešení nachází v přichýlení se k obyčejným, často přehlíženým skutečnostem života, jež eviduje jednou jako poutník, jindy jako rodič, partner či jen vnímavý, tichý pozorovatel přírody. Hezké počasí… S kapkou ironie by se dalo konstatovat, že kdyby stále pršelo, bylo by hezké počasí sucho. Možná je to „to nedostatkové“, v co doufáme, na co se těšíme, a jen občas to můžeme spatřit. Stále nám uniká, protože nic na světě netrvá a nepostojí.

Plochá noha. Vhodná obuv. Chůze naboso. Většina rodičů malých dětí podobná témata řeší. A ne vždy najdou na své otázky kompetentní odpovědi. Obrázková publikace zkušené podiatričky Jany Vaškové seznamuje čtenáře hravě a nenásilnou formou s tím, jak nohy ovlivňují fungování celého těla, proč nás někdy bolí, jak se správně obout a proč je dobré občas chodit naboso. Součástí knihy jsou interaktivní prvky — QR kódy nabízejí doplňující animace a videa s cvičením, které lze zahrnout do každodenní rutiny doma či ve školce. Příručka se tak stane dobrým pomocníkem nejen rodičů, ale i pedagogických pracovníků, kteří se s problematikou zdravých nohou u dětí potýkají denně. Aby byla kniha praktická a zároveň zábavná, doplňuje ji nejen elektronický manuál pro rodiče a pedagogy, ale i pexeso a omalovánky, které lze při práci s knihou využít. Kniha je kolektivním dílem vzniklým pod patronátem Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati. Odborná podiatrická erudice Jany Vaškové je doplněna multimediálními výstupy, jejichž garanty jsou Radomila Soukalová a Lukáš Gregor, vedoucí ateliéru Animovaná tvorba.

Před třemi roky dostala Saga Bauerová pohlednici s výhrůžným textem o pistoli s devíti bílými kulkami, z nichž jedna čeká na Joonu Linnu. Vzkaz byl doplněn tvrzením, že zachránit ho může jedině Saga. Pohlednici sice tehdy Joonovi ukázala, ale čas plynul a hrozba upadla v zapomnění jako bezvýznamná provokace. Až doposud. Na starém hřbitově v Kapellskäru byl nalezen pytel s téměř rozpuštěným tělem. Na místě činu zůstala bílá nábojnice. Bestiální pachatel dává policii možnost zastavit sérii vražd tím, že rozluští složité hádanky. Joona Linna a Saga Bauerová společně usilují o vyřešení zapeklitého případu a o záchranu vyhlédnutých obětí — dřív než bude pozdě. Ve svém pronásledování jsou však čím dál zoufalejší. Co když se tento sériový vrah nedá zastavit? A co když už jsou sami lapeni v jeho síti?

Autistické ženy jsou jako nepolapitelné stíny. Dospělá žena s vysokofunkčním autismem je pro nás prakticky neznámým fenoménem — pokud se objeví ve filmu či literatuře, pak pravděpodobně jako ženská verze mužského nerda se zájmem o počítačové hry, matematiku, Rubikovu kostku nebo vlakové jízdní řády. Švédská spisovatelka Clara Törnvallová, jíž byl autismus diagnostikován ve dvaačtyřiceti letech, zjistila, že její prožívání a chápání se od běžných představ o autismu velmi liší. Proto vykresluje jiný obraz. Ve svém osobním vyprávění mísí prvky literatury faktu s rozhovory s autistkami a zpochybňuje náš pohled na normalitu a odchylky od normálu. Zaměřuje se na skupinu žen, které byly ve společnosti dosud neviditelné.

Překvapivá sbírka básníka, jehož verše lze dávno spolehlivě rozpoznat v mnohohlasí české poezie Dne 8. září 1522 po vyčerpávající tříleté plavbě dorazila do Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že Země nemá okraje, a tedy spočinutí“. Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází nová kniha Petra Hrušky, která je částečně inspirována prvním obeplutím zeměkoule. Ve čtyřiceti básních a jedné rozsáhlejší skladbě je sklenut velkolepý i pošetilý, svíravě tragikomický obraz jakési fiktivní plavby. Autorova loď je stejně tak objevitelskou jako dobyvatelskou a připomíná proslulou středověkou loď bláznů, zbavenou směru i smyslu. Stává se univerzální metaforou lidského počínání v jeho bezostyšné krutosti, groteskním úsilím po objevení světa i snahy zachránit alespoň trosky své důstojnosti. Nacházíme loď, která „mířila kupředu už tak dlouho, / až všechno začalo něco připomínat“. Nacházíme strhující dílo, v němž se slova „kupředu“ a „návrat“ nepřestávají chvět o svůj význam. Básně, v nichž typická Hruškova civilnost nepřekáží zjitřené fantasknosti, doplňují reprodukce obrazů Jakuba Špaňhela.

Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Ty přicházejí s nevysvětlitelnou pravidelností — každý srpen. Slunečné dny pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne. Netuší však, že téhle minulosti se utéct nedá. Jakub Stanjura v románu originálním způsobem otevírá závažné téma gaslightingu — zvláštní formy manipulace, při níž oběť zpochybňuje vlastní racionalitu, paměť i celkové vnímání reality.