Machart strana 3 z 12

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již devět dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít třídní a jiné srazy“ napovídá, okolo čeho se bude děj jednotlivých příběhů točit. Společně si uvědomíme, co to znamená se „srazit“ – a to nejen v přeneseném smyslu slova. Srážky s přáteli i dávnými láskami, s nimiž nás pojí společné vzpomínky, mohou mít humorné i sladkobolné důsledky… Nutno ale dodat, že i tentokrát humor, nadsázka a často nelítostná ironie mají převahu nad melancholií a vzdycháním nad dávno zmizelými časy. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes.

Korunní princ Rudolf (1858–1889), jediný syn císaře Františka Josefa I., je jednou z důležitých postav této knihy. Stejně jako Ferdinand V. Dobrotivý (1793–1875), Pražany láskyplně titulovaný „náš Ferdáček“, který po abdikaci na císařský trůn dožil zbytek svých dní na Pražském hradě. Tyto významné postavy naší historie, spolu s budoucím ministrem Aloisem Rašínem či senátorem Soukupem a s plejádou drobných a často bezejmenných figurek – zaplňují listy barvitých vzpomínek Antonína Fialy (1866–1936). Autor těchto pamětí se narodil na Pražském hradě, otec byl požárním hlásným na Svatovítské věži, matka sloužila na zdejším hradním hejtmanství. Malý Antonín trávil dětství i jinošská léta v bezprostřední blízkosti významných dějinných postav i drobných aktérů hradního a malostranského života. Nejen vzpomínky na to, jak Antonínova matka pekla pro následníka rakouského trůnu lívance, ale i na dětské lumpárny na chodbách tak řečeného „Burgu“ či studium na pražské kadetní škole a počátek dráhy důstojníka c. a k. armády, jsou cenným svědectvím tehdejších společenských poměrů. Antonín Fiala se po pádu monarchie sžil s republikánskou érou a kariéru završil jako správce vysokoškolských Hlávkových kolejí. Na druhou polovinu 19. století však vzpomíná s neskrývanou nostalgií i svérázným humorem – a před námi tak vyvstává perem očitého svědka načrtnutý obraz „zlatých časů monarchie“, tak ostře kontrastující s národoveckým vykreslením Rakouska-Uherska jako temného „žaláře národů“… Osobní svědectví bývají často blíže pravdě, nežli dějiny tesané do kamene dlátem, jež třímá ruka vítězova. Fialovy autentické vzpomínky proto snad mohou přispět k poctivějšímu zhodnocení této významné etapy naší historie. Tato výpravná kniha má aspiraci zařadit se mezi žádané pragensie – i díky množství vzácných obrazových dokumentů a řadě nejstarších fotografických vyobrazení tehdejší Prahy.

Korunní princ Rudolf (1858-1889), jediný syn císaře Františka Josefa I., je jednou z důležitých postav této knihy. Stejně jako Ferdinand V. Dobrotivý (1793-1875), Pražany láskyplně titulovaný "náš Ferdáček", který po abdikaci na císařský trůn dožil zbytek svých dní na Pražském hradě. Tyto významné postavy naší historie, spolu s budoucím ministrem Aloisem Rašínem či senátorem Soukupem a s plejádou drobných a často bezejmenných figurek - zaplňují listy barvitých vzpomínek Antonína Fialy (1866-1936). Autor těchto pamětí se narodil na Pražském hradě, otec byl požárním hlásným na Svatovítské věži, matka sloužila na zdejším hradním hejtmanství. Malý Antonín trávil dětství i jinošská léta v bezprostřední blízkosti významných dějinných postav i drobných aktérů hradního a malostranského života. Nejen vzpomínky na to, jak Antonínova matka pekla pro následníka rakouského trůnu lívance, ale i na dětské lumpárny na chodbách tak řečeného "Burgu" či studium na pražské kadetní škole a počátek dráhy důstojníka c. a k. armády, jsou cenným svědectvím tehdejších společenských poměrů. Antonín Fiala se po pádu monarchie sžil s republikánskou érou a kariéru završil jako správce vysokoškolských Hlávkových kolejí. Na druhou polovinu 19. století však vzpomíná s neskrývanou nostalgií i svérázným humorem - a před námi tak vyvstává perem očitého svědka načrtnutý obraz "zlatých časů monarchie", tak ostře kontrastující s národoveckým vykreslením Rakouska-Uherska jako temného "žaláře národů"… Osobní svědectví bývají často blíže pravdě, nežli dějiny tesané do kamene dlátem, jež třímá ruka vítězova. Fialovy autentické vzpomínky proto snad mohou přispět k poctivějšímu zhodnocení této významné etapy naší historie. Tato výpravná kniha má aspiraci zařadit se mezi žádané pragensie - i díky množství vzácných obrazových dokumentů a řadě nejstarších fotografických vyobrazení tehdejší Prahy. Publikace vznikla díky badatelskému úsilí, pečlivému přepisu a trpělivé redakční práci badatelky a genealožky Filomeny Jičínské, jejíž rodina o odkaz Antonína Fialy pečuje.

