Machart strana 7 z 12

Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, řečeno s velkým česko-slovenským filozofem a politologem Milanem Šimečkou, typickým dokladem toho, že se „malé dějiny“, vcelku nevýjimečný životní příběh technického pracovníka Buzuluku Komárov, vždy v určitých bodech prolínají s „dějinami velkými“. A právě v těchto průnicích se nám, jakoby pomocí lupy, může podařit lépe pochopit historii regionu, našeho státu i Evropy minulého století. Dalším aspektem hodným pozornosti je samotný Fryšův životní příběh. Osud ho prohnal totálním nasazením i protibanderovským tažením za čepičkiády a posléze dospěl do zdánlivé tišiny každodenní práce v továrně. V důchodu se dočkal změny politických poměrů a mohl navštívit i místa v Německu, kde prožil část svého mládí. Podbrdské patrioty pak bude určitě zajímat celá řada zážitků z Hvozdce, Komárova, Hořovic a Berouna, doplněná množstvím dobových fotografií. Jak bylo řečeno, jde o celkem všední příběh lidského života, zajímavě však nasvícený autorovými svéráznými životními a politickými názory a jeho neústupnou, instinktivní snahou zůstat rovným a čestným člověkem, jak ho to učili jeho rodiče a blízcí.

Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, řečeno s velkým česko-slovenským filozofem a politologem Milanem Šimečkou, typickým dokladem toho, že se „malé dějiny“, vcelku nevýjimečný životní příběh technického pracovníka Buzuluku Komárov, vždy v určitých bodech prolínají s „dějinami velkými“. A právě v těchto průnicích se nám, jakoby pomocí lupy, může podařit lépe pochopit historii regionu, našeho státu i Evropy minulého století. Dalším aspektem hodným pozornosti je samotný Fryšův životní příběh. Osud ho prohnal totálním nasazením i protibanderovským tažením za čepičkiády a posléze dospěl do zdánlivé tišiny každodenní práce v továrně. V důchodu se dočkal změny politických poměrů a mohl navštívit i místa v Německu, kde prožil část svého mládí. Podbrdské patrioty pak bude určitě zajímat celá řada zážitků z Hvozdce, Komárova, Hořovic a Berouna, doplněná množstvím dobových fotografií. Jak bylo řečeno, jde o celkem všední příběh lidského života, zajímavě však nasvícený autorovými svéráznými životními a politickými názory a jeho neústupnou, instinktivní snahou zůstat rovným a čestným člověkem, jak ho to učili jeho rodiče a blízcí.

Ojedinělá výpravná obrazová publikace detailně mapuje působení templářského řádu na území současné Prahy. Stěžejní částí knihy je pokusem o podrobně komentovanou inventuru pražských lokalit spojovaných s osudem řádu templářů. Text je doplněn bohatým výčtem kreseb, reprodukcí, symbolů, ale především obsáhlou fotografickou dokumentací pražských lokalit, v nichž templářský řád působil.Publikace upoutá pozornost čtenářů zajímajících se o nedostatečně prozkoumané, mnohdy tzv. „tajemné“ kapitoly starších českých dějin, k nimž činnost templářského řádu a jeho dramatické osudy bezpochyby patří.Kniha obsahuje i dosud nepublikovaný překlad a faksimile pražského rukopisu templářské řehole, jejím autorem je Bernard z Clairvaux. Jedná se o detailní popis vnitřních pravidel, kterými se život řádu řídil.Kniha navazuje na předchozí dvě publikace „Templáři v zemích českých králů“, které se obdobným způsobem věnovaly popisu působení templářského řádu v Čechách i na Moravě.

Ojedinělá výpravná obrazová publikace detailně mapuje působení templářského řádu na území současné Prahy. Stěžejní částí knihy je pokusem o podrobně komentovanou inventuru pražských lokalit spojovaných s osudem řádu templářů. Text je doplněn bohatým výčtem kreseb, reprodukcí, symbolů, ale především obsáhlou fotografickou dokumentací pražských lokalit, v nichž templářský řád působil.Publikace upoutá pozornost čtenářů zajímajících se o nedostatečně prozkoumané, mnohdy tzv. „tajemné“ kapitoly starších českých dějin, k nimž činnost templářského řádu a jeho dramatické osudy bezpochyby patří.Kniha obsahuje i dosud nepublikovaný překlad a faksimile pražského rukopisu templářské řehole, jejím autorem je Bernard z Clairvaux. Jedná se o detailní popis vnitřních pravidel, kterými se život řádu řídil.Kniha navazuje na předchozí dvě publikace „Templáři v zemích českých králů“, které se obdobným způsobem věnovaly popisu působení templářského řádu v Čechách i na Moravě.

