Knihy Kazda strana 5 z 13

V Medovém lese bydlí čtyři zvířecí kamarádi s laskavým srdcem a hebounkou srstí. Kdykoli se některé z dětí z lesní školky dostane do potíží, hned mu přispěchají na pomoc. Tentokrát pomůžou neposlušné Pavle: ta se vydá na dobrodružnou výpravu lesem a objeví dva králíčky, kterým hrozí velké nebezpečí. Při výletu k hájovně se malá neposedná Pavla šťourá klacíkem v mraveništi. Mravenci splašeně pospíchají do všech směrů – a vlezou jí i do nohavic... Naši čtyři kamarádi z Medového lesa naštěstí znají cestu k nejbližšímu potoku a Pavlínčinu energii dokážou využít k záchraně dvou králíčků. Záchranná četa školkových dětí: lišák Míša, laňka Daňka, mývalka Makovička a prasátko Chrochtík. Už znáte naše kamarády? - lišák Míša - Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější. - laňka Daňka - Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční. - divoké prasátko Chrochtík - Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodružství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu. - mývalka Makovička - Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách.

Tenhle les skrývá jedno velké tajemství: bydlí tu čtyři zvířecí kamarádi s laskavým srdcem a hebounkou srstí, kteří jsou připraveni přispěchat na pomoc, kdykoli má některé z dětí z lesní školky potíže. A ještě že tak! Davídkovi se totiž první den ve školce hrozně stýská a pomocníky moc a moc potřebuje. Poplach u zvířecího zásahového komanda lesních zvířátek, která jsou připravena pomoct každému dítěti z lesní školky, pokud má nějaké malé nebo velké trable. Jaké štěstí! Davídkovi se totiž do nové lesní školky nechce a hrozně se mu tam stýská. Dobře že mu Chrochtík, Makovička, Míša a Daňka vyrobí lesní kalendář, ve kterém se každou půlhodinu objeví malý dárek. Záchranná četa školkových dětí: lišák Míša, laňka Daňka, divoké prasátko Chrochtík a mývalinka Makovička. Už znáte naše kamarády? - lišák Míša - Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější. - laňka Daňka - Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční. - divoké prasátko Chrochtík - Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodružství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu. - mývalka Makovička - Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách.

Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat dlouhý nos. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Interpret: Procházka Aleš Délka nahrávky:7 hod. 25 min.

Jsou města pouze betonovou pouští zahlcenou výfukovými plyny a se psími výkaly na každém rohu? Ani náhodou! Stranou od nákupních center a hlavních tříd je možné v každém městě objevit překvapivě zdravé poklady rostlinné říše. Stačí jen najít odvahu a začít hledat. V této knize vám představíme volně rostoucí jedlé rostliny, na které lze narazit nejen v přírodě, ale i na zastavěných plochách. Naleznete zde také nejrůznější důležité tipy, kdy bylinky sbírat, kdy sklízet plody a jak to všechno zpracovávat. Vydejte se objevovat jedlou přírodu ve svém okolí! • Lokální a sezonní plodiny: Zatímco avokáda, godži či kešú oříšky k nám putují přes půl zeměkoule, chutné ovoce a rostliny s mnoha výživnými látkami můžete najít téměř po celý rok hned za humny – a bez plastových obalů. • Mnohem zdravější než populární superpotraviny: Volně rostoucí ovoce a plané bylinky obsahují mnohem více zdraví prospěšných látek než ovoce a zelenina ze supermarketu, a předčí dokonce i řadu exotických superpotravin! • Díky sklizni ušetříte a ještě si uděláte radost: Nemusíte chodit nikam daleko, a přesto můžete obohatit svůj jídelníček, posílit vazbu s bezprostředním okolím a přitom trávit čas na čerstvém vzduchu. Na německé platformě mundraub.org si registrovaní sběrači volně rostoucích plodin vyměňují informace o naleziš¬tích, pořádají společná vysazování a sklizně a vzájemně se od sebe učí. Tato platforma tak slouží jako inspirace, jak myšlenku společného vlastnictví rozšířit i do jiných oblastí života. Sběr volně rostoucích plodin vám udělá radost a obohatí váš život o zážitky z přírodního kulinářství. V Česku funguje podobně platforma na-ovoce.cz. Sklízet a sbírat divoce rostoucí pochoutky ve městě zní téměř určitě paradoxně, ale v praxi se s nimi možná setkáte takřka všude – stačí se jen pozorně dívat kolem sebe! A nejlepší na tom je, že sesbírané plané rostliny nepotřebují plastové obaly ani dlouhou přepravu, že obsahují mnohem více životně důležitých látek než běžná zelenina ze supermarketu a že vás nic nestojí.

