Host strana 46 z 185

První díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. Úspěšný švédský kriminální debut od dvojice autorů Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt. Na policejní ústředně zvoní telefon. Šestnáctiletý chlapec Roger zmizel a jeho matka si dělá starosti. Je po něm vyhlášeno pátrání a skupina mladých skautů zanedlouho nalezne v bažinách jeho zohavené tělo. Rogeru Erikssonovi někdo vyřízl srdce z hrudi. Případ přebírá švédská kriminálka a využívá nabídky pomoci od psychologa Sebastiana Bergmana, jednoho z předních expertů na sériové vrahy. Sebastian se sice po smrti své ženy a dcery úplně vzdal policejní práce, ale má své vlastní důvody, proč chce být součástí týmu. Jeho zprvu vlažný přístup k vyšetřování se postupně mění v upřímnou snahu složit jednotlivé dílky skládačky a odhalit vraha. Ne všichni členové vyšetřovacího týmu jsou však Sebastianovou přítomností nadšeni. Jeho neurvalé způsoby a bezohledné chování, pramenící z pocitů prázdnoty po ztrátě rodiny, hraničí se zastrašováním a narušují harmonii skupiny. I přes osobní neshody se vyšetřovatelům podaří zjistit, že všechny stopy vedou jedním směrem — k prestižní soukromé škole, kam Roger chodil. Palmlövské gymnázium se na první pohled zdá být pro chlapce ideálním prostředím. Pod povrchem však dřímají temná tajemství. Kniha Temná tajemství přináší inteligentní a strhující příběh, který se čte jedním dechem. Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt píší jistou rukou a přesvědčivým tónem. Připravte se na výjimečný zážitek! Temná tajemství jsou první společnou knihou autorské dvojice Hjorth & Rosenfeldt. Po vydání byla ve Švédsku osm měsíců na žebříčku bestsellerů. Všech tří zatím vydaných dílů série s hlavním hrdinou psychologem Sebastianem Bergmanem se prodalo na 450 000 výtisků. Také v Německu je série mimořádně úspěšná, od svého vydání se Temná tajemství drží na žebříčcích bestsellerů a spolu s druhým dílem se prodalo více než 400 000 výtisků. Televize ZDF ve spolupráci se švédskou SVT natáčí televizní verzi.

Druhý díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. Sebastian Bergman znovu objevil smysl svého života. Zjistil totiž, že má dospělou dceru Vanju. Poprvé od chvíle, kdy mu tsunami vzala jeho ženu Lily a dceru Sabine, cítí, že má důvod žít. Jeho situace je však složitá — Vanja je jednou z nejlepších policistek v zemi, pracuje v celostátní komisi pro vyšetřování vražd, kde on sám dřív působil, a Sebastiana Bergmana z duše nenávidí. Ten proto řeší dilema: má dceři říct, že je její biologický otec, nebo si to má navždy nechat pro sebe? Sebastian Vanju týdny zpovzdálí sleduje, ale pak si uvědomí, že jediná možnost, jak se jí přiblížit, je stát se znovu součástí vyšetřovacího týmu. Jeho členové se právě snaží dopadnout pachatele několika brutálních vražd, jež ve všech detailech připomínají vraždy Edwarda Hindeho, chladnokrevného, psychopatického manipulátora, kterého Sebastian dostal před lety za mříže. Jako nepopiratelný odborník na Hindeho se Sebastian navzdory osobním nevraživostem do týmu vrací, aby pomohl najít jeho napodobitele, a brzy poznává otřesnou pravdu — se sérií vražd je spjatý víc, než by ho kdy napadlo, a je pouhý krůček od toho, aby navždy ztratil i druhou dceru. Učedník je po Temných tajemstvích druhou knihou ze série o policejním psychologovi a sebestředném sukničkáři Sebastianu Bergmanovi. Po celém světě se dosud prodaly téměř dva miliony knih celé série a dvě stě tisíc výtisků Učedníka jenom ve Švédsku. Práva na románovou sérii byla prodána již do dvaceti zemí. Třetí díl s názvem Fjällgraven (Hrob v horách, 2012) připravujeme k českému vydání na podzim 2014.