Knihu lze řadit k žánru fantasy literatury. Je plná neuvěřitelných dobrodružství, tajemna a fantaskních příběhů, ale uchovává si všechny přednosti klasické české pohádky. Mistrně vystavěné scény nepostrádají gradaci, spád a dramatičnost, ve čtenáři střídají pocity stupňovaného strachu s očistným smíchem. Příběh působí jako filmové vyprávění, tak rychlé má tempo. Filmovému vidění napomáhají i dramatické ilustrace Kameela Macharta... Autor si hraje se slovy i písmeny, hledá a nachází nečekaná spojení a souvislosti. Jednoduchý, dětem srozumitelný, ale zároveň bohatý jazyk je dalším kladem této po všech stránkách zdařilé knihy.

V příběhu plném napětí, humoru, smutku a tajemné lidové magie sledujeme další dramatické osudy řemeslnické rodiny provazníků. I do odlehlé lesnaté vrchoviny na Křivoklátsku proniklo „moderní" dvacáté století; jak se s ním vyrovná nejmladší syn Francek? Podaří se mu získat energickou dívku Kačenku za manželku, postavit vysněný dům v nedalekém městečku a překonat temné prokletí předků? Osud si s ním nelítostně zahrává, ale silou vůle si nakonec dokáže vyvzdorovat svůj malý ostrov štěstí, ačkoliv právě propukla velká hospodářská krize třicátých let a existence jeho řemesla visí na vlásku...

Dlouholetý dramaturg dětských pořadů České televize, pohádkový scénárista a jeden z duchovních otců populárních televizních Jůheláků Jiří Chalupa napsal poutavou knížku pro malé zvídavé čtenáře. Klárka, Matěj a jejich skřítčí průvodce se na cestě balonem kolem světa seznámí s odpověďmi na řadu otázek, které se malým školákům honí hlavou. Kniha je vlastně původní obrázkovou encyklopedií, která nepostrádá zajímavý příběh i humor. Moje chytrá knížka je určená malým čtenářům od 6 do 10 let, nebo rodičům, kteří dětem rádi čtou. Publikace seznamuje na svých stránkách se zákonitostmi přírody a krajiny, s historií země, čtenáři zabrousí do živočišné i rostlinné říše, seznámí se s dějinami lidské civilizace od pravěku po současnost, najdou odpověď na všetečné otázky týkající se základních fyzikálních zákonů, vesmíru, biologie lidského těla i záludnostmi naší psychiky. Kniha je přímo nabitá nápaditými ilustracemi Kameela Macharta, které výborně doplňují poutavý text. Kniha je určena všem začínajícím školákům, kteří se chtějí dozvědět trochu víc než ve škole...

Za vodou je jakoby nová verze profesního románu, či spíše novely. Na rozdíl od Arthura Haileyho dal autor před dramatickým dějem přednost poloze komediální, čímž se dostává spíše do společnosti Jirotky či Švandrlíka. Jeho příběh o zážitcích mladého ekonoma po příchodu do podivného společenskovědného výzkumného ústavu nepostrádá humor, ironii ani kritický pošklebek. Nutno však dodat, že pitvorný svět více či méně předstíraného sociálního inženýrství pod ochrannými perutěmi tuzemských i evropských institucí podává vkusně, shovívavě a bez hysterie profesionálních tepačů nešvarů. A že se v dané problematice vyzná, o tom není pochyb. Jan Velíšek Můžeme s trochou obav, ale bez opravdového nebezpečí nazdvihnout pokličku nad kotlíkem, v němž se ve výzkumném ústavu pyšnícím se libozvučnou zkratkou SVSPSSK, vaří lektvary moderních věd o společnosti. Podobné recepty tajuplného čarodějnictví se dennodenně užívají v mnoha dalších dobrodějných Ústavech, kde se peníze daňových poplatníků posbírané v zasutých komůrkách centrálních úřadů proměňují v jakési převrácené transmutaci v ledacos. autor O autorovi Svatopluk Ondra během svého pestrého pracovního života prošel různými soukromými firmami, kde pochytil znalosti o podvojném účetnictví, zdravotním a sociálním pojištění zaměstnanců, dodacích podmínkách Incoterms a o otvírání bankovního akreditivu. Zajímavé zkušenosti získal rovněž díky působení v několika dobrodějných ústavech, obecně prospěšných či všeobecně škodlivých organizacích. Tam se naučil spolehlivě rozeznávat tlačítka na telefonním přístroji, zapínat a vypínat jednodušší elektrická zařízení, oboustranně kopírovat závěrečné zprávy, stěhovat nábytek a brouzdat na internetu. Dva či tři semestry autor také vyučoval na univerzitě. V posledních letech se živí jako překladatel z němčiny a angličtiny na volné noze.

Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského - ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně. Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích - u nás až do počátku minulého století - sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděždy Kvítkové, CSc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu. Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je nově doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby.

Kniha „Píšovinky“ není jen tím, čím by se mohla zdát na první pohled - tedy vtipnou a jazykově uvolněnou sbírkou zkušeností a příhod, týkajících se povětšinou sexu, či obecně svádění a vztahů mezi mužem a ženou, zarámovaných jakýmsi Kunderovským motivem pomsty zhrzeného (ne)milence. Ve skutečnosti jde také o zajímavý intelektuální text, což nezakryjí ani - často, leč poměrně účelně - užívané vulgarismy. Tato záležitost je jasná již na první stránce. Kniha je nejen výraznou sebereflexí hlavního hrdiny, ale i reflexí normalizační doby, ve které vyrůstal, a raně kapitalistické éry, v níž nyní žije, včetně různých historických přesahů a rodinných i politických souvislostí. Jako potomek v Česku zapomenutých Němců může s dobrým nadhledem pozorovat i středoevropský česko-německý kulturní souboj. Tento zápas nemůže pro něj dopadnout jinak než nerozhodně, protože je to také podmínkou, aby v jiném, nenápadnějším, ale o to důležitějším, zvítězil člověk nad blbcem. Kniha obsahuje též množství úvah, myšlenkových procesů, v nichž se snaží autor co nejjasněji zformulovat určité názory a postoje, a je třeba konstatovat, že většinou dochází k celkem vtipným závěrům a postřehům. Samotný příběh knihy je pak především jakýmsi vnitřním proudem, který celé toto sebe- i všezpytování unáší dál klidným a stejnoměrným tempem. Autor o knize: „Vlak, v něm muž. Vlak pomalý, myšlenky muže rychlé a často velmi mužné. Normální zdravý muž si také ve svých zdravých myšlenkách nepojmenuje věci jinak než pravým jménem. Sám se sebou a před sebou a sám nejenom v kupé se nebojí ani provokovat a provokace je tedy hodně i hodně různé, nejvíce pak politické a erotické. Ze všech nejprovokativnější je ale jedna nenápadná myšlenka, totiž že vztah mezi láskou a sexem je v zásadě kladný i když úměrnost není vždy přímá. Naproti tomu je úměra jednoznačně nepřímá mezi slušností a komunismem a přes všechno zdání je hrdina slušným hochem. I to co zrovna provedl, než nasedl na vlak, není nic neslušného, jenom možná slušná ptákovina. Ale také možná rafinovaná msta, kdopak to nakonec pozná; v době tak málo rytířské?“

Nikdo se jich neptal. Neměli na výběr. V těžkých válečných letech museli sloužit režimu, který popíral základní lidská práva. Biografický román z každodenního života v zázemí i na frontě na konci druhé světové války podle vzpomínek pamětníků, zpracoval autor do čtivé formy, která uspokojí všechny příznivce válečné literatury i ty, kteří chtějí vědět, jaké byly skutečné příčiny, pohnutky i následky takové služby pro občany předválečné ČSR. Kniha je doplněna množstvím dobových fotografií a dokumentů ze soukromých, státních a zahraničních archívů, z nichž většina nebyla dosud publikována... Petr Gruber, na rozdíl od své první knihy „Dva roky záklaďákem“, zaměřené historicky i žánrově na jinou oblast, pootevřel dveře opomíjenému tématu služby občanů ČSR a Protektorátu v uniformě Wehrmachtu. Kniha je výpovědí o osudech obyčejných lidí, kteří se museli podvolit tlaku nacistického režimu. Strhující válečný román dle skutečných událostí

