Lidové noviny

Rozsáhlé syntetické dílo, které zpracovalo šest historiků zastupujících všechny generace českých balkanistů, nepojednává o dějinách této země tradičním způsobem, tedy v rámci výkladu historie národů bývalé Jugoslávie, ale samostatně analyzuje vývoj srbského státu od jeho vzniku až do současné doby.Představuje tak nejen v naší, ale i evropské historiografii průkopnický počin. Autoři akcentovali především historii srbského středověkého státu, vznik a vývoj moderního Srbska v 19. století, situaci v Srbsku v době královské Jugoslávie a za druhé světové války i období necelých patnácti let od rozpadu Titovy Jugoslávie. Výklad obohacují kapitoly o kulturním vývoji Srbska, o česko-srbských vztazích a početné, v českém prostředí málo známé obrazové přílohy.

Výpravná kniha Lucemburkové zahrnuje úsek zhruba 130 let, během něhož se vystřídali na českém trůně čtyři panovníci, Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund. Náležitá pozornost je v knize věnována i dalším příslušníkům rodu, zejména jeho moravské linie. Syntetický pohled na vládu Lucemburků v českých zemích je součástí vícesvazkové ediční řady, jejíž základní podobu určilo monumentálně pojaté dílo „Přemyslovci“. Zahrnuje úsek zhruba 130 let, během něhož se vystřídali na českém trůně čtyři panovníci, Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund. Náležitá pozornost je v knize věnována i dalším příslušníkům rodu, zejména jeho moravské linie. Velký důraz autoři rovněž kladou na vzdělanost a umění, vázané bezprostředně na lucemburskou dynastii.

V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství; nekončí však víra, naděje a láska. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro tolik lidí skrylo v temném oblaku. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.

Obraz Zachea, jerišského celníka skrývajícího se ve větvích fíkovníku, aby mohl nepozorován sledovat Kristovo počínání a teprve se rozhodnout pro jeho následování, je pro Tomáše Halíka totožný s představou většiny současných lidí, kteří teprve hledají svou cestu v křesťanství, váhají a dychtí zároveň. Smysl své pastorační činnosti spatřuje právě v jejich oslovování. Myšlenka „oslovit Zachea“ Tomáše Halíka zaměstnávala déle. Nakonec si pro její knižní konkretizaci vybral tradiční formu kázání. Vznikla tak pozoruhodná syntéza věčného obsahu Bible s výrazným aktualizujícím dobovým vkladem autorovy osobnosti.

Druhé, doplněné a rozšířené vydání. Brazilské dějiny, spojující Ameriku, Evropu i Afriku, přecházejí z málo známé indiánské minulosti přes koloniální, osvobozeneckou, císařskou a republikánskou éru do současnosti.

Kniha je v jistém smyslu doplňkem k práci o Počátcích Přemyslovců, klade si však jiné cíle. Jde v ní o celou střední a jihovýchodní Evropu, v zásadě o široké okolí Karpatské kotliny, kde se na přelomu 8. a 9. století odehrál zásadní kulturní a společenský přelom vyznačený zejména přijetím křesťanství a vznikem prvních slovanských států. Tehdy vstoupila střední Evropa na tu cestu, která ji okolo roku 1000 již definitivně začlenila do společenství států a národů západního, latinského křesťanství. Pro vytvoření dnešní střední Evropy to byl vlastně její počátek.

Dejiny Slovenska sa odohrávali predovšetkým v dvoch štátnych útvaroch - v Uhorsku a Československu. A predsa sa týmto rámcom úplne nevyčerpávajú. Zistili by sme to, keby sme ich chceli nahradiť dejinami Uhorska do roku 1918 a po roku 1918 dejinami Československa - ich súčet vytvorí to, čo by sme chceli poznať. Okrem toho existuje aj druhá krajnosť: chápať dejiny Slovenska a Slovákov iba ako dejiny akéhosi "slovenského disentu" v Uhorsku a možno aj v Československu.