Čtvrtý díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. O velikonočních svátcích je surově zavražděna rodina se dvěma malými chlapci. Sebastian Bergman a jeho tým zjistí, že u tragédie byl nejspíš svědek. Je jím desetiletá Nicole, která v tu dobu byla u svých bratranců na návštěvě. Policisté předpokládají, že se schovává v lese. Dívka je nezvěstná tři dny a její šance na přežití v divočině jsou malé. Policie se proto rozhodne požádat o pomoc veřejnost, přestože tím může vraha na svědkyni upozornit. Bergmanovi se podaří děvče vystopovat a vznikne mezi nimi zvláštní pouto. Nicole je však hluboce traumatizovaná a nemluví, jen kreslí obrázky. Sebastian Bergman s ní začne pracovat a zjišťuje, že mu čím dál víc připomíná jeho vlastní dceru, o kterou přišel. Dokáže dívku před vrahem ochránit? Němá dívka je čtvrtým dílem série o policejním psychologovi a sebestředném sukničkáři Sebastianu Bergmanovi. Romány mají úspěch po celém světě, práva na sérii koupila nakladatelství ve třiceti zemích. Román Němá dívka se dostal do užší nominace na prestižní cenu Nejlepší švédská detektivka roku, udělovanou Švédskou akademií autorů krimi.

Třetí díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. Dvě ženy při pěší túře v horách na severu Švédska objeví u řeky ruku kostry. Místní policie tam posléze odhalí celkem šest těl: čtyři dospělé a dvě děti. K případu je povolána švédská kriminálka, s níž přijíždí i odborník na sériové vrahy, psycholog Sebastian Bergman, který však má k účasti na vyšetřování ryze osobní důvody. Tým Torkela Höglunda brzy zjišťuje, že všech šest těl bylo pohřbeno současně, ale stav pozůstatků stejný není. Dvě z těl se podaří identifikovat jako holandský pár, který byl nezvěstný od listopadu 2003. Ostatní jsou záhadou jejich DNA pouze dokazuje, že se jedná o rodiče s dětmi. Tou dobou se ovšem žádná rodina nepohřešovala. Další záhadou je smrtelná dopravní nehoda, k níž došlo ve stejném týdnu, kdy Holanďané zmizeli. Jméno, na které bylo auto pronajato, nevede k žádným dalším stopám. Spousta věcí nedává kriminalistům smysl. Případ nabývá ještě větších rozměrů ve chvíli, kdy se protne s vyšetřováním podivného zmizení dvou afghánských přistěhovalců. Policejní tým se pouští do vyšetřování s vytrvalostí a odhodláním, zároveň však musí čelit vlastním problémům uvnitř skupiny a nečekaným odhalením

Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení. Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační. Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů.

Co všechno nevíme o svých nejbližších? Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.

Křehký příběh o ženě, která spolu s objevováním zenových chrámů a zahrad nalézá i sebe samu Francouzská botanička Rose přijíždí poprvé do Japonska, aby se zde seznámila s poslední vůlí svého otce, obchodníka s uměním, s nímž se nikdy nesetkala. V otcově domě v Kjótu poznává plejádu jeho přátel — hospodyni Sajoko, šoféra Kata, otcovu starší anglickou přítelkyni Beth nebo věčně opilého hrnčíře a básníka Keisuka. Především se však seznámí s otcovým belgickým asistentem Paulem, který ji provádí po zenových zahradách a buddhistických chrámech podle plánu, jejž sestavil ještě otec. Rose postupně začíná přijímat japonskou část své identity. Cesta za poznáním japonské kultury se tak stává nejen cestou poznání otcovy osobnosti, ale především cestou k sobě samé.

Návrat ztraceného syna přinese zdrcené rodině úlevu. Nikdo však netuší, že tím noční můra zdaleka nekončí. Když jedenáctiletý Evan beze stopy zmizí, jeho rodina zažívá nejhorší chvíle svého života zejména proto, že policie i navzdory narůstajícímu tlaku stále nemá ani tušení, co se s ním stalo. O několik měsíců později se Evan zničehonic najde, je však nesmírně vyděšený a o tom, co zažil, odmítá mluvit. Jeho milující rodina tuší, že život už nikdy nebude stejný jako dřív. Inspektorka Naylorová dobře ví, že pokud Evanova únosce nechytí, jsou v ohrožení i další děti. Chlapec však mlčí a ona hraje o čas musí zjistit, kdo za únosem stojí.

