Karmelitánské nakladatelství strana 34 z 44

Anselm Grün prostě a jímavě vypráví příběh Ježíšových velikonoc. Jsme přítomni chvíli jeho slavného vjezdu do Jeruzaléma, poslední večeři s učedníky, cestě na Golgotu a ukřižování i vzkříšení. Slova umocňují snově krásné ilustrace Giuliana Ferriho.

Slovník křesťanských mystiků je rozsáhlou a ucelenou encyklopedií osobností křesťanské spirituality a mystiky. Zachyceno je tu nejen zrození křesťanské mystiky v biblické a patristické epoše, středověké a raně novověké vrcholy západní mystiky, ale také pozoruhodné osudy a učení osobností posledních dvou staletích. Kromě klasiků západní mystiky si slovník všímá i velkých postav křesťanského Východu a několika velkých teologů, kteří mystické projevy i zkušenosti studovali, popsali a zpřístupnili druhým. Zvláštní hesla jsou věnována významným školám spirituality.Slovník křesťanských mystiků je rozsáhlým výborem z italské předlohy, na jejímž vzniku se podílel mezinárodní tým odborníků, mezi jinými i kardinál Tomáš Špidlík. Přínosem českého vydání jsou jak bohaté odkazy na české překlady děl mystiků, tak vlastní úvod do celé problematiky. Slovník křesťanských mystiků bude sloužit všem, kdo se seriózně zabývají teologií, dějinami křesťanského myšlení a kultury, historií, filozofií, dějinami umění a literaturou.

Dva tisíce let křesťanství změnily svět. Beinertova kniha prezentuje všechna hlavní témata křesťanství: jeho zrození, rozvoj a rozšíření církve, významné teologické osobnosti, klíčové rysy křesťanského myšlení, originální přínos křesťanské kultury i hlavní teologické a etické koncepty. Autor je pro české čtenáře více než povolaným průvodcem. V historicky zaměřených kapitolách vyzvedá to nejpodstatnější z dvaceti staletí křesťanské éry, zatímco v úvahových pasážích nabízí podněty pro ty, kdo si chtějí udělat vlastní obrázek o křesťanské nauce, zásadách i bohatství křesťanské kultury. Odpovědi, které nabízí, jsou poctivé, výborně strukturované a jazykově neotřelé. Kompaktní výklad netrpí přílišnou stručností ani rozvláčností. Samostatně lze využít četné chronologické přehledy, citace ze slavných křesťanských textů, statistiky, srovnání a další pomůcky, rozprostřené po celé knize. Dílo je zralým plodem Beinertovy celoživotní práce v oboru dějin křesťanského myšlení a kultury. Prof. Dr. Wolfgang Beinert (1933) studoval v Bamberku, promoval v Římě a habilitoval se v Tübingenu a Řezně. V roce 1959 byl ordinován na kněze a několik let pak pastoračně působil v bamberské arcidiecézi. V letech 1972–1978 byl profesorem dogmatiky v Bochumi, mezi lety 1978–1998 pak na univerzitě v Řeznu. Česky vyšla dvě jeho kompendia: Slovník katolické dogmatiky (1994) a Učení o Marii (spoluautor H. Petri, 1993). Je autorem učebnic systematické teologie a spolupracoval na několika slovníkových dílech.

První svazek dvoudílné publikace přináší výběr z více než tří tisíc židovských vtipů. Sbírka je opatřena přílohou, která obsahuje slovník použitých výrazů jazyka jidiš, jakož i jmenný seznam zmiňovaných židovských osobností.

Apoštolský list Porta fidei papeže Benedikta XVI. daný "motu proprio" k vyhlášení Roku víry 11. října 2011

V Lukášově evangeliu nacházíme mnoho úryvků, které hovoří o Božím milosrdenství, ale jeden z nich je perla všech podobenství, evangelium v evangeliu. Nazýváme ho většinou podobenstvím "O marnotratném synu". Je to ale doopravdy podobenství o marnotratném synu? Mnozí biblisté s tím nesouhlasí… (z úvodu autora) P. Angelo Scarano podnikl pečlivou restaurátorskou práci, aby nám příběh z Lukášova evangelia přiblížil v původní síle a kráse. Správné pochopení podobenství nám totiž ztěžuje hned několik mylných, a přitom dosti rozšířených výkladů, které jeho smysl posouvají někam jinam. Cílem autora však není jen odborný komentář biblického textu, ale přiblížení poselství evangelia o Božím milosrdenství nejširším vrstvám čtenářů. Jsme pozváni, abychom tišili svou žízeň a čerpali z životodárného pramene Boží lásky, jíž Bůh v Ježíši Kristu rozlévá až marnotratným způsobem.

