Karmelitánské nakladatelství strana 28 z 44

Y-Bible patří do řady Youcat, z níž už známe Youcat katechismus pro mladé, Youcat přípravu na biřmování, Youcat modlitební knihu pro mladé a Youcat svátost smíření. Y-Bible není souvislý text Písma, ale výbor stěžejních pasáží Starého i Nového zákona, doplněný o úvody a vysvětlivky reálií. Přístupnosti a stravitelnosti klasických textů napomáhají krásné fotografie, celková grafika knihy i svědectví těch, kdo se naučili vnímat Boží slovo jako světlo pro svůj život. Y-Bible sice nenahradí kompletní Bibli a její studium, ale může být vynikající pomůckou pro ty, kdo se teprve učí Boží slovo poznávat a naslouchat mu: pro dospívající a mladé křesťany, pro katolíky, kteří sice léta chodí do kostela, ale nejsou zvyklí sami si číst v Bibli, pro konvertity i odrodilce, kteří se po létech vracejí k životu s Bohem a s církví.

Novéna s Matkou Terezou

Zhasl nedokouřenou cigaretu a pohledem se ještě rozloučil se svými obrázky. Jeden z dozorců si od něj převzal napsané dopisy. Pak byl odveden do dvorku v rohu zadní budovy věznice… Soudce mu přečetl rozsudek státního soudu, rozhodnutí Nejvyššího soudu a přípis prokuratury o zamítnutí milosti. P. Jan Bula ho nevnímal. Byl vyrovnaný a připravený zemřít… (ukázka) V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob. Rozpoutal tak jednu z největších represivních akcí v dějinách Československa. V kontextu atmosféry padesátých let nám autor představuje životní příběh mladého kněze Jana Buly, jednoho z nevinně popravených v kauze Babice.

Mons. Josef Mixa (* 1925) je jednou z nepřehlédnutelných kněžských osobností současnosti. U příležitosti jeho 90. narozenin noviny psaly, že jde o nejstaršího aktivně působícího kněze v Čechách. Úctyhodný je on sám, ale i zástup lidí, jimž se nesmazatelně vepsal do života. Přesto nebylo snadné ho přesvědčit, že má co říct a že jeho protříbené pohledy na život budou čtenáře zajímat. Nenarodil se ve snadné době, v mládí prožil válečnou okupaci Československa a pak celý totalitní režim.Vyrůstal v rodině pražského obchodníka a měl převzít obchod po rodičích, ale četba Bible dala jeho životu nový směr. Po studiu teologie v Litoměřicích přijal kněžské svěcení a začal působit u Sv. Anny v Praze na Žižkově. Od roku 1968 sloužil jako sekretář kardinála Tomáška a zároveň v kostele Sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech. Shromažďovalo se kolem něj živé společenství věřících, včetně osobností podzemní církve, což bylo trnem v oku orgánům STB. Proto byl roku 1973 přeložen z Prahy do Stanovic u Karlových Varů, kde žije dodnes. Kniha rozhovorů vznikla z iniciativy a k velké radosti jeho přátel. Mgr. Vít Hájek (* 1955) je filmový a televizní dokumentarista. Ve své tvorbě se zaměřuje na historii, umění, vědu a portréty osobností. Rozhovor s P. Josefem Mixou je jeho knižní prvotinou.

Matka Tereza je moderní ikonou a příkladem lidské dobroty, empatie a lásky. Jak se však Agnes Bojaxhiu, prostá dívka ze zapadlého kouta východní Evropy stala tak významnou, mezinárodně uznávanou osobností? Publikace Grega Wattse přináší biografii jejího života, od doby, kdy se jako mladá řeholnice vydala do ulic Kalkaty, aby se tam starala o nemocné a umírající. Postupně se stala hlasem slabých a chudých. Její vize vyústila v založení kongregace Misionářek lásky, která dnes působí ve více než 120 zemích světa. Autor předkládá barvitý hluboce lidský portrét této inspirující ženy. Uvádí i četné kritiky, s kterými se Matka Tereza setkávala, a dokumentaristicky ukazuje jejich neoprávněnost. I přes záporné hlasy přicházející zvenku a duchovní temnotu, kterou prožívala uvnitř, však pokračovala ve svém díle, které se dotklo velkého množství životů lidí na celém světě. Zatímco si svět myslel, že Matka Tereza má horkou linku k Pánu Bohu, ona celou dobu bojovala s pocity prázdnoty, vyprahlosti modlitby a odmítnutí Bohem. Kniha ukazuje život M. Terezy tak, jak to dosud žádná z knih vydaných v češtině nedělá. Navíc přináší velmi originální a málo dostupné fotografie.

