Kniha Zlín strana 46 z 69

V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni ostatní odmítají uznat. Vypravěč je posedlý potřebou ovládat, trpí megalomanií a neukojitelnou touhou po moci. Různými způsoby konfrontuje své kolegy a vytváří si pozici, z níž může své okolí rafinovaně ovlivňovat. Místnost, v níž muž pravidelně nachází útočiště, se stává symbolem konfliktu. Konfliktu mezi ním a jeho kolegy a jejich odlišným vnímáním reality. Tato místnost totiž existuje pouze v jeho narušených představách.Jonas Karlsson ohromuje v tomto díle minimalistickým a umně spředeným příběhem s prvky surreálna. Novela Místnost svým ostrým vykreslením každodenního života lemovaného bizarními setkáními a nedorozuměními zkoumá klasické téma zdání versus skutečnost. O autoroviJonas Karlsson (*1971) je ztělesněním pojmu všestranného nadání. Jakožto jeden z nejvýznamnějších švédských herců ztvárnil role nejen v řadě divadelních her inscenovaných národním divadlem Dramaten, ale také v několika velmi kladně hodnocených celovečerních filmech a televizních seriálech. V roce 2005 debutoval jakožto dramatik divadelní hrou Noční procházka pro přední stockholmskou scénu Stockholms Stadsteater, která si u kritiků i publika vysloužila nadšené ohlasy. Po pozitivní zkušenosti s divadelní tvorbou se Jonas Karlsson začal věnovat i psaní prózy. Dráhu spisovatele zahájil sbírkou vzájemně propojených, humorných a inteligentních povídek Druhý gól (Det andra malet), která dává vzpomenout například na tvorbu Raymonda Carvera, Karlsson dokládá svou dovednost provázat jednotlivé povídky tak, že výsledkem je víc než pouhý součet částí.

Mladý manželský pár se po několika letech vydává na společnou dovolenou. Když se jim ale na paty pověsí skupinka brutálních násilníků, promění se výlet do zimních hor v noční můru. Násilné činy v drsné severské krajině však nezůstanou utajeny.Elisabeth Caspersenová, hlavní dědička celosvětově působícího dánského průmyslového impéria, nachází po nějaké době v trezoru svého otce dévédéčko dokumentující krutou organizovanou honičku a popravu lidí. Takový materiál by mohl fatálně ohrozit prosperitu celé rodiny. Případ proto Elisabeth předá do rukou soukromého detektiva Michaela Sandera, který krok po kroku odhaluje složité vztahy válečných veteránů z Balkánu a Afghánistánu, jejichž zálibou je honba a mučení lidí.Při vyšetřování zločinu se jeho cesta zkříží s cestou kriminální komisařky Lene Jensenové, která odhaluje příčiny záhadné sebevraždy vojáka a zároveň se snaží odhalit a pomstít násilné zneužití své dcery. Ukazuje se, že spolu všechny události úzce souvisí. Michael Sander a Lene Jensenová, oba vlci samotáři, musí v pátrání po stopách zločinu pokračovat společně. Ale role honců a honěných se brzy otáčí. Kdo se stane další trofejí? Kdo je vlastně komu na stopě? A kam až ty stopy vedou? Celou knihou lomcuje napětí a vzrušení... Jste naprosto pohlceni, zapomínáte vystoupit z vlaku, odkládáte večeři a proklínáte budík, protože prostě MUSÍTE dočíst ještě pár stránek.Ekstra Bladet Kniha začíná tak, jak dobrý thriller začínat musí: ostrými výhrůžkami a strašlivými předzvěstmi. A pak se rozjede. Steffen Jacobsen vážně ví, co dělá.BerlingskeStrhující příběh, který vám pocuchá nervy... Jacobsen je prvotřídní vypravěč srovnatelný s Joem Nesbom a Jussim Adler-Olsenem.Sunday Express O autorovi Steffen Jacobsen (1956), povoláním ortopedický chirurg, debutoval v roce 2008 románem Passageren (Pasažér), který se stal na mnoho let jedním z nejčtenějších kriminálních románů v Dánsku. V současné době se prodává i v Německu, Švédsku, Norsku a Itálii, kde jej čtenáři přijali stejně nadšeně jako v autorově rodné zemi. Pasažér autora zařadil po bok takových spisovatelů, jakými jsou Stieg Larsson, Henning Mankell nebo Jan Guillou. V románovém příběhu Den gode datter (2010, Dobrá dcera) nás zavádí do prostředí ropného gigantu, ve své třetí kriminálce Nar de dode vagner (2011, Když se mrtví probouzí) čtenářům představuje rafinované vztahy italského podsvětí a mafie. Jeho zatím posledním dílem je Trofa (2013, Trofej), román o krvelačných válečných veteránech.