Pokračování knihy 25 gramů štěstí. Ani jsem se netroufl přiblížit se ke krabici. Co kdyby Lisa zemřela? Sebral jsem odvahu a pomalu odkryl ručník. Paráda: žila a ležela schoulená v rohu. Naše pohledy se setkaly. Tentokrát ke mně navíc pomalu a trochu neobratně natáhla tlapku. Bez dlouhého přemýšlení jsem ji lehce vzal mezi tři prsty, načež natočila hlavu ještě víc mým směrem a začala mě očichávat.

Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy.

Jak si lišky a jedle dávají dobrou noc. Věděli jste, že houby dokážou klást léčky? Nebo že ryby lžou? Nejen my lidé máme sklony k přehánění a nepravdám. Zvířata jsou mnohem nápaditější, jedná-li se například o to, jak získat partnera či partnerku. Etoložka Madlen Ziegeová nás zve do fascinujícího světa, v němž potkáme chameleonské rostliny, pavouky mávající lasem, ryby praktikující rybolov, ptáky, co tančí, a králíky, kteří stavějí navoněné ploty. Ukazuje nám přitom, že řeč přírody nám může pomáhat v každodenním životě - ať už jako inspirace, jak flirtovat, či jako návod, jak urovnat spory se sousedy.

Zabudnite na drahé a nezdravé produkty zo supermarketu. Omnoho lepšou alternatívou je pripraviť si mnohé z nich u seba doma! Stotridsaťsedem našich nejlepších receptov a nápadov vám ukáže, aké je to všetko jednoduché. Prestaňte nakupovať a pustite sa radšej do vlastnoručnej výroby. Užitočné pre zdravie: Domáce produkty sú namiesto nezdravých a umelých prísad plné prírodných surovin. Niektoré z nich dokonca rastú priamo pred vaším prahom a obsahujú množstvo látok nenahraditeľných pre zdravie a rovnováhu organizmu. Užitočné pre životné prostredie: Domácou výrobou ušetríte obrovské množstvo obalového odpadu a plastov. Okrem toho môžete uprednostniť lokálne sezónne ingrediencie, ktoré na ceste k vám neprekonávajú nadmerné vzdialenosti, čím šetríte zdroje. Prospešné pre vašu peňaženku: Vlastnoručne vyhotovené alternatívy sú takmer vždyd výrazne lacnejšie než kupované potraviny - a to dokonca aj v prípade, ak používate výlučne čisto prírodné suroviny. Prospešné pre vás: Vlastná výroba prináša radosť, prebúdza kreativitu, posilňuje sebavedomie a robí z vás o čosi nezávislejšieho človeka.

Ulisse s Achillem jsou dva mladí vlci. Opuštěné je našli v lese, poté byli svěřeni do péče Elise a dobrovolníkům ve stanici Monte Adone - zařízení v Apeninách u italské Boloni, v němž se o nalezená zraněná divoká zvířata starají. Vlčata by tak měla zůstat v zajetí až do konce svého života, protože pokud vlci vyrůstají v blízkosti člověka, neosvojí si jazyk a zákony smečky a bez jejich znalosti by v přírodě nepřežili. Elisa s kolegy ze záchranné stanice se o to ovšem chtějí pokusit. Možná trochu bláhově se snaží vrátit lesu jeho děti a umožnit tak vlkům žít volně ve svém přirozeném prostředí. Jejich odvážné úsilí vrátit vlky na svobodu Giuseppe Festa sleduje krok za krokem. Patnáct měsíců s nimi stráví v takřka nedotčených Apeninách, sdílí jejich nadšení a hluboce prožívá zklamání. Ulisseovo a Achillovo dobrodružství citlivě zachycuje až k nečekanému závěru. Dokumentární příběh Děti lesa se čte stejně poutavě jako román. Giuseppe Festa detailně přibližuje chování vlků, divokých a často mytizovaných zvířat, a opěvuje kouzlo přírody, kterou ovšem nepopisuje nijak romanticky, dokáže ukázat i její drsnou tvář, a to bez mýtů a jakýchkoliv předsudků. Autor zachycuje touhu vlků po svobodě a čtenáře si umí získat svou láskou, obavami a pochybnostmi stejně jako velkým porozuměním a respektem, který si tato fascinující zvířata zaslouží.

