Kalich strana 11 z 11

Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem. Tuto lež oficiálně nezpochybnily ani západní vlády, které nechtěly popudit mocného válečného spojence a později protivníka v období studené války. Kniha Přežít Katyň dokumentuje a komentuje zatvrzelé a zoufalé hledání odpovědí, které trvalo desítky let, a zaměřuje se na osudy těch, kteří byli v největším ohrožení. Vypráví o mužích, kteří masakru unikli a o polských občanech, válečných forenzních vyšetřovatelích, jejichž hledání pravdy tváří v tvář nevypočitatelnému a naprosto bezohlednému nepříteli si vyžádalo obrovskou osobní daň. Tato strhující rekonstrukce jednoho z nejhrůznějších a nejděsivějších zločinů druhé světové války je naprosto strhujícím čtením a odhaluje jeho toxické dědictví. Pokud nerozumíte Katyni, nerozumíte druhé světové válce, nerozumíte Evropě, nerozumíte zločinu a nerozumíte lži. A Katyň nepochopíte, aniž byste si přečetli tuto brilantní knihu. Obávám se, že je to tak jednoduché.

Tomáš Fritta Haas (22. 1. 1941 – 6. 3. 2015) byl jako čtyřleté dítě osvobozen v Malé pevnosti v Terezíně – nejmladší politický vězeň. Do Prahy se vrátil jako sirotek. I po válce se stal obětí režimu a okolností. Přestože byl jediný dědic, nedostal žádný majetek po předcích, který by mu mohl zajistit lepší životní dráhu. Ocitl se u lidí, kteří měli jistě ty nejlepší úmysly, ale vycházet s těžko vychovatelným chlapcem nedokázali. To, že dokončil pouze základní školu, jeho neustálé provokace vůči dospělým v dětství, vůči nadřízeným v mládí, i někdy přehnaná, možná trochu hraná veselost, kterou na sebe upozorňoval, to všechno pramenilo z dávných hlubokých jizev na jeho duši. Přesto žil bohatý život; měl rád lidi a lidi jeho. Životopis syna známého výtvarníka Bedřicha Fritty doprovází řada barevných ilustrací a fotografií.

Sborník historických prací o „tajných evangelících“ je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkumného grantu Praxis pietatis haereticorum – Vnitřní život kacířů a jeho vnější projevy dvacet let před tolerančním patentem a v prvním desetiletí existence t

Otázka pohlaví – kdo jsme jako muži a ženy – nebyla nikdy tak aktuální ani tak špatně chápaná. Dr. Abigail Favaleová ve své knize předkládá hluboký a zároveň velice čtivý a přístupný popis genderového paradigmatu a vysvětluje, proč se mu v poslední době tak daří. Sleduje původ genderu až po jeho kořeny ve feminismu a postmoderním myšlení a popisuje, jak gender zastínil pohlaví a jak tento posun mění jazyk, právo a medicínu, sexualitu a naše vlastní sebepojetí. Kniha Zrození genderu je důležitým a aktuálním zdrojem informací pro každého, kdo se chce v této složité a výbušné problematice zorientovat. Často jsem měla dobrý pocit z toho, že studenty vystavuji opojným a módním teoriím genderu. Když na konci kurzu obvykle mluvili o nově získané nejistotě a zmatku, cítila jsem zadostiučinění. Jako by mým hlavním úkolem bylo narušit jejich zjednodušující názory, vystavit je neřešitelné složitosti. Nyní toto dílo dezorientace začalo zviklávat mě. Svědomí mě uplynulých deset poplácávalo let po ramenou, nyní si ale odkašlávalo v koutku mé mysli a ptalo se: Je vůbec něco z toho pravda? AF