Kniha Zlín strana 45 z 69

Na malebném švédském ostrově Gotlandu se blíží letní prázdniny. Helena a Per pořádají v letním domku na západním pobřeží každoroční večírek s přáteli, který končí prudkou žárlivou hádkou. Za svítání se Helena vydává na procházku po pláži a v husté ranní mlze někoho potká. Je nalezena brutálně zavražděna.   Když je zanedlouho poté objeveno tělo další mrtvé ženy, zavražděné podobně bestiálním způsobem, je kriminálnímu komisaři Andersi Knutasovi jasné, že se jedná o téhož pachatele. O pátrání po sériovém vrahovi mají velký zájem i média a ostrovem se šíří panika. Podléhají jí jak místní obyvatelé, tak přijíždějící turisté. Vybírá si vrah náhodně nebo má nějaký plán? A pokud ano, kdo bude další obětí?   O autorce:   Mari Jungstedtová se narodila v roce 1962 ve Stockholmu, kde vystudovala žurnalistiku. Řadu let působila jako žurnalistka v rádiu a byla moderátorkou televizních zpráv. Žije s manželem a dětmi ve městě Nacka nedaleko Stockholmu a léto tráví každoročně na ostrově Gotland. Právě ten byl inspirací pro první detektivní román Den du inte ser (2003). Na úspěšný debut navázala série detektivek, ve kterých se vyšetřování ujímá gotlandský komisař Anders Knutas. V současné době se Mari Jungstedtová věnuje pouze literární tvorbě a patří mezi nejúspěšnější současné švédské autory detektivního žánru.   Oficiální web autorky: http://thrill.knihazlin.cz/?u=marijungstedtova  

Blíží se začátek adventu a na Gotlandu ztichlém v mrazivém větru padá první sníh. Je vyhlášeno pátrání po 14leté Fanny. Souvisí její zmizení s děsivou vraždou fotografa Henryho Dahlströma, jehož tělo bylo nalezeno před několika týdny? Kriminální komisař Anders Knutas se svým týmem s vypětím sil hledá styčné body a tlak ze strany médií narůstá. Dívka je nalezena uškrcená, tělo ukryté v hromadě mechu a větví. Knutas je zoufalý. Teprve, když v Dahlströmově temné komoře objeví snímky děvčete s neznámým mužem, má v ruce první stopu. Fanny se musela s někým tajně setkávat. Jde o vydírání? Novinář Johan Berg je opět na ostrově a informuje o případu. Setkává se znovu s Emmou, na kterou chtěl stůj co stůj zapomenout. A je to právě on, kdo nakonec posune vyšetřovánío rozhodující krok vpřed. O autorovi Mari Jungstedtová se narodila v roce 1962 ve Stockholmu, kde vystudovala žurnalistiku. Řadu let působila jako žurnalistka v rádiu a byla moderátorkou televizních zpráv. Žije s manželem a dětmi ve městě Nacka nedaleko Stockholmu a léto tráví každoročně na ostrově Gotland. Právě ten byl inspirací pro první detektivní román Den du inte ser (2003). Na úspěšný debut navázala série detektivek, ve kterých se vyšetřování ujímá gotlandský komisař Anders Knutas. V současné době se Mari Jungstedtová věnuje pouze literární tvorbě a patří mezi nejúspěšnější současné švédské autory detektivního žánru.

V centru pozornosti neobvyklé knihy norského profesora Oleho Martina Hoystada stojí srdce jako kulturní fenomén. Autor sleduje jeho vnímání v prvních písemných kulturách Blízkého východu, v antické filozofii a v Bibli, vydává se po stopách arabského vlivu na rytířskou kulturu vrcholného středověku, aby zachytil okamžik zrození toho, co si Evropané hýčkají dodnes – romantické lásky, jejímž nositelem je právě srdce. Od renesance a lámání srdcí u Shakespeara dospěje až k romantismu a své vyprávění zakončí u role, kterou má srdce v dnešní společnosti. Srdce není jen orgánem lidského těla, bez nějž nelze žít, ale i reprezentací naší duševní existence. S pečlivě vybranými příklady a schopností odhalovat dosud netušené souvislosti je kniha napínavým čtením pro každého čtenáře, který se nechá fascinovat autorovým nadšením a jeho širokými znalostmi. O autorovi Ole Martin Hoystad (1947) se zabývá mezioborovým studiem filozofie, dějin kultury a literatury. Jako profesor působí v Ústavu kulturních a humanistických studií Vysoké školy v Telemarku v Norsku a v Ústavu pro literaturu, kulturu a média Jihodánské univerzity. Jeho největším přínosem je právě podíl na vybudování mezioborových kulturních studií v Norsku. Kromě knihy Historie srdce vydal řadu odborných publikací překračujících hranice filozofie, literatury či kulturní antropologie v jejich tradičním chápání.

