Institut Václava Klause strana 2 z 3

Kniha Ivo Strejčka s názvem Je to horší, než jsem si myslel, je výběrem článků, rozhovorů a názorových komentářů autora z let 2015-2018, které publikoval pod hlavičkou Institutu Václava Klause. Bývalý europoslanec a v současnosti člen správní rady IVK popisuje svou motivaci pro poněkud pochmurný název knihy následujícími slovy. 15. dubna 2019 vzplála část historické katedrály Notre-Dame. Douglas Murray, britský žurnalista a autor knihy Podivná smrt Evropy, tuto smutnou událost v Paříži komentoval slovy, že už navždy budeme pro dějiny generací, která ztratila Notre-Dame. Vypůjčím si Murrayův názor k tomu, abych zdůraznil, že alarmujícím poselstvím sborníku, který právě otvíráte, má být varovné připomenutí, že neztrácíme pouze Notre-Dame, ale že ztrácíme celou civilizaci, které je Notre-Dame symbolem a při tom se tváříme, že to buď nevidíme, nebo že nám to nevadí, nebo bohužel to vítáme. A proto je to horší, než jsem si myslel.

Za obnoveným běsněním environmentalismu se skrývá jen stará a dobře známá snaha přeměnit od základů náš životní styl. „Spor není o teplotě, spor je o radikální změně lidské společnosti a našeho způsobu života, je o omezení naší svobody, což jedna strana tohoto střetu požaduje a snaží se to té druhé vnutit,“ říká v nové knize IVK Václav Klaus. Navzdory míře iracionality, jíž čelíme, se chceme pokusit alespoň pro ty, kteří jsou ochotni to slyšet, racionální argumenty do této diskuse přeci jen opět předložit. Leželo-li téma klimatického a environmentálního alarmismu chvíli spíše na okraji našeho zájmu, tímto se k němu znovu hlásíme. Čtenářům přinášíme v první části nového sborníku překlad části publikace NIPCC (Nevládního mezinárodního panelu o klimatických změnách) Znovu o klimatických změnách. V části B si můžete přečíst dvě reakce na tuto zprávu: emeritního profesora University of New Brunswick v Kanadě Petra Vaníčka a také Václava Klause v jeho projevu na dvaapadesátém semináři Světové federace vědců o planetárních hrozbách v italském Erice. Ve třetí části knihy naleznete další doplňkové texty a rozhovory na téma boje s klimatem publikované v poslední době nejen spolupracovníky IVK.

Nová publikace Václava Klause a kolektivu autorů Institutu Václava Klause přináší exkluzivní studii mapující a analyzující širší souvislosti koronavirové pandemie. Studie o dvanácti částech vycházela na přelomu března a dubna 2020 jako seriál na zpravodajském serveru iDNES. "Institut Václava Klause bral pandemii nemoci Covid-19 od počátku velmi vážně. Nikdy ji nepodceňoval - nejen kvůli nemoci samotné, ale hlavně kvůli očekávatelným a za první dva měsíce (u nás i v Evropě) uskutečněným opatřením. Ta mají a mít budou velmi vážné důsledky na společnost, politiku a ekonomiku, na životy nás všech. Nepředstíráme, že jsme lékaři či epidemiologové, nechceme ohromovat ani vyčtenými moudrostmi z jejich oborů, ani přemírou statistických dat o úmrtnosti, smrtnosti a nakažlivosti koronaviru. S vědomím skutečnosti, že vždy v životě (i v pandemii) existuje vždy něco za něco, jsme však přesvědčeni, že zapomínat na možnost, že důsledky léčby nemoci mohou být ve svém součtu horší než nemoc sama, se nám může vymstít. Proto jsme přesvědčeni, že se současnou situací musí zaobírat a své názory vyslovovat i lidé zabývající se veřejnou politikou, společenskými a ekonomickými tématy. V posledních letech či desetiletích jsme se věnovali mnoha podobným mnohadimenzionálním problémům, a proto se nyní věnujeme i koronavirové krizi. Nechceme dopustit, aby se současná krize stala záminkou k hlubokým politickým, společenským a ekonomickým zásahům do života nás všech na příští dekády."

