Karmelitánské nakladatelství strana 43 z 44

Hodiny Velkomoravské říše odbíjejí jednu z rozhodujících chvil. Biskupa Metoděje s jeho družinou přepadne na hranicích jednotka franských vojáků a odváží je neznámo kam. Kníže Rastislav se dlouho očekávaných zpráv nedočká... Mezi zajatci je i mladý Vojmír. Před sedmi lety byl ještě chlapec a prožíval dobrodružství, o kterých vypráví kniha Strážce ohně. Teď je odhodlán podniknout vše, co je v jeho silách, aby osvobodil Metoděje, kterého těžce zkoušená vlast tolik potřebuje. Netuší, kolika nebezpečími bude muset projít. Hodně toho pozná o životě rytířů, učenců a mnichů, než dozraje v muže a najde svou vlastní cestu životem. Mladí čtenáři a milovníci dobrodružství každého věku budou číst knihu jedním dechem – a zároveň se dozví mnohé o dějinách naší země.

Já sám si neumím představit lásku bez naléhavé potřeby shody, podobnosti, a hlavně bez sdílení všech bolestí, těžkostí, tvrdosti života... Být bohatý, mít se dobře, žít v poklidu ze svého majetku, když ty jsi byl chudý, nuzný a těžkou prací sis namáhavě vydělával na živobytí – to bych já, Bože, nedovedl. Nedovedl bych takto milovat. Služebník nemá být větší než jeho pán.“ /ukázka/ Karel Foucauld (1858–1916) zemřel mučednickou smrtí na Sahaře už před sto lety. Svou životní cestu hledal bratr Karel klopotně. Studoval prestižní vojenskou školu, ale byl z ní vyloučen. Proslavil se zeměpisnou výpravou do Maroka, ale cestovatelem nezůstal. V jednom pařížském kostele prožil radikální obrácení a vstoupil k trapistům, aby za pár let zjistil, že hledá jiný způsob následování. Usadil se jako poustevník v Nazaretě, ale nakonec odešel na Saharu, aby žil „spiritualitu Nazareta“ uprostřed kmene Tuaregů v Alžírsku. Až po čtyřicítce se nechal vysvětit na kněze, stále toužil založit komunitu, ale nikdy nezískal jediného učedníka. Jeho spiritualita záhy oslovovala mnohé křesťany, ale až léta po jeho smrti vznikly fraternity Malých bratří a Malých sester Ježíšových. Roku 2005 jej papež Benedikt XVI. zapsal mezi blahoslavené. Bratr Karel byl od svého obrácení doslova fascinován Kristem, chtěl se mu připodobnit úplně ve všem. Kéž by touto fascinací „nakazil“ všechny, kdo knihu budou číst.

Po dvojdílném úspěšném románu z doby Konstantina a Metoděje přichází Oldřich Selucký s dobrodružným příběhem o nejznámější osobnosti křesťanských dějin – svatém Františkovi. Vzpoura v Assisi je knihou pro ty, kdo chtějí žít a uskutečnit svůj velký sen. Její hrdinové se účastní vzpoury města Assisi proti vládnoucí šlechtě i dramatické čtvrté křížové výpravy. Syna bohatého kupce Franceska láká ideál rytířství až do dne, kdy se vzbouří proti moci peněz. Sny a touhy mládí, vzpoury a dramatické střety – to vše se dává do pohybu onoho dne, kdy zlatá mládež v Assisi pořádá svou velkou slavnost jara...

Dobrodružný příběh chlapce Vojmíra se odehrává na pozadí válečných střetů Velkomoravské a Východofranské říše. Na pozvání knížete Rastislava přicházejí soluňští bratři Konstantin a Metoděj na Velkou Moravu, aby tu založili školu. A právě do této školy se dostává za dramatických okolností chlapec Vojmír. Prožívá zde své lidské i duchovní zrání, poznává nové přátele, ale rovněž své schopnosti i slabosti. Objevuje přitom vyspělou byzantskou kulturu a světlo křesťanské víry. Nejlepším učitelem a rádcem je pro něj hlavně ve chvílích beznaděje a opuštěnosti otec Konstantin. Jak se Vojmír rozhodne v téměř bezvýchodných situacích? A jaké životní poslání mu Bůh připravil? Napínavá kniha zaujme všechny děti i dospělé, kteří milují dobrodružství a dějiny našeho národa.

