Lidové noviny strana 66 z 82

Druhý návrat Muže, který snědl vše Lidé, kteří se narodili v "kulinářském znamení", se scházejí na španělském gastronomickém veletrhu Madrid Fusión. Loni byl jedním z čestných hostů i americký jídelní kritik a esejista Jeffrey Steingarten, jehož knihy Muž, který snědl vše a Nejspíš to bude tím, co jsem snědl jsme již vydali. Šťastná náhoda svedla v Madridu dohromady autora s jeho českou překladatelkou Jitkou Rákosníkovou. Jeffrey Steingarten sice brzké pokračování svých humorných kulinárních příběhů neslíbil, ale na Vás čeká ještě třetí díl sebraných esejů, který pod názvem Ještě bych něco snědl právě vychází…

Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se již záhy po vzniku republiky stala značkou, jakýmsi národním brandem, magickou formulí, něčím, co mělo platnost mytického symbolu. Ta tři písmena promlouvala na titulní straně Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem právě tak sdělně a zřetelně, jako když v roce 1991 užil režisér Oliver Stone ve svém filmu jiná tři emblematická písmena: JFK. Předkládaná studie není biografií Tomáše Garrigue Masaryka. Nepřibližuje na základě pramenů historický obraz jeho osobnosti, ale naopak rekonstruuje jeho mytickou podobu. „Masarykovský mýtus“ neoznačuje v této práci více než pouhý název konkrétního osobnostního mýtu, i když především v pozdějších diskuzích jako by se jeho sémantické pole rozšiřovalo. Masarykovský mýtus je mýtem historickým i národním; snad nejvíce je však mýtem politickým: jde o „zakladatelský“ mýtus, spjatý se zrodem československé státnosti, demokratického parlamentního systému i nového národnostního uspořádání.

Alice Garrigue Masaryková (1879–1966), výrazná osobnost české a slovenské společnosti první poloviny 20. století a první předsedkyně Československého červeného kříže, zasvětila svůj život práci v humanitární oblasti. Během svého života byla vystavena několika krizovým situacím: vězení za první světové války a dvojímu nucenému odchodu do exilu v roce 1939 a 1948. V těchto těžkých časech se ve svých vzpomínkách vracela ke svému dětství v intelektuálně inspirativním prostředí rodiny T. G. Masaryka a jeho ženy Charlotty, které kladlo velký důraz na vzdělání, zdravý životní styl a společenskou angažovanost. Memoáry, které nazvala Dětství a mládí, vznikly v padesátých letech 20. století, kdy žila v exilu v USA. Líčí v nich rodinnou výchovu, vztahy se sourozenci Herbertem, Janem a Olgou i rodiči, postavení rodiny ve společnosti, politické a společenské kauzy a kontroverze. Jádro jejích vzpomínek se vztahuje do doby jejího zrání, studentských let a sbírání zkušeností v zahraničí do začátku první světové války. Zvláštní místo v jejím srdci měla krajina kolem Martina, kde rodina Masarykových strávila řadu letních prázdnin. Memoáry napsala Alice Masaryková česky a poprvé vyšly v Pittsburghu v roce 1960, druhé vydání v roce 1994 v Praze. Současné třetí vydání je doplněno o kritický poznámkový aparát a studie, které podchycují jak období, na něž Alice Masaryková vzpomíná, tak dobu, kdy svou knihu psala. Text je obohacen o vzpomínku praneteře Charlotty Pocheové-Kotíkové a o nový, z velké části dosud nepublikovaný soubor fotografií.

Pojem jižní Čechy vyvolává snad v každém z obyvatel českých zemí představu jedinečnosti, originality a mimořádné přitažlivosti. Kniha se zaměřuje právě na ty jevy, které tuto část naší země odlišují a dávají jí její zvláštní kouzlo. Území svým způsobem uzavřené, historicky formované přítomností významných klášterů i působením šlechtických rodů, zejména Rožmberků a Schwarzenberků, vytvořilo specifické podmínky pro vývoj života obyvatel. Kopce Šumavy pokryté lesy, lesknoucí se hladiny rybníků, úrodné pánve, přívětivé pahorkatiny se ve zdejší společnosti odrazily ve zdrojích obživy, dovednostech, umění, zábavě i tradicích se zřetelnými vklady minulosti, ale i mnohde dodnes živých a udržovaných. - krajina a oblasti - Doudlebsko, Blata, Prácheňsko, Táborsko - architektura, selské baroko a jeho tvůrci - kroje - historie, užitné a regionální typy - řemesla - vorařství, rybářství, dřevařství, vyšívání, sklomalba, pečivo tradice - Velikonoce, máje, Boží Tělo, poutě, dožínky, posvícení, výlovy rybníků, advent, Vánoce, masopust - 130 barevných fotografií z terénních výzkumů autorů

Editorsky vytvořený soubor povídek nejvýznamnějšího českého humoristického autora, který zachycuje v „laboratorní“ podobě typ a podstatu Haškova humoru, rozvinutého pak naplno v jeho slavných Osudech dobrého vojáka Švejka. Soubor se orientuje na literárně zralé beletristické texty, tedy na „to nejlepší“. Chronologické uspořádání jednotlivých povídek pak dává tušit dobové inspirační zdroje.