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé uličce.Mezinárodní skupina studentů archeologie pracuje na vykopávkách v místech, kde se právě odkrývá tisíc let starý vikinský přístav. Nálada mezi studenty je vynikající, téměř každý den pořádají společné večírky. Uvolněná atmosféra je však náhle přerušena zmizením jedné ze studentek. Knutase tentokrát nečeká klidné léto. Může být mezi oběma událostmi nějaká spojitost? Události na ostrově opět sleduje televizní reportér Johan Berg. Podaří se mu na Gotlandu obnovit stálou redakci? A naplnit svou touhu po pevném vztahu s Emmou Winarvovou? O autorce Mari Jungstedtová se narodila v roce 1962 ve Stockholmu, kde vystudovala žurnalistiku. Řadu let působila jako žurnalistka v rádiu a byla moderátorkou televizních zpráv. Žije s manželem a dětmi ve městě Nacka nedaleko Stockholmu a léto tráví každoročně na ostrově Gotland. Právě ten byl inspirací pro první detektivní román Den du inte ser (2003). Na úspěšný debut navázala série detektivek, ve kterých se vyšetřování ujímá gotlandský komisař Anders Knutas. V současné době se Mari Jungstedtová věnuje pouze literární tvorbě a patří mezi nejúspěšnější současné švédské autory detektivního žánru.

Silvana s osmiletým synkem míří po hrůzných letech živoření a skrývání v lese z válkou zničeného Polska do Anglie, kde už na něčeká její manžel Janusz, který proti Hitlerovi bojoval jako člen polských perutí Královského letectva. Ze všech sil se snaží přichystat své dávno ztracené rodině nový a šťastnější začátek. Ale šestileté odloučení a temná tajemství nedávné minulosti všechny změnila. Dokážou se ti dva smířit sami se sebou a svými prožitky, přijmout vzájemné rozdíly a udělat za minulostí tlustou čáru? A dokáže se divoký chlapec podělit o matku s tím cizím mužem, který se náhle zjevil v jeho životě a nárokuje si právo jednat s ním jako se svým synem? O autorovi Amanda Hodgkinsonová je britská spisovatelka a novinářka. Vyrostla v malé rybářské vesničce v hrabství Essex, později vystudovala kreativní psaní na univerzitě v Norwichi. Její prvotina 22 Britannia Road se již v prvním týdnu umístila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times a kritiky byla přirovnána k oceňované klasice Sophiina volba.