Dramatický příběh a zároveň melancholický triptych zcela rozdílných osudů, zasazený do nostalgické atmosféry nedávných let, do období nástupu finanční krize v roce 2008, se syrovou poetikou sleduje, co všechno jsme ochotni udělat jeden pro druhého, i když jsme si už tolik vzdálení… Bořek Kříž selhal, ale rozhodl se dát životu ještě jednu šanci. Přesto ho provázejí pocity zrady, samota a nese si s sebou tichá tajemství toho, kam až člověk v nouzi dokáže zajít. Jeho starší bratr Radek má naopak všechno. Ambiciózní podnikatel, jehož učili někdejší veksláci. A mladšího sourozence Petra ovlivnil islám. Kdysi odešel bojovat do války v Bosně, odkud se domů nevrátil. Jejich sourozenecká blízkost vzala za své nedlouho po sametu. Už dávno nejsou rodina… Když už Bořek doufá, že se démoni minulosti nevrátí, objeví se v jeho životě někdo, kdo mu jasně sdělí, že to peklo jenom kdesi spalo. Dochází mu, že až nyní nastává okamžik, kdy se ukáže, jestli bude dál žít, nebo ho všechno definitivně zničí. Ale může mu někdo pomoct? Radek? Petr? Nikdo z Křížů už nepočítal s tím, že se ještě někdy všichni setkají. Rozhodně ne za takových okolností, které mají nastat.

Dramatický příběh a zároveň melancholický triptych zcela rozdílných osudů, zasazený do nostalgické atmosféry nedávných let, do období nástupu finanční krize v roce 2008, se syrovou poetikou sleduje, co všechno jsme ochotni udělat jeden pro druhého, i když jsme si už tolik vzdálení… Bořek Kříž selhal, ale rozhodl se dát životu ještě jednu šanci. Přesto ho provázejí pocity zrady, samota a nese si s sebou tichá tajemství toho, kam až člověk v nouzi dokáže zajít. Jeho starší bratr Radek má naopak všechno. Ambiciózní podnikatel, jehož učili někdejší veksláci. A mladšího sourozence Petra ovlivnil islám. Kdysi odešel bojovat do války v Bosně, odkud se domů nevrátil. Jejich sourozenecká blízkost vzala za své nedlouho po sametu. Už dávno nejsou rodina… Když už Bořek doufá, že se démoni minulosti nevrátí, objeví se v jeho životě někdo, kdo mu jasně sdělí, že to peklo jenom kdesi spalo. Dochází mu, že až nyní nastává okamžik, kdy se ukáže, jestli bude dál žít, nebo ho všechno definitivně zničí. Ale může mu někdo pomoct? Radek? Petr? Nikdo z Křížů už nepočítal s tím, že se ještě někdy všichni setkají. Rozhodně ne za takových okolností, které mají nastat.

Nové vydání jedné z nejúspěšnějších knih Otomara Dvořáka. Nehledejte zde návody k výrobě alchymistických elixírů. Tahle kniha vás zavede do tajemně zakouřené černé kuchyně našich prababiček, do barokní a středověké vesnice, aby vám ukázala, že příprava jídla byla rituálem udržujícím prosperitu rodu i řád světa. Málokoho dnes napadne, že zdobení koláče je vlastně vytváření mandaly, že koblihy jsou modelem koňského trusu, že ornament na velikonočním vejci je zaklínadlem a magickým záznamem, který lze přečíst a jímž dárce cosi sděluje obdarovanému. Najdete zde přehled rituálních jídel pro všechny svátky roku, z nichž některé jsou známé (velikonoce, vánoce), jiné zapomenuté (např. liščí neděle, rusalčí dny, apod.). A víte, že moravští vrabci se původně dělali opravdu z vrabců? Kromě zajímavého vyprávění zde naleznete i 44 méně známých receptů. Ať už se rozhodnete uvařit „Hadí mord“, „Kaši pro duše nebožtíků“ nebo „Polévku proti upírům“, pokusíte se o „domácí pivo“ nebo „medovinu“, určitě poznáte, že vaření je nedílnou částí dávné lidové magie, která má co říci i nám, v době chvatně hltaných hamburgerů…