Nedělní liturgie je pro mnoho věřících tou jedinou příležitostí, kdy se setkávají s Božím slovem. Proto se otec Raniero Cantalamessa rozhodl v tříletém cyklu zamyšlení nad nedělními biblickými texty nechat zaznít všechny podstatné skutečnosti víry, a to i ty, které se obvykle do nedělních homilií pro Boží lid nezařazují. Výklady obsažené v jeho třídílné publikaci zachycují základní tématiku jednotlivých liturgických čtení z nedělí a slavností celého roku a uvádějí je do souvislostí s dalšími biblickými čteními a také s aktuálními problémy církve a světa. Pastorační a evangelizační zkušenosti autora, duchovní i teologické hloubky jeho myšlenek a jejich naprosto srozumitelné vyjádření činí z této publikace vynikající pomůcku jak pro ty, kdo působí v pastoraci, tak i pro nejširší okruh účastníků nedělních bohoslužeb. Raniero Cantalamessa (* 1934), italský kapucínský kněz. Získal teologické a humanitní vzdělání. Byl profesorem patristiky na univerzitě v Miláně a v letech 1975–1981 členem vatikánské Mezinárodní teologické komise. Zastupuje římskokatolickou církev v dialogu s letničními církvemi. Od roku 1980 působí jako papežský kazatel – dává rekolekce papežské kurii a o velkých svátcích káže v basilice sv. Petra. Statisíce lidí sledují pravidelně jeho sváteční slovo v italské televizi RAI. Jako kazatel a exercitátor navštívil většinu zemí křesťanského světa včetně České republiky.

Dětské modlitby doplněné bohatými ilustracemi.

Český jezuita Ludvík Armbruster prožil v Japonsku půl století, dokonale si osvojil jazyk, vyučoval na tamní univerzitě a navázal mnohá přátelství. Když mluví o Tokiu, říká „u nás“. Doma se ale cítí i v Česku. Díky této šíři perspektivy je rozhovor s ním něčím víc než jen ochutnávkou exotiky. Pochopitelně se umí dívat s nadhledem i na českou společnost; dovede klást otázky, které si obvykle neklademe. Jako filozof na ně neodpovídá dogmaticky, nýbrž dává podněty k hledání cesty, třeba i uprostřed protikladů. Jako katolický teolog se nebojí zamýšlet nad inspiracemi přicházejícími z východních myšlenkových proudů. Jako misionář si uvědomuje, že křesťanství stojí na konci jedné velké epochy. A jako moudrý člověk nabízí svou zkušenost a životní moudrost s noblesou, vtipem a pochopením pro jinakost druhého.

Autor popisuje, jak pomocí svých zkušeností, které získal jako lékař, a svých zkušeností víry objevil a vyzkoušel nové metody uzdravování. Je přesvědčen, že mnozí pacienti, jejichž nemoc je považována za pravděpodobně nevyléčitelnou, jsou obětí negativního působení svého rodu a jeho historie. Doktor Kenneth McAll hledá prostředky, jimiž by bylo možno osvobodit tyto lidi od důsledků zla obsaženého v životě jejich předků. Jde tedy o uzdravení rodu, jeho kořenů.

„Máme před sebou soubor textů, které vyjadřují jednu dimenzi papežova poselství: jeho politickou teologii a teologii dialogu kultur a náboženství, zejména dialogu mezi křesťanskou vírou a sekulární racionalitou. Zdá se, že toto téma se zejména v posledních letech dostává do popředí jeho učení a zároveň je tím, co právem budí zájem o jeho myšlenky i daleko za viditelnými hranicemi katolické církve. Právě těmito myšlenkami se Benedikt XVI. snaží plnit úkol papežské služby světu, jak jej vyjádřil ve svém projevu v Praze: být hlasem etického uvažování lidstva.“ Tomáš Halík Knížka zahrnuje: Přednášku „Víra, rozum a univerzita“ na Univerzitě v Řeznu Přednášku „Počátky západní teologie a kořeny evropské kultury“ v pařížské Collige des Bernardines Projev ve Vladislavském sále na Pražském hradě Projevy před poslanci britského a německého parlamentu Promluvy v jeruzalémském památníku Jad Vašem a na newyorském Ground Zero Odpověď na novinářskou otázku cestou do Portugalska