Jedna stará židovská pověst vypráví, že v noci se zjevuje loupeživý Papírový chlapec. Dnes už si na něj nikdo ani nevzpomene, ovšem jen do chvíle, kdy je před svými žáky a jejich rodiči zastřelen učitel Salomonovy školy ve Stockholmu. O pouhých pár hodin později zmizí cestou na tenisový trénink dva židovští chlapci.Fredrika Bergmanová a Alex Recht stojí před jedním ze svých nejtěžších případů. Vrah, jehož pronásledují, se zdá být stejně nelítostný jako efektivní. A jeho stopy vedou až do Izraele.Když se potom ve Stockholmu nečekaně objeví muž jménem Efraim Kiel, musí šéf Bezpečnostní policie Eden Lundell zapátrat ve své minulosti. Netrvá dlouho a dobře ukryté tajemství se blíží odhalení. Zároveň se také z několika stran objeví zmínka o Papírovém chlapci. Ale kdo to vlastně je? Že by obživl a začal si hledat nové oběti? O autorovi Kristina Ohlssonová (1979) žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii a pracovala mimo jiné jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), na švédském Ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. V minulosti publikovala odborné texty na téma izraelsko-palestinského konfliktu a zahraniční politiky EU. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 detektivním románem Askungar (Nechtění). Její druhý román Tusenskönor (Sedmikrásky) získal cenu Stabilopriset a byl v roce 2010 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. V letech 2011 a 2012 vyšly autorce další dvě díla: Änglavakter (Andělé strážní) a Paradisof er (Oběti ráje).

Prvotina jednoho z nejvýraznějších talentů nové irské literatury, která se paradoxně dočkala vydání až po fenomenálním úspěchu svého volného pokračování Srdce na obrtlíku (The Spinning Heart). Ve dvanácti kapitolách podává obraz jednoho roku na samém počátku našeho století, jak ho na opuštěné rodinné farmě prožívá zdánlivě prostoduchý mladík Johnsey Cunliffe po smrti svých rodičů, když se mu rozpadl bezpečný svět jeho dětství a ten okolní se pod tlakem hospodářské konjunktury mění k nepoznání. Přesné, citlivé, vtipné i dojemné zachycení lidských vztahů v dnešním Irsku. O autorovi Donal Ryan (1976) vystudoval stavební inženýrství a práva; své první dva romány napsal jako zaměstnanec státní správy a dlouho je marně nabízel nakladatelům. Jako první se vydání dočkala jeho druhá kniha Srdce na obrtlíku, která se stala čtenářskou senzací, byla vyhlášena irskou Knihou roku 2012, nominována na Man Bookerovu cenu 2013, téhož roku získala prestižní Cenu Guardianu za nejlepší prvotinu a v USA se dostala na vrchol žebříčku Boston Globe. Následné vydání jeho skutečné prvotiny Prosinec už je takovej potvrdilo Ryana jako novou hvězdu na irském literárním nebi a jeho sbírka povídek A Slanting of the Sun (Náhodný sklon světla) je dychtivě očekávána v září 2015. Oba romány se odehrávají v místě inspirovaném autorovým rodištěm na březích druhého největšího jihoirského jezera Lough Derg v hrabství Tipperary a český čtenář je dostává do rukou ve správném pořadí.

Anne, přítelkyně komisaře Verhoevena, je v nákupním centru na Champs-Élysées svědkyní loupeže. Jen zázrakem přežije lupičovo řádění pouze s těžkým zraněním. Pachatel je surový recidivista, který chce Anne najít a zlikvidovat. Začíná souboj obou mužů, v němž jde o Annin život. Komisaře záležitost zasáhne velmi osobně a sám začíná být neúprosný natolik, že obětuje nejednu ze svých zásad. Podobně jako v románu Alex i zde se role lovce a kořisti povážlivě proplétají a představa, jakou si čtenář (i komisař) zpočátku udělá, se brzy naprosto změní. O autorovi Pierre Lemaitre (1951) vyučoval literaturu, dnes se věnuje psaní. Jeho romány Robe de marié (2009, Svatební šaty), Cadres noirs (2010, Černé kádry) nebo Au revoir la-haut (2013, Na shledanou tam nahoře) mu vynesly chválu kritiky i čtenářů. Důkazem je i série s detektivem Camille Verhovenem, jehož je Alex (2013, Kniha Zlin 2014) druhým pokračováním, která svědčí o tom, že Lemaitre je mistr detektivních románů a thrillerů se skvělým stylem a originálními zápletkami.