Sbírka aktivit a pracovních listů vytvořená ke knize „Svobodní mazlíčci“. Tuto sbírku mohou využít učitelé, rodiče a další průvodci dětí mladšího školního věku, a to v průběhu celého roku. Kniha Svobodní mazlíčci obsahuje celkem dvanáct příběhů, které jsou řazeny podle kalendářních měsíců. Sbírku můžete použít jako přípravy na hodiny českého jazyka (čtenářské dílny) nebo prvouky, ale lze ji využít i jako součást projektu a spojit například s výtvarnou výchovou, pracovními činnostmi, případně dalšími předměty. Jednotlivé lekce obsahují nejznámější metody čtenářské gramotnosti a jsou zakončeny sebereflexí, jež má povzbudit děti k přemýšlení o sobě. Pro doplnění a přiblížení najdete na youtube kanále @ucitelkazlesa videa, na kterých jsou zachycena zvířátka, o kterých kniha vypráví. Všechny příběhy z knihy se totiž skutečně staly.

Po mnoha letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského – ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně. Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích – u nás až do počátku minulého století – sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděždy Kvítkové, CSc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu. Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby. ORBIS PICTUS vychází v pevné vazbě opatřené reliéfní ražbou na titulu. A new edition of selections from Comenius’ encyclopedia for language learning, ORBIS SENSUALIUM PICTUS (The Visible World in Pictures), which was so ahead of its time when first published in 1658 that it continued to be used in later centuries – even to the mid-1900s - as a living language learning aid. The present edition was prepared by a team of experts under the direction of Dr. Naděžda Kvítková, an associate professor in Czech Slavonic Studies at Charles University in Prague, and includes an extensive preface and commentary to this work of Comenius. The new edition contains the original Latin texts and is supplemented by parallel translations into contemporary English, German, Russian and Czech. An important component of the book are its illustrations, featuring reprints of original woodcuts from several historical editions, the aim being to also compare in a nontraditional way the development of the visual cultures of the respective periods. Nach mehr als zwanzig Jahren erscheint wieder das einzigartige Werk von Jan Amos Komenský (Comenius) – ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Welt in Bildern), das in keiner Familien- oder Schulbibliothek fehlen sollte. Es handelt sich um eine Auswahl aus Comenius´ Sprachenenzyklopädie, die in der Zeit ihrer ersten Ausgabe (1658) so bahnbrechend war, dass sie noch in den nachfolgenden Jahrhunderten – bis zur ersten Hälfte des vergangenen Jahrhunderts - als lebendiges Lehrmittel für den Sprachunterricht diente. Die aktuelle Ausgabe wurde von einem Team von Fachleuten unter der Leitung von PhDr. Naděžda Kvítková, CSc.vorbereitet und durch eine ausführliche Einleitung und Kommentar zum Werk ergänzt. Die neue Ausgabe enthält die ursprünglichen lateinischen Texte und neu auch die Übersetzungen ins Gegenwartsdeutsch, Tschechisch, Englisch und Russisch. Ein nicht unwesentlicher Bestandteil des Buches sind die Bilder, die die Reproduktionen ursprünglicher Holzschnitte aus einigen historischen Ausgaben beinhalten und auf eine untraditionelle Art versuchen, auch die Entwicklung der Bildkultur der damaligen Zeit näherzubringen.

