Karmelitánské nakladatelství strana 31 z 36

Dokument vatikánské Mezinárodní teologické komise vydaný na přelomu let 2019 a 2020 chce přispět k hlubšímu porozumění svátostné povahy víry a zároveň prakticky posloužit v pastorační činnosti. V textu dokumentu se soustředíme na vztah víry a tří iniciačních svátostí (křest dětí i dospělých, biřmování a eucharistie) i svátosti manželství. Dokument MTK představuje základní stavební kameny svátostné ekonomie v jejím trojičním, christologickém, pneumatologickém, církevním a dialogickém rozměru. V pasážích věnovaných svátosti manželství najdeme také nejzajímavější náměty. To koresponduje s bohatou diskusí o rodině a manželství na římské Synodě o rodině a po vydání apoštolské exhortace papeže Františka Amoris laetitia. Dokument hledá teologicky fundovaný a právně konzistentní přístup pro lidi v obtížné kanonicko-právní situaci a ukazuje potřebu konzistentního metafyzického základu svátostné teologie. Lze shrnout, že víra bez svátostného vyjádření je neúplná a svátosti bez živého vztahu k Otci skrze Syna díky daru Ducha Svatého ztrácejí duši. České vydání dokumentu doprovází kvalitní úvodní studie teologů Ctirada Václava Pospíšila a Veroniky Řehákové. Četbu dokumentu doporučujeme duchovním, pracovníkům v pastoraci, odborníkům i studentům teologie a příbuzných oborů, stejně jako všem věřícím, kteří se chtějí vzdělávat ve víře.

Průvodce adventní a vánoční dobou obsahuje stručný výklad biblických textů na příslušný den a podněty k aplikaci Božího slova v našem životě. Praktický dopad rozjímání Božího slova je důležitý – plané fantazírování nad texty Písma totiž k ničemu nevede. Advent má dvě základní témata: Ježíšův první příchod ve vtělení a jeho druhý příchod ve slávě na konci dějin. Doprovázejí nás přitom tři postavy ukazující na Mesiáše – prorok Izaiáš, Jan Křtitel a Ježíšova matka Maria. Během vánočních svátků čteme v liturgii o událostech Ježíšova dětství a začátku jeho veřejné činnosti, vstřebáváme prolog Janova evangelia a rozjímáme slova prvního Janova listu. V adventní i vánoční době tak můžeme prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, tajemstvím Vánoc a naší konkrétní situací. Knížka přispěje k tomu, abychom konec starého a začátek nového roku prožili s hlubší radostí a novým úžasem.

E-kniha je z technických důvodů k dispozici pouze v PDF Co je na Vánocích tak krásné, tak zázračné? A jak se může malý myšák spřátelit s papežem? Myšák Jirka žije se svou velkou rodinou v Římě. Při častých výpravách po ulicích svého rodného města objevuje všelijaké krásy, musí se však vyvarovat jednoho velkého nebezpečí – koček! Na útěku před jednou takovou šelmou narazí na papeže Františka. Padnou si do oka, papež ho pozve k sobě a vypráví mu o smyslu vánočních svátků: „Ježíšův Bůh je prostě takový. Nejblíž má, Jirko, k těm nejprostším, nejchudším a nejmenším...“ – „Takže i k myškám? My jsme přece taky hodně malí.“ – „I k myškám... A nezapomínej, že i ke kočkám. Bůh myslí na všechny.“ Úsměv na myšákově špičatém čumáčku trochu povadl, ale nakonec si řekl, že je to vlastně dobře. Ten Ježíš, o kterém mu vyprávěl papež František, se mu líbil čím dál víc. Dobrodružný příběh pro předškoláky a malé školáky probudí v dětech zájem o Vánoce a jejich poselství. Dozví se mimo jiné, proč a díky komu se po celém světě staví jesličky a betlémy.

Knížka My a děti nabízí párům inspiraci k zvládání jejich nové role: už nejsou jen manželé, ale i rodiče. Drobné radosti se střídají s nevídaným stresem. Úžas z toho, jak dítě rychle roste, ruší únava z nevyspání. Manželé jako by se chvílemi nepoznávali. Ona vidí jeho bezradnost, ale nemá energii ho "doučovat". On cítí, jak moc si ona všímá dítěte a jak málo jeho… Jak to všechno přežít ve zdraví a vzájemné lásce? Čím si projevovat pozornost, když jsme plní starostí? Kde nám rodiče pomáhají a kde už se "míchají do života"? Na co nezapomenout při výchově k víře? Co ze svých trampot sdílet s jinými manželskými páry? Autoři vnímají duchovní život jako pomoc při řešení praktických rodičovských problémů. Jejich úvahy a otázky, modlitby i citáty přitom nechávají prostor pro vlastní promýšlení. Knížka se může číst v rodinách i manželských společenstvích. Poslouží i jako podklad větších manželských setkání.

Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy. Mayfieldovy texty jsou lakonické, silné a osobní. Kaplan obdivuje výkony pilotů v boji s Luftwaffe, aby vzápětí sdílel jejich obavy, finanční a rodinné problémy i city, jimž se nedá poručit ani v tomto konfliktu. Piloti za ním přicházejí, odcházejí – a najednou nejsou. Tehdy vede svůj lidský zápas i on: „Ani veškeré mé modlitby je neudrží v oblacích. Jak těžké je uchovat si křesťanskou naději a víru v té drobné změně mezi dvěma životy!“ Knížku doprovázejí unikátní fotografie postav ze základny RAF v Duxfordu. V deníku narazíme i na několik pozoruhodných českých stop. Seznamte se s novým, neobyčejně působivým pohledem na bitvu o Británii.

„Duchovní cvičení? To není nic pro mě. K tomu jsem nedorostl,“ řekne si část čtenářů. Jiní už mají svou zkušenost, ale očekávali od toho víc. Někde se stala chyba. Ale kde? Autor chtěl původně čtenářům předložit čtivou praktickou příručku, jak zdárně absolvovat duchovní cvičení. Jak se na ně připravit, co si s sebou vzít i nevzít, čím se nenechat zaskočit, co se bude během těch dnů odehrávat v jejich nitru, co je může polekat a co rozptylovat, takže celá snaha přinese jen poloviční užitek. Jenže do duchovních cvičení vstupuje každý i se svým osobním životním příběhem, i ten se tu hlásí o slovo! Před účastníkem cvičení, se tu rozbalují vzpomínky na dětství, na neutěšený vztah s rodiči, na vlastní konverzi a cestu ke kněžství, na duchovní zrání. Aspoň to se přihodilo autorovi knížky, salesiánskému knězi a známému publicistovi. Přišlo to z ničeho nic. Poplašné zařízení v karmelitánském kostele ve mně spustilo vlnu vzpomínek, rozjelo vnitřní film, který se nedal zabrzdit strohými racionálními zábranami. Vytrskl ve mně vnitřní pramen a už ho nešlo zastavit. Duchovní cvičení, která jsem zatím prožíval bez zvláštních emocí, s rutinou podobnou všem předchozím, se proměnila v jízdu do skrytých vrstev mé minulosti. Po hlavě jsem se vrhl do víru svých mladých let, kdy se všechno dělo rychleji a překotněji. Proč někteří lidé věří a jiní ne? Co mají věřící oproti těm druhým navíc? Jak se modlí člověk, který věří? A může se nějak modlit i ten, kdo nevěří? A jak se proboří do toho, čemu se říká víra? Stane se to naráz, nebo postupně, krok za krokem - jako třeba když pochopíme, že jsme do někoho zamilovaní? A co se stane pak? Vyprchá to po čase, nebo to vydrží? A stačí jen uvěřit - a už to máme?

Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti včetně britské královny. Ale také nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace i osudové rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z jejích deníkových záznamů z posledních let života a bohatá dokumentární příloha (plná fotografií i ukázek z tvorby jejího otce a manžela). Na autorku zde vzpomínají také různé osobnosti (Jan Potměšil, Marie Vaculíková, Hana Hegerová aj.).

Kdo udával a kdo má na rukou krev? Dramatický příběh jedné rodiny a jejich továrny na malém městečku se osudově změní jedné dubnové noci. Tehdy skončí bezstarostné dětství malé Věrky. Ta je spolu s maminkou hlavní hrdinkou této knížky, jejíž děj se odehrává během dvou totalitních režimů. Kam až lidi dožene strach, pomsta a špatné svědomí, a naopak, jak lze neztratit víru v člověka, spravedlnost i životní naději – i o tom vypráví příběh inspirovaný skutečnými událostmi na českomoravské Vysočině.