Několik pacientů stockholmské nemocnice je v kritickém stavu. Nakazili se dosud neznámým, ale velmi zákeřným virem nazvaným NCoLV. Jedinou osobou, která se z nákazy uzdravila, je Hanna, manželka profesora informatiky Erika Söderqvista. Na vývoji vakcíny proti viru pracuje soukromá farmaceutická laboratoř z Uppsaly, která si k výzkumu vyžádala větší množství Hanniny krve. Její muž je však opatrný, laboratoř právě koupila neznámá zahraniční společnost. Akim Katz, jehož krycí jméno je Sinón, sedí v izraelském vězení. Než byl odhalen jako špion Hizballáhu, zastával dlouhé roky funkci nejbližšího poradce izraelského premiéra. Jeho spojenci však mají v úmyslu ho ze zajetí vysvobodit, protože mu chtějí svěřit uskutečnění velkolepého plánu pomsty, jejíž součástí je i uppsalská laboratoř. Ocitne se svět na pokraji zhoubné pandemie? Eric Söderqvist bude ve volném pokračování Sehlbergova bestselleru Mona opět potřebovat pomoc agentky Mosadu Ráchel Papové. Jaký je však pravý důvod její nečekané návštěvy ve Švédsku?

Uznávaný biochemik Nick Lane skládá s využitím těch nejnovějších vědeckých poznatků ohromující mozaiku historie života. Jak vznikl život? Odkud se vzala DNA? Jak se vyvinulo oko? Co je to vědomí? Proč umíráme? V posledních několika desetiletích došlo k převratným novým objevům, které nám umožnily nahlédnout životu pod pokličku. Dnes už máme technologie i dostatečné zdroje k porovnávání celých genových sekvencí, zkoumání atomické struktury bílkovin, zobrazování přemýšlejících neuronů a dokonce i k podrobnému studiu geochemie hornin, s jehož pomocí odhalujeme i změny, kterými v minulosti prošlo složení vzduchu. Tyto objevy pomohly objasnit otázku vývoje života mnohem přesněji a podrobněji než kdykoli předtím. Lane s pomocí této pokladnice nového vědeckého poznání mistrně rekonstruuje dějiny života a popisuje deset největších vynálezů evoluce zvolených podle jejich dopadu na žijící svět, významu pro dnešní organismy a konečně i pro jejich symboličnost. Kdo by si pomyslel, že vývoj očí začal u na světlo citlivých míst na řasách, která sloužila k regulaci fotosyntézy? Nebo že se stavební bloky DNA samovolně zformovaly v hydrotermálních průduších? Lane vysvětluje, jak každý z velkých vynálezů evoluce - od DNA po sex, od teplokrevnosti k vědomí a konečně i ke smrti - znamenal zásadní změnu pro život a často i pro samotnou planetu. Výsledkem je fantastická, snadno srozumitelná analýza důvtipnosti přírody a zásadní dílo pro každého, kdo někdy pochyboval o vědecké podloženosti evoluce nebo přemýšlel, odkud jsme se tu vlastně vzali.

Jaká je vaše závislost? Rebecca Starková je londýnská psychiatrička specializující se na léčení nejrůznějších závislostí. Metoda Stark je tak účinná, že ji ruský magnát a někdejší pacient Gregorij Ivanov pověří vybudováním a vedením kliniky. Na odlehlou usedlost na jihu Itálie přijíždí prvních sedm kandidátů. Na začátku terapie vypadá vše ideálně. Pak ale několik pacientů záhadně zmizí. Ve chvíli, kdy obyvatele uvězní přívalový déšť, začíná hrůzostrašná a krvavá hra…

