Karmelitánské nakladatelství strana 37 z 44

V této dárkové publikaci nás Anselm Grün provází tématem vděčnosti jako jedním ze základních lidských postojů.

Svatý Ignác z Loyoly ovlivnil obdivuhodným způsobem tehdejší katolický svět sužovaný schizmatem. Nikdo jiný se nedokázal postavit rozpadu jednoty křesťanství s větším nasazením, prozíravějšími strategiemi a účinnějšími nástroji. Curzia Ferrariová nám představuje dosud nepoznanou tvář mladého hidalga v příběhu, v němž se snoubí respekt k historické realitě, vypravěčské umění a hluboký pohled do Ignácovy duše. Při válečném tažení během katolického povstání se projevuje jeho vrozená vitalita, povaha snílka odkojeného středověkou rytířskou literaturou, vznětlivost a hrdost příznačná pro španělského šlechtice, sklon k činům dovedeným do krajnosti, někdy až k darebáctví nevázaného mládí. Jeho vztah k ženám se pohybuje od galantního, dvorného chování až po přátelství se zbožnými a štědrými příznivkyněmi.

V historických knihách sa len málo hovorí o téme napĺňania lásky k blížnemu. Chudobní, nemocní a vôbec všetci potrební sú prehliadaní, pretože pre „veľké dejiny“ mnoho neznamenajú. Autor ponúka iný uhol pohľadu. Sleduje vzťah medzi chudobnými a cirkvou, ako sa utváral v priebehu dejín. Veď cirkev mala chudobných nablízku už od svojho zrodu. Kniha pripomína napr. desiatky dobročinných diel, ktoré kresťania v minulosti založili či vykonali.

Bývalý voják wehrmachtu vzpomíná ve dvanácti krátkých povídkách na čas svého zajetí na konci druhé světové války, na transport přes Československo a přes bývalé německé koncentrační tábory v Polsku do někdejšího Sovětského svazu, na kruté podmínky a otrockou dřinu v tamních zajateckých táborech, na každodenní zápas o holé přežití, ale také na četné projevy lidskosti ze strany místních obyvatel, odkud by ji člověk čekal nejméně. Ze strany těch, kterým německý nacismus a jeho válečná expanze tolik ublížily. Řadě povídek tvoří jakýsi rámec autorova předmluva a doslov. Své povídky autor věnuje památce všech těch bezejmenných, které se mu nikdy nepodařilo nalézt, ale kteří dokázali vidět člověka i v někdejším nepříteli, a tak oživili jeho naději a pomohli mu přežít.

Krátké dopisy dětí, které se obracejí k Bohu, potěší dospělé čtenáře svou bezprostředností. Dětská zvídavost je skutečně bezmezná. Nová sbírka dětských "dopisů Bohu" nastoluje tentokrát tak složité otázky jako: "Milý Bože, jak velký je tvoje srdce?", "Bože, komu patří svět?", "Milý Pane Bože, moc by mě zajímalo, jak vybíráš pro každý dítě maminku a tatínka?"

Nové, doplněné vydání nevšedního životopisu Anastáze Opaska, byl nepřehlédnutelnou postavou katolické církve i kulturního dění jak v exilu, tak také po sametové revoluci.

Sborník vzpomínek na Jana Pavla II. Svatý otec ve vzpomínkách Čechů a Moravanů.

Nové, doplněné vydání nevšedního životopisu Anastáze Opaska, byl nepřehlédnutelnou postavou katolické církve i kulturního dění jak v exilu, tak také po sametové revoluci.

Kniha podává výklad o tom, v jaké podobě se jeví otázka smrti v současné společnosti, charakterizované vědou a technikou. Dále vykládá nejdůležitější filosofické názory,jak člověk poznává svou smrtelnost.

Sbírka přináší anekdoty z církevního prostředí. Zasmát se můžeme spolu s Konradem Adenauerem, Františkem Saleským, Heinrichem Heinem, Janem Pavlem II., Martinem Lutherem, Moliérem, Albertem Schweitzerem a mnoha dalšími…

První životopis svatého Antonína se objevil v souvislosti s jeho kanonizací, k níž došlo necelý rok po jeho odchodu z tohoto světa. V průběhu staletí se pak objevilo opravdu nesčetné množství legend věnovaných příběhům z jeho života.

I když mohou mít z této knížky užitek i dospělé osoby, přece jen je určena především mládeži v období, kdy se rozhoduje o svém budoucím povolání. Pouze sexualita integrovaná, tj. taková, ve které je sjednocena sféra pohlavní, citová a duchovní v „jediném prožitku lásky“, zaujímá v životě člověka to místo, které jí určil Bůh. Knížka může být užitečná i rodičům, kněžím a vychovatelům, kteří mají být mládeži hlavní oporou na jejich cestě ke zralé lidské lásce.

Polský autor Zenon Ziolkowki je čtenářům Karmelitánského nakladatelství již dobře znám. Nyní se představuje jako beletrista. Jak už ale napovídá sám název jeho nové knihy, ani tentokrát se nevzdaluje od biblických témat. Davida Ziolkowski představuje jako muže rozporuplného a zmítaného vášněmi, přesto však zřetelně směřujícího za vytýčeným úkolem: „V dějinách Izraele se neobjevil jiný muž s tolika ctnostmi i chybami, který by se projevoval se stejnou živelností, rozmachem a úspěchem během celé své cesty na královský dvůr, cesty plné tak neuvěřitelných dobrodružství, že vedle nich blednou hrdinské skutky Samsonovy.“ Autor nás provází Davidovým strhujícím příběhem chápavě a zasvěceně, dá nám nahlédnout nejen do starozákonních reálií, ale hlavně do mysli muže, který dokázal skládat písně velebící Pána stejně přirozeně jako velet svým bojovníkům. Těmi byl ostatně obdivován už od té doby, kdy jedinou dobře mířenou ranou skolil obrovitého Goliáše. Kniha Hřích nejen Davidův nastíní čtenářům jednu z nejvýraznějších postav Písma jako člověka velkorysého i mstivého, jako muže užívajícího radostí pozemského života i schopného přinášet největší oběti.

Nečetl jsem lepší traktát o plnění Boží vůle, než je Ladislavova knížka ‚Vůle Boží - zbožná fráze?‘ Uchvátila mě a tak jsem ji chtěl nabídnout přátelům v Belgii. Už mám pětinu přeloženou... (Koláček Josef, S.J.) Rukopis knihy odevzdal P. MUDr. Ladislav Kubíček do tisku jen několik dnů před svou (násilnou) smrtí. Své krédo „Radost mi působí konat Tvou vůli“ zde autor dokumentuje na příbězích vlastního života. Čtenář si tak může připomenout osobnost tohoto zavražděného kněze a lékaře a přijmout jeho poselství.

Rozhovor s trapistou

Básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala zajímají osobnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a mnohé životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření. Autor hovoří s plk.Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem.