Nakladatelství Leges strana 5 z 24

Události léta 2011 v Evropě včetně České republiky ukázaly závažná rizika krize veřejných financí na straně jedné a ohrožení sociálního smíru na straně druhé. Obojí se vztahuje k tématu sociálních práv až nepříjemně úzce a bude nelehkým úkolem všech tří větví státní moci hledat rozumné vyvážení úsporné finanční politiky a adekvátní podpory opatření ke snižování sociálního napětí. V tomto kontextu jsme uspořádali již desátý výjezdní seminář ústavního práva a zasvětili ho tentokrát právě sociálním právům a jejich místu v ústavním a mezinárodním právu a rozhodování ústavních soudů o nich. Výjezdního semináře konaného od 31. července do 6. srpna 2011 ve Valašském Meziříčí se zúčastnilo šestnáct studentů magisterského a doktorského programu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Plodem výjezdního semináře je tento sborník. Po úvodu, který akcentuje význam sociálních práv v dnešním světě, se kniha vnitřně člení do tří částí, jejichž tématy jsou sociální stát a sociální práva, výklad sociálních práv ústavními soudy a jednotlivá sociální práva.

Parlamentní rozhodování, odrážející suverenitu lidu, je jedním z důležitých atributů demokratického státu. Vnímání parlamentů se však vyvíjí a není všude po světě stejné: zatímco v některých zemích je parlament považován za nejvyšší státní orgán, jinde je jeho postavení racionalizováno v zájmu efektivnějšího a stabilnějšího vládnutí. Příspěvky v tomto sborníku z tohoto základního rozlišení vycházejí a se zapojením zahraniční inspirace zkoumají jednotlivé aspekty parlamentního fungování, jako je např. optimální podoba legislativního procesu, vliv vlády na určování agendy, obrana proti obstrukcím, povaha mandátu, interpelace apod.

Nový komentář k zákoníku práce vychází v návaznosti na rozsáhlou novelizaci pracovněprávních předpisů, provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012. Tato novela reaguje na nález Ústavního soudu, vyhlášený pod č. 116/2008 Sb., přináší však také významné koncepční změny frekventovaných pracovněprávních institutů, jakými jsou např. zkušební doba, pracovní poměr na dobu určitou, dočasné přidělení, zrušení pracovního poměru ve zkušební době, odstupné a dovolená, zakládá také např. nový výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele spočívající v porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. V textu zákona i komentáře je zapracována též novela zákonem č. 375/2011 Sb., účinná od 1. 4. 2012.Komentář je dílem autorů, kteří se pracovnímu právu dlouhodobě věnují a podíleli se výraznou měrou na přípravě poslední novelizace. Autoři podávají ucelený výklad všech uvedených změn zákoníku práce i těch institutů pracovního práva, které změněny nebyly. Praktické je doplnění komentáře bohatými citacemi z použitelné judikatury.Cílem komentáře je usnadnit čtenáři orientaci v novelizované právní úpravě a nabídnout výklad ustanovení, která by mohla v praxi vyvolávat nejasnosti nebo výkladové problémy.

Kniha Ochrana osobních údajů poskytuje podrobný přehled o právní úpravě ochrany osobních údajů obecně i v konkrétních případech. Na úvod se autoři věnují základním otázkám: na jakých principech stojí zpracování osobních údajů nejen v České republice, ale i napříč Evropskou unií a v některých jiných státech, co jsou to osobní údaje v moderní společnosti a jak je řešen střet práva na informace a ochrany osobních údajů. V dalších kapitolách publikace pojednává o registrech dlužníků, z nichž jen několik málo je důvěryhodných a založených na pevných a zákonných pravidlech, ač obsahují poměrně velké množství osobních údajů, a upozorňuje na rizika spojená se zpracováním osobních údajů při nakládání s věrnostními nebo slevovými kartami. Je vymezen pojem obchodního sdělení včetně podmínek, za nichž je lze rozesílat, aniž by se stalo tzv. NOS. Čtenář se dále dozví, jaká práva má pacient, jak a kdo smí nakládat se zdravotnickou dokumentací, jaké osobní údaje smí budoucí zaměstnavatel zpracovávat v různých fázích přijímacího řízení, jak lze zacházet s údaji zaměstnanců během pracovního poměru. Kniha se také zabývá nárokem na soukromí zaměstnance na pracovišti nebo zpracováním rodného čísla, zpracováním osobních údajů ve školství a zvláštními režimy v oblasti veřejných sborů. V závěru je podán přehled ochrany osobních údajů ve správním a trestním právu.