Pozorujte a určujte celkem 100 druhů ptáků Sýkoru koňadru, vrabce domácího a kosa černého zahlédnete na zahradě nejčastěji. Věděli jste ale, že se u krmítka ráda zastaví i sýkora babka? Anebo že budníčka menšího přilákáte, pokud na zahradě zasadíte vrbu? • 100 druhů ptáků: pravidelní návštěvníci, zimní hosté i ptáci, kteří nad zahradou pouze přeletí, a jejich znaky, výskyt a zajímavosti o každém z nich • více než 400 fotografií a ilustrací: několik vyobrazení u každého druhu • tipy pro vaši zahradu: rostliny lákavé pro ptáky, hnízdní příležitosti, vhodné krmivo a rady, jak pozorovat jednotlivé druhy

Kniha Pobřežní cesta je otevřená, optimistická osobní výpověď o tom, jak těžké je se vyrovnat se zármutkem a jak ozdravnou moc může příroda mít. Především je to však příběh o domově, který můžeme ztratit, znovu vybudovat i nečekaně objevit. Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímoř¬skou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam. Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společ¬nými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemoc¬něním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden.

V této výjimečné knize čerpá Tim Birkhead - přední světový ornitolog, profesor na univerzitě v Sheffieldu a autor úspěšných knih ověnčených řadou cen - ze svých bohatých vědomostí, které získal celoživotním studiem ptáků, a poutavě přibližuje, jak ptáci vnímají svět. Snaží se odpovědět jak na tyto otázky, tak i na mnoho dalších a využívá při tom popis jednotlivých smyslů, které ptákům slouží k poznávání okolí a ke vzájemné komunikaci. Jaké to je být rorýsem létajícím rychlostí vyšší než sto kilometrů v hodině? Nebo kivim ploužícím se černou tmou novozélandské noci? A co se honí hlavou slavíkovi, když si při zpěvu pohrává s notami? "Radost číst! Zároveň fascinující i vtipná kniha, která je od začátku do konce promyšlená, podložená fakty a poutavě napsaná."

„Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě.

Divokou přírodu máme přímo pod nosem - v zahradách a parcích, v mezerách v chodníku a v zemi pod svýma nohama. Dave Goulson nahlíží do kompostu, vrtá se v hlíně a noří se do zahradního jezírka. Zaníceně vysvětluje, jak jsou naše životy a osud celého lidstva neoddělitelně propojené se životy škvorů, včel, zlatooček a pestřenek, nedoceňovaných hrdinů přírodního světa. Zásadní kniha pro každého, kdo má zahradu a není mu lhostejná naše planeta. "Vynikající průvodce ekologickým zahradničením." - Guardian

Všude probíhají tisíce malých i velkých dějů, které jsou často fascinující a krásné - pokud si jich vůbec všimneme. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky a sledujeme předpověď počasí. Peter Wohlleben nás ve své knize zve, abychom se sami stali odborníky, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozklíčovat znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové. Ze sedmikrásek se tak mohou stát naši domácí "meteorologové" a podle měsíčku lékařského zase třeba poznáme, kolik je hodin. Autor vyvrací mýty a poskytuje vědecké vysvětlení některých známých pranostik. Fakta přitom nepodává nudně, všímá si jejich užitečnosti na zahradě a využitelnosti při pobytu v přírodě.