Karmelitánské nakladatelství strana 34 z 44

Český jezuita Ludvík Armbruster prožil v Japonsku půl století, dokonale si osvojil jazyk, vyučoval na tamní univerzitě a navázal mnohá přátelství. Když mluví o Tokiu, říká „u nás“. Doma se ale cítí i v Česku. Díky této šíři perspektivy je rozhovor s ním něčím víc než jen ochutnávkou exotiky. Pochopitelně se umí dívat s nadhledem i na českou společnost; dovede klást otázky, které si obvykle neklademe. Jako filozof na ně neodpovídá dogmaticky, nýbrž dává podněty k hledání cesty, třeba i uprostřed protikladů. Jako katolický teolog se nebojí zamýšlet nad inspiracemi přicházejícími z východních myšlenkových proudů. Jako misionář si uvědomuje, že křesťanství stojí na konci jedné velké epochy. A jako moudrý člověk nabízí svou zkušenost a životní moudrost s noblesou, vtipem a pochopením pro jinakost druhého.

Autor popisuje, jak pomocí svých zkušeností, které získal jako lékař, a svých zkušeností víry objevil a vyzkoušel nové metody uzdravování. Je přesvědčen, že mnozí pacienti, jejichž nemoc je považována za pravděpodobně nevyléčitelnou, jsou obětí negativního působení svého rodu a jeho historie. Doktor Kenneth McAll hledá prostředky, jimiž by bylo možno osvobodit tyto lidi od důsledků zla obsaženého v životě jejich předků. Jde tedy o uzdravení rodu, jeho kořenů.

„Máme před sebou soubor textů, které vyjadřují jednu dimenzi papežova poselství: jeho politickou teologii a teologii dialogu kultur a náboženství, zejména dialogu mezi křesťanskou vírou a sekulární racionalitou. Zdá se, že toto téma se zejména v posledních letech dostává do popředí jeho učení a zároveň je tím, co právem budí zájem o jeho myšlenky i daleko za viditelnými hranicemi katolické církve. Právě těmito myšlenkami se Benedikt XVI. snaží plnit úkol papežské služby světu, jak jej vyjádřil ve svém projevu v Praze: být hlasem etického uvažování lidstva.“ Tomáš Halík Knížka zahrnuje: Přednášku „Víra, rozum a univerzita“ na Univerzitě v Řeznu Přednášku „Počátky západní teologie a kořeny evropské kultury“ v pařížské Collige des Bernardines Projev ve Vladislavském sále na Pražském hradě Projevy před poslanci britského a německého parlamentu Promluvy v jeruzalémském památníku Jad Vašem a na newyorském Ground Zero Odpověď na novinářskou otázku cestou do Portugalska

V dalším svazku promluv Benedikta XVI. z generálních audiencí dostáváme do rukou portréty nejvýznamnějších postav středověké církve. V první části se papež zabývá zakladatelskými postavami západní a východní církve do doby, než se obě části křesťanstva rozdělily, zabývá se např. i Cyrilem a Metodějem. V druhé části ukazuje na klíčových postavách i silné stránky církve té doby: rozkvět mnišství, vzdělanosti, kultury, myšlení a teologie (např. Anselm z Canterbury, Bernard z Clairvaux, clunyjská reforma, zrod univerzit, románské a gotické umění). Třetí okruh tvoří významné postavy františkánského a dominikánského řádu (mj. František z Assisi, Dominik Guzmán, Bonaventura, Albert Veliký, Tomáš Akvinský). Ve čtvrté části se Benedikt XV. věnuje svatým ženám středověku, jejichž přínos pro církev byl nepřehlédnutelný (Hildegarda z Bingenu, Alžběta Uherská, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche nebo Klára z Assisi, která si dopisovala s naší Anežkou Přemyslovnou). Papežovy katecheze zaujmou čtenáře šíří pohledu a schopností autora vyzdvihnout to, v čem postavy světců mohou inspirovat současnou církev a společnost.

P. Elias Vella nepředkládá čtenáři další teologický traktát o eucharistii, spíše touží naučit nás z ní žít, zpřístupnit nám tento vzácný Boží dar. Ukazuje praktickou cestu, jak se stát eucharistickým člověkem, jak dovolit, aby nás přijímání eucharistie skutečně proměňovalo. Píše o eucharistii, která proměňuje životy, která osvobozuje od Zlého mocněji než exorcismus, která přináší usmíření a vnáší do srdcí Boží pokoj. Ukazuje eucharistii jako zdroj našeho uzdravení a vnitřní proměny. Eucharistický člověk se stává Boží chválou, myslí jako Ježíš, jedná jako Ježíš, miluje jako Ježíš stává se darem pro druhé.

Hlavní otázka exhortace Benedikta XVI. Verbum Domini zní: Jak k nám Bůh dnes mluví skrze Písmo svaté? Dokument vznikl na základě jednání biskupské synody v Římě v říjnu 2008.//První část textu se mj. zabývá výrokem, že křesťanství je náboženstvím knihy. V srdci církve ovšem neleží vytištěná kniha, ale živé Slovo, vtělený Boží Syn Ježíš Kristus. Papež podrobně probírá studium a výklad Bible v církvi a v rámci živé tradice. V druhé části dokumentu se zaobírá biblickou pastorací, místem, jež má Boží slovo v liturgii a v životě církve. Podrobněji zpracovává téma homilie a zdůrazňuje potřebnost její přípravy od kazatele. V třetí části se papež obrací na všechny věřící a zdůrazňuje misijní poslání církve: hlásat Boží slovo v současném světě.//Exhortace se inspiruje spisy apoštola Jana, především prologem k jeho evangeliu. Z církevních dokumentů hojně cituje konstituci Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei Verbum. Dokument využívá i zásadních přínosů Papežské biblické komise, vědeckého grémia Svatého stolce, jehož činnost zaštiťoval dlouhá léta právě Joseph Ratzinger. Verbum Domini konečně vybízí k osobní i společné modlitbě nad Božím slovem. Není lepší cesty, jak hlouběji poznat Krista, než pozorná posvátná četba Písma.