Koronavirová krize, která zasáhla celý svět včetně naší země, je zásadním fenoménem nejen z hlediska medicínského nebo epidemiologického, ale je faktorem, který mění – a zejména změní – i poměry společenské a hospodářské, a to na velmi dlouhou dobu. Problémem zdaleka není pouze zastavení hospodářského života, které nastalo po rozšíření nákazy. Mnohem horším se jeví přístupy vlád k oživení zastavené ekonomiky. Z jejich přístupu se zdá, jakoby dlouhodobě respektované ekonomické principy najednou přestaly platit – udržitelné veřejné finance, zadlužení pod kontrolou, stejně jako inflace či stabilita měny. Ekonomické aspekty koronavirové krize, které jsou tématem této publikace, považuje IVK za velmi závažné a dnešní hospodářskou politiku za nezodpovědnou. Sérií čtyř textů, které jsou náplní části A tohoto sborníku, autorský kolektiv pod vedením Václava Klause tuto situaci zevrubně analyzuje a vymezuje se vůči dnešní vládní politice. Část B přináší další články na toto téma z pera Václava Klause, Jiřího Weigla a Filipa Šebesty. V části C pak přinášíme čtenářům odpovědi širší skupiny oslovených osobností ohledně vládní rozpočtové politiky.

Ve společenském vývoji západního světa došlo k závažnému negativnímu posunu. V minulých letech nás většinou zneklidňovala jen jednotlivá, i když zásadní témata (jako je nadměrná a stále rostoucí regulace trhu, nezastavitelná evropská centralizace, klimatické inženýrství, pokrokářství apod.), dnes ale nastalo něco jiného. Nyní se všechna témata spojují a slévají do jednoho širokého globálního proudu, jehož ambicí není nic menšího než naprostá přeměna světa, jak jej známe. Proto se IVK rozhodl prezentovat svůj přístup ke společenské krizi Západu v celé jeho šíři, hloubce a celistvosti. I když nejextrémnější a nejradikálnější podobu mají tyto trendy v posledních letech a měsících v USA, sborník textů autorů IVK a jeho nejbližších spolupracovníků nevznikl jako prostá reakce na aktuální americké dění. Je pokusem o rozbor širších souvislostí. Je příspěvkem k pochopení faktu, že navzdory tomu, o jak rozdílných oborech mluvíme, ve skutečnosti jde jen o dílčí projevy jednoho jediného frontálního útoku na západní civilizaci v podobě, jak ji vybudovaly celé generace před námi. Editorem sborníku je Václav Klaus. Svými texty dále přispěli Jiří Weigl, Ladislav Jakl, Aleš Valenta, Ivo Strejček, Michal Semín, Petr Hájek, Tomáš Břicháček a Milan Knížák.

Čtvrtstoletí od rozdělení ČSFR a vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout a volá po hlubší reflexi. Publikace přináší unikátní osobní svědectví hlavních protagonistů dělení státu. Do sborníku přispěli Václav Klaus, Vladimír Mečiar, Václav Havel, Jan Stráský a Milan Uhde. Předmluvu napsal Jiří Weigl. Editorem je Filip Šebesta.

Nová kniha Jsou centrální banky za zenitem své slávy? významného českého ekonoma Kamila Janáčka je osobní výpovědí autora, který před svým nedávným návratem do akademické sféry prošel od začátku 90. let pozicemi poradce guvernéra centrální banky, náměstka ministra, hlavního ekonoma významné komerční banky, a posléze i člena bankovní rady České národní banky. „Pravomoci a význam centrálních bank mohou vést k závěru – a často se s tímto názorem setkáváme – že se tyto instituce nyní nacházejí na vrcholu své slávy a že hrají rozhodující úlohu při ovlivňování ekonomiky jednotlivých zemí či jejich uskupení. Nicméně události posledních dvou desetiletí opravňují položit si otázku, kterou obsahuje název této studie: Nejsou centrální banky již za zenitem své slávy? A pokud ano, proč? Tato otázka je velmi důležitá také proto, že centrální banky zásadním způsobem ovlivňují „krevní oběh“ tržní ekonomiky, a tím jsou peníze.“ Píše a ptá se autor v úvodu své publikace o centrálních bankách, které analyzuje v předvečer nástupu koronavirové krize. Ta všechny problematické fenomény centrálního bankovnictví ještě více zdůraznila. Autor na to v závěru knihy reaguje „Koronavirovým apendixem“.