Fantaskní, lehce humorný příběh o hledání stálosti v nestálé době. Doba přeje pohybu. Těkáme z místa na místo, ze vztahu do vztahu a z webu na web. I student teologie se nechává nést proudem, dokud nepotká záhadného starce, jenž se mu stane samozvaným průvodcem na cestě. Nepřipraven – ještě v pyžamu a s kartáčkem na zuby v ruce – je nucen podniknout výpravu napříč staletími a kontinenty, až k pouštním otcům na Saharu, ale především do vlastního nitra.

Může se v církvi dařit introvertům? Čím se v církvi liší extrovert od introverta? Jaké vztahy introverti navazují? A nepodceňujeme schopnost introvertně založených křesťanů evangelizovat druhé? Na to vše ve své knize Introverti v církvi odpovídá presbyteriánský pastor Adam S. McHugh. Introverti mají řadu vlastností, které významně přispívají poslání církve a budování Těla Kristova. Je požehnáním pro církevní obce, když se na jejich vedení podílejí jak introverti, tak extroverti. Pak totiž obě skupiny přispívají ke společnému dobru svými silnými stránkami a zároveň vzájemně vyvažují své slabiny. Církevní společenství tak může řídit Duch Svatý, a ne kult osobnosti. Kniha chce inspirovat introvertně založené jedince k tomu, aby svá velká obdarování, která mohou církevnímu společenství nabídnout, sdíleli s druhými. Vychází ze zkušeností učiněných v protestantském prostředí, je však užitečná pro introverty ze všech denominací.

Knížka přináší přepis duchovních promluv nad Božím slovem, které zaznívaly v jednom pařížském kostele při pravidelných večerech modliteb za trpící a nemocné. Tehdy Boží slovo vneslo světlo a útěchu do srdcí mnohých přítomných, někteří prožili i fyzické uzdravení nebo uzdravení vzpomínek. Ale slovo evangelia je stále živé, má moc prozářit i naše temnoty. Můžeme z něj čerpat světlo a posilu i do našich obtížných situací – je ale třeba se mu otevřít, nechat je na sebe působit. Boží slovo osvěcuje, utěšuje, uzdravuje, dodává odvahu, a vlévá pokoj i novou chuť do života. Dá člověku vnímat hlas Boha samého, jenž mluví o důvěře a naději i v lidsky beznadějných situacích.

Cílem modlitby, přímluvy, chvály a požehnání je, aby byl Bůh ve všem oslavován. V modlitbě předkládám Bohu své pocity, vášně a obavy tak, abych jejich prostřednictvím mohl zakoušet Boha v hloubi své duše. (A. Grün) Sbírka oblíbených modliteb Anselma Grüna zahrnuje jak modlitby vytvořené autorem pro různé příležitosti, například večerní a ranní modlitbu, modlitbu v nemoci, modlitby s dětmi, žehnací modlitby, ale i některé žalmy nebo modlitby významných osobností. Dr. Anselm Grün, OSB žije a působí v benediktinském opatství Münsterschwarzach v Německu. Je všeobecně uznávaným duchovním pastýřem a exercitátorem, ročně pořádá mnoho kurzů a seminářů pro manažery. Patří k nejčtenějším duchovním autorům současnosti.

