Machart strana 9 z 12

Kniha navazuje na předchozí regionálně zaměřené tituly autora v ediční řadě "Berounské reminiscence", a to zejména "Sága rodu Křížů" (o historii berounského pekařského a mlynářského rodu) a "Závodí" (o historii berounské čtvrti Závodí). Formátem i rozsahem kniha odpovídá předchozím titulům této ediční řady. V nové knize vydané při příležitosti "Roku české hudby" přináší autor souhrn zajímavých příběhů, archiválií a vzpomínek na věhlasného českého dirigenta a hudební osobnost světového formátu, jejíž život byl spojen s městem Berounem. Kniha přináší celou řadu jedinečných dosud nepublikovaných archivních materiálů.

Kniha se pokouší vystihnout složité a často velmi bolestné vztahy Rusů a Čechů - Rusů v Čechách a Čechů v Rusku - na pozadí historických událostí minulého století, které vztahy obou národů formovaly a poznamenaly. Autorka – sama Ruska – přináší žánrově pestrou knihu zahrnující vlastní deníkové zápisky od počátku padesátých let, vzpomínky pamětníků, črty, zápisky, vše bohatě doplněno fotografickými dokumenty. Na pozadí jednotlivých autentických událostí z osobního života obyčejných Rusů vyvstává obraz politicky složité doby. Pro českého čtenáře je kniha poutavým čtením zejména díky pohledu Rusů na vzájemné vztahy a zlomové historické události...Nejprve to byli příslušníci NKVD a „Smerše“, v podstatě zločinci obdaření mocí, kteří v pětačtyřicátém roce zákeřně vylákávali Rusy žijící v Praze (zejména z kruhů emigrantů, kteří se domnívali najít svoji novou budoucnost v meziválečném Československu), aby doplnili stavy nenasytného sovětského Gulagu. Po nich koncem čtyřicátých let přišli agitátoři, kteří využívali city lidí, jejich vztah k bývalé vlasti a posílali je sice nikoli přímo za ostnatý drát, ale prakticky do uzavřené zóny tehdejšího Sovětského svazu. A konečně všeobecně známá „bratrská pomoc“ v roce 1968, kdy se obětí stává celý národ, Češi i Slováci, a kdy je obelháván národ vlastní – ruský. Tato politika dvojí tváře je pak líčena v kapitolách odehrávajících se za československé normalizace. Kniha s úspěchem vyšla v polovině roku 2013 v Rusku

Kniha se pokouší vystihnout složité a často velmi bolestné vztahy Rusů a Čechů - Rusů v Čechách a Čechů v Rusku - na pozadí historických událostí minulého století, které vztahy obou národů formovaly a poznamenaly. Autorka – sama Ruska – přináší žánrově pestrou knihu zahrnující vlastní deníkové zápisky od počátku padesátých let, vzpomínky pamětníků, črty, zápisky, vše bohatě doplněno fotografickými dokumenty. Na pozadí jednotlivých autentických událostí z osobního života obyčejných Rusů vyvstává obraz politicky složité doby. Pro českého čtenáře je kniha poutavým čtením zejména díky pohledu Rusů na vzájemné vztahy a zlomové historické události...Nejprve to byli příslušníci NKVD a „Smerše“, v podstatě zločinci obdaření mocí, kteří v pětačtyřicátém roce zákeřně vylákávali Rusy žijící v Praze (zejména z kruhů emigrantů, kteří se domnívali najít svoji novou budoucnost v meziválečném Československu), aby doplnili stavy nenasytného sovětského Gulagu. Po nich koncem čtyřicátých let přišli agitátoři, kteří využívali city lidí, jejich vztah k bývalé vlasti a posílali je sice nikoli přímo za ostnatý drát, ale prakticky do uzavřené zóny tehdejšího Sovětského svazu. A konečně všeobecně známá „bratrská pomoc“ v roce 1968, kdy se obětí stává celý národ, Češi i Slováci, a kdy je obelháván národ vlastní – ruský. Tato politika dvojí tváře je pak líčena v kapitolách odehrávajících se za československé normalizace. Kniha s úspěchem vyšla v polovině roku 2013 v Rusku