Kniha se věnuje mezioborovému tématu omezení vlastnického práva ve prospěch ochrany životního prostředí. Autor nejprve komplexně pojednává obecná teoretická a ústavněprávní východiska zásahů do vlastnického práva, následně rozebírá jednotlivé instituty, jimiž je vlastnické právo k pozemkům omezováno z důvodu ochrany životního prostředí. Jedná se o některé nástroje upravené stavebním zákonem – územní plánování, územní opatření, rozhodování o využití území – a o vyvlastnění. V návaznosti na uvedené průřezové nástroje ochrany životního prostředí autor věnuje pozornost institutům upraveným složkovými zákony práva životního prostředí – zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, vodním zákonem, zákonem o ochraně přírody a krajiny, lesním zákonem, zákonem o myslivosti, zákonem o rybářství, lázeňským zákonem a zákonem o státní památkové péči –, jež omezují vlastnické právo k pozemkům. Autor se zabývá rovněž procesními aspekty omezení vlastnického práva, tj. zapojením dotčených vlastníků do procesu přijímání právních aktů, jimiž se zasahuje do vlastnického práva k pozemkům, a možností soudního přezkumu těchto aktů. Zvláštní pozornost věnuje právnímu postavení nájemce a zástavního věřitele, které je odvozeno od vlastnického práva, a ochranou těchto subjektů před negativními dopady omezení vlastnického práva do jejich právní sféry. Výklad je doplněn odkazy na relevantní judikaturu českých soudů a Evropského soudu pro lidská práva. Tato judikatura je současně v mnoha případech podrobena kritické analýze.Kniha je určena odborníkům nejen z řad široké právnické veřejnosti (soudcům, advokátům, podnikovým právníkům, úředníkům ve veřejné správě, vysokoškolským pedagogům a studentům), ale i z jiných vědních oborů, jejichž činnost se dotýká ochrany životního prostředí, rovněž členům ekologických organizací a spolků. Své čtenáře nepochybně najde i v řadách vlastníků a nájemců pozemků, kterým srozumitelným způsobem přiblíží problematiku zásahů do vlastnického práva a současně jim poskytne návod, jak argumentovat v případě uplatňování nároku na náhradu způsobené újmy u příslušného orgánu.

Právo a umění spojuje především to, že oboje jsou výsledkem lidské činnosti, jsou reflexí skutečnosti a obě by měly lidský život činit příjemnějším (jedno nastolováním spravedlivého řádu věcí a druhé zprostředkováním estetického zážitku). Umělecké dílo může být zachycením stejných narací, jaké jsou předmětem normativní regulace. Proto může sloužit jako vzor, inspirace i zdroj vysvětlení potřeby a podoby té či oné právní úpravy. Umělecké dílo a činnost umělce jsou však také předmětem právní regulace. Právní normy dílo definují, stanovují režim jeho ochrany a nakládání s ním, poskytuje ochranu umělcům, sankcionuje zásahy do chráněných děl apod. Těmto dvěma možným pohledům na relaci práva a umění odpovídal i program olomoucké konference, který byl rozdělen do dvou sekcí: „právo v umění“ a „umění v právu“. V návaznosti na to je do stejných dvou částí členěn i předkládaný sborník.

