Knihy Kazda strana 7 z 16

Na základě třicetiletého výzkumu napsal Dave Goulson srozumitelnou, fascinující a důležitou knihu, v níž se zabývá důkazy alarmujícího poklesu množství hmyzu na celém světě. „Pokud přijdeme o hmyz, všechno se zhroutí,“ varoval v rozhovoru pro New York Times. Hlavní příčinou tohoto poklesu hmyzích populací je nerozvážné používání chemických pesticidů. Přiklání se tak k závěru kultovní knihy Rachel Carsonové Tiché jaro, po jejímž vydání v roce 1962 došlo k celosvětovému zákazu používání DDT. Zanedlouho ale byly zavedeny nové pesticidy, stejně smrtící jako DDT, a v současnosti se lidstvo nachází na pokraji nové krize. Co nastane, když veškerý hmyz zcela zmizí?

Světově uznávaná lesní ekoložka Suzanne Simardová navždy změnila náš pohled na stromy, když odhalila jejich vzájemné propojení i vazby s dalšími rostlinami a zvířaty. Ve svém strhujícím vyprávění, kdy se coby žena dokázala prosadit v ryze mužském oboru, zároveň píše o svém dětství v lesích Britské Kolumbie, o lásce i ztrátách a o hluboce lidské touze pochopit, kým vlastně jsme a jaké je naše místo ve světě. „Není to kniha o tom, jak můžeme zachránit stromy. Je to kniha o tom, jak stromy můžou zachránit nás.“

Jane Goodallová, světoznámá přírodovědkyně a průkopnice výzkumu chování zvířat, se už desítky let neúnavně věnuje také ochraně ohrožených živočišných druhů. Již jako třiadvacetiletá se současná ikona mladých ochránců přírody vydala do afrického Gombe, aby si splnila svůj sen a studovala tam život divokých zvířat, zejména šimpanzů. V Knize o naději čerpá z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed – začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě – a v naší vlastní odolnosti.

Světově uznávaná bioložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová změnila svým výzkumem v šedesátých 20. století pohled na chování šimpanzů a významně se zasloužila o jejich ochranu. Zjistila například, že tito primáti používají nástroje, že dokážou projevovat své emoce, ale i to, že se mezi sebou zabíjejí. Šimpanze v africkém Gombe studovala přes 45 let a právě jí vděčíme za mnoho poznatků o nich. Celý svůj život zasvětila přírodě a její ochraně a její působení už dávno přesáhlo oblast vědy. Stala se poslem míru OSN, cestuje po světě se svým projektem pro mladé Roots & Shoots (několikrát navštívila také Českou republiku), přednáší a věnuje se i dalším humanitárním projektům. Za celoživotní přínos v oblasti výzkumu myšlení zvířat a rozvoje lidstva obdržela v roce 2021 prestižní Templetonovu cenu, která se uděluje žijícímu člověku, jenž se zasloužil o přínos na poli „pokroku ve výzkumu a objevech týkajících se duchovních skutečností“. V této knize Jane Goodallová odhaluje své rodinné zázemí a nastiňuje své působení v Africe. Předkládá tak inspirativní poselství, stejně hluboké jako poznání, ke kterému došla na své cestě za hledáním naděje nejen uprostřed nedotčené přírody.

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemocí. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání. Když dostanou šanci obnovit zpustlý statek v cornwallských kopcích a vrátit přírodu do míst, odkud vymizela, objeví se před nimi nová cesta, po které je třeba vykročit. Bouřlivé ticho je příběh o aději, která vítězí nad zoufalstvím, o celoživotní lásce, která vítězí nad vším. Vypráví o vnitřní síle, o nezlomném sepětí lidského ducha s přírodou o tom, jak je to pro nás všechny životně důležité. Příroda má pro Raynor a jejího manžela Motha odpovědi na všechny otázky. Společně ušli tisíc kilometrů po větrném, divokém anglickém pobřeží, a útesy, nebe a křídová půda pod nohama jim teď připadají jako domov. Moth trpí nevyléčitelnou nemocí, ale v přírodě jako by se mu navzdory lékařským prognózám vracel život. Pod širým nebem, na cestě podél pobřeží oba společně zjistí, že stát se může cokoli. Po Jihozápadní pobřežní cestě se Raynor s Mothem vracejí k životu mezi čtyřmi stěnami, ale najít ztracený pocit domova a vrátit se k normálu není snadné. Pak se však objeví člověk, který si přečetl jejich příběh, a jeho neuvěřitelná nabídka jim opět změní život. Raynor Winn se po dokončení Jihozápadní pobřežní cesty nadále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovecství a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem. Její první kniha Pobřežní cesta, oslava života prodchnutá magickou atmosférou, se stala mezinárodním bestsellerem, umístila se na žebříčku nejprodávanějších knih Sunday Times, získala cenu Christophera Blanda udělovanou Královskou literární společností, byla nominována na Wainwrightovu cenu a cenu Costa Book Award. Její druhá kniha Bouřlivé ticho je nadějí prozářený příběh o návratu domů.