Jiří Zajíc není postava, která by se dala snadno přehlédnout nebo zařadit. Má odvahu jít proti proudu, a i proto jeho život není žádná idyla. Kde se objeví, tam přináší svěží vítr, kritičnost i nové výzvy. Přesně tyto rysy má i tato kniha rozhovorů, v níž nejen upřímně a velmi otevřeně bilancuje svůj život, své zdary i prohry, ale především dává spoustu podnětů k přemýšlení – třeba o naší nedávné minulosti, o stavu české společnosti po pádu komunismu, o výchově mládeže, médiích, občanských postojích či křesťanské přítomnosti ve 21. století. Svěží hovory zakončují Zajícovy vybrané eseje, v nichž tato témata promýšlí do hloubky. „Jiří má mnoho darů, ale za nejdůležitější pokládám dar věrohodnosti. Co všechno on na sebe nepoví! Takže i ti, kteří ho neznají, získají při četbě tohoto rozhovoru pocit jistoty, že tak to opravdu bylo, že tak to on skutečně vnímal, cítil, myslel. Zkrátka mu uvěří. To je, když se píše o sobě, obtížně dosažitelná meta. On jí dosáhl. Proto se nebudete moci odtrhnout.“ (Z předmluvy Petra Pitharta)

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v 2. opraveném vydání obsáhlého knižního rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Průvodce adventní a vánoční dobou obsahuje stručný výklad biblických textů na příslušný den a podněty k aplikaci Božího slova v našem životě. Praktický dopad rozjímání Božího slova je důležitý – plané fantazírování nad texty Písma totiž k ničemu nevede. Advent má dvě základní témata: Ježíšův první příchod ve vtělení a jeho druhý příchod ve slávě na konci dějin. Doprovázejí nás přitom tři postavy ukazující na Mesiáše – prorok Izaiáš, Jan Křtitel a Ježíšova matka Maria. Během vánočních svátků čteme v liturgii o událostech Ježíšova dětství a začátku jeho veřejné činnosti, vstřebáváme prolog Janova evangelia a rozjímáme slova prvního Janova listu. V adventní i vánoční době tak můžeme prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, tajemstvím Vánoc a naší konkrétní situací. Knížka přispěje k tomu, abychom konec starého a začátek nového roku prožili s hlubší radostí a novým úžasem.

Tři petrkovská zastavení v různých časech i kouzlo čerstvě umleté kávy. Nové texty Miloše Doležala i duchovní sny jeho zesnulé ženy Jany Frankové. Vzpomínky papeže Františka na tři osobní krize, které přirovnává k lockdownům ve svém životě. Dobrodružná cesta otce a syna vylidněnou krajinou po katastrofě. Proč Ota Pavel neutekl do Kanady? Jak se katolická církev v minulosti vypořádávala s výzvami doby? Životní příběhy odvážných žen Terezie z Lisieux, Edity Steinové či Etty Hillesumové, ale i písničkářky Joni Mitchellové či britské královny Alžběty II. Bohatýrské putování dvou literátů Vysočinou i putování do Indie za studentskou láskou. Jak Radůza vzpomíná na dětství na vesnici a jak ani v dnešní době neztratit radost – to vše a mnohé další přináší nový Cyrilometodějský kalendář, který přibližuje tvorbu výtvarnice Simonetty Šmídové. Český fotograf Jan Jirkovský představuje svých 12 fotografií s jejich příběhem. Teolog a spisovatel Pavel Hošek píše o 12 osobnostech, které ho v životě oslovily. Ze známých českých autorů v kalendáři nechybí např. Aleš Palán, Marek Vácha, Zdeněk Jančařík, Kateřina Lachmanová, Vojtěch Kodet, Ladislav Heryán, Tomáš Petráček či Tomáš Halík.

Direktorium pro katechezi shrnuje aktuální pohled katolické církve na katechezi a evangelizaci v dnešním světě. Katecheze není jen předáváním teoretických znalostí, ale uváděním na cestu víry a doprovázením člověka na této cestě. Vhodně zvolenou katechezí osobní víra v Ježíše Krista zmrtvýchvstalého roste a zraje ve společenství církve. Plodem katecheze je pak nejen živá víra, ale i vnitřně svobodné jednání, samostatné myšlení a schopnost rozlišit pravdu od toho, co nás může klamat. Dokument se zabývá katechezí v evangelizačním poslání církve, obšírně se věnuje osobnosti katechety a zdůrazňuje, že právě katecheté jsou často prvními svědky víry a hlasateli Božího slova. Direktorium popisuje různé metody a styly katecheze a dodává cenné postřehy o katechezi v konkrétních situacích – zejména v prostředí rodin, škol a farností, ale i mezi lidmi na okraji společnosti. Detailně se zaobírá katechezí na místní i diecézní úrovni a všímá si i řady dalších otázek, jako jsou šance a úskalí digitální éry, výchova ke spravedlnosti, ekumenismus, mezináboženský dialog a jiné. Soubor obecných zásad i praktických postřehů ke každodenní službě je určen katechetům, pedagogům a učitelům náboženství, kněžím, jáhnům, biskupům, pastoračním radám, studentům a všem, kdo se zabývají katechezí a evangelizací.