Za tři dekády našeho polistopadového vývoje nejsou se jménem Václava Klause spojeny pouze zásadní historické události, jež formovaly naši současnost. Václav Klaus rovněž patří k největším hybatelům veřejné diskuse v naší zemi. Je to člověk pevného ideového zázemí, které plyne z jeho hluboké erudice mající základ ve společenských vědách a které upevnila unikátní zkušenost dlouhých let na špici domácí i evropské politiky. Pevné ideové zakotvení mu dalo kompas v bezprecedentních situacích po pádu komunismu, stejně tak jako mu dnes umožňuje orientaci v informační kakofonii „světa sociálních sítí“. Na Václavu Klausovi je pozoruhodná šíře jeho obzoru a názorová konzistentnost. Pozorný čtenář jeho textů brzy zjistí, že jeho názory jsou stálé a téměř nevyžadují korekci ani po letech. Celá tato kniha má být právě o silných, přesvědčivých názorech a slovech – o slovech, která se vršila v uplynulých třech desetiletích v Klausových knihách, článcích, projevech, rozhovorech, a která jsou odrazem jeho pevných názorů, jeho konzistentního myšlenkového světa. Tyto ideje mnohé formovaly a ve šťastnějších letech naší polistopadové minulosti významně spoluutvářely život v naší zemi. Citáty Václava Klause do knihy, která vznikla u příležitosti jeho 80. narozenin, vybral a uspořádal Tomáš Břicháček.

Je mimo veškerou pochybnost, že jednou z nejúčinnějších cest k rozvratu ekonomiky, k politickému chaosu a k ožebračení a tím k radikalizaci tisíců či milionů lidí je inflace. A ta teď hrozí. Nejen hrozí, už ji prožíváme. Inflace je u nás i v celém západním světě realitou. Dokazují to pocity a autentická zkušenost lidí, dokazují to i – jakkoli nepřesná – statistická data. Inflace, jako projev vážné ekonomické nerovnováhy, má své konkrétní ekonomické příčiny, které na poptávkové straně vyplývají z chování centrálních bank a vlád jednotlivých zemí. Toto jejich chování má však své daleko obecnější, ekonomickou dimenzi reality přesahující příčiny, které jsou spojeny se společenským (a ekonomickým) uspořádáním zemí. Mají tedy systémový charakter. Souvisejí i s dominantním způsobem myšlení dané chvíle. Není to náhodný defekt myšlení a chování bankéřů a finančníků. Mimořádnou roli při vzniku inflace dnes hraje „nárokový“ způsob uvažování, který se v soudobém světě bezprecedentně rozšířil. Vede k přetrhání vazby výkonu a nároku, zásluhy a odměny a ke smíření se vlád (a centrálních bank) s touto charakteristikou dnešní doby. Tato systémová (tedy s konkrétní hospodářskou politikou bezprostředně nesouvisející) charakteristika nesmírně zužuje schopnost vlád a centrálních bank se s inflací vypořádat. To, nicméně, řadu jejich evidentních selhání nijak neomlouvá.

Dlouholetý spolupracovník Václava Klause, bývalý hradní kancléř a současný výkonný ředitel Institutu Václava Klause vydává soubor svých stěžejních textů napsaných a publikovaných v průběhu roku od vydání své poslední knihy Stát na svém (IVK, 2022). Běh událostí kolem nás doma i ve světě se zrychluje, a to směrem k horšímu. Sotva ustoupil – alespoň u nás – do pozadí covid, nastoupily krize neméně zásadní. Tak jako předchozí anithumánní ideologie, i dnešní pokrokářství ale vyvolává přirozený odpor. Svět se znovu stal otevřeným ideologickým bitevním polem, lidé se začínají bránit, přestávají věřit manipulacím a pokrokářskému zastrašování a ohlupování. Od USA po východ Evropy jsme svědky zostřujícího se politického střetu mezi konzervativními zastánci svobodné společnosti a dosud vládnoucími pokrokáři. Jejich útok na prosperitu a životní úroveň širokých vrstev otevírá lidem oči a aktivizuje mnoho dosud politicky pasivních občanů. Přesto je viditelná převaha stále na straně těch, kteří dlouhá léta trpělivě kráčeli institucemi, až je dnes plně mocensky ovládají. Být optimistou je proto dnes velmi těžké.