Hlavní hrdinka je zavražděna, její tělo rozkouskováno a v kufrech pohozeno po Stockholmu. Hlava chybí. Oběť sleduje „shora“, jak po ní rodiče pátrají, dokud se její identita neprokáže. Vidí, jaké životy vedou její děti. Vidí vše do té doby, dokud někdo na zemi nevyřkne její jméno naposledy. Velké existenciální drama o absolutní zranitelnosti, odloučení a mateřské lásce. O tom, co zůstane, když vše ostatní je pryč. O nečekané lásce, něžnosti a světle v naprosté tmě.   Antarktida lásky je literární fantazie, která se zakládá na reálném případu vraždy prostitutky Catrine da Costa. Krutost a zároveň nejasnosti, které případ doprovázely, otřásly švédskou veřejností. O vrahovi vznikla řada teorií a někdy bývá nazýván švédským Jackem Rozparovačem. Případ se stal inspirací pro řadu literárních děl či filmových dokumentů, a má se za to, že motivoval Stiega Larssona k napsání trilogie Millenium.   Ze švédštiny přeložila Romana Švachová. SARA STRIDSBERGOVÁ (1978) je jedna z nejvýraznějších švédských spisovatelek a dramatiček současnosti. Její styl je jedinečnou kombinací čtivosti, vysoké stylistické úrovně a napětí pramenícího z tenké hranice mezi krásou a ošklivostí, křehkostí a brutalitou, touhou a zoufalstvím, životem a smrtí. Vydala dosud pět románů a řadu dramat, z nichž některá byla přeložena i do češtiny. Je držitelkou prestižních literárních ocenění včetně Prix Femina (2017), Ceny Selmy Lagerlöfové (2016) nebo Ceny Severské rady (2007). Žije ve Stockholmu.  

Kniha Než pravda vyjde najevo nás po sedmi letech od děje novely Než vystydne káva opět zavádí do malé tajemné kavárny. Nabízí nám další čtyři příběhy osob, které se o cestu v čase pokusily, a jejich dojemná rozuzlení. Tentokrát sem zavítají čtyři muži, kteří by udělali cokoli pro to, aby se mohli ještě jednou, naposledy, setkat se svými blízkými. Spojují je čtyři milosrdné lži, které k ochraně svých milovaných použili. Nejlepší přátelé – příběh muže a jeho setkání s přítelem, který zemřel před dvaadvaceti lety. Matka a syn – příběh muže, který nemohl přijet na pohřeb své matky. Milenci – příběh muže a jeho setkání s přítelkyní, kterou si nemohl vzít. Manželé – příběh starého policejního vyšetřovatele, který nestihl své ženě předat dárek k narozeninám.

Ježíš Kristus svým učením ovlivnil celý svět, ale přesto po sobě nezanechal žádný vlastní text. Román Olega Zoberna se snaží tuto mezeru originálním způsobem vyplnit. Jeho Ježíš je poněkud cynickým mudrcem, kritickým mozkem, který vidí nedostatky ve svém okolí i na sobě, zdatným manipulátorem a hlavně člověkem, hledajícím v tomto chaotickém světě smysl. Celý život pátrá po vyšší duchovní pravdě a často končí zklamán a bez naděje. Nečekaně aktuální románová výpověď přináší vhled do složitého světa antického myšlení a s chladnou promyšleností popisuje, jak snadno si lidé vytvářejí idoly a kulty. Zobern postavu Ježíše desakralizuje do nejvyšší možné míry: Kristus tak otevřeně promlouvá třeba o svém chtíči či sexuálních stycích a události známé z biblického kánonu, například Lazarovo zmrtvýchvstání, nabývají leckdy až parodického vyznění. Knize přitom nechybí hlubší, filozofický rozměr, Zobern mimo jiné často akcentuje motiv slova jako prostředku dorozumění, ale také jako nástroje, jak nad někým získat moc. Není tak divu, že román svým pojetím a vyzněním vzbudil v Rusku značné kontroverze – ruští ortodoxní křesťané chtěli knihu zakázat autora pohnat před soud, hnutí Sorok Sorokov si nemalé množství výtisků koupilo a spálilo a náboženští extremisté dokonce narušili autorovo veřejné čtení v knihovně za přihlížení policie. Zobernovi proto byla přidělena osobní stráž a z bezpečnostních důvodů se přestěhoval. Oleg Zobern (* 1980) je ruský spisovatel a nakladatel, za své prózy obdržel ceny Debjut za rok 2004 a NOS za rok 2017. Ve své nakladatelské činnosti vstoupil do veřejného povědomí oceňovanou edicí Hodiny ruštiny, v níž publikuje díla autorů 90. let i současných málo vydávaných spisovatelů. „Proč bychom si vůbec měli hledat dokonalé idoly, duchovní autority a legendární hrdiny? Je to léčka, pokus skrýt se v iluzi. Jsi přece člověk – všechno, co potřebuješ, máš v sobě,“ říká Oleg Zobern a tato kniha potvrzuje jeho slova. Z ruštiny přeložil Vojtěch Frank.