Kava-Pech strana 4 z 4

Neuvěřitelný, přesto skutečný příběh otce známého amerického filantropa židovského původu George Sorose, původem z Maďarska, jak dokázal během 10 měsíčního krutého holokaustu v Maďarsku svojí chytrostí a předvídavostí zachránit životy nejen všem členům své rodiny, ale i řadě známých a dalších Židů. Doplněno dobovými fotografiemi rodiny Sorosovy. Z předmluvy George Sorose: Nejsem schopen být k této knize objektivní, protože popisuje období mého života, které mě formovalo, a napsal ji můj otec. Otec byl pro mne v té době nejdůležitější osobou. Kniha popisuje události, které se velice ostře vryly do mé mysli, daleko ostřeji než všechno to, co jsem prožil později. Němci provedli okupaci Maďarska 19. března 1944. Rusové nás osvobodili 12. ledna 1945. Po celých deset měsíců jsme žili ve smrtelném nebezpečí. … Není to právě vhodné se tak vyjádřit, ale těch deset měsíců bylo vlastně nejšťastnějších v mém životě. Bylo mi čtrnáct. Trvale jsem byl v ohrožení, ale mně se zdálo, že otec má věci pevně v rukou. Uvědomoval jsem si nebezpečí, protože otec se mnou trávil mnoho času a situaci mi objasňoval, ale v hloubi svého srdce jsem nevěřil, že by se mi mohlo něco stát. Pronásledovaly nás síly zla, ale my jsme se nalézali na straně andělů, protože jsme byli stíháni nespravedlivě; kromě toho jsme se snažili zachránit nejen sami sebe, ale také jiné. Okolnosti nám nepřály, ale my jsme se přesto cítili ve výhodě. Co víc si může přát čtrnáctiletý? Svého otce jsem zbožňoval a obdivoval. On v mládí prožil život plný dobrodružství a my jsme se spolu královsky bavili. Myslím, že určitý stupeň tohoto nadšení vyzařuje i z této knihy, ale můj otec byl příliš skromný na to, aby se chlubil, kolika lidem pomohl. Můj otec byl velmi dobře připraven postavit se německé okupaci, protože něco podobného prožil již dříve. Za 1. světové války uprchl ze zajateckého tábora na Sibiři a zapletl se do Ruské revoluce. Naučil se, jak si počínat v situacích, kdy normální pravidla neplatí. Zkušenosti ho zocelily. … Tato dobrodružství mého otce změnila. Jeho ctižádost se vytratila. Cítil štěstí jen z faktu, že žije. Jeho ambicí se stalo užívání života. Líbilo se mu dobře žít a jeho cílem nebylo hromadění bohatství. Materiální statky považoval za přítěž, která může člověka potopit nebo dokonce připravit o život. Byl to jediný mně známý člověk, který se systematicky zbavoval svých aktiv … „Jen ta část kapitálu, která je v mé hlavě, je důvěryhodná,“ říkával žertem. … Nasával jsem do sebe jeho názory na život. To mi později hodně pomáhalo. Umění přežít jsem se vyučil u skutečného mistra. Povaha mé maminky byla úplně jiná. V knize je to zřejmé. Miloval jsem je oba hluboce. Snažil jsem se následovat vzor svého otce, ale s matkou jsem si byl bližší. Oba se tak stali částí mého já. A protože byli tak rozdílní, po celý život ve mně tyto dvě rozdílné osobnosti bojovaly. Ale to je jiné vyprávění, zde má slovo můj otec.

Dosud nejrozsáhlejší u nás vydaný esperantsko-český slovník, obsahující cca 16 000 hesel a 40 000 odvozenin, v menším rozsahu i příklady použití a frazeologii, dále stručnou mluvnici esperanta a pro případné zahraniční uživatele i stručnou mluvnici češtiny. Vedle výrazů z obecného jazyka najdeme i odborné termíny technické, lékařské, botanické, zoologické, právnické, ekonomické v rozsahu běžném u velkých všeobecných slovníků.

Český překlad první učebnice esperanta od jeho tvůrce L. L. Zamenhofa, známé jako Fundamento, která byla v roce 1905 schválena prvním světovým esperantským kongresem jako nezměnitelný základ esperanta. Originál Fundamento de Esperanto sestává kromě autorovy předmluvy ze tří částí: Pětijazyčná mluvnice (francouzsky, anglicky, německy, rusky, polsky), cvičení a šestijazyčný universální slovník (esperanto + pět zmíněných jazyků). Český překlad neobsahuje slovník, je ale doplněn o komentáře překladatele a tři přílohy: Překlady ke cvičením, stručný popis úlohy Akademie esperanta pro vývoj esperanta a odkazy na internetové portály, kde je možno se blíže seznámit s esperantem, dění kolem něj, ale také kde najít moderní bezplatné kurzy esperanta.

Autor popisuje své zážitky v uvedených třech zemích, kde měl možnost (zejména v Jižní Koreji a Japonsku) poznat z blízka jak život v rodinách, tak i na univerzitách a v náboženských centrech. Zaměřuje se mj. na rozdíly života, etikety a vůbec zvyků jednak mezi tím, co mají tyto země společné, avšak rozdílné oproti nám v Evropě, ale také, jaké jsou rozdíly mezi těmito třemi jednotlivými zeměmi. Vyprávění je doprovázeno mnohými barevnými fotografiemi autora pořízenými během cest.

