Nakladatelství Leges strana 12 z 24

Kniha Církve a právo je souborem miscellaneí, růzností, z bohaté tvorby právníka, kanonisty a kněze Jiřího Rajmunda Tretery, vydaných u příležitosti jeho 75. životního jubilea. Jde o výběr drobných článků týkajících se církví a právních oborů s církvemi souvisejících. Mezi články lze nalézt dokumenty, na jejichž koncipování se autor podílel a které jsou dnes již nepřístupné nebo obtížně přístupné. Mnohotvárnost tématu a originalita zařazených textů činí z knihy zajímavé a místy napínavé čtení. Kniha je základem pro porozumění kořenům, z nichž vyrůstá dnes platné církevní, kanonické a konfesní právo, a tak trochu kompendiem. Styl knihy čtenáře potěší svým laskavým přístupem a srozumitelností, i když nepostrádá ani dobový entusiasmus a bojovnost. P. prof. JUDr. Jiří Rajmund Tretera OP, nar. 8. 6. 1940 v Praze, absolvent a profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval v letech 1962–1989 jako hospodářský právník, od roku 1990 v duchovní správě a jako vysokoškolský učitel. Od mládí působil v evangelické církvi a po svém přechodu ke katolictví v roce 1972 v podzemních strukturách katolické církve. Vystudoval teologii a vyučoval na skrytě působícím Generálním studiu české provincie dominikánského řádu. 12. 5. 2015 mu pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka OP udělil za zásluhy a přínos v oblasti studia církevního a konfesního práva Zlatou medaili sv. Vojtěcha.

Druhé vydání příručky pojednává zevrubně o problematice účelových pozemních komunikací s ohledem na zásadní novelu zákona o pozemních komunikacích zákonem č. 268/2015 Sb., která se problematiky účelových komunikací výrazně dotýká, a na nový občanský zákoník, který má pro pozemní komunikace rovněž velký význam. Po definování účelových komunikací a otázce jejich vzniku se autor věnuje problematice vlastnictví účelových komunikací a výkonu státní správy a státního dozoru nad nimi. Příručka se rovněž podrobně zaobírá rozdělením účelových komunikací na veřejně a neveřejně přístupné. Stranou zájmu nezůstávají ani otázky obecného užívání účelových komunikací, stanovení místní nebo přechodné úpravy na nich nebo problematika odstraňování autovraků z účelových komunikací. Ve vazbě na užívání pozemku jako dopravní cesty kniha podrobně rozebírá další možnosti užívání cizího pozemku k dopravním účelům, aniž by se jednalo o obecné užívání účelové komunikace. Problematika obecného užívání účelových komunikací je v současné době velmi aktuální. Ve středu pozornosti je zejména otázka bránění obecnému užívání účelové komunikace, ke kterému často přistupují vlastníci pozemků, na nichž se účelové komunikace nacházejí. Proto se kniha rovněž důkladně zabývá možnostmi právní ochrany účelových komunikací, zejména jejich obecného užívání. Ve svých teoretických závěrech vychází autor především z aktuální judikatury správních soudů, ve druhém vydání značně rozšířené, zejména o rozsudky Nejvyššího správního soudu. Výklad doplňují praktické vzory správních rozhodnutí a jiných správních aktů silničních správních úřadů na úseku účelových komunikací. V tomto druhém, doplněném a aktualizovaném vydání autor zapracoval do textu publikace novou právní úpravu, kterou přináší velká novela Tato novela se poměrně výrazným způsobem dotýká problematiky účelových komunikací. Velký význam ve vztahu k účelovým komunikacím má rovněž nový občanský zákoník, s nímž je ve druhém vydání publikace rovněž pracováno. V neposlední řadě druhé vydání publikace obsahuje právní závěry aktuální soudní judikatury, zejména aktuální rozsudky Nejvyššího správního soudu. Výklad doplňují praktické vzory správních rozhodnutí a jiných správních aktů silničních správních úřadů na úseku účelových komunikací. Kniha je určena široké odborné veřejnosti. Měla by být nepostradatelnou pomůckou pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které se s danou problematikou jako silniční správní úřady setkávají takřka denně. Může však sloužit i jako studijní pomůcka a zdroj poznání dané právní oblasti.

Monografie zachycuje reprezentativní obraz vývoje správního soudnictví na našem území až do současnosti, do něhož jsou zasazeny kompetenční výluky. Monografie je prací teoreticko-praktickou. V úvodu je vysvětlen pojem kompetenční výluky na pozadí definice správního soudnictví. Dále je vymezena působnost správních soudů v jednotlivých obdobích vývoje správního soudnictví na našem území, včetně kompetenčních výluk. Zachycena je rovněž právní úprava správního soudnictví a kompetenčních výluk v současné platné a účinné podobě.

Publikace komplexně rozebírá vztah evropského správního práva trestního a postihování přestupků podle české právní úpravy ve všech základních rovinách. Tato problematika dosud není v odborné literatuře příliš rozpracována, přestože postihování přestupků je velmi významnou činností orgánů veřejné správy, jejíž realizace může znamenat zásah do některých práv garantovaných Evropskou úmluvou o ochraně základních práv a svobod coby klíčového pramene evropského správního práva trestního. V úvodu se publikace věnuje obecným úvahám, dále je zaměřena na současný stav vnitrostátní právní úpravy přestupkového práva, přestupkového řízení samotného a jejich základních institutů, přináší ale také základní informace o historickém vývoji správního trestání od konce 18. století do současnosti. Ve stěžejní části publikace je vymezen pojem evropského správního práva trestního a provedena komparace nejdůležitějších oblastí platné a účinné vnitrostátní právní úpravy přestupkového řízení obsažené především v přestupkovém zákoně s obecnými požadavky evropského správního práva trestního na přestupkové řízení. V knize jsou také shrnuty požadavky evropského správního práva trestního na sankcionování přestupků včetně soudního přezkumu pravomocných správních rozhodnutí. Na závěr autor hodnotí soulad české právní úpravy postihování přestupků s požadavky evropského správního práva trestního. V publikaci je také zpracována relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva, Nejvyššího správního soudu ČR a Ústavního soudu ČR k dotčené problematice. Publikace je určena jak odborníkům z řad právní teorie i praxe, tak i široké veřejnosti, jež se střetává s výkonem veřejné správy na úseku postihování přestupků.