This book describes – in English - the author's emigration from Czechoslovakia triggered by a historical event in August 1968. All events in this book are based on recollection of the author's memories and historical photos from his archives. Only a minor part of the events was collected from friends and colleagues. There might be some discrepancies regarding the exact locations and dates. The book reflects his personal opinions and feelings, and it does open broad his private life. The book represents a complete emigration circle. It starts in Czechoslovakia in 1968 and ends after the author returns to the Czech Republic and regains his citizenship at the end of 2000. Tato anglicky psaná kniha popisuje autorovu emigraci z Československa, kterou vyvolaly historické události v srpnu 1968. Popis všech událostí v této knize je založen na autorových vzpomínkách a je doplněn fotografiemi z jeho archivu. Malá část knihy je také založena na vzpomínkách autorových přátel a kolegů. Pokud jde o přesná místa a data, mohou existovat nepatrné nesrovnalosti. Kniha odráží osobní názory a pocity autora a čtenáři předkládá pohled do autorova soukromého života. Kniha představuje uzavřený kruh emigrantského života - začíná v Československu v roce 1968 a končí poté, co se autor vrátil do České republiky a na konci roku 2000 zde znovu získal občanství.

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již osm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít střední věk“ napovídá, že děj jednotlivých příběhů se bude točit okolo zádrhelů a škobrtanců s vážnými i méně vážnými důsledky, které se mohou dostavit, když nedobrovolně překročíme hranici dělící „mládí“ od „stáří“ a pokoušíme se srovnat s novou a definitivní životní perspektivou… Nutno dodat, že vzpomínky opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes. Ukázka: Vzpomněla jsem si na oslavu svých čtyřicátin, kdy jsem si opravdu připadala jako ani kočka ani pes, mládí v tahu, dítě dospělé, manžel stále stejný, žádné vyhlídky, prostě stará - a nevěděla jsem, co se sebou. „Tak kočičko,“ přerušila tok mých myšlenek Bohunka: „To já jsem právě teď ve středním věku a na stáří si ještě počkám!“ „Vždyť už máš vyměřený důchod,“ upozornila jsem ji. „Ten s tím nemá vůbec nic společného,“ odbyla mě ségra a vylíčila mi, že se cítí mladá, akorát že si nic nepamatuje a nic nemůže najít… Nakonec jsme se shodly, že my dvě jsme stále ve středním věku. Už pěkně dlouho...

Aktuální výbor z unikátní obrazové učebnice Jana Amose Komenského doplněný novými ilustracemi Václava Sokola se snaží zprostředkovat svět v obrazech současnému dětskému čtenáři. Pro tuto publikaci vybrali autoři témata, která lze shrnout do podtitulu „Člověk a jeho svět“. Kniha obsahuje Komenského texty v modernizované češtině, doplňuje je aktuálním německým překladem a také originální latinou. Kniha tak může směle sloužit i původnímu záměru svého autora – může mladému čtenáři otevírat okno do světa cizích jazyků. Aktuální publikace navazuje na několik předchozích knih této edice.

Jedná se – v nejlepším slova smyslu – o knížkou pro celou rodinu. Čtenářům mladým, i těm stále mladým, nabízí především tři napínavé dobrodružné příběhy; jejich hrdinové jsou jak jen možno odlišní v charakteru i v prožívaném příběhu. Druhou vrstvou knihy je přínos v oblasti historického poznání, které přináší náročnějším čtenářům. Jak ukazuje její podtitul, je lokálně zakotvena v křivoklátských lesích. Na vrchu Velízu a ve vsi Kublově na jeho úpatí se ve třech různých časových dobách (století jedenácté, patnácté a devatenácté) odehrávají tři příběhy, opírající se o historicky daná fakta. V jedenáctém století zde byl přemyslovský kníže Jaromír přepaden soupeřícími Vršovci a vysvobozen družinou, kterou přivedl – jak vypráví kronikář Kosmas – věrný sluha Hovora. K ostel, který tu Jaromír na poděkování za záchranu dal vystavět – a také klášter, který pak jeho následovníci z rodu Přemyslovců nechali vybudovat – husité v patnáctém století vypálili a tím ukončili čtyři staletí působení benediktinských mnichů ve zdejším kraji. A konečně o čtyři století později se ve vsi Kublově do chudé rodiny a do revolučního devatenáctého století narodil Josef Leopold Zvonař, skladatel, hudební teoretik a pedagog, aby na trnité cestě překážek a bojů za rozvinutí svého talentu vytvořil skladatelské, pedagogické a teoretické dílo, jež zanechalo významné stopy v dějinách české hudby. Těmto třem příběhům je autorovou fabulací vdechnut život, cit, napětí: čtenář se stává současníkem jejich hrdinů, je jen na něm, kolik inspirace si z četby odnese pro své vlastní zápasy. A kdy se vypraví na cestu, aby z se na Velízu a v okolí prošel po stopách hrdinů knihy a shlédl památky, které tu stále o nich vyprávějí. Autor knihy je také autorem poutavých ilustrací, které příběhy doprovázejí.