Nová kniha je plodem jeho seminářů a exercicií pro kněze v Itálii, České republice a na Slovensku. Ve světle Božího slova i svých letitých zkušeností z církve dokládá, jaký charakter by měla mít služba vedení v církvi a jaká jsou s ní spojená úskalí. Netýká se jen kněží a biskupů, ale i rodičů nebo vedoucích na jakékoli úrovni - zkrátka každého člověka, jehož úkolem je vést svěřené lidi ke Kristu.

Syndrom vyhoření bývá dnes častým tématem. Manažeři, kteří k nám přijíždějí na kurzy, hodně mluví o tom, že jsou na pokraji vyhoření. Ale když se pozorně zaposlouchám do toho, co říkají, zjišťuji, že mnozí vyhořelí nejsou. Netrpí depresí z vyčerpání. Trpí něčím jiným - prostou únavou. Usilovali o mnohé ve firmě, ale už jsou tím bojováním unavení. Jejich tělo tak unavené zatím ještě není, že by usínali vestoje. Zato je unavená jejich duše. Přišla o pružnost. Nadšení, se kterým bojovali za druhé, kamsi vyprchalo. Zaplavil je pocit chronické únavy a vnitřní apatie. Trpíme únavou ze světa, ale ta nás odkazuje na oblast mimo tento svět, na vnitřní oblast duše, tam, kde jsme zcela sami sebou, nezmítáni časnými záležitostmi, které nás tolik unavují. Únava nás dále vybízí, abychom z tohoto světa vystoupili a objevili cestu k našemu pravému já, která už není diktátu tohoto světa podřízená. Tak bych chtěl v této knize postupně probrat různé druhy únavy, věnovat se tomuto jevu z nejrůznějších stran, ptát se po jeho příčinách a popsat způsoby, jak bychom mohli s únavou zacházet. (autor o knize)

Víc než rok po zvolení papeže Františka – Jorgeho Maria Bergoglia – se českému čtenáři dostává do rukou kniha italského investigativního novináře Nella Scava, známého mimo jiné svým nesmlouvavým postojem proti sicilské mafii. Za svůj zrod vděčí tato kniha „novinářské zvědavosti“, díky níž se Scavo pustil do mravenčí práce zkoumání okolností Bergogliova působení v čele jezuitského řádu v Argentině v období vlády vojenské junty (1976-1983). Kniha „Bergogliův seznam“ je svědectvím Bergogliova „odboje“ proti režimu diktátora Jorge Videla, který potíral jakoukoli svobodu, je svědectvím toho, že má smysl stavět se na odpor aroganci moci a projevům hrubé síly, že i jeden člověk může přispět k záchraně mnohých. Vždyť „život spočívá v detailu“... V knize jsou vylíčeny osudy lidí, kterým Bergoglio pomohl a kterým zachránil život, ať již to byli členové jeho řádu, kněží, laici či studenti a jiní pronásledovaní političtí aktivisté. Kniha je doplněna přepisem soudního líčení v rámci procesu ESMA v roce 2010, v němž byl Bergoglio předvolán k výslechu a v rámci něhož nejenže argentinský soud neshledal žádnou jeho odpovědnost za jakoukoliv spolupráci s režimem, ale vyšlo také najevo, že se Bergoglio zasazoval o záchranu těch, k nimž si režim zapsal krvavým inkoustem poznámku „k likvidaci“. V úvodu knihy se k tehdejším událostem vyjadřuje rovněž držitel Nobelovy ceny za mír, argentinský bojovník za lidská práva Adolfo Pérez Esquivel.