Karmelitánské nakladatelství strana 38 z 44

Bývalý voják wehrmachtu vzpomíná ve dvanácti krátkých povídkách na čas svého zajetí na konci druhé světové války, na transport přes Československo a přes bývalé německé koncentrační tábory v Polsku do někdejšího Sovětského svazu, na kruté podmínky a otrockou dřinu v tamních zajateckých táborech, na každodenní zápas o holé přežití, ale také na četné projevy lidskosti ze strany místních obyvatel, odkud by ji člověk čekal nejméně. Ze strany těch, kterým německý nacismus a jeho válečná expanze tolik ublížily. Řadě povídek tvoří jakýsi rámec autorova předmluva a doslov. Své povídky autor věnuje památce všech těch bezejmenných, které se mu nikdy nepodařilo nalézt, ale kteří dokázali vidět člověka i v někdejším nepříteli, a tak oživili jeho naději a pomohli mu přežít.

V historických knihách sa len málo hovorí o téme napĺňania lásky k blížnemu. Chudobní, nemocní a vôbec všetci potrební sú prehliadaní, pretože pre „veľké dejiny“ mnoho neznamenajú. Autor ponúka iný uhol pohľadu. Sleduje vzťah medzi chudobnými a cirkvou, ako sa utváral v priebehu dejín. Veď cirkev mala chudobných nablízku už od svojho zrodu. Kniha pripomína napr. desiatky dobročinných diel, ktoré kresťania v minulosti založili či vykonali.

Krátké dopisy dětí, které se obracejí k Bohu, potěší dospělé čtenáře svou bezprostředností. Dětská zvídavost je skutečně bezmezná. Nová sbírka dětských "dopisů Bohu" nastoluje tentokrát tak složité otázky jako: "Milý Bože, jak velký je tvoje srdce?", "Bože, komu patří svět?", "Milý Pane Bože, moc by mě zajímalo, jak vybíráš pro každý dítě maminku a tatínka?"

Nové, doplněné vydání nevšedního životopisu Anastáze Opaska, byl nepřehlédnutelnou postavou katolické církve i kulturního dění jak v exilu, tak také po sametové revoluci.

Polský autor Zenon Ziolkowki je čtenářům Karmelitánského nakladatelství již dobře znám. Nyní se představuje jako beletrista. Jak už ale napovídá sám název jeho nové knihy, ani tentokrát se nevzdaluje od biblických témat. Davida Ziolkowski představuje jako muže rozporuplného a zmítaného vášněmi, přesto však zřetelně směřujícího za vytýčeným úkolem: „V dějinách Izraele se neobjevil jiný muž s tolika ctnostmi i chybami, který by se projevoval se stejnou živelností, rozmachem a úspěchem během celé své cesty na královský dvůr, cesty plné tak neuvěřitelných dobrodružství, že vedle nich blednou hrdinské skutky Samsonovy.“ Autor nás provází Davidovým strhujícím příběhem chápavě a zasvěceně, dá nám nahlédnout nejen do starozákonních reálií, ale hlavně do mysli muže, který dokázal skládat písně velebící Pána stejně přirozeně jako velet svým bojovníkům. Těmi byl ostatně obdivován už od té doby, kdy jedinou dobře mířenou ranou skolil obrovitého Goliáše. Kniha Hřích nejen Davidův nastíní čtenářům jednu z nejvýraznějších postav Písma jako člověka velkorysého i mstivého, jako muže užívajícího radostí pozemského života i schopného přinášet největší oběti.

Básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala zajímají osobnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a mnohé životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření. Autor hovoří s plk.Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem.

Básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala zajímají osobnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a mnohé životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření. Autor hovoří s plk.Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem.

Přední saducej, otec soudní síně a v letech 6 - 15 po Kr. velekněz židovský Annáš, je ústřední postavou stejnojmenné nábožensko-historické fresky Františka Hobizala. Český kněz a spisovatel zachycuje ve svém románu situaci z doby kolem narození Krista s básnickou fabulací, ale přesto zůstává věrný historickým skutečnostem.

Básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala zajímají osobnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a mnohé životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření. Autor hovoří s plk.Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem.

Nečetl jsem lepší traktát o plnění Boží vůle, než je Ladislavova knížka ‚Vůle Boží - zbožná fráze?‘ Uchvátila mě a tak jsem ji chtěl nabídnout přátelům v Belgii. Už mám pětinu přeloženou... (Koláček Josef, S.J.) Rukopis knihy odevzdal P. MUDr. Ladislav Kubíček do tisku jen několik dnů před svou (násilnou) smrtí. Své krédo „Radost mi působí konat Tvou vůli“ zde autor dokumentuje na příbězích vlastního života. Čtenář si tak může připomenout osobnost tohoto zavražděného kněze a lékaře a přijmout jeho poselství.

Rozhovor s trapistou

Don Camillo se stává „soudruhem“ a vyráží na cestu s novou identitou, důkladně teoreticky připraven a vybaven nejrůznějšími tematickými pomůckami. Co čeká skupinu „vyvolených“ v Sovětském svazu? A jak obstojí oni sami, až budou jejich představy konfrontovány s realitou? Může se stát, že ani stokrát prověřený a důvěryhodný soudruh není k cestě do „ráje pracujícího lidu“ veden politicky správnými důvody. Na Peppona i dona Camilla čeká spousta groteskních, vážných, směšných i záludných situací. Jak se s nimi vypořádají? Obstojí farářův převlek před zkoumavým pohledem zkušených politických pracovníků? A kolik „vyvolených“ se vrátí zpět do Itálie? Jedno je jisté: pro čtenáře je připraven napínavý, zábavný, někdy trochu smutný, někdy veselý příběh. Tak absurdní, že se klidně mohl stát. Především proto, že jeho postavy jsou hluboce lidské a ukazují, že za všech situací – všedních i mezních – je nejdůležitější láska k Bohu a člověku.

Kristův svědek pro dnešní Rusko

Šedesátá léta uplynulého století byla dobou naděje... Došlo ke skutečné euforii naděje. Ve všem, co člověk koná, je právě ona tím podstatným hybatelem. Malířství poukazuje na dosud nevídanou krásu, architektura je poháněna vyhlídkou na domov, tancem vyjadřujeme touhu po zcela novém a dosud nepoznaném pohybu… Dnes není po tehdejší euforii ani památky. Naděje se znovu ocitla stranou. Právě proto pokládám za velice důležité začít znovu uvažovat o této bytostně křesťanské ctnosti. Pro náš současný křesťanský život je naprosto rozhodující, jsme-li skutečně lidmi naděje a dokážeme-li ji přinášet světu.

Rozhovory vedené Józefem Augustynem. Známý polský autor duchovní literatury se v tomto souboru rozhovorů stává pozoruhodným prostředníkem mezi čtenářem a zajímavými osobnostmi naší současnosti. Vedle arcibiskupů Miloslava Vlka a Jana Graubnera se tak můžeme setkat sbiskupem Václavem Malým, Janem Pavlíkem, Karlem Pilíkem a formátory pražského semináře Michaelem Slavíkem, Antonínem Forbelským, Zdeňkem Wasserbauerem a Arturem Matuszkem.

Šest kamenných džbánů