Dne 13. července roku 1858 si v Alençonu vzal Louis Martin za ženu Zélii Guérinovou. Jemu bylo třicet čtyři let, jí šestadvacet. Znali se pouhé tři měsíce, ale ani na okamžik nezapochybovali o tom, že jejich manželství bylo uzavřeno z Boží vůle. Martinovým se narodilo devět dětí, ale jen pět dcer se dožilo dospělého věku. Mezi nimi byla i Terezie, dnes známá jako karmelitka svatá Terezie od Dítěte Ježíše, učitelka církve. V roce 2008, tedy150 let od jejich svatby, byli rodiče svaté Terezie blahořečeni. Jací vlastně byli a jaká byla jejich životní cesta? Co vnesli do života svých dětí a čím naopak jejich děti přispěly k dozrání rodičů? Jakým životním zkouškám a nejistotám museli čelit? O tom všem pojednává kniha Helene Monginové. Jejím prostřednictvím poznáme blíže dva obyčejné lidi, kteří Bohu dovolili, aby z jejich svazku vytvořil něco neobyčejného. A požehnání, které vnesla do světa jejich dcera Terezie, nám bezděky připomíná slova Písma: Já Hospodin… prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mne milují (Ex 20,6).

„Duch sám je „Boží dar“ par excellence, dar od Boha, a tomu, kdo jej přijímá, uděluje rozmanité duchovní dary. Církev jich vypočítává sedm, což symbolicky vyjadřuje plnost, úplnost. Jsou to moudrost, rozum, rada, síla, vědění, zbožnost a bázeň Boží.“ Předkládáme texty sedmi podnětných katechezí papeže Františka, které zazněly postupně při generálních audiencích roku 2014 v Římě. Jeho podání může být k užitku nejen novým biřmovancům, ale všem, kdo chtějí hlouběji poznat Ducha Svatého a otevřít se jeho životodárnému působení.

Oblíbená autorka ve své knížce fejetonů nabízí humorný i moudrý pohled na podivuhodný svět maminek a Boží místo v něm. Formou krátkých čtivých příběhů se věnuje tématům rodiny a manželství, vztahu s Bohem a s lidmi.

Kniha je celoživotním svědectvím nedávno kanonizované polské sestry Faustyny Kowalské.

Kniha spojuje dva slavné texty Viktora E. Frankla (1905–1997), psychiatra s českými kořeny a zakladatele logoterapie. Spis Psycholog prožívá koncentrační tábor vznikl během necelých dvou týdnů v prosinci 1945. Autor v něm popisuje, jakými fázemi odlidštění museli vězni procházet a jakou oporou jim byl duchovní rozměr života. Hra Synchronizace v Březince z roku 1948, napsaná působivým skicovitým způsobem, je myšlenkovým i literárně-dramatickým experimentem. Propojují se v něm Franklovy osobní zážitky z vyhlazovacího tábora s pomyslnou reflexí a živým dialogem tří filozofů, kteří mu byli blízcí – Sokrata, Spinozy a Kanta. Podle Frankla vždycky zůstává v člověku prostor svobody a odpovědnosti, kterého se nesmí za žádnou cenu vzdát, a to i v extrémní situaci: „Nic nemůže udolat člověka, který si vědomě přeje mít životní cíl.“

Čtvrté vydání vychází v mimořádném Roce milosrdenství, vyhlášeném papežem Františkem. Jsme zváni, abychom o Božím milosrdenství více rozjímali, protože ono je pramenem radosti a pokoje, ale i touhy nechat se jím proměnit. Knížka obsahuje čtyřicet krátkých úvah, inspirovaných výroky Písma, svatých i nesvatých, zkrátka těch, kdo poznali Boží lásku a uvěřili v ni. Reflektuje Boží milosrdenství vůči nám, naše milosrdenství vůči bližním, ale i milosrdenství vůči sobě samým neboli schopnost přijmout s pokornou důvěrou Boží lásku a odpuštění.

Život svaté Terezie z Avily jak o něm pojednává tato kniha, má barvitost s živost rytířského románu. A přece není v tomto díle nic, co by neodpovídalo přísné historické pravdě, nepřičítá se zde svaté Terezii ani slovo, které by byla skutečně nepronesla. Tato dvojí vlastnost – pružné, živé a příjemné vyprávění doložené na každé stránce nejspolehlivějšími dějinnými daty – to vše dodává tomuto životopisu neobyčejnou hodnotu. Napsat mimořádný životopis jedné z největších mystiček všech dob nebylo jednoduché. Marcelle Auclairová se toho zhostila nade všechno očekávání.