Šestnáctiletý Šimon žije na předměstí Tábora a snaží se uniknout zoufale nudnému a pokryteckému světu kolem. Spolu se svými kamarády Drakem, Armanem a Ludacrisem hraje v blackmetalové kapele, která se pro něj stává ventilem i únikem z reality. Jednoho dne však do jejich života vstoupí tajemný muž, Sorat. Spolu s ním se kluci pokusí vyvolat ducha dávno zemřelé dívky a od té chvíle se věci dávají do pohybu. Jenže — co když vyvolali něco úplně jiného?

Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923—1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), jejž proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.

Návrat do světa bestsellerové trilogie Stín krkavce Legendární Vélin Al Sorna se vrací Vélin Al Sorna je žijící legenda, jeho jméno zná celé království. Právě pod jeho vedením byly dobyty celé říše, právě jeho meč vítězil v urputných bitvách — a jen díky jeho oběti bylo poraženo zlo strašlivější než cokoli, co tento svět dosud spatřil. Zvítězil v nespočtu bitev, avšak zaslouženou slávu vyměnil za poklidný život v Severních provinciích Sjednoceného království. Nyní se však ze zámoří šíří zvěsti o armádě zvané Ocelová horda, kterou vede muž považující se za boha. Vélin po další válce netouží, ale když se dozví, že se Šerin, žena, kterou kdysi ztratil, ocitla v ohrožení, rozhodne se této nové, mocné hrozbě postavit tváří v tvář. Vélin proto putuje do říše kupeckých králů, země, kde vládne zákon cti a intriky. Právě tam, v prachu nekonečných stepí Dálného západu, si Vélin uvědomí strašlivou pravdu: existují bitvy, ve kterých možná nedokáže zvítězit ani on.

Nekonvenční vyšetřovatel na straně těch, které okolnosti zahnaly za hranu zákona. Kde končí empatie a začíná porušení práva? Poručík Pech je dočasně povolán z Prahy do Liberce, kde žije jeho rodina. Nový případ ho zavede mezi členy místní romské komunity a neonacistické buňky. Zdánlivě banální případ záhy nabere nečekaný směr a vyšetřování se přesune ke známé trati tramvaje č. 11, spojující Liberec s Jabloncem. Těla dívek nalezená právě tam vyvolávají řadu otázek: Jak moc je do případu zapletený Pechův bratr? Co dělat, když vyšetřovatel — na rozdíl od čtenáře — potenciálním zločincům do hlavy nevidí? A kam až lze zajít ve snaze učinit spravedlnosti zadost? Uspěje Pech díky své komplikované povaze a svérázné morálce tam, kde se zákon a spravedlnost vydávají po odlišných kolejích? Právě zde, u trati tramvaje č. 11, začíná pro hlavního hrdinu trochu nečekaně nový start kariéry, během níž bude i nadále bojovat proti xenofobii, rasismu a netoleranci.

Originální sci-fi — nespoutaný příběh plný šermířských soubojů, politických intrik a lesbických nekromantek Císař potřebuje nekromanty. Nekromantka Devátého klanu potřebuje šermířku. Gideon má meč, sbírku pornočasopisů a taky plné zuby nemrtvých hovadin. Gideon strávila dětství ve společnosti zkostnatělých jeptišek, seschlých sluhů a bezpočtu kostlivců a nehodlá obětovat svůj život — včetně toho posmrtného — nekonečné službě. Proto si sbalí meč, boty, časopisy a naplánuje další z mnoha odvážných pokusů o útěk. Jenže její dávná nemesis ji jen tak nepustí. Harrowhark Nonagesimus, Ctihodná dcera Devátého klanu a mimořádně mocná nekromantka, byla povolána do boje. Císař si přeje, aby se dědicové všech jeho věrných klanů utkali ve smrtící zkoušce důvtipu a umu. Pokud by Harrow uspěla, stala by se nesmrtelnou a všemocnou služebnicí Znovuzrození, ovšem každý nekromant potřebuje svého šermíře. Bez Gideonina meče Harrow selže a spolu s ní vymře i celý Devátý klan. Někdy je však smrt to nejlepší řešení.

Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?

Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století. Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felici Bauerové, Stravinskij a Schönberg vyvolávají neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner zas a znovu maluje Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong se poprvé chopí trubky. Joyce a Musil si dávají kávu v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod krycím jménem Stavros Papadopulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty. 1913: počátek a konec, triumf a melancholie, vše se prolíná a stává se uměním. Po tomto roce už nic není tak jako dřív. Brilantní stylista Florian Illies s tichým humorem vyvolává k životu kouzlo klíčového okamžiku kulturních dějin.