Karmelitánské nakladatelství strana 27 z 44

Čtvrtá kapitola exhortace Amoris laetitia je skutečnou perlou dokumentu papeže Františka, a jelikož si zaslouží pozornost co nejširšího okruhu čtenářů, vydáváme ji samostatně. Papež v ní interpretuje Velepíseň lásky z prvního listu Korinťanům (1 Kor 13,4–7). Pavlova slova vztahuje velice prakticky na život v manželství. Upozorňuje na řadu pastí a obtíží, které manželům na cestě životem hrozí. Hlavně však poukazuje na krásu manželství a na jeho neprobádané zdroje a možnosti. Radí, jak láskyplný vztah rozvíjet, očišťovat a posilovat. Knížečka bude užitečnou pomůckou pro ty, kdo se na manželství teprve připravují, ale osloví i ty, kdo v něm už léta žijí a nechtějí ustrnout na půli cesty. Může být námětem pro setkávání manželských společenství či duchovních obnov ve farnostech.

Katechismus pro mladé zprostředkovává souhrn katolické víry, tak jak byla předložena „Katechismem katolické církve (KKC z roku 1997), ovšem jazykem přiměřeným mladému člověku, nemá v úmyslu a ani se nesnaží bezpodmínečně vyčerpat všechny jeho obsahy. Kniha je psána formou otázek a odpovědí, za každou odpovědí jsou připojeny číselné odkazy pro další upřesnění a prohloubení v KKC. Následný komentář má poskytnout mladým dodatečnou pomoc, aby dokázali lépe pochopit danou otázku a její význam pro vlastní život. Katechismus pro mladé dále nabízí v průběžném postranním sloupci doplňující prvky, jako jsou obrázky, shrnující definice, citáty z Písma svatého, citáty svatých a spolehlivých učitelů víry. V jeho závěru najdeme věcný a jmenný rejstřík, který nabízí možnost snadno si vyhledat konkrétní místa v textu.

Kniha obsahuje následující studie odborníků z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy: Co soudí církev o člověku? Pokus o shrnutí základních prvků nauky církve o člověku (Dřímal); Psychické problémy a psychická nemoc v pastorační praxi (Bartůšková); Pastorace věřících křesťanů s psychickými potížemi (Opatrný). Publikace je doplněna několika krátkými exkursy doc. Opatrného a výsledky ankety na dané téma, jež byla uskutečněna mezi kněžími.

Příběhy, které autor shromáždil do této knížky, spojuje téma anděla strážného. Nečekejme však vyprávění plné nebeských postav, ale spíše příběhy lidí, v jejichž životě zapůsobilo „andělské“ slovo nebo skutek. Čtenář v nich najde povzbuzení i pobavení, a navíc možná inspiraci, jak se stát „andělem“ pro druhé.

Příběhy, které autor shromáždil do této knížky, spojuje téma anděla strážného. Nečekejme však vyprávění plné nebeských postav, ale spíše příběhy lidí, v jejichž životě zapůsobilo „andělské“ slovo nebo skutek. Čtenář v nich najde povzbuzení i pobavení, a navíc možná inspiraci, jak se stát „andělem“ pro druhé.

Každý čtenář Bible občas narazí na pasáže, kterým plně nerozumí, v horším případě ho i zarazí či znepokojí. Nejde jen o krutosti či jiné kulturní zvláštnosti starověkého Orientu; Starý zákon mluví o Bohu a jeho jednání místy jinak, než jak jej chápeme dnes, ve světle evangelia. Nad takovými texty nám pak vyvstávají zásadní otázky, protože celé Písmo je nám předkládáno jako Boží slovo k věření i k následování, jako světlo na cestu životem. Obtížné oddíly Zadních proroků jsou už třetím autorským svazkem našich biblistů, který se zaměřuje právě na problematické pasáže Písma svatého. Již dříve vyšly publikace Obtížné oddíly Knih Mojžíšových (KNA 2006) a Obtížné oddíly Předních proroků (KNA 2013). Tentokrát jde o výklad obtížnějších textů z proroků Izajáše, Jeremjáše, Ezechiela, Ámose, Abdijáše, Jonáše a Zacharjáše.

Od roku 1967, kdy vyšla poprvé, se kniha dočkala v Itálii už třiceti vydání, a přitom neztratila nic na své aktuálnosti. Co jsme to jen s evangeliem udělali? „Světlo se ztlumilo, aby příliš neoslňovalo, sůl pozbyla chuti, protože tak to vyžaduje zdravý rozum, střelný prach navlhl, Slovo bylo zneškodněno a paradoxy z evangelia ztratily svou výbušnost.“ Alessandro Pronzato stírá z evangelijních příběhů nánosy prachu a zvykovosti, s níž je většinou vnímáme, takže se nám otevírají v úplně novém světle a průraznosti. Nenechávají nás v klidu. V podání autora jsou pro nás evangelijní příběhy znovu nepohodlné, otřásají našimi stereotypy, provokují nás k reakci a ke změně smýšlení. A jestliže nás tato kniha vyburcuje k přemýšlení a touze po opravdovém životě podle evangelia, pak splnila svůj účel. Alessandro Pronzato (*1932) je italský kněz a publicista. Teologii studoval v Casale Monferrato, na kněze byl vysvěcen v r. 1956. Místní biskup a později i sám Pavel VI. objevili jeho literární nadání a povzbudili ho, aby se věnoval také službě pera. Napsal desítky závažných i humorných knih, které jsou překládány do všech světových jazyků.

