Lidové noviny strana 65 z 80

Vojenský oděv tvoří nedílnou součást oděvní kultury společnosti a v průběhu svého vývoje procházel řadou proměn. Kromě funkce ochranné plnila uniforma i funkci estetickou, podléhala módním vlivům a zároveň svými prvky ovlivňovala i oděv jako takový. Tento svazek dějin odívání se zabývá vývojem vojenského stejnokroje, a to jak oděvu, tak výstroje, od třicetileté války do počátku 20. století. Na pozadí historických událostí sleduje základní charakter oděvu vojáků v armádách evropských států (Rakouska-Uherska, Francie, Ruska, Německa, Anglie), jejich odlišnosti i co mají společného a prostřednictvím bohatého obrazového doprovodu seznamuje čtenáře s řadou unikátních a dosud nepublikovaných informací.

Od Mnichova 1938 jsme šedesát let žili v nenormálních poměrech a téměř dvacet let po Listopadu stále ještě zjišťujeme, že nás to poznamenalo mnohem víc a hlouběji, než jsme si mysleli. Vždyť během života lidí starší generace se vystřídalo několik více či méně odlišných režimů. Některé z nich revidovaly, cenzurovaly, ba přímo falšovaly národní dějiny podle svých potřeb. Také proto jsme si řekli, že může být užitečné upravit oblíbené přednášky z vysílání Českého rozhlasu 3--Vltavy a předložit vám názornými mapkami doplněné kapitoly o tom, kdy a jak vznikl náš stát, jak se vyvíjel, co dával či bral obyvatelům na jeho území žijícím, zda trval nepřetržitě, nebo ne a s čím asi souvisí nedávné naděje i zklamání nás, občanů. Historik Jaroslav Pánek soudí, že také na znalostech dávnějších proměn českého státu, na kritickém rozvíjení politické i právní kultury minulosti a na vědomí odpovědnosti za věci veřejné mj. závisí, jak se bude vyvíjet osud našeho národa v blízké i vzdálenější budoucnosti.

Starověké Eru je posvátným místem, ukrývá sochu Růžové bohyně, která v tajemném obřadu volby rozhoduje, kdo se stane její dcerou – velekněžkou. Tento zlomový rituál začíná a do sochy bohyně vstupuje princezna Annennaš… V ten samý okamžik přijíždí do Eru Núr-Adad, obávaný vládce Laše, který dobyl řadu okolních říší a městských států a nutně potřebuje prostřednictvím Bohyně vyřešit problém nástupnictví na lašský trůn. Oba se stanou aktéry milostného dramatu, v němž se mísí vášeň a láska, nezvladatelné mocenské ambice, mystika spojená s kultem Růžové bohyně i putování časem napříč tisíciletími. Vzniká tak mimořádně čtivý a napínavý milostný příběh s řadou překvapivých zvratů inspirovaný světem starověkého Sumeru.

Kniha se zabývá vztahem habsburské monarchie k sociální politice průmyslových podnikatelů. Zkoumá zájem státních úřadu o tzv. blahodárná zařízení, která vznikala v industrializujících se městech. Blahodárná zařízení poskytovala zabezpečení lidem, kteří opustili svůj domov a vydali se hledat nové uplatnění. V podnikových domech a ubytovnách nalezli přístřeší. V továrních školách si doplnili vzdělání a získali znalosti potřebné pro práci v tovární výrobě. Pokud onemocněli nebo přišli k nezaviněnému úrazu, obdrželi skromnou podporu od závodní nemocenské pokladny, jejich potomci pak azyl v sirotčinci. Kromě úlevy od bolesti těla se jim dostalo duchovní útěchy v kostelích, modlitebnách a synagogách. S nástupem konzervativní vlády na konci sedmdesátých let 19. století se zvýšil počet sociálněpolitických opatření. Úřady kladly důraz na výstavbu a provoz blahodárných zařízení. Rozvíjely „novou pedagogiku sociální existence“. Pokoušely se vtisknout posttradiční společnosti pevný řád. Domy, školy, sirotčince a svatostánky získaly promyšlenou dispozici a přehledně členily městský prostor. Rozdělovaly pracovníky podle pohlaví, rodinného stavu a profese. Registrovaly jedince, normalizovaly jejich chování a usměrňovaly každodenní život.

