Karmelitánské nakladatelství strana 35 z 44

Tématem knihy je tajemství eucharistie, liturgické slavení, které Druhý vatikánský koncil nazývá pramenem a vrcholem života církve: „Liturgie je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla“ (konstituce Sacrosanctum Concilium, 10). Publikace je sestavena z promluv a článků Josepha Ratzingera o eucharistii, které vznikaly v průběhu mnoha let. Reflektují tedy jeho teologické zrání v tomto tématu, počínaje obdobím, kdy byl mnichovským arcibiskupem, až po nedávnou dobu. Prismatem eucharistie nahlíží autor podstatu křesťanské víry a církev jako společenství. Život křesťanů totiž nelze redukovat jen na zvýšené mravní úsilí či dodržování předpisů. Církev ví, že v eucharistii se sebedarováním Krista zpřítomňuje jeho pravá oběť. Společenství, které slaví eucharistii, se modlí, abychom se stali tím, čím nemůžeme být vlastními silami – duchovní obětí, která se líbí Bohu.

Úvahy biskupa Judáka jsou bezesporu vhodnou inspirací k přípravě na oslavu velikonočního tajemství a k co nejlepšímu prožití Velikonoc. Stránky této knížky nás mohou vést k tomu, abychom se učili Ježíšově nezištné lásce. Můžeme zde upevnit svou víru v to, že on skutečně vstal a předešel nás do Života, a znovu s ním prožít jeho strastiplnou cestu, kterou nám získal spásu; načerpat sílu k přesvědčení, že jako nebylo nesmyslné utrpení jeho, tak nejsou beze smyslu ani strázně naše.

Úvahy biskupa Judáka jsou bezesporu vhodnou inspirací k přípravě na oslavu velikonočního tajemství a k co nejlepšímu prožití Velikonoc. Stránky této knížky nás mohou vést k tomu, abychom se učili Ježíšově nezištné lásce. Můžeme zde upevnit svou víru v to, že on skutečně vstal a předešel nás do Života, a znovu s ním prožít jeho strastiplnou cestu, kterou nám získal spásu; načerpat sílu k přesvědčení, že jako nebylo nesmyslné utrpení jeho, tak nejsou beze smyslu ani strázně naše.

Kniha chce potěšit, pohladit a nabídnout nejrůznější praktické i duchovní podněty. Asi ji nebudete číst od začátku do konce, ale spíše listovat sem a tam - je neučesaná, je to Rozcuchaná kniha.

V druhém svazku středečních katechezí se Benedikt XVI. zaměřuje na církevní spisovatele prvních čtyř křesťanských století. V šestatřiceti katechezích probírá postupně apoštolské otce, apologety a církevní otce křesťanského Západu i Východu. Čestný titul otcové církve náleží těmto autorům proto, že se stali známými svatostí svého života a pravověrností svého učení (Augustin, Cyril Alexandrijský, Jan Zlatoústý, Řehoř z Nyssy aj.). K nim Svatý otec připojuje portréty těch, kteří tento titul nenosí, ale jejichž přínos pro dějiny křesťanské nauky je velmi významný (Origenes, Tertulián, Eusebius z Cesareje). V každé katechezi se papež věnuje životu, dílu a nakonec základním momentům učení těchto křesťanských osobností. Zamýšlí se i nad tím, čím můžou jejich myšlenky obohatit naši dobu. Hloubavost a umění spekulace nemá u těchto Otců účel sám o sobě. Vede vždy k těsnému vztahu k Pravdě, která je zároveň Cestou a Životem.

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton čtenáře uvádí do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne zcela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to jsou především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý.

Jaro Křivohlavý v rozhovoru s Alešem Palánem.

Výpravná publikace nabízí bohatý obrazový materiál (celkové pohledy, architektura Vatikánu, umělecká díla Vatikánu, obrazové archiválie týkající se papežství a Vatikánu). Fotografie jsou doplněny textem dvou německých odborníků v oblasti historie a dějin umění. První část knihy, kterou napsal Georg Denzler, je věnována historii Vatikánu. Autor text neseřadil chronologicky, ale rozdělil ho do kapitol podle zvolených témat: Světlo víry a temné časy církve (renesanční papežové), Kámen úrazu (o schizmatech, včetně reformace), Petrovy državy (o vzniku, rozšiřování a konci majetkových držav státu Vatikán), Papežství v nové době, Církev dnes, Nástin církve zítřka (Primát lásky, Znovusjednocení rozdělených církví, Evangelium pro lidstvo, Benedikt XVI.). Součástí textu jsou také `slovníkové` vsuvky. Mimo jiné jsou takto uvedena hesla: koncily, avignonské zajetí, průběh reformace, církevní stát, konkordáty, neomylnost papeže. Druhou část Kostely, muzea, paláce: 2000 let umění ve Vatikánu seps

U nás asi nejrozšířenější přehledné dějiny filosofie z pera německého autora vycházejí již po sedmé, v nové přepracované a rozšířené úpravě. Znovu si můžete připomenout, jakou úlohu hrálo myšlení v různých epochách, jaké řešení se nabízela na cestě poznán

V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život, vyznává se ze svého celoživotního zájmu o dílo Jana A. Komenského, Bernarda Bolzana a Tomáše G. Masaryka. Z těchto kořenů také vyrůstá Paloušova filosofie výchovy. Žánr rozhovoru může být pozvánkou k setkání s mužem, který - ač ho jeho občanské postoje léta držely v roli outsidera - se stal učitelem a moudrým rádcem mnohých. Profesor Radim Palouš (1924) přednášel na mnoha univerzitách ve světě. Osmkrát byl jmenován doktorem honoris causa v Evropě, v USA a v Asii. Obdržel řadu ocenění, publikoval přes tři sta odborných statí a publikací.

Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Ilustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií.

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti, včetně humoru, jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít opravdu obyčejný v tom nudném a otravném slova smyslu. Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými. Chesterton – toť návod na život!

Kalendár

Italský autor G. Guareschi vypráví další příběhy o faráři Donu Camillovi a komunistickém starostovi Pepponem, kteří proti sobě vedou nekonečný boj, ale přitom jeden bez druhého nemohou být.

Malí skřítkové, Drnůvka, Špulda a Bukvínek, už povyrostli a jen vzpomínají na dobrodružství, která prožili s Babí a její Ťapkou nebo se Zimní královnou. Špuldovi dokonce začal rašit knírek, síly měl na rozdávání, ale nějak se mu práce začala zajídat. Většinu času trávil lelkováním za komínem nebo se stejně starým kamarádem Veverákem v koruně stromu. Mamince Holubince se to nijak nelíbilo, a proto hleděla lenivého mládence co nejvíce zapřáhnout do práce. Útěk od povinností, Veverákovy uštěpačné poznámky a vlastní touha po nových zážitcích vedly Špuldu z rodné Bučiny do neznámého světa lidí. Jak si poradil s kocourem Macíčkem, jak ho zachránila Holubička, co dělal v opravdové škole a jak se skamarádil se slepou holčičkou Maruškou vám vypráví další pokračování příhod statečného skřítka Drnovce. Co myslíte, našli Drnovec s Holubinkou a všemi obyvateli lesa zatoulaného skřítka?

Malí skřítci vylézají ze země vždycky jen jednou v roce, a to brzo ráno 1.května. Když je maminka včas najde a zavolá je jménem, mohou zůstat na zemi. Maminka je pak zabalí do zelených lístečků a skřítek dostane první pusinku