Host strana 94 z 152

Bláznivá komedie o tom, že opravdový zločin je o poznání komplikovanější než na papíře Finlay Donovanová je uštvaná rozvedená matka a autorka detektivek, před kterou berou nohy na ramena múzy i peníze. Finlayin život je jeden velký chaos: termín odevzdání slíbeného rukopisu se neúprosně blíží a nápady nikde, exmanžel bez varování propustil chůvu a agentka si chce dát schůzku v podniku, kam má Finlay zakázaný vstup (neptejte se). Stačí jeden náhodně odposlechnutý — a špatně pochopený — rozhovor, aby žena u sousedního stolu považovala Finlay za nájemnou vražedkyni a předložila jí velice lákavou nabídku. Než se Finlay stihne z nedorozumění vymotat, je až po uši zapletená do vyšetřování opravdové vraždy. Což je ovšem skvělý námět na knihu! Jen je třeba zbavit se všech nitek, které ji spojují s případem… a jednoho těla.

Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu. Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Právě sem o několik století později přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu. Rozsáhlou recenzi na tuto výjimečnou knihu si můžete přečíst na našem blogu.

Vyslyšela císařovo volání do zbraně. Přijela se svým nadáním, bystrým mozkem a jedinou kamarádkou. Zvítězila, ale současně přišla o všechno. Na císařově vesmírné stanici není nic takové, jak se na první pohled zdá, a osud celé galaxie spočívá na ramenou jediné ženy. Harrowhark Nonagesima, poslední Devátá nekromantka, byla císařem povolána do války, kterou není možné vyhrát. Harrow a její nenáviděná rivalka musejí obě dokonale ovládnout umění nekromancie a stát se anděly nesmrti… jenže Harrow slábne, z vlastního meče se jí dělá zle a nemůže se spolehnout dokonce ani na svou jindy bystrou mysl. Je uvězněná v pochmurných chodbách císařovy vesmírné stanice a v patách jsou jí nejen tři nepříjemní učitelé, ale také šílený duch a zavražděná planeta. Nekromantce nezbývá než se postavit dvěma nevítaným otázkám: Snaží se ji někdo zabít? A nebyl by na tom vesmír náhodou líp, kdyby její atentátník uspěl?

Dlouho očekávaný čtvrtý díl úspěšné série o jasnovidcích a totalitním Scionu je tu! Příběh krajinochodkyně Paige Mahoneyové pokračuje tam, kde v předchozím díle skončil. Paige se podařilo zničit jádro detekční technologie Senshield. Jen o vlásek unikla smrti — i díky agentům tajemného Programu Domino, který ji nyní vysílá na misi do Paříže. Kdo však za touto sítí ve skutečnosti stojí a jakou má motivaci ke svržení scionského režimu, Paige zatím netuší. Okolnosti ji nutí novému spojenci alespoň prozatím důvěřovat. Spolu s Arcturem Mesarthimem — bývalým nepřítelem a současným společníkem — se vydává odhalit tajemství, které ji zavede do spletitého pařížského podzemí i do třpytivých chodeb zámku Versailles. Zatímco Scion pomalu rozšiřuje své hranice a svět se chvěje v jeho stínu, Paige se snaží pochopit své pouto s Arcturem, které je den ode dne pevnější. Jenže nepřítel stále sílí. V jejich bezprostředním okolí jsou i tací, kteří moc dobře vědí, že revoluce začala s nimi — a mohla by s nimi i rychle skončit…

Mystický fantasy román ze světa, který nenávratně mizí Časy se mění. Tam, kde dřív ležela nehostinná divočina, rostou místo vykácených stromů osady. Kámen nahradil kov, na mořích přibývá lodí a sever, vždy divoký a zuřivý, již nemá sílu odolávat nájezdům nepřátel. Poslední barbarské kmeny se vrhají do marného boje proti pokroku a civilizaci a umírají v zapomnění. Judok a Lugh, dva válečníci z prastarého kmene Černých běžců, začínají chápat, že jejich doba už minula. Chtěli by tomu vzdorovat, ale změna je jako rozbouřená řeka nejde ji jen tak zastavit. Jakou cenu ještě mají jejich tradice? Jakou mocí disponují jejich zapomenutí bohové? Za co má vůbec smysl zemřít? Jenže osud má navzdory jejich pochybám a modlitbám své vlastní plány a ani ten nejlstivější šaman nyní neví, co ho čeká. Dokážou se oba hrdinové ubránit všem nástrahám a vybojovat si své místo v novém světě?

