Knihy Kazda strana 15 z 17

Nová kniha od autorky bestselleru Genialita ptáků přináší zásadní vhled do způsobu ptačí existence i do posledních vědeckých výzkumů a významně posouvá naše pochopení toho, jak ptáci žijí a jak přemýšlejí. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli, cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít...

Kniha Než stromům dojde dech je vyznáním lásky stromům a současně výzvou, abychom konečně začali chránit přírodu a pečovat o její nekonečnou mnohotvárnost, ikdyž se nám doposud nepodařilo zcela pochopit její provázanost. A také cestou k pochopení, že to děláme ve vlastním zájmu. Stromy se bez lidí hravě obejdou, ale my bez stromů ne I kdybychom kvůli klimatickým změnám přivedli planetu na pokraj zkázy, stromy by se za každých okolností dokázaly vrátit. Dokonce i po obdobích sucha, ničivých požárech, rozsáhlých polomech a zpustošení lidskou činností znovu vyrostou. Ve strhující a zároveň kritické knize Peter Wohlleben přímo navazuje na svůj bestseller Tajný život stromu (KAZDA 2016). Na jedné straně líčí nejnovější poznatky oživotě stromů a o jejich schopnosti učit se a reagovat na klimatické změny. Zároveň neopomíjí ani omezenost některých ekonomických a politických subjektů, které mnohdy stromy vysazují jen kvůli těžbě dřeva či vytváření pozitivního mediálního obrazu, a přírodu tím vykořisťují. Jenže intenzivně obhospodařované smrkové plantáže přehřátí planety určitě nezabrání.

Malá lesní škola je pro milovníky přírody skvělou inspirací, jak každou návštěvu lesa proměnit v dobrodružnou výpravu plnou zážitků a zábavy. Autor v ní poutavě vyzrazuje tajemství lesa, díky nimž si pobyt v přírodě užijete. Dozvíte se, jak si poradit při bouřce či při setkání s divočákem, jak pozorovat zvířata, abyste je nevyplašili, a co všechno se dá zažít v lese při procházkách s dětmi. Při čtení pochopíte, proč se vyplatí věnovat přírodě více pozornosti a co můžete udělat pro její ochranu. Andreas Kieling – známý dobrodruh a fotograf přírody – v knize vypráví o tažných ptácích, které přešla chuť cestovat, varuje před světelným znečištěním a nebezpečím větrných turbín. Vysvětluje, co může každý z nás udělat pro ochranu srnčat, dává tipy, jak na zahradu přilákat čmeláky a motýly, radí, kdy má smysl krmit ptáky, a popisuje, co nám v lese prozrazují ptačí pera, skořápky vajíček či stopy zvířat. Dozvíte se také, co se v lese smí a nesmí, kdy a jak pozorovat ptáky, proč je život roháčů krátký a veselý či jaký dalekohled nebo fotoaparát vybrat pro pozorování přírody.

Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic – ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímoř­skou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. „Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam.” Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společ­nými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemoc­něním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden.

Ulisse s Achillem jsou dva mladí vlci. Opuštěné je našli v lese, poté byli svěřeni do péče Elise a dobrovolníkům ve stanici Monte Adone – zařízení v Apeninách u italské Boloni, v němž se o nalezená zraněná divoká zvířata starají. Vlčata by tak měla zůstat v zajetí až do konce svého života, protože pokud vlci vyrůstají v blízkosti člověka, neosvojí si jazyk a zákony smečky a bez jejich znalosti by v přírodě nepřežili. Elisa s kolegy ze záchranné stanice se o to ovšem chtějí pokusit. Možná trochu bláhově se snaží vrátit lesu jeho děti a umožnit tak vlkům žít volně ve svém přirozeném prostředí. Jejich odvážné úsilí vrátit vlky na svobodu Giuseppe Festa sleduje krok za krokem. Patnáct měsíců s nimi stráví v takřka nedotče¬ných Apeninách, sdílí jejich nadšení a hluboce prožívá zklamání. Ulisseovo a Achillovo dobrodružství citlivě zachycuje až k nečekanému závěru. Dokumentární příběh Děti lesa se čte stejně poutavě jako román. Giuseppe Festa detailně přibližuje chování vlků, divokých a často mytizovaných zvířat, a opěvuje kouzlo přírody, kterou ovšem nepopisuje nijak romanticky, dokáže ukázat i její drsnou tvář, a to bez mýtů a jakýchkoliv předsudků. Autor zachycuje touhu vlků po svobodě a čtenáře si umí získat svou láskou, obavami a pochybnostmi stejně jako velkým porozuměním a respektem, který si tato fascinující zvířata zaslouží.

Kniha Propletený život vás vezme do opomíjeného a zázračného světa hub a ukáže vám, že představují klíč k porozumění nejen planetě, na níž žijeme, ale i životu samotnému. Vydejte se na pouť, která vás změní k nepoznání. Čím více toho o houbách víme, tím méně toho bez nich dává smysl. Neřadí se ani k rostlinám, ani k živočichům. Prorůstají půdou, poletují ve vzduchu a žijí i v našem těle. Vzrůstem sahají od mikroskopických tvorečků po největší známé organismy na světě. Stály u zrodu života na souši, dokážou přežít v otevřeném kosmu a libují si v radioaktivním záření. A vlastně na nich větší či menší měrou závisí veškerý život na Zemi. Jsou to organismy, které nás nepřestávají překvapovat. Sice nemají mozek, ale se šokující přesností zvládnou řešit problémy i ovlivňovat chování živočichů. Prostřednictvím chleba, alkoholu i život zachraňujících léků se nesmazatelně podepsaly na podobě lidské kultury a nedávné výzkumy potvrdily, že jejich psychoaktivní vlastnosti ulevují od řady duševních obtíží. Na jejich schopnosti rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu stavějí nejnovější průlomové technologie a objev, že pod povrchem propojují rostliny do podzemních sítí — „lesního internetu“ —, převrací naše chápání ekosystémů. Přesto více než devadesát procent druhů hub dosud nebylo zdokumentováno.

„Zahrada patří všem, kteří se na ni dívají – je jako kniha, a každý, kdo do ní zavítá, si odnese něco jiného.“ Představte si nádhernou rozlehlou zahradu. Sytě rudé hortenzie se uklánějí popínavým žlutým růžím, pásy nar­cisů kynou jiřinám, tulipány si na hlavy pod zlatavým sluncem uvazují růžový turban. Na staré okrasné jezírko shlíží z nebe natržený mrak. V zadní části přechází zastři­žený trávník v louku plnou divokých květin, a kdo by šel ještě dál, až za mokřiny v koutě, toho by obklopily vzrost­lé javory a buky. Jenže do téhle zahrady nikdo nechodí. Paní je pryč nebo se dívá oknem z kuchyně a jediným člo­věkem, který šlape mezi záhony, je stárnoucí vousatý za­hradník. Jmenuje se Marc Hamer a donedávna přes zimu chytal krtky. Kniha Od semínka v prach je vlastně jakýmsi manifestem zahradnického zenu a povzbudivou rozpravou o životě v souladu s přírodou. Kde není uřvané ego, tam má v na­stalém prázdnu šanci vyvstat něco jiného. Třeba štěstí. Pak stačí zahlédnout rorýse, pohladit muškát nebo sledo­vat postarší sousedku, a nic vám nechybí. Zabořte ruce do země, chvíli jen tiše pozorujte a uvidíte, co se stane Marc Hamer navrhl a pečuje o tutéž pětihektarovou zahradu více než dva­cet let. Chodí do ní málokdo, a tak je jediným člověkem, který zná všechna její tajemství — ale přitom mu nepatří. Jeho vztah s paní majitelkou je záro­veň odtažitý i překvapivě důvěrný, pro­dchnutý tajuplným spojením panujícím mezi dvěma lidmi, kteří velice odlišným způsobem sdílejí tentýž prostor. V této ojedinělé knize nás Hamer mě­síc po měsíci provádí svými zážitky při práci v zahradě i mimo ni, přičemž stří­dající se roční období uvádějí do popředí stále nové rostliny i živočichy a zahrad­níka samotného vedou k rozjímání nad vlastní minulostí i budoucností. Z au­torova mírumilovného a meditativního vyprávění se dozvíme o zahradnickém folklóru a moudrosti, radostech práce rukama, jeho cestě od osamělého bezdo­movectví k rodinné spokojenosti i o ko­loběhu růstu a rozkladu, podle něhož se řídí nejen život v zahradě, ale i ten náš.

Cesta zkušeného couchsurfera zemí mezi středověkem a budoucností – s 60 barevnými fotografiemi, 47 černobílými vyobrazeními a jednou mapou. Jakmile Saúdská Arábie dovolila přicestovat prvním turistům, autor bestsellerů o couchsurfingu – Stephan Orth – si okamžitě sbalil batoh. Vydal se od gauče ke gauči objevovat celé království a do uzavřené společnosti nahlížel tak, jak ji dosud nepoznal žádný cestovatel ze Západu. Stal se očitým svědkem radikální proměny, viděl tam ženy za volantem a zatančil si s desetitisícovým davem na pouštní party. Ale na odvrácené straně tohoto světa plného pozlátka je také nutné pamatovat na hrozbu drastických trestů a na hranicích s Jemenem nelze přeslechnout vybuchující bomby. Závoje, šaría a strašliví vládcové: Saúdská Arábie rozhodně není zemí, kam byste nadšeně cestovali za zábavou. Přesto se už i do ní vydávají turistická víza. Korunní princ Muhammad bin Salmán, krátce jen MbS, doufá v miliony návštěvníků a pouštní zemi rozsáhle modernizuje – tak to tedy přinejmenším vypadá. Nejznámější německý couchsurfer Stephan Orth se ale s povrchním obrázkem nespokojí: devět týdnů cestuje po království a stráví spoustu času s místními – v jejich beduínských stanech, luxusních vilách i v terénních vozech. Při hledání duše národa se dostává do ultrakonzervativní společnosti, v níž ženy žijí izolovaně a každodenní život zde určuje přísný výklad islámu. Přesto je i zde svědkem tajného porušování pravidel, třeba na zakázaných alkoholových večírcích nebo při setkání s překvapivě bezstarostnými homosexuály. Žasne nad obřím festivalem elektronické hudby, je pasován na šejka a nečekaně se stane snapchatovou celebritou. Co je tedy v téhle zemi skutečného a co je jen vnější fasáda? Se zkušeným couchsurferem Stephanem Orthem si výlet do Saúdské Arábie díky knize užijete i z bezpečného pohodlí vlastního gauče.

Jak se ze zlého, samotářského, ale nesmírně fascinujícího vlka, který se od nepaměti objevuje v mýtech a pohádkách, stal nejlepší přítel člověka? Proč kulturní vývoj lidstva ve všech epochách svorně doprovázeli zrovna vlci a psi? Jak se náš nejednoznačný vztah k vlkům stal hnací silou lidské spirituality? A proč nás tak dojímá pohled našeho psího parťáka? Uznávaný etolog Kurt Kotrschal nám ve své knize pomůže nejen lépe pochopit pradávné zaujetí vlkem, ale také nás naučí, jak správně přistupovat k našemu věrnému společníkovi – psovi. Kniha odpovídá na otázku, v čem se od sebe tito dva blízcí příbuzní liší, a zároveň poskytuje cenné poznatky o soužití člověka a jeho nejlepšího přítele. Publikace získala rakouské ocenění Vědecká kniha roku v oblasti medicína a biologie.

Divokou přírodu máme přímo pod nosem - v zahradách a parcích, v mezerách v chodníku a v zemi pod svýma nohama. Dave Goulson nahlíží do kompostu, vrtá se v hlíně a noří se do zahradního jezírka. Zaníceně vysvětluje, jak jsou naše životy a osud celého lidstva neoddělitelně propojené se životy škvorů, včel, zlatooček a pestřenek, nedoceňovaných hrdinů přírodního světa. Zásadní kniha pro každého, kdo má zahradu a není mu lhostejná naše planeta.

Kniha Propletený život vás vezme do opomíjeného a zázračného světa hub a ukáže vám, že představují klíč k porozumění nejen planetě, na níž žijeme, ale i životu samotnému. Vydejte se na pouť, která vás změní k nepoznání. Čím více toho o houbách víme, tím méně toho bez nich dává smysl. Neřadí se ani k rostlinám, ani k živočichům. Prorůstají půdou, poletují ve vzduchu a žijí i v našem těle. Vzrůstem sahají od mikroskopických tvorečků po největší známé organismy na světě. Stály u zrodu života na souši, dokážou přežít v otevřeném kosmu a libují si v radioaktivním záření. A vlastně na nich větší či menší měrou závisí veškerý život na Zemi. Jsou to organismy, které nás nepřestávají překvapovat. Sice nemají mozek, ale se šokující přesností zvládnou řešit problémy i ovlivňovat chování živočichů. Prostřednictvím chleba, alkoholu i život zachraňujících léků se nesmazatelně podepsaly na podobě lidské kultury a nedávné výzkumy potvrdily, že jejich psychoaktivní vlastnosti ulevují od řady duševních obtíží. Na jejich schopnosti rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu stavějí nejnovější průlomové technologie a objev, že pod povrchem propojují rostliny do podzemních sítí lesního internetu , převrací naše chápání ekosystémů. Přesto více než devadesát procent druhů hub dosud nebylo zdokumentováno.