Děj románu se odehrává v marocké poušti. Vypráví tragický příběh o smrtelné dopravní nehodě a jejím dopadu na životní osudy marockých muslimů a britských a amerických „nevěřících“, jež se protnuly v luxusním sídle v průběhu dekadentní víkendové party.Lékař David Henniger a jeho manželka Jo, autorka dětských knih, hledají únik ze svého neuspokojivého života v Londýně. Přijímají pozvání starých přátel na každoroční víkendový večírek v bývalé pevnosti přestavěné na přepychové sídlo, která se nachází hluboko v marocké poušti. Cestou autem na party pozdě v noci se David a Jo hádají a přestanou dávat pozor na cestu. Náhle se jim ve světle reflektorů objeví dvojice mladých mužů, kteří u silnice prodávají zkameněliny. David se mladíkům nevyhne a jednoho na místě zabije. Druhý uteče do nedalekých kopců. Tak začíná dramatický víkend, v jehož průběhu manželský pár řeší důsledky Davidova zločinu, Joinu obecnou nespokojenost se současným životem a svůj rozpadající se vztah. Zabití mladého muže nakonec vychází najevo a postupně se ukazuje, že i ostatní účastníci divoké party mají svá vlastní temná tajemství.Strhující četba plná morálních rozporů. O autorovi Lawrence Osborne (1958), původem Brit, studoval na univerzitách v Cambridgi a Harvardu. Žil deset let v Paříži, poté nějaký čas v New Yorku, v Mexiku či Istanbulu, v současné době je častým přispěvatelem amerických časopisů. Několik let měl pravidelnou rubriku v New York Times Magazine, ve které se věnoval tématům vědy, psychiatrie a medicíny. Psal také pro Salon, Harper's, The New Yorker, The Financial Times, The New York Observer, New York Magazine a Forbes. Pravidelně též přispíval do mezinárodního vydání časopisu Newsweek. Jeho povídky se objevily v časopisech jako Tin House a Fiction, získal za ně několik ocenění, například v roce 2011 Cenu Thomase Lowella za cestovatelskou žurnalistiku. Jeho povídka Volcano (Sopka), která vyšla v roce 2011 v časopise Tin House, byla vybrána do souboru Nejlepší americké povídky roku 2012. Lawrence Osborne je autorem románu Ania Malina (1986), cestopisu Paris Dreambook (1990, Pařížský snář), sbírky esejů The Poisoned Embrace (1993, Zákeřné objetí). Vydal studii o autismu nazvanou American Normal (2002, Americké pojetí normality), The Accidental Connoisseur (2004, Náhodný znalec), publikaci o moderním cestování The Naked Tourist (2006, Nahý turista), v knize Shangri-la (2008) popisuje svou cestu po čínských provinciích S´-čchuan a Jün-nan. Jeho paměti Bangkok Days (2009, Život v Bangkoku) vyšly v USA v roce 2009 a ve Velké Británii v roce 2010. V tomtéž roce kniha získala italskou literární cenu Premio Napoli. Román The Forgiven (2012, Odpuštění, KNIHA ZLIN 2013) vyšel současně v New Yorku a v Londýně a The Economist jej vyhodnotil jako nejlepší román roku 2012. Jeho zatím poslední kniha The Wet nad the Dry (2013) zkoumá, co člověku bere a dává alkohol…

Román Falzifikátoři se odehrává v paranoidním světě tajné mezinárodní organizace. Jeho dezorientovaný hlavní hrdina – Islanďan Sliv – připomíná postavy z románů Jorgeho Luise Borgese, Philipa K. Dicka nebo Johna Le Carrého. V tomto trilleru se úvahy o moci informací, které formují naše představy o světě, spojují s magickou silou slov a literatury, která tento svět může změnit. Falzifikátoři jsou příběhem tajné mezinárodní organizace CFR (Konsorcium pro falzifikaci reality), která falšuje skutečnost, ale jejíž pohnutky nikdo nezná. Jsou příběhem některých z největších podvodů naší doby: Lajky, prvního psa ve vesmíru, který nikdy neexistoval, Kryštofa Kolumba, který Ameriku neobjevil nebo falešných archívu Stasi. Jsou hlavně příběhem Sliva Dartunghuvera, čerstvého absolventa, který se stane zaměstnancem kanceláře environmentálních studií v Reykjavíku. Velmi rychle ale pochopí, že jeho šéf Gunnar pracuje pro tajnou společnost CFR, které islandská firma jen poskytuje krytí. CFR falšuje realitu, doplňuje bílá místa v historii a vytváří mýty. Jaké jsou cíle konsorcia? Pro koho vlastně Sliv pracuje? Je falšování reality jen hrou? Anebo je to zoufalý pokus změnit minulost v zájmu lepší budoucnosti?