Kniha známého kazatele a duchovního spisovatele Raniera Cantalamessy se zrodila z živé zkušenosti hlásání Božího slova farnímu společenství. Autor ve svém výkladu promýšlí základní téma liturgických čtení a uvádí je do souvislostí s aktuálními problémy církve a světa. Nedělní liturgie zůstává pro mnoho věřících jedinou příležitostí, kdy se setkávají s Božím slovem. Je tedy logické, že otec Cantalamessa dal v tříletém cyklu zamyšlení nad nedělními biblickými texty zaznít všem podstatným skutečnostem víry. Pastorační a evangelizační zkušenosti autora, duchovní a teologická hloubka i naprosto srozumitelné vyjadřování činí z této publikace vynikající pomůcku jak pro ty, kdo působí v pastoraci, tak pro nejširší okruh účastníků nedělních bohoslužeb.

První svazek jedinečného díla, které představuje téměř 2500 svatých mužů a žen Božích dvoutisícileté křesťanské historie, a to lidí všech zemí i životních stavů, od nejstarších dob až po současnost.

Kniha věnovaná osobě manželky světoznámého spisovatele, autora knihy Malý princ.

Ne že bychom chtěli panovat nad vaší vírou, nýbrž chceme pomáhat vaší radosti. (2 Kor 1,24). Kniha nabízí meditace, ve kterých autor povzbuzuje čtenáře k odvaze, aby se znovu a znovu setkávali s Kristem, aby neváhali a prosili ho, aby z nich učinil své apoštoly. Když je naší životní silou radostná zvěst evangelia, můžeme pomáhat radosti lidí, ke kterým přicházíme. Publikace je inspirativní nejen pro kněze a studenty teologie, ale pro všechny, kteří chtějí prožít svůj život aktivně jako křesťané. Benedikt XVI. (* 1927) napsal jako papež dvě encykliky, Deus caritas est (2005) a Spe salvi (2007). V KNA vyšly pod jeho rodným jménem Joseph Ratzinger knihy: Úvod do křesťanství (1. úplné české vydání, 2007), Evropa Benedikta z Nursie v krizi kultur (2006), Evropa: její základy dnes a zítra (2005), Vánoční promluvy (2007) a Křížová cesta v Koloseu (2006), Vrchol a pramen (2008). V KNA vyšly i jeho katecheze O počátcích církve (2008), Otcové církve (2008).

Nová zmenšená verze Jeruzalémské Bible.

Matka Tereza se už za svého života stala doslova symbolem milosrdenství pro lidi všech vyznání a životních cest. Její péče o nemocné, umírající a chudé, žijící na okraji společnosti, se setkala s uznáním a úctou po celém světě. Lidé obdivovali její prosto

Třetí svazek jedinečného díla, které představuje téměř 2500 svatých mužů a žen Božích dvoutisícileté křesťanské historie, a to lidí všech zemí i životních stavů, od nejstarších dob až po současnost.

Špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích. Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem. Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři vzali v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se staly inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale nebyl měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy. Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se publikovalo pracovní vydání (celkem v 17 svazcích).

Tato kniha se zrodila z opravdové zkušenosti hlásání, které probíhalo uprostřed jednoho konkrétního farního společenství. Nedělní liturgie zůstává pro většinu věřících tou jedinou příležitostí, kdy se mohou setkat s Božím slovem. Odtud tedy vzešla potřeba nechat v homiliích zaznít všechny důležité skutečnosti víry, a to i ty teologicky a spirituálně nejzářnější, které se bohužel obvykle do řádných katechezí pro Boží lid nezařazují. Zamyšlení obsažené v této knize se snaží zachytit základní tématiku jednotlivých liturgických čtení z nedělí a slavností během roku a uvést je do souvislostí s dalšími biblickými čteními a samozřejmě s aktuálními problémy církve a světa. Z tříletého cyklu zamyšlení by mělo vzniknout jednolité dílo zachycující křesťanskou zvěst pro člověka dneška. Pastorační aspekty a mimořádné propojení zkušeností a kompetencí činí z knihy velmi praktickou a podnětnou pomůcku také pro kněze a další pastorační pracovníky.

Tématem knihy je tajemství eucharistie, liturgické slavení, které Druhý vatikánský koncil nazývá pramenem a vrcholem života církve: „Liturgie je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla“ (konstituce Sacrosanctum Concilium, 10). Publikace je sestavena z promluv a článků Josepha Ratzingera o eucharistii, které vznikaly v průběhu mnoha let. Reflektují tedy jeho teologické zrání v tomto tématu, počínaje obdobím, kdy byl mnichovským arcibiskupem, až po nedávnou dobu. Prismatem eucharistie nahlíží autor podstatu křesťanské víry a církev jako společenství. Život křesťanů totiž nelze redukovat jen na zvýšené mravní úsilí či dodržování předpisů. Církev ví, že v eucharistii se sebedarováním Krista zpřítomňuje jeho pravá oběť. Společenství, které slaví eucharistii, se modlí, abychom se stali tím, čím nemůžeme být vlastními silami – duchovní obětí, která se líbí Bohu.