Druhý noirový příběh z Odpočinku nasáklého depresí. Druhé šance jsou velmi vzácné, Vincent Krhavý však jednu dostane. Otázkou ovšem je, zda za odměnu, či za trest. Zůstaly mu dluhy u lidí, kteří jej rozhodně nenechají z Odpočinku jen tak odjet; co hůř přinutí ho zapojit se do chodu tamní společnosti. A ačkoli se říká, že si člověk zvykne na všechno, Vincent ze svého osudu zrovna nadšený není. Poučený předchozími chybami a pronásledovaný stíny svých dřívějších rozhodnutí se však tentokrát pokusí vyhýbat problémům. Poslušně přijme novou práci a zkouší se držet při zemi, dokud se mu nenaskytne příležitost z Odpočinku uprchnout. Jenže podivné a brutální vraždy na sebe nenechají dlouho čekat a jejich strůjce se postará o to, aby je usedlý detektiv nemohl ignorovat. Ať už tedy Vincent chce či nechce, musí se opět vyzbrojit alkoholem, cigaretami a nebetyčným cynismem. Jedině s nimi a s pomocí Mae, která si ve zločinu doslova libuje, a všetečné kočky Lžičky totiž možná bude mít šanci dopadnout psychopatického vraha, který mu zbytečně komplikuje život

Vyškolili ji pro válku. Ona ji hodlá ukončit. Když Rin složila kche-ťü — zkoušky určené pro nejnadanější žáky v říši — na výbornou, byl to šok pro všechny: pro hodnotitele neschopné uvěřit, že válečná sirota z provincie Kohouta by mohla projít bez podvádění, pro Rininy poručníky, plánující svou svěřenkyni vhodně provdat a přijít touto cestou k bohatství, i pro samotnou Rin. Té došlo, že se konečně osvobodila ze života v porobě. To, že se dostala na Sinegard — nejprestižnější vojenskou akademii v Nikanu —, bylo ještě překvapivější. Ale překvapení nejsou vždy příznivá. Být na Sinegardu snědá venkovská holka z jihu totiž není lehké. Rin při boji s předsudky soupeřících spolužáků zjistí, že oplývá smrtonosnou, nadpřirozenou mocí — vlohami pro bezmála bájné umění šamanství. Při důkladnějším poznávání svého nadání se navíc dozví, že bohové, považovaní za dávno mrtvé, jsou živí až příliš a na ovládnutí jejich schopností závisí víc než jen přežití ve škole. V nikanské říši totiž vládne mír, ale za úzkým mořem stále číhá Mukenský svaz. Ten po první makové válce okupoval Nikan celá desetiletí a ve druhé prohrál vládu nad světadílem jen tak tak. A zatímco se většina obyvatel v klidu věnuje svým životům, někteří vědí, že třetí maková válka může vzplanout kdykoli…

Sociologická expedice do nitra vlastní země Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci. Společenské otřesy totiž přinášejí také nové pohledy na to, co se nám dosud jevilo jako samozřejmé. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie, především se však nebojí klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik lidí vlastní bazén? Proč si pořád opakujeme vtipy o frontách na banány? Proč je pro nás tak důležité být přirození a sami sebou? V Neznámé společnosti se čtenář stane profesionálním cizincem ve vlastní zemi. Najednou se i skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl.

Velkolepé vyprávění o intrikách a revoluci, vojácích a nájemných zabijácích, prastaré magii a věčném střetu říší Na Trezijskou republiku padl stín. Vládnoucí rody, někdejší ochránci spravedlnosti a demokracie, proti sobě intrikují ostrými slovy a ještě ostřejšími noži. Jsou zaslepeni svými ambicemi a neberou ohled na hrozbu ze strany invazních vojsk Chadárské říše. Ale hrdinové povstávají, i když Trezie padá. Viktor Akadra je hrdinou republiky, válečníkem, který nemá sobě rovného. Zamlčuje však tajemství, kvůli němuž by ho upálili jako kacíře. Džosiri Trelan je Viktorův zapřisáhlý nepřítel, politický vězeň snící o znovuvzkříšení matčina neúspěšného povstání. A Džosiriho sestra Kalenna Trelan se jen snaží odpoutat od poskvrněného odkazu svého rodu a uniknout očekáváním a předsudkům spjatým s jeho jménem. Zatímco republiku zachvacuje válka, všichni tři se musejí povznést nad vzájemné neshody a zachránit svou vlast. Avšak nechat za sebou celá desetiletí špatné krve není nic lehkého. A vítězství, pokud k němu vůbec dojde, si vyžádá strašlivější cenu, než si kdokoli z nich umí představit.