Andy Barber je respektovaným žalobcem v kanceláři okresní návladní. Zvrat v jeho dvacetileté kariéře – a nejen v ní – přinese případ vraždy čtrnáctiletého chlapce, jehož vyšetřování se Andy sám ujme. Brzy po zahájení vyšetřování se totiž objeví důkazy, které s vraždou spojují jeho syna Jacoba. Dosavadní život rodiny se ze dne na den obrátí vzhůru nohama, Andy a jeho žena Laurie prožívají jednu z nejhorších nočních můr, která může rodiče potkat: jejich dítě je obžalováno z těžkého zločinu. Andy Barber podřídí vše jedinému cíli – obhájit Jacoba před soudem i před veřejností. Ví, že tak jako každý teenager, i Jacob má své vrtochy a svá tajemství, o jeho nevině je však pevně přesvědčen. Svého syna přece zná lépe než kdokoliv jiný. Anebo nezná?

Sliv, zvláštní agent KFR, se snaží zjistit, pro koho pracuje a proč. S jistotou ví jen to, že „Konsorcium pro falšování reality“ je tajná mezinárodní organizace, která se snaží ovlivňovat lidské dějiny, a jejíž existencí závažně otřásl jistý den – 11. září 2001. Sledujeme příběh Youssefa, rozpolceného mezi svou vírou a přátelství, Magy, mladé moderní ženy, kterou sňatek uvrhne do rodiny fundamentalistů, Leny, jejíž profesní rivalita se Slivem možná skrývá pocity jiného řádu. Děj se točí kolem zbraní hromadného ničení, které se samotnému autorovi vyjevily jako falzifikace století. Autor zde ventiluje svou frustraci z USA, „které poučují celý svět a samy nejsou schopné uspořádat řádné volby”. Průzkumníci volně navazují na román Falzifikátoři.   O autorovi Antoine Bello (1970) je francouzský spisovatel žijící v New Yorku. Od roku 1996 vydal sbírku povídek a čtyři romány, za které získal několik literárních ocenění. V roce 2009 mu byla za román Průzkumníci, který je pokračováním Falzifikátorů, udělena cena France Culture/Télérama.

Jaký to nádherný svět, další titul oblíbeného autora Marcuse Chowna, opět vychází z jeho umění vysvětlit složité fyzikální jevy laikovi. Laickými slovy se však tentokrát pokusí vysvětlit vše. Jak ale napsat o všem? A kde vůbec začít? Po přečtení této knihy si začneme vážit toho, v jak báječném světě žijeme - mnohem fantastičtějším než cokoli, co by lidé kdy byli schopni vymyslet. Jen během dnešního dne vaše tělo vytvoří asi 300 miliard nových buněk – to je víc, než je hvězd v naší galaxii. Uvědomíte si i spoustu dalších překvapivých věcí. Pokud například máte pocit, že je problém najít a udržet si toho pravého partnera, vězte, že organismy zvané hlenky mají celkem 13 pohlaví! Věděli jste, že sdílíte třetinu své DNA s houbami? Jako by náš seznam vánočních přání nebyl již tak dost dlouhý. Bylo vám známo, že v přízemí budovy stárnete pomaleji než v jejím horním patře? Že jednou z klíčových výhod, jakou měli lidé oproti neandrtálcům, bylo šití? A věřte tomu nebo ne, vesmír je možná jen jeden obrovský hologram. Máte-li pocit, že kolem vás vše v naší přeinformované společnosti letí jako rozmazaná šmouha, tato kniha vám pomůže svět 21. století bezbolestně přiblížit. Není to kniha o všem. Berte ji jako pokus jedince porozumět všemu... první díl. O autorovi Marcus Chown (nar. 1959) je několikrát oceněným autorem vědeckých publikací a oblíbeným popularizátoremvědy. Původním povoláním radioastronom působící v Kalifornském technologickém institutuv Pasadeně je v současné době také konzultantem pro kosmologické záležitosti vědeckého týdeníkuNew Scientist a častým hostem rozhlasových a televizních debat. Je autorem bestselerů QuantumTheory Cannot Hurt You (Kvantová teorie nikoho nezabije, Kniha Zlín, 2010), The Neverending Daysof Being Dead, The Magic Furnace (Čarodějná pec, Granit, 2005) a v neposlední řadě titulu We Need to Talk about Kelvin (Musíme si promluvit o Kelvinovi, Kniha Zlín, 2010). Marcus Chown nedávnosestavil také elektronickou knihu The Solar System jako aplikaci pro iPad. Tato publikace získalaocenění Kniha budoucnosti 2011. Autor napsal také knihu pro děti nazvanou Felicity Frobisher andThe Three-Headed Aldebaran Dust Devil.

