Karmelitánské nakladatelství strana 33 z 44

Čtyřicet krátkých úvah nad Písmem je vlastně čtyřicet velmi osobních rozhovorů autorky s Bohem o nejrůznějších záležitostech každodenního života. Učí nás žít z víry naší všednodennosti, doslova i "mezi hrnci", jak to kdysi vyjádřila Terezie z Avily.

„Kolikrát přejeme druhým lidem radost! Co jim to vlastně přejeme? Z čeho se mají radovat? Radost nám může způsobit mnohé – styk s přáteli, události v manželství, to, co se děje doma i v práci. Radost nám působí i pobyt v přírodě, cestování, krásná hudba. Radost můžeme mít i z peněz. Mnohé se o tom ví. A ví se, že není radost jako radost, že radost se liší od veselí, že existuje radost mělká – jen tak povrchní – a radost hluboká, vertikální, radost trvající jen krátce a radost, která nás může provázet celý život… Není marné orientovat se i v oblasti radostí.“

„Bez rozjímání bude náš mozek brzy nahrazen kopírkou a zdá se, že to není příliš důstojná výměna“ (Alessandro Pronzato) Kniha obsahuje zamyšlení na každý den v roce, a to z pera autora nebo jeho oblíbených myslitelů. Ve světle evangelia si bere na paškál některé modly a nešvary dnešní doby, přičemž každý měsíc je vždy věnován jednomu nosnému tématu. „Křesťan, který nechce zůstat uvězněn v tenatech dnešní mentality, propadnout se do bažiny banality, být pohlcen chřtánem všeobecného hloupnutí,… ale chce odolávat módám a pomrkávání po vládnoucích božstvech moci, zjevu, úspěchu a peněz, potřebuje znovu nalézt potěšení v přemýšlení a znovu navázat spojení se svým svědomím, příliš často dušeným a téměř utýraným okolním kraválem. Bratři, víte, že myšlení nejen neškodí, ale naopak prospívá zdraví naší víry?“ (z předmluvy) Alessandro Pronzato (*1932) je italský kněz a publicista. Místní biskup a později i sám papež Pavel VI. objevili jeho literární nadání a povzbudili ho, aby se více věnoval službě pera. Napsal desítky závažných i humorných knih, které jsou překládány do všech světových jazyků. Nedávno vyšla v češtině jeho nejslavnější kniha Provokující evangelia (KNA 2012)

Promluvy s Argentiny ukazují na pastýřskou péči kardinála Jorgeho Maria Bergoglia o Kristovu církev, ale i vnímavost pro konkrétní problémy společnosti v jeho domovině. Jde o promluvy, které přednesl ještě jako arcibiskup Buenos Aires v letech 2006 až 2013, tedy v době těsně před zvolením papežem. Oslovuje v nich různé adresáty na různá témata: jak střežit poklad víry a přitom si ho nenechat jen pro sebe; problémy výchovy v současném světě; pastorace ve městě; růst ve víře; téma práce; ochrana dětí a péče o seniory; chudoba, sociální dluhy a sociální spravedlnost… Důrazy, které dnes coby papež vnáší do církve a společnosti, se tedy neobjevují až s jeho zvolením, ale vyrůstají z jeho dřívějších postojů a z letitých zkušeností dělníka na Kristově vinici.

Salcia Landmannová se mezinárodně proslavila především rozsáhlou sbírkou židovských vtipů Der jüdische Witz, která vyšla česky ve dvou svazcích: Rebe, že se nestyděj! a Jsou mešuge, Kohn!, (KNA 2012). Kapesní vydání Nejlepší židovské vtipy přináší výbor toho nejlepšího z obou úspěšných dílů, opět s ilustracemi mladého výtvarníka Vojtěcha Domlátila. Sbírka židovských vtipů není jen ledajakou knížkou pro zasmání. Učíme se tu uprostřed zoufalství zahlédnout paprsek lidskosti a naděje, hledíme na svět a jeho nedokonalost se zdravým odstupem a nadhledem. Právě když nás některé okolnosti života mají tendenci rozlaďovat a trápit, jsou laskavý smích, smysl pro paradox a situační komika vhodným podpůrným lékem. Salcia Landmannová (1911–2002) se narodila v Haliči nedaleko Lvova. Její rodiče odešli v roce 1914 před válečnými zmatky do švýcarského St. Gallen. Landmannová vystudovala filozofii, psychologii a dějiny umění v Berlíně a Paříži. Ve svém studiu a publikační činnosti se postupně stále více zaměřovala na židovskou kulturu a jazyk jidiš. Nejvíce ji proslavila právě důkladná sbírka židovských vtipů Der jüdische Witz, jíž se ve světě prodalo přes milion výtisků.