Výběr kázání, pastýřských listů, výzev, veřejných vystoupení a rozhovorů arcibiskupa Ukrajinské řeckokatolické církve (UKŘC), Mons. Svjatoslava Ševčuka, který je na Ukrajině vnímán jako velká morální autorita. Jeho projevy reflektují bouřlivé období od prosince 2013 do konce roku 2014, která je nazýváno Revolucí důstojnosti, zkráceně Majdan. Součástí knihy je krátký medailonek o životě otce Svjatoslava a krátký přehled dějin UKŘC až do roku 1991, kdy země získala nezávislost. Kniha je určena nejen věřícím Ukrajinské řeckokatolické církve, ale i lidem jiných vyznání a veškeré veřejnosti, zvláště politikům a novinářům. Čtenářům je umožněno nahlédnout do dění na Ukrajině očima přímých svědků a opravit si zkreslené dojmy, které jsou výsledkem těžce postižitelné informační války. Přitom nás otec Svjatoslav vytrvale vrací před Boží tvář a učí nás hledat řešení ve světle Boží moudrosti: vyzývá nás, abychom nezůstali u lidského úsilí, ale prosili Boha o pokoj mezi národy.

Osudy světců, praotců i andělů před námi ožívají díky poutavému vyprávění Very Schauberové a Michaela Schindlera, kteří již napsali několik úspěšných knih o světcích. Ilustrace Martiny Špinkové zobrazují tyto osobnosti v jejich typických situacích a nechávají před námi vyvstávat pestrou krásu jejich rozmanitých životních cest. Na konci jednotlivých textů o světcích čtenář nalezne překlady jejich jmen do mnoha evropských jazyků. Knihu doplňují rejstříky dalších světců a domáckých podob jmen. Datování svátků vychází z univerzálního římského kalendáře, který se v některých případech může lišit od kalendářů národních.

Hlavní postavou krátkých vtipných příběhů je matka Makrína, fiktivní „pouštní matka“. Makrína však nežije v Egyptské poušti, nýbrž v malém bytě uprostřed města. Sousedé a známí k ní občas přicházejí a žádají o duchovní radu nebo objasnění nějakého problému. A matka Makrína jim naslouchá, modlí se a předává to, co sama „ukradla“ u svatých, vždyť oni sami zase „kradli“ u Boha, z nevyčerpatelné pokladnice Boží moudrosti.

Kniha je důkladnou psychologickou sondou do prožívání jedné belgické dívky (dnes už babičky), která se stala obětí letitého sexuálního zneužívání ze strany místního faráře. Vydat svědectví se rozhodla až po desetiletích skrytého trápení. Nechce skandalizovat církev ani její služebníky, ale poskytnout vhled do bolestného a komplikovaného prožívání podobně trpících lidí, aby se jim dostalo pochopení a adekvátní pomoci. Takové trauma má totiž za následek nejen vážné psychosomatické potíže, ale i ztrátu důvěry v Boha a v lidi církve. Oběť zneužití naráží často po léta na zeď odmítnutí, nedůvěry, pokryteckého mlčení, ale i obviňování a cíleného umlčování. O tom svědčí i závěr knihy – shrnující studie belgického kněze, pověřeného tamní biskupskou konferencí, aby vedl komisi zkoumající případy sexuálního zneužívání.

oho moudrých principů pro život se lze naučit pozorováním života včel, jejich píle a starost o společné dobro nám lidem nastavují zrcadlo. Není divu, že včelky inspirovaly řadu básníků, umělců i teologů. Kniha teologa a vášnivého včelaře Karla Sládka chce přivést čtenáře k novému úžasu nad přírodou a v ní skrytou moudrostí. Čtenář se dozví řadu věcných zajímavostí, ale autor vždy směřuje trochu dál a výš – rád by nám pomohl, abychom se znovu naučili dívat se srdcem, žít s kontemplativním pohledem na svět, který naší generaci tolik schází.

Nejkrásnější stránky z díla karmelitky Alžběty od Trojice (1880–1906) vybral P. Conrad de Meester, snad největší žijící znalec její spirituality. Hloubkou, radostností a prorockou inspirací si Alžběta v ničem nezadá se svou známější současnicí, svatou Terezií z Lisieux. Právem si získává stále větší okruh příznivců, a to daleko za hranicemi rodiny Karmelu. Kniha vychází v češtině u příležitosti jejího svatořečení (16. října 2016).

Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), které vydáváme v novém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Učí nás krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia.

Umět se rozhodnout

Málokterá žena změnila život tolika kněží po celém světě jako irská sestra Briege McKenna. Zajímavé je, že v době, kdy se mnohé katolické ženy v USA domáhají práva na svěcení, sestra Briege se cítí povolána kněze ze všech sil podporovat. Už několik desetiletí cestuje po celém světě a slouží jim Božím slovem a modlitbou za uzdravení. Jaké uzdravení? Sestra Briege odevzdala celý svůj život Kristu a každý den se učí více ho znát a milovat. Jejím největším darem je právě schopnost zvát druhé k obrácení, probouzet v nich touhu po tom, aby i v jejich životě byl Ježíš na prvním místě. Bůh sám pak doprovází její svědectví znameními a zázraky, jak to dělal v dobách apoštolů. Sestra Briege dosvědčuje: „To Bůh dělá divy. Jsem přesvědčena, že nikdo nemůže dělat víc, než ukazovat na Ježíše, pomáhat ostatním objevovat ho ve vlastních srdcích a dovolit mu, aby je obdaroval.“ Kéž je tato kniha pro mnohé pramenem povzbuzení a nové naděje, že Pán je stejný – včera, dnes i navěky.