Cílem této knihy bylo zasadit u nás jednostranně a jednorozměrně vnímanou postavu Nevilla Chamberlaina do širšího kontextu jak časového - tedy neomezit se pouze na podzim 1938, případně přímo jen na mnichovskou konferenci -, tak věcného, tedy pokusit se p

Malá a zaostalá Albánie, ležící v zastrčeném koutě Balkánského poloostrova a obývaná národem, vyznávajícím islám a obývajícím i sousední státy a území (Kosovo a Makedonie), je územím, které má bohaté a dlouhé dějiny. Ve starověku obývali jeho severní část Ilyrové (dnešní Albánci se pokládají za potomky tohoto prastarého indoevropského etnika), jižní polovina se zas stala součástí starověkého Épiru (proslaveného králem Pyrrhem a jeho „vítězstvími") a tím i oblasti řecké civilizace. Pak také římského impéria, kde hrála roli spojnice mezi Itálií a Řeckem, nejdůležitější antické město na území dnešní Albánie Dyrrachion (Drač) se stalo branou tažení římských legií na Východ a počátkem slavné silnice Via Ignatia, spojující Řím se Soluní a později též i Konstantinopolí.

V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.

V této knize najdete ucelené dějiny Thajského království - přes počátky thajských dějin, Tajové a klasické říše po krizi let 1991 až 1992. Kniha je věnována zejména obyčejným čtenářům, kteří se zajímají o Thajsko a chtějí proniknout do jeho dlouhé a zajímavé historie.

Na začátku své knihy Víc než nic si Robert Wright dává za úkol "vymezit běh historie života od prvotní zárodečné hmoty až po World Wide Web." V široce pojatém a nesmírně zajímavém vyprávění se autorovi daří přesvědčivým způsobem zpochybnit obvykle zastávaný názor, že evoluce a dějiny lidstva nemají žádný cíl. Obratným využitím teorie her, popisu her s "nulovým" a "nenulovým" součtem, odhalí sílu stojící za obecným směrem vývoje života, sílu, která biologickou evolucí vytvořila složité, rozumné živočichy a následně prostřednictvím kulturní evoluce vedla lidský druh ke stále rozsáhlejší a složitější stavbě společnosti. Autor tvrdí, že přísně vědecké zhodnocení tří miliardy let trvající historie lidstva může dát dnešku nový duchovní rozměr, a dokonce nabídnout politické rady do budoucna. Víc než nic změní naše myšlení o výhledech lidského rodu.

Morální zvíře pojednává z hlediska neodarwinismu o Darwinově teorii i jeho životě, o hledání životních partnerů, sexu, přátelství, altruismu, cynismu, zkrátka o všem, co povznáší i ztrpčuje lidský život. Morální zvíře se zabývá banálním i posvátným a týká se prakticky všeho, na čem nám záleží.

Tématem knihy Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století je otroctví a jeho propojení s evropskou zámořskou expanzí v 15. až 19. století, zejména s kolonizací Nového světa. Zde byli zotročováni domorodí obyvatelé (Indiáni), především ale černoši násilím dovezení z Afriky. Rozvoj otroctví na americkém kontinentu patří k nejvýznamnějším fenoménům moderních dějin. Vyústilo v největší masovou migraci všech dob, která významně ovlivnila demografickou strukturu Afriky i Ameriky – vždyť třetina všech osob afrického původu dnes žije mimo černý kontinent. Hospodářství založené na obchodě s otroky a na otrocké práci zároveň podnítilo budování koloniálních říší i rozvoj evropských metropolí.

Kniha je zrcadlovým obrazem jeho právě krátce popsaného života a díla. Je to autentické svědectví o díle závažném, ceněném, originálním a velice působivém. Je to výpověď poctivá a pravdivá, vyprávěná na pozadí událostí, ve kterých je prožíval.