Píseň písní je biblická kniha, jejíž alegorické významy přitahovaly velký zástup křesťanských i židovských mystiků. U jejího zrodu stála sbírka svatebních písní, opěvujících lásku mezi mužem a ženou, z nichž některé vznikaly už v dobách krále Šalomouna. Židé si Píseň písní vykládali jako alegorii vztahu Boha k Izraeli, křesťané v ní viděli vyjádření lásky mezi Kristem a jeho nevěstou církví, potažmo vztah lásky mezi duší a Bohem. V souladu s celou křesťanskou tradicí se Barsotti pokouší o lectio divina, o modlitební četbu textu, kdy nechá Boží slovo promlouvat ke svému srdci, nechá se jím oslovit a pohnout k novému obrácení. Velký znalec křesťanské mystiky Hans Urs von Balthasar o něm napsal: „Pro Diva Barsottiho není Boží slovo na prvním místě naukou či teologií. Chápe je především jako život a čin, jako tvůrčí akt. Život pro něj není cosi ‘fyzického’ či ‘ontologického’, ale je to svobodný, duchovní úkon, v němž věčný Duch daruje sebe sama. V Písmu svatém je slovo totéž co Boží čin. Písmo svaté není kniha jako všechny ostatní, je to přítomnost Božího slova v dějinách, prostupující celý svět.“ Píseň písní v jistém slova smyslu celou starozákonní Bibli uzavírá, když ohlašuje Boží vtělení, prolomení všech přehrad mezi člověkem a Bohem. Kniha zjevuje samu podstatu duchovního života, který není jen souhrnem nějakých náboženských praktik. Pravý duchovní život vyvěrá ze vztahu lásky a je ve službách vztahu mezi Bohem a člověkem. Jde v něm o zkušenost toužebného hledání druhého i prohlubujícího se sjednocení, které přináší člověku radikální proměnu.

Benediktinský mnich a špičkový manažer diskutují o tématech dnešního světa, která se týkají nás všech: úspěch a odpovědnost, ekonomika a blahobyt, kultura a hodnoty – zkrátka Bůh, peníze a svědomí. Sešly se tu dvě mimořádné vůdčí osobnosti ze světů tak odlišných, jako jsou klášterní klauzura a top management nadnárodní firmy. Něco však mají společného. Anselm Grün je sice především mnich a teolog, ale v opatství Münsterschwarzach má na starosti ekonomický chod rozsáhlého kláštera a řídí stovky jeho zaměstnanců. Jochen Zeitz byl 19 let vrcholným manažerem sportovní a lifestylové firmy Puma, který v posledních letech přesouvá svůj zájem na životní prostředí a principy trvale udržitelného rozvoje. Jejich názory a postoje nejsou jen prezentací osobních pohledů a zkušeností, ale burcují nás k tomu, abychom pomohli vytvářet svět, kde nevládne jen zákon džungle.

Autorka život „tvůrce Narnie“ nejenže důkladně studovala, ale měla to štěstí, že se s C. S. Lewisem i osobně setkala. Dává nám nahlédnout do jeho rodinných a přátelských vztahů, do jeho životních radostí i strastí. Jeho literární talent se projevil už při studiích v Oxfordu. Zde si také vybudoval slušné akademické postavení. Delší dobu žil jako agnostik a své vlastní hledání pravdy si musel protrpět. Patřil k neformální skupině „Inklingů“ a byl blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena. Jejich společný zájem o mýty a literární příběhy přivedl Lewise postupně ke křesťanství, jehož hodnoty pak začaly prosakovat do všech jeho knih, včetně slavných Letopisů Narnie, které autora proslavily i daleko mimo rámec křesťanských intelektuálů nebo literátů. Zdá se, že útlá kniha podivuhodně vystihuje nejednoduchou postavu a životní příběh C. S. Lewise. Je naděje, že zaujme znalce Lewisova díla i náhodné čtenáře příběhů Narnie, kteří o jejich tvůrci nevědí vůbec nic. Dr. Elaine Murray Stoneová (* 1922), americká spisovatelka a veřejně známá osobnost. Je autorkou několika životopisů významných osobností (Maxmilián Kolbe, Matka Tereza, Kryštof Kolumbus) a knížek o moudrém přístupu k životu a k druhým lidem (Milujte se navzájem; Zkrocení zlého jazyka). Působila také v televizi. Od roku 1955 žije na Floridě

Anselm Grün prostě a jímavě vypráví příběh Ježíšových velikonoc. Jsme přítomni chvíli jeho slavného vjezdu do Jeruzaléma, poslední večeři s učedníky, cestě na Golgotu a ukřižování i vzkříšení. Slova umocňují snově krásné ilustrace Giuliana Ferriho.

Slovník křesťanských mystiků je rozsáhlou a ucelenou encyklopedií osobností křesťanské spirituality a mystiky. Zachyceno je tu nejen zrození křesťanské mystiky v biblické a patristické epoše, středověké a raně novověké vrcholy západní mystiky, ale také pozoruhodné osudy a učení osobností posledních dvou staletích. Kromě klasiků západní mystiky si slovník všímá i velkých postav křesťanského Východu a několika velkých teologů, kteří mystické projevy i zkušenosti studovali, popsali a zpřístupnili druhým. Zvláštní hesla jsou věnována významným školám spirituality.Slovník křesťanských mystiků je rozsáhlým výborem z italské předlohy, na jejímž vzniku se podílel mezinárodní tým odborníků, mezi jinými i kardinál Tomáš Špidlík. Přínosem českého vydání jsou jak bohaté odkazy na české překlady děl mystiků, tak vlastní úvod do celé problematiky. Slovník křesťanských mystiků bude sloužit všem, kdo se seriózně zabývají teologií, dějinami křesťanského myšlení a kultury, historií, filozofií, dějinami umění a literaturou.