Román o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak je obtížné získat ji zpět Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, co si přeje, je mít pokoj. Na všechny se zlobí a všechno nesnáší: návrhy, nabídky, pravidla, předpisy, dospělé… Nejvíc ze všeho ale nesnáší otázky, hlavně ty, které se týkají jejího vzhledu. A tak se rozhodne utéct. Mlčenlivá Liss žije sama na statku mezi poli a vinicemi a vypadá to, že všechny práce kolem hospodářství bez problémů zvládá. Hned při prvním setkání Sally zjišťuje, že Liss je jiná než ostatní dospělí — pokradmu si ji neprohlíží, nesoudí ji, neklade jí podezíravé otázky. Liss nabídne Sally nocleh a jedna noc na statku se změní v pobyt na dobu neurčitou. Sally pomáhá Liss s hospodářstvím a mezi starými hrušněmi a včelími úly objevuje kouzlo obyčejnosti. Liss však není zdaleka tak silná, jak se zdá, a možná to nakonec nebude Sally, kdo potřebuje zachránit.

Z jednadvaceti krajin jich zůstalo deset. Trat’Hys by nejspíš plakal. Erenézie se hroutí Darovi pod rukama, proč ale řešit nemocné království, když má člověk víno a děvky? Utéct před problémy Dar’Hys ještě dokáže, ať už na sever, nebo na jih, ovšem jeho vnitřní démoni jsou pořád s ním. Poté co Rohatí přitloukli jeho otce ke kůlu, stává se mladý Oldenik pánem Železného Listu. Bohové však umějí být krutí, a tak chlapci vyrvou jeho dědictví z rukou dřív, než byste řekli medový koláček. Doposud bylo nejdůležitější věcí v jeho životě dosyta se najíst. Od nynějška je to přežít. A nakonec je tu Iko, věhlasný erenézský lékař, který měl ve svých rukou osudy králů, knížat, pánů, válečníků i obyčejných smrtelníků. Jeho životním cílem není nic menšího než zvítězit v souboji s bohy — a je odhodlán pro to obětovat téměř vše. Avšak k úspěchu vede věru trnitá cesta, na níž je potřeba platit tím nejcennějším.

Drtivý příběh rozbitého dětství a neodvratného rozkladu jedné rodiny Tři bratři se vracejí na rodinnou chatu u jezera, kam se dvacet let žádný z nich neodvážil. Přivážejí s sebou urnu s popelem a chystají se tu splnit matčino nečekané poslední přání. Společná cesta je však provede nejen důvěrně známou krajinou, ale také časem. Náhle jsou z nich opět chlapci s opálenýma nohama a dychtivýma očima, soupeřící o otcovu přízeň a matčinu vrtkavou lásku, kteří mají na světě jen jeden druhého a možná také vůbec nikoho. Nyní tu stojí jako mladí dospělí muži, navzájem si tak cizí, a přesto nerozlučně spoutaní okovy minulosti. Osudné místo nesmlouvavě vyhání na povrch pečlivě pohřbené vzpomínky a hořkost, která mezi bratry znovu vráží klín. Jak dokáže domov prolezlý nejistotou jako minové pole poznamenat dětskou mysl? A co se doopravdy stalo onoho léta, kdy se všechno rozpadlo na kusy?