Kniha mapuje v sedmi kapitolách směry a možnosti studia barokních krajin a současně spektrum využitelných pramenu (text – obraz – mapa – terénní výzkum), jejich interpretační potenciál z hlediska historické geografie i kulturních dějin. Kapitoly mají dvojí základní rovinu, mikro a makropohled (sondy a jejich obecné interpretace), vedoucí k zamyšlení nad možnostmi i limity rekonstrukce historických krajin a výpovědí jednotlivých typů pramenů. Koncepce knihy vychází z širšího rámce studia barokních krajin v Čechách (cca 1650–1800), nastíněného v úvodní stati.

Kniha světoznámého herce sira Seana Conneryho není jen obyčejný životopis. Je to vyznání lásky ke Skotsku, především rodnému Edinburghu, a skotství jako takovému. Autor čtenáře provází skotskou historií, literaturou, legendami a strašidelnými historkami,

Bezprostředně po suezské válce byly zainteresované strany plně zaměstnány likvidací následků konfliktu. Velká Británie s Francií 3. prosince 1956 souhlasily s bezpodmínečným odchodem svých vojsk z Egypta, úplná evakuace skončila 22. prosince. Izrael ale dál okupoval Sinajský poloostrov a pásmo Gazy a kvůli sporům o právní status byl uzavřen Suezský průplav, byť pod egyptskou kontrolou. Z obou evropských mocností utrpěla Velká Británie větší ztráty. Její zájmy v arabském světě byly ohroženy prakt icky všude, britští občané byli napadáni, britský majetek a instituce ničeny a britské zboží bojkotováno. Egyptská vláda nechala obsadit britské podniky a jejich britské zaměstnance pozavírala nebo vypověděla. Egypt, Sýrie a Saudská Arábie přerušily s Londýnem diplomatické styky. I arabské země k Britům tradičně přátelské považovaly za nutné se od "imperialistického agresora" distancovat. Jordánská vláda sáhla k ukončení smluvních vztahů s Velkou Británií, a dokonce i irácká monarchie odsoudila napadení Egypta a zvažovala odchod z Bagdádského paktu.

Samguk jusa, Nepominutelné události Tří království, buddhistického mnicha Irjona (1206-1289) je nejstarší dochovanou korejskou neoficiální kronikou. Dílo pochází z osmdesátých let 13. století a je vlastně historií psanou pro rozptýlení. Obsahuje mýty, pověsti, legendy, příběhy, které Irjona zaujaly a pro svou výpovědní hodnotu či poslání jsou hodné zaznamenání. Kromě dvou "knih zázraků", týkajících se jednotlivých králů, se soustřeďuje na vznik, vývoj a hlavní postavy raného korejského buddhismu. Vedle životopisů nejslavnějších mnichů jsou zde legendy o vzniku památných míst a staveb, také anekdotická vyprávění o magických schopnostech a zázračných skutcích mistrů a laiků. Vyprávění jsou barvitá s nečekanými zápletkami, akcentují neuvěřitelné, nadpřirozené, zajímavé, cosi, co vybočuje z běžné historie a co se také do vážného pohledu na historii nevešlo. Kniha zprostředkovává neuvěřitelné množství zpráv o starověké společnosti, jejím pohledu na svět, pověrečnosti, fantazii. Je nevyčerpatelným zdrojem informací pro každého odborníka i laika a pro svou čtivost také jednou z prvních uměleckých próz v dějinách korejské literatury.

Další netradiční cestopis spisovatelky Ivy Pekárkové, tentokrát z nejlidnatější země Afriky, Nigérie.