V dalším svazku promluv Benedikta XVI. z generálních audiencí dostáváme do rukou portréty nejvýznamnějších postav středověké církve. V první části se papež zabývá zakladatelskými postavami západní a východní církve do doby, než se obě části křesťanstva rozdělily, zabývá se např. i Cyrilem a Metodějem. V druhé části ukazuje na klíčových postavách i silné stránky církve té doby: rozkvět mnišství, vzdělanosti, kultury, myšlení a teologie (např. Anselm z Canterbury, Bernard z Clairvaux, clunyjská reforma, zrod univerzit, románské a gotické umění). Třetí okruh tvoří významné postavy františkánského a dominikánského řádu (mj. František z Assisi, Dominik Guzmán, Bonaventura, Albert Veliký, Tomáš Akvinský). Ve čtvrté části se Benedikt XV. věnuje svatým ženám středověku, jejichž přínos pro církev byl nepřehlédnutelný (Hildegarda z Bingenu, Alžběta Uherská, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche nebo Klára z Assisi, která si dopisovala s naší Anežkou Přemyslovnou). Papežovy katecheze zaujmou čtenáře šíří pohledu a schopností autora vyzdvihnout to, v čem postavy světců mohou inspirovat současnou církev a společnost.

P. Elias Vella nepředkládá čtenáři další teologický traktát o eucharistii, spíše touží naučit nás z ní žít, zpřístupnit nám tento vzácný Boží dar. Ukazuje praktickou cestu, jak se stát eucharistickým člověkem, jak dovolit, aby nás přijímání eucharistie skutečně proměňovalo. Píše o eucharistii, která proměňuje životy, která osvobozuje od Zlého mocněji než exorcismus, která přináší usmíření a vnáší do srdcí Boží pokoj. Ukazuje eucharistii jako zdroj našeho uzdravení a vnitřní proměny. Eucharistický člověk se stává Boží chválou, myslí jako Ježíš, jedná jako Ježíš, miluje jako Ježíš stává se darem pro druhé.

Hlavní otázka exhortace Benedikta XVI. Verbum Domini zní: Jak k nám Bůh dnes mluví skrze Písmo svaté? Dokument vznikl na základě jednání biskupské synody v Římě v říjnu 2008.//První část textu se mj. zabývá výrokem, že křesťanství je náboženstvím knihy. V srdci církve ovšem neleží vytištěná kniha, ale živé Slovo, vtělený Boží Syn Ježíš Kristus. Papež podrobně probírá studium a výklad Bible v církvi a v rámci živé tradice. V druhé části dokumentu se zaobírá biblickou pastorací, místem, jež má Boží slovo v liturgii a v životě církve. Podrobněji zpracovává téma homilie a zdůrazňuje potřebnost její přípravy od kazatele. V třetí části se papež obrací na všechny věřící a zdůrazňuje misijní poslání církve: hlásat Boží slovo v současném světě.//Exhortace se inspiruje spisy apoštola Jana, především prologem k jeho evangeliu. Z církevních dokumentů hojně cituje konstituci Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei Verbum. Dokument využívá i zásadních přínosů Papežské biblické komise, vědeckého grémia Svatého stolce, jehož činnost zaštiťoval dlouhá léta právě Joseph Ratzinger. Verbum Domini konečně vybízí k osobní i společné modlitbě nad Božím slovem. Není lepší cesty, jak hlouběji poznat Krista, než pozorná posvátná četba Písma.

Kniha známého kazatele a duchovního spisovatele Raniera Cantalamessy se zrodila z živé zkušenosti hlásání Božího slova farnímu společenství. Autor ve svém výkladu promýšlí základní téma liturgických čtení a uvádí je do souvislostí s aktuálními problémy církve a světa. Nedělní liturgie zůstává pro mnoho věřících jedinou příležitostí, kdy se setkávají s Božím slovem. Je tedy logické, že otec Cantalamessa dal v tříletém cyklu zamyšlení nad nedělními biblickými texty zaznít všem podstatným skutečnostem víry. Pastorační a evangelizační zkušenosti autora, duchovní a teologická hloubka i naprosto srozumitelné vyjadřování činí z této publikace vynikající pomůcku jak pro ty, kdo působí v pastoraci, tak pro nejširší okruh účastníků nedělních bohoslužeb.

První svazek jedinečného díla, které představuje téměř 2500 svatých mužů a žen Božích dvoutisícileté křesťanské historie, a to lidí všech zemí i životních stavů, od nejstarších dob až po současnost.