Po návratu z uzbeckého Andižanu, ve kterém byl svědkem vládou nařízeného masakru civilního obyvatelstva, musí americký novinář Charlie Davis řešit spoustu palčivých otázek, týkajících se budoucnosti. Má žít v klidu a bezpečí s rodinou na losangeleském předměstí a hodit tak za hlavu všechny dřívější snahy o nápravu nespravedlivého světa, nebo se vrátit do nebezpečného světa investigativní žurnalistiky a ohrozit tím ženu a děti? Může ještě důvěřovat vlastní ženě a užírat se tak pocity úzkosti, nebo ohrozit jejich manželství a snažit se vypátrat, proč je stále v kontaktu se svým bývalým milencem z Uzbekistánu? Možná by se Charlie ani nikdy nepřinutil něco podniknout, nebýt toho, že se jednoho dne jeho žena Julie nevrátí s dětma z výletu do Disneylandu…Hank Steinberg ve svém prvním románu splétá klubko mezinárodních intrik, teroristických únosů, milostných trojúhelníků a filmových přestřelek na pozadí jednoho z největších masakrů posledních let, který se odehrál na náměstí uzbeckého města Andižan 13. května 2005. O autorovi Hank Steinberg (1969) se narodil a vyrůstal v USA ve státě New York. Po vystudování anglické literatury na University of Pennsylvania se krátkou dobu živil jako sportovní novinář, aby následně rozjel úspěšnou kariéru filmového a seriálového scénáristy. Hned jeho první film, baseballové drama 61* (2001), mu vynesl nominaci na Emmy za nejlepší scénář. Poté napsal ještě jeden filmový scénář, RFK (2002), životopisné drama o Robertu Fitzgeraldovi Kennedym, a vrhl se do světa televizních seriálů. Jeho nejúspěšnějším počinem je Beze stopy (Without a Trace, 2002), jenž získal mnohá ocenění, po němž následovaly seriály Devět rukojmí (The Nine, 2006) a Poslední loď (The Last Ship, 2013), který se objeví na obrazovkách letos. V roce 2010 podepsal Steinberg smlouvu s vydavatelstvím Harper Collins na dvoudílný román, jehož první díl Mimo dosah (Out of Range) vyšel v témže roce. V současnédobě jej přepisuje na filmový scénář pro produkční společnost Paramount Pictures.

Jak je možné, že se vosková figurína bývalé supermodelky prodala bezmála za dva a půl milionu dolarů? Jak se mění postavení aukčních síní a galerií v době pokračující digitalizace? Na tyto i další otázky vám odpoví kniha Supermodelka a krabice Brillo, která je pokračováním bestselleru Dona Thompsona Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů (česky KNIHA ZLÍN, 2010) a jako taková si jistě získá každého čtenáře se zájmem o moderní umění. Don Thompson opět nahlíží do zákulisí světového trhu s uměním, jehož ceny zaznamenaly raketový růst pouhé dva roky po pádu banky Lehman Brothers a vypuknutí ekonomické krize, a zamýšlí se nad tím, nakolik tento vzestup ovlivnily ekonomické zákonitosti a marketingové strategie, nakolik peníze podmiňují společenský status, i nad fenoménem celebrit. Svou pronikavou, humorem okořeněnou analýzu opírá o vlastní výzkum a rozhovory se zástupci aukčních síní a obchodníky s uměním z celého světa od New Yorku přes Abú Dhabí až po Peking.„Psáno živě, se zápalem a neústupností – kniha, kterou je radost číst.“The Financial Times„Poutavá a soustředěná analýza hráčů na trhu s uměním.“Publishers Weekly O autorovi Don Thompson je ekonom a sběratel současného umění. Jako profesor obchodu a podnikání se zaměřením na marketingovou strategii působil na London School of Economics, Harvard Business School a v současné době na York University v Torontu. Je autorem nebo spoluautorem devíti knih o marketingu a ekonomice. Žije v Londýně a v Torontu.