Tato kniha sleduje dějiny evropského odívání vstupujeme do devatenáctého století, do věku, v němž se proměny oblékání uskutečňují, ve srovnání s předchozími velkými historickými a stylovými epochami, až s hektickou rychlostí, když hbitě reagují na tak bohaté a dramatické děje společenské, politické, ekonomické, které se v tomto století odehrávají.

Osudy a krajinami Jane Austenové, sester Brontëových a Daphlne du Maurier Patří Jane Austenová, sestry Bronteovy a Daphne du Maurier k Vašim oblíbeným autorkám? Přejete si poznat okolnosti jejich života a literární tvorby, seznámit se s místy a postavami, které je inspirovaly, s láskami, jež našly naplnění až v jejich románech. Kde vznikaly vtipné, vášnivé, romantické i buřičské příběhy neobvyklých hrdinek, které přežily v oblibě čtenářů i filmových tvůrců dlouhá desetiletí? V knize Tři anglické lásky se můžete vydat po stopách i vzkazech, které zde slavné spisovatelky i jejich romány zanechaly. Zjistíte přitom, do jaké míry se skutečný život prolíná s literárním i nakolik jsou některé postavy věrné svým kdysi existujícím předlohám. Pro znalce filmových zpracování je v knize i obsáhlý popis míst a staveb využitých při natáčení filmových adaptací Pýchy a předsudku, Rozumu a citu, Jany Eyrové, Hospody Jamajky a dalších.

Román i Vrah či oběť /i je kombinací detektivního románu a dramatu s historickými tématy, kdy inspektor Grant, tentokrát na nemocničním lůžku, se pokouší vyřešit historickou záhadu, kdo vlastně zahubil v roce 1483 mladičké syny krále Edvarda IV. Hlavním podezřelým je už po staletí jejich strýc, zdémonizovaný o století později slavnou Shakespearovskou tragédii i Richard III /i . Čím se však Grant za pomoci svého amerického fámula Brenta Carradina noří hlouběji do období na sklonku válek Červené a Bílé růže, tím víc o vině nešťastného krále Richarda začíná pochybovat.

Velká aristokratická sídla, hrady a zámky se zachovanými původními interiéry mohou ve zvlášť výjimečných případech umožnit do minulosti téměř vstoupit… Mezi aristokratickými sídly Čech a Moravy jsou zachovány zámky, jejichž interiéry, sály a apartmány si po mnoho staletí uchovávají původní výzdobu i části původního vybavení a sbírek. Dnes jsou tyto prostory hmotnými prameny, jež spolu se zachovanou ikonografií zobrazující historický interiér a s historickými písemnostmi, především inventáři, přinášejí více poznání o skutečné podobě aristokratických sídel různých období. Tato podoba měla v rozvržení místností a často i ve výzdobě a zařízení po staletí závazný charakter. Ikonografické prameny a historické inventáře dokládají všeobecné šíření uznávaných a obdivovaných pravidel vkusu a způsobu prezentace urozenosti, bohatství a majestátu prostřednictvím sídel v evropském aristokratickém prostředí. Majetkové soupisy zařízení dávají možnost nahlédnout i do obydlí služebnictva, pokojů zámeckých úředníků, nebo hospodářského zázemí zámku.

Hlavní postava Keith Stapperpfennig vyrůstal se svými čtyřmi sourozenci, svérázným dědečkem a stále se obměňujícími babičkami. Vnuci věnují dědečkovi k narozeninám cestu, jejíž cíl si má zvolit sám. Rozhodne se pro Čínu a průvodcem mu má být Keith. Jenže… Dědeček sice odjede, ale bez Keithe a navíc "jenom" do Westerwaldu, kde také zemře. A Keith? Na něm je, aby zakamufloval, že celou dobu, kdy si všichni mysleli, že s dědečkem brázdí čínská města, sedí stále doma. A tak pod stolem ve své kuchyni začne psát dopisy z Číny, které jsou současně i jakýmsi fiktivním životopisem dědečka, s nímž sice dlouhá léta žili, ale moc toho o něm nevěděli…