Učebnice Základy islámského práva představuje základní instituty a pojmy spojené s islámským právem. Úvodní část obsahuje stručnou zmínku o vzniku islámu a některých důležitých momentech historického vývoje islámského světa. Výklad se dále věnuje pramenům islámského práva, islámským právním školám a islámským teoriím státu. Druhá velká část učebnice pojednává o nejdůležitějších odvětvích islámského práva – rodinném právu, dědickém právu, trestním právu a finančním právu; připojena je také krátká zmínka o islámském soudnictví. Na závěr je pro lepší orientaci doplněn krátký slovník vybraných cizích pojmů. Tato učebnice je určena především pro volitelný předmět Islámská právní kultura, který je vyučován na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. K seznámení se s hlavními instituty islámského práva ji mohou využít také ostatní studenti vysokých škol, případně širší veřejnost.

Předmětem této vysokoškolské učebnice je správní právo procesní – obecná část. Učebnice jednoduchou a srozumitelnou formou zprostředkovává právní úpravu správního procesu, s cílem umožnit pochopení jejího smyslu a významu a také získat základní orientaci v širším rámci dané problematiky. Nemůže pojmout celý komplex správního práva procesního, proto obsahuje pouze odkazy na některá ustanovení zvláštních zákonů, kde se autoři pokusili demonstrovat konkrétní obsah jednotlivých procesních institutů správního řádu a jejich promítnutí do zvláštní právní úpravy. Čtvrté vydání učebnice přináší aktualizaci látky a reaguje na novou právní úpravu daňové exekuce. Změny a doplňky jsou důsledkem vědeckých poznání, pedagogických zkušeností obou autorů, a zejména vývoje soudní judikatury: učebnice obsahuje řadu nových soudních judikátů, které mohou přispět ke správné aplikaci jednotlivých procesních institutů. Současně učebnice zohledňuje i nové závěry přijaté poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu. Výňatky z judikatury a ze závěrů Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu jsou také pro lepší pochopení problematiky uvedeny v závěru každé kapitoly.Ačkoliv je publikace určena především studentům právnických fakult, může zároveň posloužit praxi veřejné správy.

Nově zpracovaná učebnice právnické němčiny je určena zejména studentům práva, aplikované lingvistiky, právníkům, tlumočníkům a překladatelům. Jejím cílem je poskytnout studujícím základy právnické němčiny pro jejich budoucí profesní rozvoj a zároveň zlepšit přípravu pro studium na právnických fakultách v německy mluvících zemích. Jednotlivé lekce obsahují učebnicové texty, autentické texty zákona a judikaturu německých soudů, které umožňují osvojit si právní pojmy v systémových souvislostech, porozumět náročnějším textům a ve zjednodušené verzi texty reprodukovat na velmi dobré úrovni. Texty jsou doplněny cvičeními, která rozvíjejí nejen pasivní, ale také aktivní dovednosti (mluvení a psaní) v právním kontextu. Případy a otázky k zamyšlení podporují právní myšlení studentů a umožňují srovnávat německou a českou právní úpravu v německém jazyce. Pro usnadnění práce s texty obsahuje učebnice malé exkurzy do gramatiky (jevy typické pro právní jazyk a odlišné od obecného jazyka, nebo jdoucí nad rámec výuky obecného jazyka na středních školách), ke kterým jsou připojena cvičení k jejich procvičení. Učebnice je rozdělena na dvě části: první část obsahuje obecnější témata o právu a základech německého ústavního práva, druhá část prochází základy systému německého občanského práva a jeho právní úpravy v BGB a připojuje exkurz do civilního procesu. Uživatelskou přívětivost podporují obrázky a ikony definující cíle cvičení. Das neue Lehrbuch der deutschen Rechtssprache richtet sich auf Studierende der Rechtswissenschaft, der angewandten Linguistik, auf Juristen, Dolmetscher und Übersetzer. Sie bietet den Studierenden das Grundwissen in der deutschen Rechtssprache, das einen besseren Fortschritt in ihrem künftigen Beruf ermöglichen kann. Die einzelnen Kapitel sind aus Lehrbuchtexten und authentischen Gesetzestexten zusammengestellt, so dass die authentische Fachsprache und Ausdrucksweise der deutschen Juristen erlernt wird. In zahlreichen Übungen findet man die deutsche Rechtsprechung und juristische Fälle mit Fragen zur Lösung, zum Nachdenken und zum Rechtsvergleich. Die Arbeit mit den Texten erleichtern kleine Erläuterungen zu einigen grammatischen Erscheinungen der Rechtssprache mit Übungen.Das Lehrbuch setzt sich aus zwei Themenbereichen zusammen: 1. grundlegende Rechtsthemen und Einführung in das deutsche Verfassungsrecht und 2. bürgerliches Recht und Zivilprozessrecht. Bilder, Schemata und Symbole machen das Lehrbuch benutzerfreundlich.