Design je jedním z nejmocnějších hybatelů našich životů. Když se užívá moudře, přináší člověku potěšení, možnost volby, sílu, důstojnost a mnoho dalšího. Ale když se jeho moc zneužije, výsledky mohou být matoucí, ponižující, příliš nákladné a někdy i nebezpečné. Nikdo z nás se účinkům designu neubrání. Je natolik všudypřítomný, že ovlivňuje naše pocity i jednání, často aniž bychom si to uvědomili.Kniha Zdravím, světe zkoumá vliv designu na náš život. Od strašidelného symbolu, jímž piráti v osmnáctém století nutili své oběti, aby se vzdaly, přes tažení jedné ženy za nejlepšími možnými protézami nohou až po vývoj míče, s nímž se hraje mistrovství světa ve fotbale, popisuje, jak v průběhu historie vojenští diktátoři, vědci, zemědělci, hackeři, aktivisté a profesionální designéři využívali komplexní a často těžko postižitelný proces designu k nejrůznějším účelům.V době, kdy stojíme před kolosálními změnami, probíhajícími s nebývalou rychlostí a intenzitou a v neslýchaném rozsahu – od prohlubující se krize životního prostředí po obrovské pokroky ve vědě a technologii – vysvětluje kniha Zdravím, světe, jak nám design může pomoci se s nimi vyrovnat a využít je k našemu prospěchu. O autorovi Alice Rawsthornová je kritička designu. Píše pro deník International Herald Tribune, zahraniční vydání New York Times, a její sloupek o designu čtou každý týden čtenáři z celého světa. Je členkou správní rady anglické umělecké rady Arts Council England, galerie Whitechapel a předsedkyní správní rady galerie Chisenhale. Napsala vysoce hodnocený životopis Yvese Saint Laurenta.

Eric Söderquist, stockholmský profesor informatiky, vymyslel systém, který za pomoci přenosu myšlenek umožňuje handicapovaným lidem používat internet. Jeho žena Hanna upadá do kómatu poté, co vynález svého manžela testovala. I když se to všem jeví jako šílený nápad, Eric je přesvědčený, že se nakazila počítačovým virem známým pod názvem Mona, který pustoší ekonomiku celého světa, především Izraele. A že jediný způsob, jak ji vyléčit, je vystopovat jeho tvůrce, Libanonce Samíra Mustafu, který býval předním odborníkem na počítačové viry v MIT Cambridge a jehož rodinu zabili právě agenti Izraele. Pátrání ho za dramatických a čím dál nebezpečnějších okolností zavádí na Blízký východ a izraelská rozvědka Mosad, FBI i Hizballáh střeží každý jeho krok na cestě vedoucí přes Francii a Izrael do pásma Gazy.Debutový román Dana T. Sehlberga Mona dovedně propojuje témata vysoké politiky, mezinárodního terorismu a vědeckého pokroku v oblasti neurologie a počítačových technologií. O autorovi Dan T. Sehlberg (nar. 1969) je přední švédský podnikatel v oblasti IT a masmédií s mnohaletými zkušenostmi na vedoucích pozicích ve významných švédských podnicích. Jeho debutový román, Mona, je neobyčejně erudovaný, napínavý a originální thriller s prvky science fiction, do značné míry však vychází z reálného vědeckého vývoje na poli ovládání myšlenek a kybernetického vedení války. Mona je prvním ze dvou dílů románu a představuje slibný začátek Sehlbergovy tvorby.

Asfaltoví andělé, druhý román Johanny Holmströmové, vypráví o síle patriarchátu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její kamarádky mají strach jenom ze dvou věcí: že se z nich stanou asfaltoví andělé a že se budou muset vdát proti své vůli. Samira nechce ani jedno, a tak se rozhodne uprchnout z domova. Opustí matku Sáru, finsko-švédskou konvertitku k islámu, která chce za každou cenu víru praktikovat ortodoxněji než její manžel Farid, řidič autobusu a přistěhovalec z maghrebského regionu. Opustí také mladší sestru Leilu, která se ve svých patnácti letech uzavře do sebe, ve škole cítí nebezpečí a nerada by poutala pozornost, ale matka ji nutí nosit hidžáb. Starší sestra Samira chce žít jako její finští vrstevníci: odstěhovat se z domova, studovat na univerzitě, zbavit se nevinnosti. Cesta za snem se ale začne komplikovat, když se zamiluje do Pitera, který si oholí hlavu a dá se k partě rasistů. O autorovi Johanna Holmströmová (1981) je finská spisovatelka a novinářka. Narodila se v jihofinském Sipoo, žije v Helsinkách a píše švédsky, druhým úředním jazykem ve Finsku. Debutovala sbírkou povídek Inlast och andra noveller (2003, Zamčená a další povídky). V roce 2007 vydalo nakladatelství Söderströms Förlag její románový debut Ur din längtan (Z tvé touhy). O dva roky později získala Literární cenu deníku Svenska Dagbladet za třetí sbírku povídek Camera Obscura (2009). Její knihy jsou se železnou pravidelností vřele přijímány čtenářskou obcí i literární kritikou, která je vyznamenala několika domácími cenami za literaturu.

Moje temné srdce je napínavý psychologický thriller o posedlosti a pomstě. Je to příběh mladého muže, který se snaží zjistit, proč jeho matka před dávnými lety beze stopy zmizela a kdo je vlastně zodpovědný za to, že v dětství osiřel. Svého otce totiž nikdy nepoznal.Při rozkrývání střípků dvacet let zasuté minulosti Aleksi Kivi zjistí, že jeho matka krátce před zmizením udržovala vztah se svým zaměstnavatelem a dnes pohádkově bohatým podnikatelem Henrikem Saarinenem. Aleksi tuší, že tenhle samolibý nadutec má se zmizením jeho matky něco společného. Aby se k podnikateli dostal blíž a dobral se jistoty, nechá se zaměstnat na Saarinenově venkovském sídle u moře jako údržbář a domovník. Získává sice čím dál víc podezřelých indicií, ale zároveň si pátrání pořádně zkomplikuje vášnivým vztahem se Saarinenovou výstřední dcerou Amandou a konfliktem s rodinným šoférem Markusem Harmalou. Do hry také podstatně zasáhne penzionovaný policista Ketomaa, který kdysi vedl neúspěšné vyšetřování matčina zmizení a jehož si Saarinen zrovna najal jako soukromé očko. Umanutý Aleksi se ocitá na tenkém ledu, jeho původní záměry se ze dne na den rozpadnou jako domeček z karet a on sám se přestává orientovat, komu a čemu lze věřit a na koho spoléhat. O autorovi Finský spisovatel Antti Tuomainen (nar. 1971) žije v Helsinkách. V minulosti se živil jako reklamní textař a kreativec. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor, mj. soustavně spolupracuje s nejstarším a nejčtenějším finským lifestylovým magazínem Image. Tuomainenova prvotina Doufám, že zabiják (Tappaja, toivoakseni) z roku 2006 je příběh zadluženého muže, který se nechá najmout jako zabiják, třebaže o svém úkolu pochybuje. Vyprávění přerůstá takřka v esej o pomstychtivosti, právu a odpovědnosti. Román Strážce mého bratra (Veljeni vartija) z roku 2009 vypráví o dědovi, otci a synech, kteří jsou všichni dohnáni ke spáchání zločinu. Největšího úspěchu se Tuomainen dočkal se svým třetím a zatím posledním románem Léčitel (Parantaja) zroku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka (volně přeloženo Stopa roku) udělovanou finským Klubem přátel detektivek.Tuomainen, kritikou řazený k autorům noir detektivek, si mezi fanoušky krimi žánru rychle vydobyl oblibu především pro svůj řízný styl plný svižných dialogů i výstižných charakterizací hlavních postav, jakož i pro neotřelost témat, napínavost a nápadité přesahy do jiných literárních žánrů.