Druhá část románu podle skutečných událostí o zakladatelích slavného podniku na obráběcí stroje v Žebráce volně navazuje na děj předchozí knihy. Se členy rodu Volmanů se tentokrát setkáme v 70. letech 19. století a společně projdeme mnoha převratnými událostmi až na počátek století dvacátého. Na své si přijdou jak milovníci silných lidských osudů, tak také nadšenci do historie firmy Fr. Volman. V tomto dílu s podtitulem Námořník továrníkem budeme sledovat životní příběh Františka Volmana a jeho potomků a odhalíme tajemství vzniku továrny, jejíž stroje jsou v současnosti ceněnými raritami a leckteré dodnes plně funkční. V knize najdete také fotografie, z nichž některé dosud nikdy nebyly zveřejněny.

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již osm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít střední věk“ napovídá, že děj jednotlivých příběhů se bude točit okolo zádrhelů a škobrtanců s vážnými i méně vážnými důsledky, které se mohou dostavit, když nedobrovolně překročíme hranici dělící „mládí“ od „stáří“ a pokoušíme se srovnat s novou a definitivní životní perspektivou… Nutno dodat, že vzpomínky opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes. Ukázka: Vzpomněla jsem si na oslavu svých čtyřicátin, kdy jsem si opravdu připadala jako ani kočka ani pes, mládí v tahu, dítě dospělé, manžel stále stejný, žádné vyhlídky, prostě stará - a nevěděla jsem, co se sebou. „Tak kočičko,“ přerušila tok mých myšlenek Bohunka: „To já jsem právě teď ve středním věku a na stáří si ještě počkám!“ „Vždyť už máš vyměřený důchod,“ upozornila jsem ji. „Ten s tím nemá vůbec nic společného,“ odbyla mě ségra a vylíčila mi, že se cítí mladá, akorát že si nic nepamatuje a nic nemůže najít… Nakonec jsme se shodly, že my dvě jsme stále ve středním věku. Už pěkně dlouho...

Humorný povídkový román o strážcích zákona z pera autora, který velmi dobře ví, o čem píše… „Dobrý den, předložte doklady…“ S touto okřídlenou větou se setkal snad každý, koho někdy zastavil příslušník policie. Ale než mohl policista takovou větu vyslovit, musel se prodrat spoustou předpisů, zkoušek a školení. Teprve potom získal oprávnění „kontrolovat občany“. Mnozí vidí v policistovi jen nástroj státní moci, který má za úkol ztěžovat lidem život. Už ale nevnímají, že právě policista je ten, kdo má za povinnost lidem pomáhat. A mnoho z těch, kteří jím opovrhují, si neuvědomuje, že jej dříve či později, mohou potřebovat. Policisté se však umí i smát a udělat si legraci sami ze sebe a zažijí i dost neuvěřitelné a humorné příběhy tak, jak je to v této knize popsáno. Snad i proto byla jména postav a místa děje změněna...

Výpravná obrazová publikace, která atraktivním průřezem historií i současností přibližuje čtenáři tvář města Berouna tak, jak byla během uplynulých pěti let prezentována na venkovních výstavách zdejší galerie pod širým nebem. Venkovní galerie „Pěší zóna“ v berounské Palackého ulici vznikla v roce 2018 a od té doby se na velkoplošných výstavních panelech vystřídalo mnoho zajímavých témat z berounské historie, současnosti i témat uměleckých a vlastivědných. Lidí, kteří se zde zastavili, bylo překvapivě více, než by se mohlo na začátku předpokládat. Věříme, že knižní podoba první série těchto exteriérových výstav udělá radost nejen těm, kteří neměli možnost výstavy vidět na vlastní oči, ale i těm, kteří se k nim chtějí vrátit. Autorkou obsáhlé předmluvy ke knize je historička PhDr. Anna Matoušková.