Kniha se pokouší vystihnout složité a často velmi bolestné vztahy Rusů a Čechů - Rusů v Čechách a Čechů v Rusku - na pozadí historických událostí minulého století, které vztahy obou národů formovaly a poznamenaly. Autorka – sama Ruska – přináší žánrově pestrou knihu zahrnující vlastní deníkové zápisky od počátku padesátých let, vzpomínky pamětníků, črty, zápisky, vše bohatě doplněno fotografickými dokumenty. Na pozadí jednotlivých autentických událostí z osobního života obyčejných Rusů vyvstává obraz politicky složité doby. Pro českého čtenáře je kniha poutavým čtením zejména díky pohledu Rusů na vzájemné vztahy a zlomové historické události... Nejprve to byli příslušníci NKVD a „Smerše“, v podstatě zločinci obdaření mocí, kteří v pětačtyřicátém roce zákeřně vylákávali Rusy žijící v Praze (zejména z kruhů emigrantů, kteří se domnívali najít svoji novou budoucnost v meziválečném Československu), aby doplnili stavy nenasytného sovětského Gulagu. Po nich koncem čtyřicátých let přišli agitátoři, kteří využívali city lidí, jejich vztah k bývalé vlasti a posílali je sice nikoli přímo za ostnatý drát, ale prakticky do uzavřené zóny tehdejšího Sovětského svazu. A konečně všeobecně známá „bratrská pomoc“ v roce 1968, kdy se obětí stává celý národ, Češi i Slováci, a kdy je obelháván národ vlastní – ruský. Tato politika dvojí tváře je pak líčena v kapitolách odehrávajících se za československé normalizace. Kniha s úspěchem vyšla v polovině roku 2013 v Rusku.

Básník a spisovatel Pavel Vrána předkládá čtenářům výběr své poezie, která je tematicky zaměřena na atmosféru a tvůrčí prostředí většiny uměleckých žánrů, které dokonale vystihuje podtitul knihy: „...o milování, hospodách a různě". Tento netradiční výbor poezie svým rozpětím sahá od odvážných milostných a erotických veršů, přes žánr zveršovaných pavlačových drbů a bizarních příhod, až po karikatury zajímavých lidských figurek z prostředí kumštýřů, štamgastů, milenek, milovníků a múz. Dokonalý obrazový doprovod tvoří ilustrace malířky Inky Delevové. Kniha se může stát milým dárkem pro každého, kdo má život rád.

Titul navazuje na úspěšnou publikaci věnovanou působení teplářského řádu v Čechách. Nyní se autoři podrobně věnují aktivitám templářů na Moravě, ve Slezsku, Lužici i v Rakousích. Kniha podrobně mapuje moravské lokality, v nichž templáři působili a přináši bohatou obrazovou dokumentaci toho, co z aktivit templářského řádu můžeme obdivovat i dnes. Mnoho desítek lokalit - mezi nimi Templštejn, Čejkovice, Brno a řada dalších měst a obcí - se dočkává encyklopedického zpracování a hodnocení. Je podivuhodné, jak tato tradice, byť mnohdy postavená pouze na pověstech a bájích, stále přetrvává nejen u nás, ale i v celé Evropě. Jak se vlastně vepsali do historie zemí Koruny české templáři a jakou hodnotu z hlediska historie má to množství odkazů v dobových listinách, kronikách i textech pověstí u nás? Na tuto otázku se snaží hledat odpověď kniha Templáři v zemích českých králů.

