Kant strana 23 z 29

Výstava prostřednictvím osudu Bohuslava Hasištejnského črtá celkový obraz doby, v níž žil. Byla to doba, kdy se stabilizuje postavení českých zemí v Evropě. Byla to doba první globalizace: doba zámořských objevů, rozvoje mezinárodního obchodu i nástupu no

Kniha fotografií Pražského hradu.

Malíř (Načeradský), matematik (Nešetřil) a fotograf (Tůma) předkládají jemné předivo své spolupráce ve tvaru latentním a částečně i dekumentárním.Obrazová publikace, která je i místopisem a výletem do světa představivosti.

Knižní debut nadějného dokumentaristy Jiřího Doležela unikátní soubor černobílých a barevných snímků zachycujících následky ničivého zemětřesení v Pákistánu v roce 2005 a život lidí v postižených oblastech. Kniha sestavená z pěti cyklů (Život v troskách,

Každé médium v tom nejobecnějším slova smyslu si v prostředí současného evropského umění po staletí buduje své vyjadřovací prostředky, své kódy, tvůrčí způsoby sdělování, i svou žánrovou, estetickou a sociokulturní orientaci. Za několik desítek let existe

Umění

Kniha fotografií Pražského hradu.

Globalizace rozněcuje stále naléhavější otázky o povaze člověka, popřípadě národa. Právě proto je Fotogenie identity / Paměť české fotografie první výstavou obecně prospěšné společnosti Pražský dům fotografie - Prague House of Photography, o.p.s.Koncepce Fotogenie identity se liší od klasických výstav představujících co nejširší spektrum toho, co se ve fotografii dělo ve vymezeném čase na určitém území. Východiskem byla snaha naznačit různorodost identity, předvést charakteristické jevy tak, jak se ve XX. století promítly do záběrů jednání obyvatel českých zemí. Nešlo o prvoplánové "ikony", ale o zviditelnění neviditelné historie, o způsoby, jimiž se zachycování paměti otiskovalo do citlivé vrstvy fotografického filmu.Určujícími souřadnicemi zkoumání minulých událostí jsou prostor a čas. V našem případě je prostorem Česká republika, jejíž podstatná část zaujímá stejné území jako kdysi, za prvního českého krále. Časový záběr výstavy se odvíjí hlavně od roku 1918, kdy se zúročily snahy obrozenců "nacionalistického" XIX. století: český národ vytvořil suverénní stát. Druhá hranice výstavy souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie. Tehdy se naplnily tužby XX. století: být rovnoprávnou součástí Evropy a světa obecně.Publikace nabízí práce 31 autorů. Každá vypovídá o zvoleném tématu pro svou dobu i žánr natolik příkladně, že pomáhá udržet meze únosnosti průřezu. Uspořádání preferuje členění tematické před chronologickým v šesti skupinách: Podoby sebevědomí - tedy osobností (i zdánlivě bezejmenných lidí z projektu Český člověk) reprezentujících ideální, skutečnou (či dokonce skrytou) podobu obyvatel českých zemí; Zlom epochy - fotografické cykly spjaté s nejšílenějším konfliktem v dějinách lidstva, s druhou světovou válkou; Reminiscence - kapitola vycházející z předešlé a dotýkající se staletého soužití židovského národa s českým; Terény domova - část dokládající, že národní identitu stále svazujeme s místem, kde žijeme; Obrazy existence - nejobsáhlejší oddíl výstavy pohlížející na každodenní život s radostmi i strastmi druhé poloviny minulého století; Monoskopy - závěrečná reflexe znázorňující současný svět symboliky.

Výstava prostřednictvím osudu Bohuslava Hasištejnského črtá celkový obraz doby, v níž žil. Byla to doba, kdy se stabilizuje postavení českých zemí v Evropě. Byla to doba první globalizace: doba zámořských objevů, rozvoje mezinárodního obchodu i nástupu no

Kniha fotografií Pražského hradu.

Všestranně pozoruhodná kniha básníka Jana Suka a fotografky Petry Růžičkové vychází jako koediční počin nakladatelství Kant a nakladatelství Zahrada. V protikladu k meditativním, zvláštně „sošným“ a do nitra člověka zaměřeným Sukovým básním, předkládá Růžičková dramatické, monumentální snímky. Ve své podstatě je kniha tajným schodištěm od hmoty k duchu, od strnulosti k pohybu, od smrti k životu, od člověka k člověku. Celkovou exkluzivitu knihy umocňuje vytříbená typografická úprava profesora Zdeňka Zieglera, a kniha se tak stává téměř bibliofilským artefaktem.

Všestranně pozoruhodná kniha básníka Jana Suka a fotografky Petry Růžičkové vychází jako koediční počin nakladatelství Kant a nakladatelství Zahrada. V protikladu k meditativním, zvláštně „sošným“ a do nitra člověka zaměřeným Sukovým básním, předkládá Růžičková dramatické, monumentální snímky. Ve své podstatě je kniha tajným schodištěm od hmoty k duchu, od strnulosti k pohybu, od smrti k životu, od člověka k člověku. Celkovou exkluzivitu knihy umocňuje vytříbená typografická úprava profesora Zdeňka Zieglera, a kniha se tak stává téměř bibliofilským artefaktem.

Ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí autora. On the 110th anniversary of the birthday of the artist and the 30th anniversary of his death. Publikace představuje jedinečný soubor salonních originálních fotografií (vintage prints) špičkové kvality z doby před rokem 1930, než se Sudek naplno přiklonil k nové věcnosti. Větší část těchto fotografií byla zasílána na mezinárodní fotografické salony.

Nejvýraznější manifest romantického dramatu, v němž směle předestře základy nového žánru založeného na svobodě inspirace a formy, píše pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827. Předmluva je ve skutečnosti doslovem k monumentálnímu historickému dramatu Cromwell,jehož výkladu je ovšem věnovaná jen jedna její část. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu tří jednot.

Nejvýraznější manifest romantického dramatu, v němž směle předestře základy nového žánru založeného na svobodě inspirace a formy, píše pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827. Předmluva je ve skutečnosti doslovem k monumentálnímu historickému dramatu Cromwell,jehož výkladu je ovšem věnovaná jen jedna její část. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu tří jednot.