Dva tisíce let křesťanství změnily svět. Beinertova kniha prezentuje všechna hlavní témata křesťanství: jeho zrození, rozvoj a rozšíření církve, významné teologické osobnosti, klíčové rysy křesťanského myšlení, originální přínos křesťanské kultury i hlavní teologické a etické koncepty. Autor je pro české čtenáře více než povolaným průvodcem. V historicky zaměřených kapitolách vyzvedá to nejpodstatnější z dvaceti staletí křesťanské éry, zatímco v úvahových pasážích nabízí podněty pro ty, kdo si chtějí udělat vlastní obrázek o křesťanské nauce, zásadách i bohatství křesťanské kultury. Odpovědi, které nabízí, jsou poctivé, výborně strukturované a jazykově neotřelé. Kompaktní výklad netrpí přílišnou stručností ani rozvláčností. Samostatně lze využít četné chronologické přehledy, citace ze slavných křesťanských textů, statistiky, srovnání a další pomůcky, rozprostřené po celé knize. Dílo je zralým plodem Beinertovy celoživotní práce v oboru dějin křesťanského myšlení a kultury. Prof. Dr. Wolfgang Beinert (1933) studoval v Bamberku, promoval v Římě a habilitoval se v Tübingenu a Řezně. V roce 1959 byl ordinován na kněze a několik let pak pastoračně působil v bamberské arcidiecézi. V letech 1972–1978 byl profesorem dogmatiky v Bochumi, mezi lety 1978–1998 pak na univerzitě v Řeznu. Česky vyšla dvě jeho kompendia: Slovník katolické dogmatiky (1994) a Učení o Marii (spoluautor H. Petri, 1993). Je autorem učebnic systematické teologie a spolupracoval na několika slovníkových dílech.

První svazek dvoudílné publikace přináší výběr z více než tří tisíc židovských vtipů. Sbírka je opatřena přílohou, která obsahuje slovník použitých výrazů jazyka jidiš, jakož i jmenný seznam zmiňovaných židovských osobností.

V Lukášově evangeliu nacházíme mnoho úryvků, které hovoří o Božím milosrdenství, ale jeden z nich je perla všech podobenství, evangelium v evangeliu. Nazýváme ho většinou podobenstvím "O marnotratném synu". Je to ale doopravdy podobenství o marnotratném synu? Mnozí biblisté s tím nesouhlasí… (z úvodu autora) P. Angelo Scarano podnikl pečlivou restaurátorskou práci, aby nám příběh z Lukášova evangelia přiblížil v původní síle a kráse. Správné pochopení podobenství nám totiž ztěžuje hned několik mylných, a přitom dosti rozšířených výkladů, které jeho smysl posouvají někam jinam. Cílem autora však není jen odborný komentář biblického textu, ale přiblížení poselství evangelia o Božím milosrdenství nejširším vrstvám čtenářů. Jsme pozváni, abychom tišili svou žízeň a čerpali z životodárného pramene Boží lásky, jíž Bůh v Ježíši Kristu rozlévá až marnotratným způsobem.

Apoštolský list Porta fidei papeže Benedikta XVI. daný "motu proprio" k vyhlášení Roku víry 11. října 2011

Nedělní liturgie je pro mnoho věřících tou jedinou příležitostí, kdy se setkávají s Božím slovem. Proto se otec Raniero Cantalamessa rozhodl v tříletém cyklu zamyšlení nad nedělními biblickými texty nechat zaznít všechny podstatné skutečnosti víry, a to i ty, které se obvykle do nedělních homilií pro Boží lid nezařazují. Výklady obsažené v jeho třídílné publikaci zachycují základní tématiku jednotlivých liturgických čtení z nedělí a slavností celého roku a uvádějí je do souvislostí s dalšími biblickými čteními a také s aktuálními problémy církve a světa. Pastorační a evangelizační zkušenosti autora, duchovní i teologické hloubky jeho myšlenek a jejich naprosto srozumitelné vyjádření činí z této publikace vynikající pomůcku jak pro ty, kdo působí v pastoraci, tak i pro nejširší okruh účastníků nedělních bohoslužeb. Raniero Cantalamessa (* 1934), italský kapucínský kněz. Získal teologické a humanitní vzdělání. Byl profesorem patristiky na univerzitě v Miláně a v letech 1975–1981 členem vatikánské Mezinárodní teologické komise. Zastupuje římskokatolickou církev v dialogu s letničními církvemi. Od roku 1980 působí jako papežský kazatel – dává rekolekce papežské kurii a o velkých svátcích káže v basilice sv. Petra. Statisíce lidí sledují pravidelně jeho sváteční slovo v italské televizi RAI. Jako kazatel a exercitátor navštívil většinu zemí křesťanského světa včetně České republiky.

Dětské modlitby doplněné bohatými ilustracemi.