Jakmile se jednou začnete o kapradiny zajímat, uvidíte je úplně všude - v přírodě i v zahradách, v interiérech, v umění i v designu. Svým vzhledem se výrazně liší od ostatních rostlin a připomínají nám pradávné časy, proto byly dřív považovány za kouzelné. V této výpravné knize jsou popsány čeledi a rody a dále vybrané druhy odrůdy, které se u nás vyskytují, a také ty vhodné pro různé pěstební podmínky. Najdete tu rovněž cenné rady pro pěstitele. Většina z nás rozpozná běžné kapradiny, jako je osladič obecný, hasivka orličí nebo kapraď samec. Na světě ale exituje více než 12 000 druhů - od těch nejmenších až po stromové kapradiny, které dosahují výšky přes 20 metrů. Je tedy co objevovat. A až do světa kapradin proniknete, nekonečně vás nadchnou. Dočtěte se také například o posedlosti kapradinami ve viktoriánské Anglii, která se později v mírnější podobě dostala do Evropy. Tehdy se hledaly vzácné druhy a jen pro ně se budovaly speciální zahrady a skleníky. Nádherně tvarované listy kapradin na jaře a jejich temně zelená energie na podzim vždy přitahovaly pozornost umělců a jsou inspirací dodnes. Tato kniha vás provede úžasně tajemným světem kapradin, ale poslouží i jako příručka k jejich pěstování. Anton Sundin je zahradník s velkou vášní pro kapradiny, půdu a udržitelné zahradničení. Svůj čas dělí mezi zaměstnání zahradníka ve Skelleftea a svou zahradnickou živnost, v jejímž rámci také píše o zahradách, přednáší a vede kurzy a workshopy. Elisabeth Svalin Gunnarsson je spisovatelka a fotografka zaměřující se na zahrady a kulturní historii. Na toto téma už od roku 2010 napsala a nafotila několik knih.

O radost z plnohodnotného života nás totiž mohou připravovat neodhalená autoimunitní onemocnění, alergie, záněty, špatně fungující zažívání nebo třeba toxiny. Příčin může být ale víc a rozhodně stojí za to je vypátrat. Ve svém inovativním programu Energy! doktorka Anne Flecková ukazuje cestu z labyrintu: díky vhodnému stravování, nastavení přiměřeného rytmu, kompenzaci nedostatku živin a posílení imunitního systému v sobě totiž zase dokážeme rozproudit ztracenou energii. V KNIZE NAJDETE: praktické samotesty kontrolní seznamy před návštěvou doktora konkrétní případy pacientů zdravé a chutné recepty

PRO VŠECHNY MILOVNÍKY PŘÍRODY Svými pestrými květy vnášejí květiny barvy do jinak spíše jednotvárné zeleně a hnědi rostlinného světa. Jejich barevná nádhera má vlastně přitahovat jen hmyz, který je pak odměněn nektarem a současně se stará o opylení, ale kromě toho udělá radost i nám. Květiny jsou spíše malé, alespoň ve srovnání se vzrostlými stromy nebo košatými keři, a mají většinou zelené a měkké stonky, opět na rozdíl od hnědých kmenů stromů a zdřevnatělých keřů. Některé stromy a keře jako jabloň domácí (Malus domestica) nebo růže šípková (Rosa canina) také krásně kvetou, do této příručky jsme je však nezařadili. U právě tak drobných a zelených travin a ostřic zase nenajdeme nápadně pestré květy, neboť o opylení se u nich stará vítr. V této knize se tedy budeme věnovat květinám, nikoli stromům, keřům nebo travinám. Představuje malý, ale reprezentativní výběr 100 častých a rozšířených druhů, díky němuž se s touto různorodou skupinou rostlin blíže seznámíte.

