Kalich strana 9 z 11

Aktuálně vydávané dílo nemá v našich podmínkách obdoby. Autor se pokusil zmapovat moderní české, moravské a česko-slezské evangelické církve (a starokatolické církve) v zemském smyslu. Encyklopedie obsahuje popis jednotlivých sborů a církevních staveb Českobratrské církve evangelické (která vznikla spojením českojazyčných reformovaných a luteránů), někdejší Německé evangelické církve, Slezské církve evangelické a Starokatolické církve. Zahrnuty jsou také evangelické sbory v Těšínsku, které po jeho rozdělení připadly Polsku. Součástí knihy je obšírná kapitola o vývoji českého, moravského a slezského evangelictví (a starokatolicismu) od 18. století do současnosti a uměleckohistorický rozbor evangelického církevního stavitelství v tomto období z pera historičky umění Blanky Altové. Připojeny jsou i mapy geografického vývoje evangelických církví (a starokatolické církve).

Modlitba je něco víc než jenom nástroj a ventil zbožného sebeporozumění. Obnovuje se v ní samotný střed života víry, v modlitbě člověk přesahuje sebe sama, napřahuje se po tom, co ho zachraňuje, sahá po novém počátku. Těmito slovy charakterizuje křesťanskou modlitbu pražský a basilejský teolog prof. J. M. Lochman ve své pozoruhodně aktuální studii věnované výkladu modlitby Páně jako jediného textu, který zjevně tvoří společný základ všech křesťanů, neomezený na jednu konfesi či jedno kulturní území. Knížka je jedním z dílů malého teologického triptychu o základních textech křesťanství. Ve druhém vydání již vyšly DESATERO a OTČENÁŠ, připravuje se KRÉDO.

Oblíbená česká socioložka a publicistka napsala kdysi tento deník jako praktickou pomůcku pro ty, kdo se ocitají na prahu stáří, i pro ty, kteří s nimi toto období prožívají. Pro knižní vydání v Kalichu jej však podstatně přepracovala a doplnila. D o krátkých deníkových zápisků staré paní vtělila své bohaté zkušenosti a znalosti problémů, které toto období života nese s sebou, a v meditacích hlavní osoby nabídla i jejich možná pozitivní řešení. Knížka bude nepochybně povzbuzením a pomocí vš em postiženým jednotlivcům i rodinám.

Hlavní postavou těchto detektivních příběhů je strýc Abner, vysoký, ramenatý muž puritánského ražení. Ve všem svém počínání se řídí Biblí a podobně jako Chestertonův Otec Brown řeší i on případy vražd, záhady i lidské problémy s pomocí Boží - až zázračně rychle najde viníka a pak sám rozsoudí, čí spravedlosti jej má přenechat. Melville Davisson Post je v Americe obdivovaným klasikem originální detektivní školy a jeho povídky vycházejí stále znovu.

Hlavní postavou těchto detektivních příběhů je strýc Abner, vysoký, ramenatý muž puritánského ražení. Ve všem svém počínání se řídí Biblí a podobně jako Chestertonův Otec Brown řeší i on případy vražd, záhady i lidské problémy s pomocí Boží - až zázračně rychle najde viníka a pak sám rozsoudí, čí spravedlosti jej má přenechat. Melville Davisson Post je v Americe obdivovaným klasikem originální detektivní školy a jeho povídky vycházejí stále znovu.

V knize „An Evil Cradling“ (Kolébka zla), vydané poprvé roku 1992, vychází autor ze zkušenosti svého věznění. V roce 1985 odjel do Bejrútu, aby na tamní univerzitě vyučoval anglo-irskou literaturu. Po několika měsících byl unesen šíitskými fundamentalistickými milicemi. V zajetí strávil čtyři a půl roku, částečně na samotce, tři roky přikován řetězem ke zdi. Podstoupil mučení psychické i fyzické, ale ve všem se mu stále více vnucovaly hluboké otázky po podstatě lidské svobody. Kniha je výrazně poznačena autorovou bolestivou, ale osvobozující zkušeností zajetí, totální osamělosti a konfrontace s lidstvím jeho věznitelů v podmínkách moderní nelidskosti. Autor prochází sotva představitelnými rozměry ponížení a zoufalství, přesto však nenadbíhá čtenářovu latentnímu voajérství, exhibicí svého utrpení šetří. Keenanova reflektující cesta je svědectvím o tom, že člověk může zvítězit i nad nesmyslností svého utrpení a může dokonce i pocítit nepředstíraný soucit s člověkem, který jej vězní a mučí. Proměna bezmoci v porozumění sobě i druhým - to je podmanivé poselství této knihy. Skvostné jsou pasáže, které nabízejí čtenáři rozkošnické vychutnávání barev v šedivé betonové cele. Mezi nejsilnější témata patří zcela jistě zrod a zrání přátelství autora se spoluvězněm – přátelství Ira a Angličana, konfrontaci dvou světů, dvou stran tradiční barikády. Kniha bývá přirovnávána k dílům Prima Leviho či Artura Koestlera. Ve Velké Británii se stala povinnou četbou pro studenty teologie a medicíny, je zařazena mezi doporučenou četbu k maturitě. Mj. odbourává i tradiční předsudky o nesmiřitelnosti odlišných náboženských postojů, mýty o náboženské podstatě světových konfliktů. Sama se však ujímá funkce mýtu, který „člověka zkroušeného pozvedá“, mýtu o tom, že cesta z podsvětí je možná.

V knize „An Evil Cradling“ (Kolébka zla), vydané poprvé roku 1992, vychází autor ze zkušenosti svého věznění. V roce 1985 odjel do Bejrútu, aby na tamní univerzitě vyučoval anglo-irskou literaturu. Po několika měsících byl unesen šíitskými fundamentalistickými milicemi. V zajetí strávil čtyři a půl roku, částečně na samotce, tři roky přikován řetězem ke zdi. Podstoupil mučení psychické i fyzické, ale ve všem se mu stále více vnucovaly hluboké otázky po podstatě lidské svobody. Kniha je výrazně poznačena autorovou bolestivou, ale osvobozující zkušeností zajetí, totální osamělosti a konfrontace s lidstvím jeho věznitelů v podmínkách moderní nelidskosti. Autor prochází sotva představitelnými rozměry ponížení a zoufalství, přesto však nenadbíhá čtenářovu latentnímu voajérství, exhibicí svého utrpení šetří. Keenanova reflektující cesta je svědectvím o tom, že člověk může zvítězit i nad nesmyslností svého utrpení a může dokonce i pocítit nepředstíraný soucit s člověkem, který jej vězní a mučí. Proměna bezmoci v porozumění sobě i druhým - to je podmanivé poselství této knihy. Skvostné jsou pasáže, které nabízejí čtenáři rozkošnické vychutnávání barev v šedivé betonové cele. Mezi nejsilnější témata patří zcela jistě zrod a zrání přátelství autora se spoluvězněm – přátelství Ira a Angličana, konfrontaci dvou světů, dvou stran tradiční barikády. Kniha bývá přirovnávána k dílům Prima Leviho či Artura Koestlera. Ve Velké Británii se stala povinnou četbou pro studenty teologie a medicíny, je zařazena mezi doporučenou četbu k maturitě. Mj. odbourává i tradiční předsudky o nesmiřitelnosti odlišných náboženských postojů, mýty o náboženské podstatě světových konfliktů. Sama se však ujímá funkce mýtu, který „člověka zkroušeného pozvedá“, mýtu o tom, že cesta z podsvětí je možná.