Podrobný popis atributů jednotlivých apoštolů a evangelistů doplněný mnohými ilustracemi. Nezbytná pomůcka nejen každého návštěvníka kostelů, ale i zvídavého turisty, často stojícího před sochou či obrazem některého svatého, netuše o koho se jedná. Takto to popisuje autorka: Narodila jsem se a vyrostla v rodině, společenství a tradici maďarské reformované církve. Pro mne je nejhezčím kostelem ten, v němž kázával můj dědeček: velký salon v přízemí domu v centru Budapešti. Tam, kde bílé zdi zdobí pouze několik citátů z Bible, geometrické obrazce a rostlinné motivy. Vzpomínám si na své překvapení při své první návštěvě katolického kostela! Obrazy, sochy, malovaná okna! Toť Bible chudých řekla mi babička. Před staletími chudí lidé neuměli číst, a proto jim vyprávěli o nejvýznamnějších událostech ze života Ježíše Krista, svatých a apoštolů prostřednictvím obrazů. Často jsem neměla ponětí, kdo na těch obrazech je a jak to ostatní lidé mohou vědět? Pak jsem zjistila, že na tuto otázku mi mohou odpovědět atributy. Tímto velmi zajímavým tématem jsem se začala zabývat a pro ekumenický kongres jsem si připravila přednášku o atributech apoštolů a evangelistů. Text této přednášky jsem s radostí upravila pro tuto publikaci a srdečně vás zvu k zajímavému dobrodružství! Ágnes Ráczkevy-Eötvös

Povídky z finále Mezinárodní literární soutěže. Lidé a covid. Lidé s covidem. Lidé proti covidu. Autoři, překladatelé, redaktoři a organizátoři mezinárodní a mezikulturní literární soutěže: přes 500 lidí spolupracovalo aby vznikl tento soubor povídek: 30 povídek z pěti kontinentů. Stejná pandemie, různé zkušenosti, různé fikce. Reagujeme na virus stejně? Odpověď najdete v této publikaci. Autoři jednotlivých povídek: Jevgenia Amis (Kanada), Taťána Auderskaja (Ukrajina), Stela Besenyei-Merger (Maďarsko), James Bridge (Kanada), Anne Frances Calceta (Filipíny), Seth Carter (USA), Tamagotchi de Chasteigner (Kanada), Nicole Else (Austrálie), Sten Johansson (Švédsko), Midori Mamija (Japonsko), Eveline Ménard (Kanada), Zdravka Metz (Kanada), Kate Neilson (USA), Jorge Rafael Nogueras (Portoriko), Valentina Panova (Bulharsko), Martin Rue (Británie), Keyhan Sayadpour Zanjani (Írán), Brandon Sowers (USA), Maria Rosaria Spano (Itálie), Bashandy Tadros (Egypt), Ileana Tetereva (Moldávie), Paulo Sergio Viana (Brazílie), Yin Jiaxin (Čína).

Kniha zasahující svým obsahem jak do odborné literatury, tak i beletrie, seznamuje v úvodních kapitolách čtenáře, především milovníky rodinného vaření, s historií lilku hlíznatého (Solanum tuberosum) v Evropě, poznávání jeho užitečnosti, když doslova zachránil Evropu před hladomorem, a jeho význam v praktickém lékařství. Protože jde o kuchařku, jsou v knize uvedeny recepty české, moravské i světové kuchyně rozdělené do kapitol: polévky, knedlíky, těstoviny, placky, jídla vařená a zapékaná, saláty, pomazánky, guláše apod. Jednotlivé kapitoly doplňují zábavné, kritické, objevné a poučné promluvy autora a poetické ilustrace Pavla Raka.

Kniha seznamuje čtenáře se základy vonbulizmu, náboženství vycházejícího z buddhismu, které bylo založeno roku 1916, dnes má pevné postavení v korejské společnosti a šíří se dále ve světě. Základním pojmem vonbulismu je dobrodiní, které vytváří pouta mezi všemi bytostmi. Text je zrcadlově dvojjazyčný – korejský a český.

Autor popisuje svoji esperantskou kariéru jako funkcionář několika esperantských organizací (Světový esperantský svaz, Český esperantský svaz, Mezinárodní železničářská esperantská federace, Mezinárodní akademie věd v San Marinu, kde je esperanto jedním z oficiálních jazyků), ale také jak se mu podařilo esperanta využít profesionálně ve své Kongresové a vzdělávací agentuře a stejnojmenném nakladatelství. Představuje jak seriózní, tak i veselé momenty svého života s esperantem, které mohou být často poučné. Součástí jsou vybrané úryvky z publikací autora a časopisecké články na různá témata, které považuje za důležité. Dále také ukázky z nakladatelské tvorby podle témat. Na konci jsou připojeny přílohy: 1. Úplná mluvnice esperanta 2. Akademie esperanta 3. Doporučené internetové portály Kniha je doplněna mnoha autorovými fotografiemi.