Kant strana 25 z 29

Fotografický projekt dokumentující život a poslání českých misií ve světě je vynikajícím, humanisticky orientovaným dílem celosvětového významu. Kniha je završením několikaleté práce, za kterou autoři získali řadu prestižních ocenění.

Fotografický projekt dokumentující život a poslání českých misií ve světě je vynikajícím, humanisticky orientovaným dílem celosvětového významu. Kniha je završením několikaleté práce, za kterou autoři získali řadu prestižních ocenění.

Rozsáhlá monografie jednoho z nejvýraznějších současných českých fotografů, který se, jako jeden z mála, dokázal prosadit na mezinárodní scéně. Kniha získala hlavní cenu v soutěži fotografických publikací východní a střední Evropy v roce 2004. Cca 110 duplexových reprodukcí, text česky, anglicky a francouzsky.

Publikace podává základní informace o tzv. české kubistické knize i o umělcích-designérech, kteří ji tvořili, a mj. ukazuje, že původní epizoda zanechala zřetelnou stopu v knižním designu dvacátých let.

Fotogafie Vladimíra Birguse, které vypovídají o existenci dvou souběžných světů .

Kniha fotografií. Jiřímu Křenkovi je teprve třicet let, ale svou dosavadní tvorbou už získal výrazné postavení v současné české fotografii.

Kniha fotografií Petry Skoupilové.

Soubor černobílých fotografií je desetiletým průřezem několika dokumentárních projektů realizovaných v České republice. Daniel Šperl (1966) ve svých fotografiích zachycuje obecně platné trvalé lidské hodnoty, jako jsou láska, radost, zármutek, samota, strach nebo naděje.

Kniha fotografií Stanislava Tůmy, které představují malebná zákoutí pražského podhradí.

Dílo Jaroslava Rösslera (1902-1990) nepochybně patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším českým přínosům do světové avantgardní fotografie 20. a 30. let 20. století. Tato obsáhlá monografie poprvé ve větším rozsahu představuje nejenom Rösslerovy fotografie z českých a zahraničních veřejných i soukromých sbírek, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány, ale také jeho kresby, které byly většinou zveřejněny teprve nedávno na výstavní retrospektivě Jaroslava Rösslera v Uměleckoprůmylsovém museu v Praze. Publikace v obrazové části i v textech pěti autorů sleduje vývoj Rösslerova díla od symbolisticky a secesně laděných začátků, ovlivněných jeho učitelem Františkem Drtikolem, přes radikální avantgardní fotografie, fotomontáže a koláže, osobitně rozvíjející podněty futurismu, konstruktivismu, nové věcnosti, poetismu a abstraktního umění, moderní reklamní snímky, vytvořené během jeho devítiletého pobytu v Paříži, až po experimentální fotografie, vzniklé v 50. — 70. letech po autorově delší tvůrčí přestávce.

Dosavadní fotografická ikonografie Terezína se omezovala na charakter někdejšího pevnostního města a posléze koncetračního tábora. Fotografický cyklus Petry Růžičkové je nejen obohacením ikonografické škály města, ale přinesl i řadu nových formálních postupů. Autorka vytvořila námětově vrstevnatý cyklus, v němž se prolínají témata fortifikace, utrpení, ale i melancholie současného zániku. Cyklus Pevnost (Kamenná hvězda Terezín) je silnou vizuální transformací pocitů, dojmů, poznatků, nostalgie, reminiscencí spojovaných s tímto městem.

Dílo Jaroslava Rösslera (1902-1990) nepochybně patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším českým přínosům do světové avantgardní fotografie 20. a 30. let 20. století. Tato obsáhlá monografie poprvé ve větším rozsahu představuje nejenom Rösslerovy fotografie z českých a zahraničních veřejných i soukromých sbírek, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány, ale také jeho kresby, které byly většinou zveřejněny teprve nedávno na výstavní retrospektivě Jaroslava Rösslera v Uměleckoprůmylsovém museu v Praze. Publikace v obrazové části i v textech pěti autorů sleduje vývoj Rösslerova díla od symbolisticky a secesně laděných začátků, ovlivněných jeho učitelem Františkem Drtikolem, přes radikální avantgardní fotografie, fotomontáže a koláže, osobitně rozvíjející podněty futurismu, konstruktivismu, nové věcnosti, poetismu a abstraktního umění, moderní reklamní snímky, vytvořené během jeho devítiletého pobytu v Paříži, až po experimentální fotografie, vzniklé v 50. — 70. letech po autorově delší tvůrčí přestávce.

Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologovéa umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma "divočiny" ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Hledají možná východiska z globální krize současné postindustriální civilizace, kterou spatřují v dnes převládajícím mechanistickém a redukcionistickém světonázoru. Jádrem jejich nového pohledu je vize vzájemně propojeného, vícerozměrného "živého světa", jež pojímá přírodu, tj. lidmi nestvořený svět, nejen jako součást, ale jako pramen naší kultury a našeho lidství. Nastiňují koncept integrální (holistické) kultury, která by překlenula dichotomii mezi civilizací a přírodou, vědou a spiritualitou, respektive mezi myslí a hmotou, vědomím a nevědomím.

Alois Nožička patří k těm několika málo výtvarným fotografům, kteří v českém prostředí vytvářeli ke konci padesátých a v první polovině šedesátých let abstraktní, surrealismem podmíněná díla. Jeho vizuální projev je zcela ojedinělý - motivy od roku 1960 pocházejí skoro bez výjimky ze smetišť a skládek. Jeho fotografie vykazují konvulzivní krásu nabitou silnou erotikou přitom je jim vlastní jak kompoziční řád tak vyhraněná estetika. I ve světovém srovnání patří k nejoriginálnějším výtvarníkům druhé poloviny 20. století vyjadřujících se výhradně fotograficky.

Monografie malíře Tomáše Císařovského.

Didaktické obrázky Boženy Havlové z cyklů Abeceda, Čísla a Věda.