Novela indického autora Sumita Mullicka, která vychází ve dvojjazyčném česko-anglickém vydání, je prvním vykročením tohoto zajímavého spisovatele mezi české čtenáře. Aby mohl být člověk píšícím rebelem, musí mít fantazii. Musí být rebelem s fantazií. Sumit Mullick je takovouto osobností. Zavádí nás do světa fantazie se zcela reálnými problémy, které však zobrazuje tak, že nás nutí současně se smát i bát.Novela Miluj bližního svého hovoří jakoby Čechům ze srdce. Čechům, z nichž většina ke svému životu nepotřebuje církev ani omezující zákony, ale o to víc si cení obyčejné lidské svobody a světských radostí. Kdyby ji napsal český autor, pobavili bychom se, ale fakt, že vzešla z pera indického spisovatele, který hovoří "naší řečí", jí dává neobvykle pikantní příchuť. Dostává se k nám touto formou poselství, nad nímž máme tendenci mávnout rukou, ale jež nás nutí k zamyšlení díky situacím vyhroceným ad absurdum, neumožňuje nám uniknout, buší nás do očí a křičí na nás ze stránek. Při čtení se budete velmi dobře bavit.Novela je původně součástí širšího souboru povídek s (do češtiny nepřeložitelným) názvem "Fairyish Tales", které jsou jakýmisi příběhy neskutečného skutečna. Titul Miluj bližního svého je první vlaštovkou z tohoto cyklu.Sumit Mullick o sobě: "Žiji v Indii, kde pracuji a píšu. Pocházím z Kalkaty, kde jsem strávil svá formující léta. Cítím, že Indie je pro psaní fantastickým místem. Indie, která je jak moderní, tak starodávná, a často lavíruje mezi těmi dvěma. To se pak projevuje v některých velmi legračních sociálních normách a zmatené definici morálky. Jako spisovatel věřím, že je mou zásadní povinností toto zmatení snižovat a napomáhat pochopení. Pochopení s sebou obvykle přináší pokrok a pokrok většinou přináší spokojenost."

Příběh malé čtyřčlenné komunity v cestopisné novele se odehrává - jak název naznačuje - na pozadí dvoutýdenní cesty do stále ještě exotické Číny. Malá komunita je součástí turistické výpravy účastníků z Čech a Slovenska. Skupinka, kterou tvoří dva páry v rámci rovněž nevelké výpravy, se v průběhu cesty začíná postupně rozpadat. To je jedna rovina knihy. Druhá rovina je samotná Čína. Různé pohledy na tuto ohromnou a podivuhodnou zemi jsou vylíčeny v průběhu cest po čtyřech místech této země. Je známé, že se Čína rychle stává velmocí v každém ohledu a mění dosavadní světový pořádek. Ať už je to Peking s nedalekou čínskou zdí, Si An se svou terakotovou armádou nebo Šanghaj se svým Expem, kterému je v knize věnována zvláštní pozornost. K tomu se ještě řadí jednodenní návštěva malého Au-mou, který samozřejmě nedosahuje významu shora uvedených tří center. Představuje i jiný pohled než poskytují mrakodrapy a překotný velkoměstský vývoj. Cesta a pobyt v těchto čtyřech městech a na Expu je i základem pro rozdělení knihy do sedmi kapitol. Pohledy na tuto zemi jsou poznamenané tím, že účastníci jsou z takzvané "Haliče", tedy z území nazývané Visegrádskou čtyřkou. Halič, kdysi nejvýchodnější část habsburské monarchie, se vyznačovala tím, že v ní žilo jen slovanské obyvatelstvo a Židé. Nebyla zde německá menšina. A to posloužilo jako přenesený název - Halič. V současné době v těchto zemích nacházejících se mezi Německem a Ruskem také nežije německé obyvatelstvo. Z toho vyplývají i jiné pohledy na Čínu a na její prudký vývoj. Jiní obyvatelé světa by měli asi jiný pohled na tuto tak zvanou Říši středu.

Dárková fotografická publikace, která spojuje vynikající a často lehce erotické fotografie Jana Šroubka s verši Jana Velíška. Předmluvu ke knize napsal Jiří Suchý.