Válečný deník katolického děkana Františka Wonky zachycuje život v západočeském městě Manětíně nedaleko Plzně, na hranicích protektorátu, v letech 1938­ - 1945. Na více než šesti stech stranách se čtenář seznamuje s odrazem historických událostí v Druhé republice a protektorátě od okupace Sudet přes roztržení republiky až po osvobození západních Čech - zářijová mobilizace 1938, vymezení nových hranic státu, ničení opevnění, změny veřejného života, rekvizice zvonů, nálety na Plzeňsko, příchod americké a sovětské armády, reakce německého obyvatelstva na konec války... Jen Bůh o nás ví... Každé svědectví, které obohacuje pohled na dějiny, dokládá, že bytí člověka má povahu příběhu. Ten, který otevíráme s deníkem děkana Františka Wonky, přivádí čtenáře do západních Čech, do malého, starého českého města Manětína, ležícího na jazykové hranici v národnostně smíšeném kraji na sever od Plzně. Zde by se mohlo zdát oprávněným tvrzení, že smysl českých dějin spočívá ve věčném soupeření Čechů a Němců, které vrcholilo v letech 1938 až 1945. Právě tuto dobu popsal František Wonka ve svém deníku jako skutečnou dobu temna. Při ní do krajiny nesvítila ani okna lidských příbytků, pečlivě zatemňovaná v obavě před nálety, ani kostel neosvěcovalo věčné světlo, téměř symbolicky zhasnuté. Čechy, slovy Františka Wonky, země svatého Václava, království mariánské, posvátné dědictví českého národa pod ochranou Jana Nepomuckého, na podzim roku 1938 vstupovaly do dramatického období svých dějin, které bylo hrozbou pro jejich existenci. Deník, který jejich osudy po dobu šesti let zachycuje, má dvě časové roviny - opakující se přírodní rytmus a liturgický rok, charakterizované stálostí a řádem, a krutý běh času světského, v němž jsou lidé vystaveni těžkým osobním zkouškám. Útok na zažitý rituál, jímž křesťanská víra dává světu řád, Wonka chápe jako projev apokalyptického konfliktu dobra a zla, a proto jsou jeho každodenní zápisky svědectvím osobní garance víry i obrany tohoto řádu. Dobu strachu, pochybností a bolesti prožíváme s pisatelem na manětínském děkanství, v úzkém kruhu jeho blízkých a v široké rodině farníků. K nim přibývají i náhodní příchozí, aby společně protrpěli čas, v kterém pouze zkušenost posvátného dovolovala člověku překročit osobní kritickou situaci. Jako homo religiosus, jehož den členila modlitba, výuka náboženství, mše, pohřby, křty a svatby, věřil v ochranu boží a zemských ochránců, tak, jak bývalo obvyklé v českých dějinách v době úzkosti a nebezpečí. Při setkání s lidmi prožíval postupné tříbení lidských charakterů v neobvyklých, existenciálně vypjatých situacích. Nálada pisatele se měnila během války, sledované s pečlivostí zpravodaje, a ani kněžská sutana jej neuchránila od nenávisti ke krutému nepříteli. Jeho deníkové zápisy monitorovaly hladinu kolaborace i proměny vztahu k německému obyvatelstvu od tolerance až po nenávist a myšlenky na pomstu. Zpočátku nechápal nacizaci svých německy mluvících oveček, vždyť jako farář nejlépe věděl, že "prach našich předků mísil se s prachem jejich dědů". Jak postupně krutost války, vedené nešťastným německým národem, rostla, prorokoval, že nastane čas nemilosrdné odplaty, v níž byl ochoten odpustit jen mrtvým. Deník zahajují události v září 1938 s mobilizací, zrušenou mnichovským diktátem, s rukováním do krytů a přípravami na válku. Jim učinilo konec odtržení sudetského území, které se bolestně dotklo života v Manětíně, jenž zažil útěk českého a židovského obyvatelstva do Druhé republiky, vymezené novou hranicí se závorami a celnicemi, které daly životu zcela jiné souvislosti. Wonkův deník zachycuje postupnou nacifikaci života v protektorátě, začátek války, rekvizici zvonů, nálety na Plzeňsko, osvobození, příchod Američanů a Rusů i reakce místních Němců na konec války. Děj Wonkova deníku se odehrává převážně v Manětíně, s výjimkou výletu do okupované Plzně a pouti do Staré Boleslavi k Paládiu země české. Zachycuje dění na farnosti, jejíž klidné vody zčeřily příchody

Nehledejte zde návody k výrobě alchymistických elixírů. Tahle kniha vás zavede do tajemně zakouřené černé kuchyně našich prababiček, do barokní a středověké vesnice, aby vám ukázala, že příprava jídla byla rituálem, udržujícím prosperitu rodu i řád světa. Málokoho dnes napadne, že zdobení koláče je vlastně vytváření mandaly, že koblihy jsou modelem koňského trusu, že ornament na velikonočním vejci je zaklínadlem a magickým záznamem, který lze přečíst a jímž dárce cosi sděluje obdarovanému. Najdete zde přehled rituálních jídel pro všechny svátky roku, z nichž některé jsou známé (velikonoce, vánoce), jiné zapomenuté (např. liščí neděle, rusalčí dny, a pod.). A víte, že moravští vrabci se původně dělali opravdu z vrabců? Kromě zajímavého vyprávění zde naleznete i desítky méně známých receptů. Ať už se rozhodnete uvařit „Hadí mord", „Kaši pro duše nebožtíků" nebo „Polévku proti upírům", pokusíte se o „domácí pivo" nebo „medovinu", určitě poznáte, že vaření je nedílnou částí dávné lidové magie, která má co říci i nám, v době chvatně hltaných hamburgerů.