Lidové noviny strana 78 z 82

Fotograf Ladislav Sitenský vzpomíná s nestorem československé žurnalistiky Karlem Helmichem na historky prastaré, nedávné i současné.

Známá amerikanistka sleduje, jak se vytvářela a jakou roli hrála skupinová identita a tolerance k odlišnosti u prvních severoamerických kolonistů v 16. a 17. století. Na dvou příkladech, totiž osadách novoanglických puritánů a na koloniích nizozemských přistěhovalců ukazuje různost mentalit, sociálních modelů a právních představ, které se bezprostředně promítly do uspořádání a ovšem i do úspěšnosti kolonistů v novém prostředí. Závěrem se autorka zabývá atraktivním tématem střetu kultur, tedy různými přístupy k původnímu indiánskému obyvatelstvu ze strany Evropanů.

Manželé Milan a Jarmila se dvěma malými dětmi Péťou a Adélkou se rozhodli v roce 1984 emigrovat do Kanady. Když splnili své povinnosti vůči starým rodičům s rozsáhlou historií politického proskribování, chtěli dopřát zejména svým dětem život ve svobodnějším světě, opustili svůj pražský dům a odjeli na zdánlivou dovolenou... Otec rodiny – autor a hlavní postava příběhu zároveň – popisuje zážitky i zkušenosti během cesty přes bělehradský sběrný tábor, a zejména pak své osudy, počínání a pokusy o prosazení se ve vlastní emigraci. Jádrem knihy je naléhavá snaha sdělit své zkušenosti, popsat složitou proměnu životních východisek emigranta i osobní oběť, kterou odevzdává zejména první emigrantská generace ztrátou vlastních kořenů. Také zkušenost nakonec nerealizovaného návratu po roce 1989 a zároveň perspektiva z kanadského Vacouveru na naši dnešní současnost je pozoruhodná a inspirativní.

Třetí vydání úspěšného životopisného a hráčského vyprávění rozšířené tentokrát o zákulisí prodeje sázkové kanceláře Fortuna a o zážitky předsedy poroty druhého cyklu oblíbené televizní soutěže Česko hledá Superstar.

V autobiograficky laděné novele popisuje oceňovaná švédská spisovatelka Linda Boström Knausg?rd léčbu elektrickými šoky, kterou podstupovala kvůli psychické nemoci. V drásavém, znepokojivém vyprávění se protagonistka vypořádává nejen s drastickými léčebnými metodami, ale i s rozpadem manželství, s pochybami o své mateřské roli as možností, že už nikdy nebude moct psát, pokud vlivem elektrošoků přijde o klíčové vzpomínky. Místy strohý, místy poetický text je tak nejen vypravěččiným pokusem vyrovnat se s okolnostmi, které ji dovedly až na uzavřené psychiatrické oddělení, ale i snahou vydolovat z vrstev paměti vše, na co by neměla zapomenout. Jak okamžiky úlevného štěstí, tak záznamy o vlastních selháních.

Tento svazek je věnován moravskému jazykovědci Antonínu Matzenauerovi (1823–1893). Pojednává na dobovém pozadí o jeho životě a díle, přináší edici jeho známé korespondence a obsahuje soupis jeho spisů.

Každý, kdo chce skutečně pochopit španělskou historii, by měl začít detailnějším pohledem na mapu Pyrenejského poloostrova, která pomůže objasnit celou řadu jevů a tendencí, jež španělské dějiny provázejí od samotných počátků mnohdy až do dnešních časů. V první řadě je to mimořádný význam moře, vždyť Španělsko (počítáno bez Baleárských a Kanárských ostrovů) disponuje více než 4000 kilometry pobřeží, zatímco k západní Evropě (Francii) je poloostrov napojen necelými 500 kilometry pyrenejského hřebenu. Jestliže poloostrovní poloha, podtržená hradbou Pyrenejí oddělující Španělsko od zbytku západní Evropy, nahrávala často izolaci, moře naopak přiváželo cizince a rozmanité exotické kulturní vlivy. Z tohoto pohledu sehrálo významnou úlohu zejména to Středozemní, jehož vlny přinesly na břehy Pyrenejského poloostrova nejprve Féničany, Řeky a Kartágince a posléze i Římany, kteří proměnili Hispánii v takřka kompletně romanizovaný prostor. Atlantský oceán zase od 15. století umožňoval Španělsku expanzi na západ, a právě přes něj španělští (a portugalští) mořeplavci, dobyvatelé a osadníci provedli jednu z největších – a současně nejkontroverznějších – operací celé lidské historie, tj. objevení, dobytí a kolonizování Nového světa. Moře tedy vždy fungovalo jako jakási spojka Pyrenejského poloostrova s okolním, ale i velmi vzdáleným světem. Právě moře současně rozdělilo španělskou společnost na dvě různé a dobře patrné skupiny. Blízkost moře obvykle znamená větší otevřenost světu a novinkám, vyšší flexibilitu a výraznější adaptabilitu na změny všeho druhu. Vnitrozemí naopak vyniká konzervatismem, rigidní setrvačností, výraznou nechutí k modifikacím zavedeného, strachem z vnějších vlivů nezřídka ústícím do otevřené xenofobie. Není jistě náhodou, že v přístavu Cádiz spatřila světlo světa první, značně liberální ústava, zatímco Kastilie na Centrální mesetě po celá staletí přímo archetypicky hájila tradici a nehybnost. Ještě dnes sami Španělé rádi upozorňují na hmatatelné rozdíly v mentalitě a přístupu k životu u obyvatel dvou měst na jihu, která dělí sotva hodinka jízdy automobilem: přístavní Malagy a vnitrozemské Granady.

Mosambická republika je dnes konsolidovaným, lidnatým a slibným africkým státem, který přitahuje stále víc českých turistů, podnikatelů, ale i humanitárních pracovníků. Rychlý běh dějin a současná přeměna Mosambiku v nepostradatelného světového dodavatele surovin způsobily, že ranější práce rychle zastarávají. Navíc historická věda poslední dobou přinesla dlouhou řadu hodnotných studií a digitalizace zpřístupnila dříve nedostupné prameny, což spolu s měnící se globální scénou nutí k doplnění, přepracování, či dokonce revizi dosavadních stanovisek i faktů. Pokládáme proto za užitečné, aby čeští afrikanisté, historikové i další zájemci o světový vývoj dostali aktualizovaný text. Zaslouží si to vzestupující Afrika i Mosambik jako jedna z historicky nejexponovanějších a v současnosti nejvýznamnějších afrických zemí.

Kolektivní monografie se věnuje projektu, obsahu a ohlasu publikace Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování (1934), jež bývá vnímána jako první evropský veřejný protest proti rasové ideologii ve vědecké práci, zejména proti nacistické rasové hygieně. Mezioborový autorský tým si kladl za cíl pozapomenutou demonstrativní akci usilující o mezinárodní ohlas nejen připomenout, ale především zmapovat její kořeny, zhodnotit ohlas a zasadit ústřední teze, argumentační strategie i názory hlavních aktérů do kontextu dobového antropologického a eugenického myšlení.

Další příběhy autorské dvojice manželů-výtvarníků se tentokrát odvíjejí na pozadí zápletky téměř detektivní. S humorem a nadsázkou vyprávějí o svém životě s kočkami i bez koček, ale hlavně o vztazích s lidmi a mezi lidmi, a to jak těmi blízkými, tak i cizími, milými i nemilými. V knize nám více poodhalují svůj osobní příběh, seznámení, svatbu, vztahy s rodiči, radosti i potíže v práci.