Vydaj sa na dobrodružnú výpravu! Včelie spoločenstvo v priebehu celého roka - ČO ROBIA VČELY V ZIME? - EXISTUJE NIEČO AKO VČELIA REČ? - AKO VČELY VYRÁBAJÚ LAHODNÝ MED? - A AKO SA VÔBEC VČELA STANE KRÁĽOVNOU? - Nazri s nami do včelieho úľa! Budeme pozorovať usilovné včielky zblízka a zistíme, čo všetko sa v úli deje. Každá jedna včielka má totiž svoju dôležitú úlohu: od výchovy nováčikov cez stavbu plástov až po zber nektáru a peľu. Okrem toho sa dozvieme aj to, ako sa včelári starajú o svoje včelstvá, aby sa im dobre darilo a boli zdravé.

Objevte magický svět mechu. Mech je všude kolem nás. Nejčastěji ho vídáme na vlhkých a stinných místech, můžeme ho najít ale i na těch nejneočekávanějších a nejodlehlejších místech od pouští až po Antarktidu. Tato kniha je oslavou jeho tiché, neokázalé krásy. Objevte hlavní druhy mechu a místa, kde je můžeme najít. Prozkoumejte kulturní historii mechu coby zahradní rostliny a to, jak ho můžeme využít v tradičních řemeslech. Nahlédněte do nejkrásnějších mechových zahrad v Japonsku, Velké Británii a ve Spojených státech a setkejte se s lidmi, kteří se s vámi podělí o svou vášeň pro tyto mnohotvárné rostliny. Zjistěte, jak mech pěstovat, jak uvázat japonskou mechovou kouli (kokedamu) a vytvářet mechové krajinky v nádobách či teráriích. Tuto jedinečnou knihu s doprovodnými fotografiemi a názornými ilustracemi ocení všichni s nadšením pro rostliny.

Objevte magický svět mechu. Mech je všude kolem nás. Nejčastěji ho vídáme na vlhkých a stinných místech, můžeme ho najít ale i na těch nejneočekávanějších a nejodlehlejších místech od pouští až po Antarktidu. Tato kniha je oslavou jeho tiché, neokázalé krásy. Objevte hlavní druhy mechu a místa, kde je můžeme najít. Prozkoumejte kulturní historii mechu coby zahradní rostliny a to, jak ho můžeme využít v tradičních řemeslech. Nahlédněte do nejkrásnějších mechových zahrad v Japonsku, Velké Británii a ve Spojených státech a setkejte se s lidmi, kteří se s vámi podělí o svou vášeň pro tyto mnohotvárné rostliny. Zjistěte, jak mech pěstovat, jak uvázat japonskou mechovou kouli (kokedamu) a vytvářet mechové krajinky v nádobách či teráriích. Tuto jedinečnou knihu s doprovodnými fotografiemi a názornými ilustracemi ocení všichni s nadšením pro rostliny.

„Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě.

"Jonathan Balcombe názorně ukazuje, že ryby mají pocity a zaslouží si respekt a ochranu jako jiné vnímavé bytosti." - DALAJLÁMA Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. Autor: JONATHAN BALCOMBE býval ředitelem oddělení pro studium vědomí zvířat v institutu Humane Society Institute for Science and Policy ve Washingtonu. Nyní je nezávislým autorem a redaktorem a přednáší o vědomí zvířat. Je autorem čtyř knih včetně Second Nature (Druhá přirozenost) a Pleasurable Kingdom (Království potěšení) a více než šedesáti vědeckých článků a kapitol knih o chování zvířat a jejich ochraně. Je populárním hostem rádií, objevil se také v televizním kanálu National Geographic a v několika dokumentárních filmech. Píše pro The New York Times, The Washington Post a do dalších periodik. Žije v Ontariu. Najdete ho na Facebooku, můžete ho sledovat i na Twitteru na @Jonthanpb1959 nebo navštívit jeho webové stránky.