Kniha "Středomořský týden" je příběh malé čtyřčlenné skupiny v cestovní novele, či románu. Odehrává se, jak naznačuje název, v průběhu týdenní cesty do stále přitažlivého Středomoří, konkrétně na španělské Mallorce. Na mallorském venkově i v hlavním městě. Kromě příběhu v rámci malé skupiny, dvou lékařek a dvou mužů ze světa obchodu, je důležité místo děje. Obsah knihy zahrnuje celé Středomoří. Dotýká se téměř všech krajin ležících v tomto kousku světa a zemí, které výrazně zasahovaly, nebo zasahují do této oblasti. Různé pohledy na tuto část světa jsou vylíčené poutavým způsobem. Ze samotného příběhu vyplývá, jak je někdy v pozdějším věku složité najít cestu ze samoty. Není jednoduché potkat náklonnost a lásku, která by spojila dva lidí do jednoho celku. Jak lidé, kteří jsou zdánlivě verbálně zdatnější, zůstávají sami. Ti, kdo se méně projevují, mnohdy vyhrávají. Není rozhodující, zda díky náhodě, nebo ne. V průběhu děje je popsáno, jaké psychické problémy potkávají lidi, včetně děti V knize je řada příběhu a postřehu z medicínské praxe. V tomto ohledu je tedy kniha podnětná pro každého, kdo se zajímá o lidskou psychiku a o problémy medicíny. To všechno je propojeno zážitky a postřehy, které jsou zachyceny očima lidi pocházejících z prostoru středovýchodní Evropy, nazývaného dnes jako Visegrádská čtyřka. V knize je oblast uváděná s nadsázkou jako Halič, tedy dřívější nejvýchodnější území Rakouska Uherska, kde nežila německá menšina, ale jen Slované a Židé. Autor knihy převzal název Halič, zahrnující prostor mezi Německem a Ruskem, od jednoho amerického autora. Děj je propojený neobvyklými postřehy, zážitky a humorem.

Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Autorkou této humorně laděné knihy je Valerie Freiová. Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel - dohazovačství; sama pak třídí adepty a setkává se s případnými muži pro život. Skutečnost leckdy předčí fantazii. Autorka knihy uchopila skutečné zážitky, nepřesolila je, nepřepep řila, zachovala jejich syrovost a připravila k podávání tak, že každé sousto vzbuzuje chuť na sousto další. Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Jednak se nepobavila a nezvedla si spolu s hlavní hrdinkou Anetou sebevědomí, a jednak ne získala algoritmus na životní situaci, která ji může potkat již zítra.

Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Autorkou této humorně laděné knihy je Valerie Freiová. Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel - dohazovačství; sama pak třídí adepty a setkává se s případnými muži pro život. Skutečnost leckdy předčí fantazii. Autorka knihy uchopila skutečné zážitky, nepřesolila je, nepřepep řila, zachovala jejich syrovost a připravila k podávání tak, že každé sousto vzbuzuje chuť na sousto další. Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Jednak se nepobavila a nezvedla si spolu s hlavní hrdinkou Anetou sebevědomí, a jednak ne získala algoritmus na životní situaci, která ji může potkat již zítra.

Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Autorkou této humorně laděné knihy je Valerie Freiová. Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel - dohazovačství; sama pak třídí adepty a setkává se s případnými muži pro život. Skutečnost leckdy předčí fantazii. Autorka knihy uchopila skutečné zážitky, nepřesolila je, nepřepep řila, zachovala jejich syrovost a připravila k podávání tak, že každé sousto vzbuzuje chuť na sousto další. Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Jednak se nepobavila a nezvedla si spolu s hlavní hrdinkou Anetou sebevědomí, a jednak ne získala algoritmus na životní situaci, která ji může potkat již zítra.

Deníkový román Jiřího Hejdy, významné osobnosti kulturně-politického života první republiky. Souzen v procesu s Miladou Horákovou. Kniha ŽIL JSEM ZBYTEČNĚ prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem.

Kniha BEROUN je aktuální fotografickou publikací, která si klade za cíl nejen ukázat současnou tvář Berouna, ale také reprezentativní formou prezentovat práce převážně berounských fotografů. Jejich fotografie oscilují na škále od ambiciózních uměleck ých snímků po dokumentární fotografii. Na knižním trhu nyní dosud chyběla fotografická kniha, který by přinášela současný pohled na město a Malá monografie města Beroun (2009) by tento prostor chtěla zaplnit...