Jak daleko můžeme zajít, abychom skryli pravdu o sobě samých a odhalili tajemství druhých? V polovině devadesátých let opouští spisovatel Emilio Renzi svůj neuspořádaný život v Argentině a přijímá pozici hostujícího profesora na prestižní univerzitě v New Jersey. Zde se sblíží se svou kolegyní, inteligentní a přitažlivou Idou Brownovou. Jejich utajovaný vztah však nepředvídatelně ukončí zdánlivě nešťastná náhoda, při níž Ida zemře. Policie začne Idinu smrt vyšetřovat, ale když je případ později uzavřen jako nehoda, Emilio se rozhodne vzít pátrání do vlastních rukou. Jeho pozornost brzy upoutají zprávy o útocích na univerzitní profesory po celých Spojených státech. Čím hlouběji se Emilio noří do Idiny minulosti, tím naléhavěji touží zjistit pravdu: Byla její smrt součástí nějakého plánu? A pokud ano, byla Ida pouhou obětí, nebo také spolupachatelkou? Ricardo Piglia ve svém posledním díle mistrně propojuje mnohovrstevnatý román plný literárních odkazů s detektivním příběhem.

Výpravně provedená sbírka písňových textů a ilustrací Jaromíra Švejdíka. Jaromír 99 je jednou z nejvýraznějších osobností domácí umělecké scény. V devadesátých letech se prosadil jako zpěvák, skladatel a textař kultovní jesenické kapely Priessnitz, která přišla s estetikou temných hor v pohraničí. Neprostupné mlhy plné fantaskních stvoření později ustoupily civilnějšímu pojetí, přesto skladby neztratily nic ze své působivosti. Švejdíkův záběr však hudbou zdaleka nekončí, v posledních dvou desetiletích se stal vyhledávaným ilustrátorem a kreslířem komiksů v čele s nebelovskou trilogií. Právě tyto dva světy spojuje kniha Mimosezóna, kde výběr nejlepších textů skupin Priessnitz, Umakart, Jaromír 99 & The Bombers, Letní kapela a písně pro Václava Neckáře doplňují charakteristické ilustrace inspirované krajinou a náladou rodného Jesenicka. Součástí sbírky je také zasvěcená předmluva Jaroslava Rudiše a velký profilový rozhovor Michala Pařízka, šéfredaktora hudebního časopisu Full Moon.

Román v osmi příbězích o špatných rozhodnutích, nepochopení i naději Prožít lidský život znamená i hledat smysl v každodennosti. Nejen skrze duchovní naplnění či osvobozující zkušenost, ale také uprostřed ubíjející všednosti, kdy jsme konfrontováni s našimi blízkými; s těmi, které milujeme, i s těmi, kteří nám ublížili. Jenže zkušenosti, emoce, gesta i vyřčená slova se možná až příliš často míjejí, a namísto pochopení se množí křivdy, bílá místa a bolest. Každé takové míjení je však zároveň výzvou — k empatii a snad i odpuštění. Povídkový román Čekání na spoušť Lidmily Kábrtové je kronikou takového míjení, prostírající se na ploše sedmdesáti let. Kniha v koncentrované podobě ohledává, jak zdánlivě nedůležitá rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak se nenápadná událost může dotknout někoho, o kom to vůbec netušíme. Každá z hlavních postav Čekání na spoušť vypráví z vlastní perspektivy, každá se snaží dodat svému příběhu smysl. A přestože nalézání jedněch je často ztrácením druhých, nikdy není pozdě na smíření a odpuštění. Přinejmenším vůči sobě samým.

Příběh o hledání pravdy a vlastního místa v dějinách, odehrávající se na Tchaj-wanu Tchajwanec Bao se snaží mít celý život pevně v rukou. Má skvělou kariéru, děti s prestižními školami, a dokonce se zdá, že jej netíží ani nefunkční vztah s bývalou manželkou Sedrikou. Na Tchaj-wanu jde přece o to, aby člověk neztratil tvář — ať se děje cokoli. Vše se ale náhle změní, když Sedrika onemocní nevyléčitelnou chorobou a syn David se rozhodne sejít se strýcem Taem, s nímž se Bao rozhádal údajně kvůli dědictví. Vrstvy nevyřčených rodinných křivd a lží se od té chvíle postupně drolí a zásadně mění životy všech v Baově okolí. Nic není takové, jak se zdá, a nic nedopadne tak, jak by si hrdinové románu přáli. V Baově charakteru a příběhu jeho rodiny se odráží osud těžce zkoušené země a traumata předků, sahající hluboko do minulosti. Román Černé jazyky prostřednictvím pohledu různých postav ukazuje vratkost našich představ o hodnotách, jako jsou pravda, povinnost, čest či láska, a nesmírnou obtížnost se navenek opravdově a upřímně projevit.