Třetí vydání oblíbeného souboru trestních kodexů zachycuje prvních osm novel trestního zákoníku, další z dlouhé řady novel trestního řádu a novou judikaturu. Po vydání nového trestního kodexu nedochází k žádoucí legislativní stabilitě v oblasti trestního práva hmotného, nýbrž nový kodex je průběžně novelizován. Současně probíhají neustálé novelizace starého trestního řádu z roku 1961, který koexistuje s rekodifikovaným trestním právem hmotným. Publikace proto zachycuje průběh posledních novelizací trestního zákoníku i trestního řádu a doplňuje aktuální judikaturu k oběma kodexům. Zejména je třeba upozornit na výklad poslední novely trestního řádu, která přináší českému trestnímu právu dosud neznámý institut dohody o vině a trestu a rozšiřuje možnosti uplatnění institutu tzv. spolupracujícího obviněného. Poznámky k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu nejsou vyčerpávajícím komentářem, ale mají přispět k rychlé aktuální orientaci o obsahu a smyslu příslušného ustanovení. Uváděné judikáty jsou vybrány především ze sbírek Nejvyššího a Ústavního soudu. Pro uživatelské pohodlí byla starší judikatura tam, kde to bylo možné, podřazena k novým, často jen přečíslovaným ustanovením nového trestního zákoníku, a čísla paragrafů byla až na výjimky opravena tak, aby odpovídala novému trestnímu zákoníku. Na závěr jsou připojeny další aktualizované právní předpisy týkající se trestního práva: - zákon o soudnictví ve věcech mládeže, - zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, - advokátní tarif. Publikace je oceňovanou pomůckou pro práci soudců, přísedících, státních zástupců, policistů, kriminalistů, advokátů, firemních právníků a ostatních pracovníků právní praxe. Je též nedílnou součástí studijní literatury studentů práva a souvisejících oborů.

Publikace je reflexí efektivnosti a fungování Lisabonské smlouvy během téměř dvou let její platnosti. Lisabonská smlouva je jedním z nejdůležitějších aktů primárního práva EU, jehož hodnocení je obecně poměrně rozporné. Kniha nepojednává o této smlouvě komplexně, ale soustřeďuje se na její sporné body a jejich dopady ve vybraných oblastech. Zamýšlí se dále nad perspektivami budoucího vývoje a obsahuje i návrhy případných změn.Autory knihy jsou právní teoretici, vysokoškolští pedagogové a pracovníci státní správy, jedná se tedy o text teoreticko-praktický. Úvodní studie se na Lisabonskou smlouvu dívá z legislativně-technického úhlu pohledu. Konstatuje, že nejde o dokonalé dílo, právně-technicky propracovaný text, ale o jistý kompromis, dílo politiků a diplomatů, z čehož mohou vyplývat určité aplikační nedostatky. Upozorňuje také na terminologické nejasnosti, dublování pojmů a jejich neurčité vymezení, z nichž vznikají praktické problémy, které mají svůj původ jednak v samotném textu smlouvy a jednak v jeho českém překladu. Klíčovými otázkami knihy jsou však lidská práva a jejich ochrana a prosazování na unijní úrovni a dále podstatné otázky pravomocí, svěřených unijním institucím členskými státy. Lisabonská smlouva a lidská práva - bilance zisků a ztrát. Tak zní název kapitoly uvozující část knihy věnovanou lidským právům, a v tomto duchu se nesou i ostatní příspěvky. Nejde tedy jen o informaci, ale o rozbor úpravy ochrany lidských práv v EU z hlediska její interpretace a aplikace. Zajímavá je také stať o evropském občanství. Zvláštní kapitola je věnována instituci evropského ombudsmana. Důležité jsou také otázky implementace evropského práva a role národních parlamentů ve vztahu k Lisabonské smlouvě. Kniha se ve zvláštní části zabývá také oblastmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která nabývá stále více na významu. Praktický pro čtenáře může být pohled na soudní systém EU v intencích Lisabonské smlouvy a také na reflexi Lisabonské smlouvy v praxi ústavních soudů členských států. Kniha je určena studentům právnických fakult, ale i škol ekonomických a společenskovědních, dále též právním teoretikům, advokátům, soudcům a dalším praktikujícím právníkům.