Kniha poutavým způsobem objasňuje zákulisní jednání vysoké diplomecie, které mělo jediný cíl - vymanit Československo z poválečné sféry vlivu SSSR.

Jednotlivé kapitoly sa zaoberajú napríklad mýtmi o zmiznutí dramatika Emanuela Bozděcha a básnika Františka Gellnera, o sebevražde Viléma Mrštíka, o tragédiách Rudolfa Těsnohlídka, o chorobe a smrti Karla Hynka Máchu, o udavačstve i smrti Karla Sabina, o autorstve Sliezských piesní, o bigamii Jaroslava Haška a mnohom inom.

Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa. Podobně jako dějiny jiných zemí, jejichž životní osou byly řeky čínská Jang-c-ťiang, indické Indus či Ganga nebo irácký Eufrat s Tigridem , sahají jeho dějiny až k samému prahu lidské civilizace. Podobně jako Čína, Indie či irácká Mezopotámie byl zemí, kde bylo vytvořeno písmo, způsob vizuálního zachycení mluveného slova písmo hieroglyfické. Jeho přírodní podmínky pravidelné nilské záplavy přinášející úrodnou zeminu umožnily růst obyvatel, rozvoj zemědělství a položily základy hospodářsko-společenské organizaci, státu. Tato úspěšnost však učinila Egypt zemí, v jejímž ovládání a využívání se vystřídala řada cizích útočníků z bližšího či vzdálenějšího okolí, z Afriky, Asie i z Evropy.Nové období egyptských dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli do Egypta svůj jazyk a své náboženství a spojili jej natrvalo a velmi úzce s okolním muslimsko-arabským světem ve východní Asii a severní Africe.

Kniha české malířky provdané do Francie nás zavede do Provence, kde si Lenka s manželem pořídili polorozpadlý zámek, ve kterém se chystají žít a vybudovat zde tvořivé a tvůrčí místo, kde bude živo (divadelní stáže a kurzy výtvarného umění, představení, výstavy, koncerty), samozřejmě s ubytováním účastníků i hostů. Cesta k realizaci tohoto snu byla složitá, plná sutě ze zborcených zdí i jiných překážek nastražených přírodou i lidmi. Vyprávěním se prolínají impresionistické popisy úchvatné přírody, místních zvyků, zdejší kultury, lidí a jejich mentality.

Vojenský oděv tvoří nedílnou součást oděvní kultury společnosti a v průběhu svého vývoje procházel řadou proměn. Kromě funkce ochranné plnila uniforma i funkci estetickou, podléhala módním vlivům a zároveň svými prvky ovlivňovala i oděv jako takový. Tento svazek dějin odívání se zabývá vývojem vojenského stejnokroje, a to jak oděvu, tak výstroje, od třicetileté války do počátku 20. století. Na pozadí historických událostí sleduje základní charakter oděvu vojáků v armádách evropských států (Rakouska-Uherska, Francie, Ruska, Německa, Anglie), jejich odlišnosti i co mají společného a prostřednictvím bohatého obrazového doprovodu seznamuje čtenáře s řadou unikátních a dosud nepublikovaných informací.

Sborník přináší vybrané studie z více než třicetileté odborné publikační činnosti historika prof. Jaroslava Čechury. Vzhledem k širokému záběru autora se zde objevují články věnující se období středověku i ranému novověku. V první části se čtenář seznámí s mezinárodně diskutovanou teorií pozdně středověké agrární krize, a to se zvláštním zřetelem na souvislost mezi jejím ekonomickým a demografickým aspektem. Články v druhém oddíle zastupují oslavencův dlouholetý zájem o vývoj církevní pozemkové držby v 14. a 15. století. Kromě detailní znalosti pramenů, která se projevuje ve všech autorových článcích, je v některých patrný také mikrohistorický pohled, k jehož propagátorům v Čechách patřil. Ve sborníku nechybí rovněž jubilantova podrobná bibliografie a seznam obhájených studentských prací, které vedl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.