Bez varování se objeví v zahradě, nestydatě se tam roztahuje a stojí nás čas a nervy - to je plevel. Tato kniha zábavnou formou radí, jak nezvané návštěvníky vykázat do patřičných mezí nebo jak si na nich pochutnat. Elke Schwarzer představuje 28 těchto tvrdošíjných rostlin jednu po druhé a ukazuje, jak se jich zbavit pletím, jaké triky na ně platí nebo jak je vypudit ze zahrady. A pokud už se vám na zahradě plevel rozrostl, můžete ho rovnou prakticky zužitkovat v kuchyni. Susanne Hansch sestavila více než 50 receptů z divokých rostlin, od postupu na přípravu kopřivových karbanátků až po tabouleh s hulevníkem a brusinkami, a dokazuje, že divoké rostliny mají na talíři své místo. A kdoví, až je sami ochutnáte, možná už je ani nebudete považovat za plevel.

Věděli jste, že sýkory modřinky milují meduňku, protože s její pomocí mohou vyhánět parazity z hnízda? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Hýl si pochutná na zimolezu. Veverku přilákají lískové oříšky, kos zase ocení rybíz. Věděli jste ale, že přední místo v jídelníčku hýla obecného patří červeným bobulím zimolezu ovíjivého? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Elke Schwarzerová vás provede vlastní zahradou a při tom vám prozradí, kterými rostlinami nalákáte do zahrady oblíbená divoká zvířata. Z kousku zeleně se tak může stát ráj a vy zároveň přispějete k zachování rozmanitosti domácích druhů. Vaši noví spolubydlící vám za to poděkují. zahrada a její přínosy pro zachování původních druhů více než 70 podrobných popisů rostlin a živočichů návody na výrobu ptačí budky, budky pro ježky či netopýry a vytváření hnízdních příležitostí pro další druhy zvířat. Autorka Elke Schwarzerová vystudovala biologii a co nejčastěji se pohybuje v přírodě. Fotografuje rostliny, hmyz a zahradničí na své přírodní biozahradě s kompostem, bez rašeliny a bez pesticidů. Na její zahradě lze objevit několik včelích hotelů, čmeláčí hnízdo, písečné včely v trávníku a mnoho dalšího.

Zahradník a autor úspěšných knih Joachim Mayer přehledně vysvětluje, jak si můžete vyvýšený záhon sami vybudovat, a to i třeba jen na terase či balkoně. Poradí, čím záhon naplnit a jak o něj pečovat, aby se v něm rostlinám dařilo. Dále podrobně popisuje, které rostliny a kdy vysazovat, nabízí nákresy s vhodnými kombinacemi a dává tipy na osvědčené vzorové záhony. Tak budete moct i na malém prostoru sklízet téměř po celý rok. Stanoviště a materiál Ať už máte velkou či malou zahradu, nebo jen terasu, na vyvýšené záhony se najde vhodné místo téměř kdekoliv. Stavební materiály a náplň Pokud si vyvýšený záhon vyrobíte sami, můžete ho zkonstruovat zcela podle svých představ a potřeb. Rostliny a vzorové záhony Zelenina, bylinky, květiny, a dokonce i zakrslé dřeviny: na vyvýšených záhonech se daří rozmanitým rostlinám. V této knize najdete nejvhodnější rostliny a také plánky, podle kterých můžete záhony osázet. Snadná péče Díky teplu, které podporuje růst, úrodné zemině a dobré ochraně před škůdci se o vyvýšený záhon snadno pečuje.

Včely jsou nesmírně důležité pro opylování rostlin, a k tomu vedou fascinující a rozmanitý život. Nebylo by skvělé vědět, co to kolem vás poletuje a jak je možné udělat pro tenhle užitečný hmyz něco dobrého? Naši odborníci vám ukážou, jak vytvořit zahradu přátelskou pro včely: Jde vlastně o to, abyste divoké včely a jejich životní prostor co nejlépe poznali a pomocí těch správných rostlin jim zajistili dostatek potravy. Díky promyšleným hnízdním pomůckám se pak na vaší zahradě, balkoně či terase zabydlí nejrůznější druhy divokých včel. Věděli jste, že existují také kukaččí včely, které svá vajíčka ukrývají do hnízd jiných druhu? * Všude se mluví o tom, že včely vymírají. O které včely by se ale mělo jednat? Divoké včely nemají své zastánce, a přitom to jsou nejdůležitější opylovači a neobyčejní živočichové. To ony tu jsou doma a právě je bychom měli nejvíce chránit. A začít můžete teď hned. Jako odborníci zaměření na ochranu přírody a zabývající se divokými včelami víme jedno: každá původní rostlina a jakýkoliv původní hmyz napomáhají k zachování přírody. Zapojte se také – na zahradě či balkoně stačí vysadit vhodné rostliny a pořídit hnízdní pomůcky pro divoké včely.