Publikace přináší ucelený praktický pohled na jedno z nejčastějších ujednání obsažených ve smlouvách. Nepříliš rozsáhlá právní úprava smluvní pokuty vytváří celou řadu problematických otázek. Výklad vychází z dosavadního občanského a obchodního zákoníku, zároveň však již pojednává o smluvní pokutě i dalších souvislostech a změnách, které přináší nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014. Autor zpracovává a komentuje četnou a neustále se vyvíjející soudní judikaturu. Nevyhýbá se ani některým dosud nevyřešeným teoretickým i praktickým otázkám. Soustředí se také na procesní souvislosti při obraně a vymáhání smluvních pokut včetně insolvenčního řízení, a na zvláštnosti smluvních pokut v nájemních a spotřebitelských smlouvách. Kniha je doplněna vzory smluvních ujednání a procesních podání. Publikace je určena nejen praktikujícím právníkům, ale všem, kdo se v praxi se smluvní pokutou a zajištěním či utvrzením závazků setkávají, včetně studentů právnických a ekonomických fakult.

Monografie se zabývá právními instituty, jejichž cílem je zkrácení, zjednodušení a celková racionalizace trestního řízení. Primární pozornost je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního práva zaveden novelou č. 193/2012 Sb. Cílem publikace je přiblížit novou právní úpravu orgánům činným v trestněprávní praxi, a proto je tato úprava dohody o vině a trestu analyzována z pohledu všech tří hlavních subjektů podílejících se na tomto zvláštním řízení, tedy z hlediska činnosti státního zástupce, obhajoby i soudu.Velmi užitečné a praktické jsou přitom i poznatky ze slovenské trestněprávní praxe, neboť slovenské trestní právo zná institut dohody a trestu již od roku 2006, takže slovenští odborníci mají s jeho využíváním již určité zkušenosti.Kromě dohody o vině a trestu se tato monografie věnuje též dalším prostředkům racionalizace trestní justice, a to jednak nové právní úpravě odklonů (účinné od 1. 9. 2012) a jednak právní úpravě a možnostem využití institutu tzv. spolupracujícího obviněného.Publikace je určena zejména státním zástupcům, advokátům a soudcům, kterým usnadňuje orientaci v právní úpravě nových institutů českého trestního práva.

Přestože prohlubující se integrace členských států v rámci Evropských společenství a potažmo EU trvá už více než 50 let, z války soudů, postojů národních parlamentů a názorů části doktríny je patrné, že doposud nejsou vyjasněny základní relace mezi právními řády členských států na jedné straně a evropským právem na straně druhé. Absence politické vůle jednoznačně ukotvit vztah evropského a národního práva však neposkytuje pouze široký interpretační prostor Soudnímu dvoru EU a národním ústavním soudům, ale i obecné teorii práva, teorii ústavního práva a mezinárodního práva veřejného.