Kalich strana 8 z 11

Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích. Formou kolektivního díla pak představit širší veřejnosti nejen sám jazyk staročeských biblí a jejich výkladové pomůcky, ale částečně i výklad biblického textu v pozdním středověku a raném novověku, jenž byl současně oporou jak kazatelské literatury a liturgické tvorby, tak také polemik, vlastních právě tomu období, které tradičně spojujeme s českou reformací 14. až 17. století. Autoři statí: Eliška Baťová, Pavlína Cermanová, Dušan Coufal, Robert Dittmann, Lucie Doležalová, Ota Halama, Jaroslav Havrlant, Milada Homolková, Jiří Just, Pavel Kolář, Tabita Landová, Jindřich Marek, Jana Nechutová, Markéta Pytlíková, Martin Rothkegel, Pavel Soukup, Kateřina Voleková.

Základní Lutherovy katechetické texty. Vychází jako druhý lutherský svazek připomínající letošní výročí 500 let od počátku evropské reformace. K tomu se přidává ještě jedna hanebná nepravost a skrytá zlá choroba, a sice sebejistota a omrzelost. Mnozí si totiž myslí, že katechismus je až příliš prosté, obyčejné a lehké učení, které si po jednom přečtení zapamatují, knihu pak hodí do kouta a takřka se stydí číst si v ní znovu… Přece se však nestydím následovat děti, které se učí katechismu. Čtu jej a přeříkávám si jej každé ráno slovo od slova – a mám-li čas, pak přidám i Otčenáš, Desatero přikázání, Vyznání víry, žalmy atd. (z Lutherovy předmluvy k Většímu katechismu)

Knížka rozhovorů, které s farářem, básníkem, písničkářem a později i politikem Svatoplukem Karáskem vedli Štěpán Hájek a Michal Plzák, vychází po dvaceti letech znovu. Toto třetí vydání doprovází 66 unikátních fotografií, z toho 41 se dostává ke čtenáři vůbec poprvé, s již ikonickou titulní fotografií od Karla Cudlína.

Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.

Vydání České kroniky utrakvistického kněze Bohuslava Bílejovského z roku 1532, kterou čtenář právě drží v rukou, je vášnivou obhajobou tradičního utrakvismu před útoky Říma, stejně jako důrazným varováním před jakýmkoli typem kacířství. Obsahuje na jedné straně legendární myšlenku o nepřetržené praxi laického kalicha v českých zemích od dob cyrilometodějských, současně však střízlivě popisuje bouřlivé církevní poměry z počátků vlády habsburské dynastie. Jakkoli býval autor kroniky v moderní době často i se svým dílem odsuzován, věříme, že právě dnes může s časovým odstupem vydání jeho zajímavého a čtivého díla usnadnit přístup k pochopení složitého jevu, kterým je právě český utrakvismus patnáctého až sedmnáctého století.

Žádné "hotové modlitby" nedokáží nahradit prosby a chvály, jež vycházejí ze srdce. Mohou však modlitebníka obohatit a posílit. Sbírka přináší modlitby mučedníků z římských amfiteátrů i nacistických žalářů, modlitby králů i reformátorů, řeholníků i géniů, modlitby přes všechny konfesní hranice.

Jak se dá o smrti mluvit? Autory přijalo 26 osobností a věnovalo jim svou důvěru, aby spolu toto obtížné téma ohledávali. Učili se být citliví, ale neodbytní. Zveme vás, abyste s námi ztratili strach. Ne možná ze smrti, ale z mluvení o ní. Kniha, kterou pro Kalich připravili Michal Plzák a Lucie Vopálenská, nechce být akademickým pojednáním, ani jen užitečnou, instruktážní příručkou, i když tyto parametry obsahuje také. Z rozhovorů s řadou známých i méně známých osobností vyplývá, jak rozmanité podoby bere na sebe vědomí smrti a obavy z ní, a rovněž i samo mluvení o tomto intimním a obtížném tématu. Všeobecně se dnes předpokládá, že je to téma tabuizované, vytěsňované, ale z rozhovorů vyplývá, že to tak úplně není. Větší obtíž může představovat nacházení způsobu, jak téma lidsky a otevřeně v rozmluvě pojednat. Jedním z účelů knihy je povzbudit k větší otevřenosti v otázkách lidské konečnosti, samoty, utrpení, lidské důstojnosti a vyrovnávání se s neznámým. V tom je publikace inspirativní. Některé otázky jsou až brutálně přímé a konkrétní, ale zpracování nikdy nesklouzne na rovinu senzace či bulváru. Otevřená, přátelská, často i veselá atmosféra rozhovorů o posledních věcech člověka čtenáře překvapí. Pozvání k nesnadnému tématu přijali a pro smrt uděláno s nám měli: vědec a filosof Ivan Havel, biolog a filosof Stanislav Komárek, hudebník Jan Spálený, spoluzakladatelka hospice Cesta domů Martina Špinková, filosof Miroslav Petříček, socioložka Jiřina Šiklová, psycholožka a disidentka Dana Němcová, psychiatr Radkin Honzák, politik a kníže Karel Schwarzenberg, vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon, římskokatolický biskup Václav Malý, evangelický farář Miloš Rejchrt, hrobník David Stejskal, který i v hrobce bydlí, Julius Mlčoch, dlouholetý ředitel Pohřebního ústavu Hl. města Praha, gerontoložka a zakladatelka Alzheimerovské společnosti Iva Holmerová, lékařka záchranářka Jana Šeblová, malířka Věra Nováková Brázdová, sklář a člen skupiny Tvrdohlaví Zdeněk Lhotský, dva členové rady vlády pro národností menšiny za romskou komunitu Ladislav Goral a za vietnamskou Uyen Huu Pham, za notáře Marie Mandlerová, básníci J. H. Krchovský a Petr Hruška, velitel útvaru speciálních operací a afghánský veterán Lumír Němec, lékařka se specializací na intenzivní péči Magda Čepková a anglický filosof Peter Wilberg, který mluví o svém umírání. Rozhovory se konaly mezi únorem a červnem 2021. Knihu doplňuje více než sto barevných fotografií Františka Plzáka.