Věděli jste, že sýkory modřinky milují meduňku, protože s její pomocí mohou vyhánět parazity z hnízda? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Hýl si pochutná na zimolezu. Veverku přilákají lískové oříšky, kos zase ocení rybíz. Věděli jste ale, že přední místo v jídelníčku hýla obecného patří červeným bobulím zimolezu ovíjivého? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Elke Schwarzerová vás provede vlastní zahradou a při tom vám prozradí, kterými rostlinami nalákáte do zahrady oblíbená divoká zvířata. Z kousku zeleně se tak může stát ráj a vy zároveň přispějete k zachování rozmanitosti domácích druhů. Vaši noví spolubydlící vám za to poděkují. zahrada a její přínosy pro zachování původních druhů více než 70 podrobných popisů rostlin a živočichů návody na výrobu ptačí budky, budky pro ježky či netopýry a vytváření hnízdních příležitostí pro další druhy zvířat. Autorka Elke Schwarzerová vystudovala biologii a co nejčastěji se pohybuje v přírodě. Fotografuje rostliny, hmyz a zahradničí na své přírodní biozahradě s kompostem, bez rašeliny a bez pesticidů. Na její zahradě lze objevit několik včelích hotelů, čmeláčí hnízdo, písečné včely v trávníku a mnoho dalšího.

ZAHRADNIČENÍ PRO ZDRAVOU PLANETU Nechce se vám stále zalévat záhony ani ¬udržovat anglický trávník? Raději byste se zkrátka starali o ¬zahradu, která by fungovala udržitelnějším způsobem? V ¬této knížce vám ukážeme, jak toho docílit. * Nabídneme vám 44 odolných trvalek, keřů, popínavých rostlin a ¬rostlin do květináčů užitečných i ¬pro obyvatele z -řad živočichů. Inspirovat se přitom můžete chytrými projekty, jako ¬je tzv. dešťová zahrada nebo zazelenění zdí. Vybudujete si tak zahradu, které sucho nevadí, a¬ nezaskočí vás ani choroby rostlin či tzv. škůdci. Navíc se dozvíte základy týkající se koloběhu v ¬přírodě, péče o ¬půdu a ¬zahradničení uzpůsobeného stanovišti a -šetrného ke zdrojům. Věděli jste například, že spoustu vody na zalévání lze ušetřit chytrým mulčováním? A ¬jen tak mimochodem: vytvoříte tak pro sebe i ¬přírodu dobré mikroklima.

Bez varování se objeví v zahradě, nestydatě se tam roztahuje a stojí nás čas a nervy - to je plevel. Tato kniha zábavnou formou radí, jak nezvané návštěvníky vykázat do patřičných mezí nebo jak si na nich pochutnat. Elke Schwarzer představuje 28 těchto tvrdošíjných rostlin jednu po druhé a ukazuje, jak se jich zbavit pletím, jaké triky na ně platí nebo jak je vypudit ze zahrady. A pokud už se vám na zahradě plevel rozrostl, můžete ho rovnou prakticky zužitkovat v kuchyni. Susanne Hansch sestavila více než 50 receptů z divokých rostlin, od postupu na přípravu kopřivových karbanátků až po tabouleh s hulevníkem a brusinkami, a dokazuje, že divoké rostliny mají na talíři své místo. A kdoví, až je sami ochutnáte, možná už je ani nebudete považovat za plevel.

„Díky sledování mechů poznáme les důvěrněji a do větší hloubky.“ V meších autorka objevila vstupní bránu k důvěrnému sepětí s krajinou – jakousi tajnou znalost lesa, která je metaforou toho, jak lze žít ve světě. Putujte s ní a stejně jako ona se kolem sebe dívejte přes mechové brýle. Robin Wall Kimmererová vypráví příběhy mechů z pohledu vědy i tradiční moudrosti domorodých národů. Mezinárodně uznávaná autorka poutavě spojuje vědecké poznatky s osobními postřehy a dává možnost nahlédnout do elegantně jednoduchého života mechorostů, od nichž se můžeme mnohé naučit. Ve vzájemně provázaných esejích srozumitelně vysvětluje biologii mechů a přemítá nad tím, co všechno nám tyto fascinující organismy mohou předat. Čerpá přitom ze svých rozmanitých zkušeností vědkyně, matky, učitelky i spisovatelky s indiánskými kořeny. V meších autorka objevila vstupní bránu k důvěrnému sepětí s krajinou – jakousi tajnou znalost lesa, která je metaforou toho, jak lze žít ve světě. Putujte s ní a stejně jako ona se kolem sebe dívejte přes mechové brýle.