Machart strana 6 z 9

Hana Hrabáková po loňském úspěšném literárním debutu přichází s dalším dílem své povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul povídkové knihy „Jak přežít (v) manželství a zachovat si zdravý ženský rozum“ jasně napovídá, okolo čeho se její humorné texty tematicky točí. A nutno dodat, že ješitného mužského čtenáře většina povídek příliš nepotěší... Ale co naplat? Takový je život a Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše. Vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky také zažívají a co jim život s jejich protějšky někdy naservíruje. Kniha se nesnaží předem se odstřihnout od mužské části čtenářstva. Kdo z pánů má trochu smyslu pro sebeironii a dokáže se na život podívat i z nadhledu, bude se při čtení bavit jistě stejně dobře, jako dámy čtenářky.

Básník a spisovatel Pavel Vrána předkládá čtenářům výběr své poezie, která je tematicky zaměřena na atmosféru a tvůrčí prostředí většiny uměleckých žánrů, které dokonale vystihuje podtitul knihy: „...o milování, hospodách a různě". Tento netradiční výbor poezie svým rozpětím sahá od odvážných milostných a erotických veršů, přes žánr zveršovaných pavlačových drbů a bizarních příhod, až po karikatury zajímavých lidských figurek z prostředí kumštýřů, štamgastů, milenek, milovníků a múz. Dokonalý obrazový doprovod tvoří ilustrace malířky Inky Delevové. Kniha se může stát milým dárkem pro každého, kdo má život rád.

Když jsem se rozhodl napsat příběh o sečtělém školákovi Pihounovi z berounského předměstí, bylo mým záměrem, aby se románový hrdina, ač fiktivní postava, pohyboval v autentickém prostředí, obklopen autentickými, v té době žijícími lidmi. Jeviště, na kterém se příběh odehrává, je město Beroun a jeho nejbližší okolí v reáliích dvacátých let minulého století. Příběh jsem umístil do Berouna, když jsem se při práci v místním muzeu setkal s dlouholetým fürstenberským archivářem Janem Königem. Zaujalo mě jeho vyprávění o štacích - o hospodách, kde se formani pravidelně setkávali a ve kterých nocovali, když ze Šumavy do Berouna vozili vysoko nastlané fůry voňavého sena. Jak večer, když obstarali koně, při dobrém moku místním vyprávěli, co nového ve světě, a ti zas jim, co nového u nich. Byl bych rád, kdyby tahle knížka vybídla čtenáře, aby se na chvíli zastavil a spolu se mnou se ohlédl za zmizelým světem cest v alejích stromů a za světem klenutých lokálů v zájezdních hostincích...

Publikace upoutá pozornost čtenářů zajímajících se o nedostatečně prozkoumané, mnohdy tzv. „tajemné“ kapitoly starších českých dějin, k nimž působení templářského řádu a jeho dramatické osudy bezpochyby patří, a tuto pozornost si jistě udrží svým živým jazykem a téměř „napínavým“ způsobem, jímž autor líčí postup studia nejrůznějších pramenů a úvahy, jimiž dospívá ke svým závěrům. Tím kniha splňuje nároky, které se běžně kladou na populárně naučná díla. Zároveň však takto zaujatému čtenáři poskytne velké množství informací, rámec podobných publikací v mnoha ohledech překračující.

Titul navazuje na úspěšnou publikaci věnovanou působení teplářského řádu v Čechách. Nyní se autoři podrobně věnují aktivitám templářů na Moravě, ve Slezsku, Lužici i v Rakousích. Kniha podrobně mapuje moravské lokality, v nichž templáři působili a přináši bohatou obrazovou dokumentaci toho, co z aktivit templářského řádu můžeme obdivovat i dnes. Mnoho desítek lokalit - mezi nimi Templštejn, Čejkovice, Brno a řada dalších měst a obcí - se dočkává encyklopedického zpracování a hodnocení. Je podivuhodné, jak tato tradice, byť mnohdy postavená pouze na pověstech a bájích, stále přetrvává nejen u nás, ale i v celé Evropě. Jak se vlastně vepsali do historie zemí Koruny české templáři a jakou hodnotu z hlediska historie má to množství odkazů v dobových listinách, kronikách i textech pověstí u nás? Na tuto otázku se snaží hledat odpověď kniha Templáři v zemích českých králů.

Kniha ŽIL JSEM ZBYTEČNĚ prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem.

Knihu lze řadit k žánru fantasy literatury. Je plná neuvěřitelných dobrodružství, tajemna a fantaskních příběhů, ale uchovává si všechny přednosti klasické české pohádky. Mistrně vystavěné scény nepostrádají gradaci, spád a dramatičnost, ve čtenáři střídají pocity stupňovaného strachu s očistným smíchem. Příběh působí jako filmové vyprávění, tak rychlé má tempo. Filmovému vidění napomáhají i dramatické ilustrace Kameela Macharta... Autor si hraje se slovy i písmeny, hledá a nachází nečekaná spojení a souvislosti. Jednoduchý, dětem srozumitelný, ale zároveň bohatý jazyk je dalším kladem této po všech stránkách zdařilé knihy.

Válečný deník katolického děkana Františka Wonky zachycuje život v západočeském městě Manětíně nedaleko Plzně, na hranicích protektorátu, v letech 1938­ - 1945. Na více než šesti stech stranách se čtenář seznamuje s odrazem historických událostí v Druhé republice a protektorátě od okupace Sudet přes roztržení republiky až po osvobození západních Čech - zářijová mobilizace 1938, vymezení nových hranic státu, ničení opevnění, změny veřejného života, rekvizice zvonů, nálety na Plzeňsko, příchod americké a sovětské armády, reakce německého obyvatelstva na konec války... Jen Bůh o nás ví... Každé svědectví, které obohacuje pohled na dějiny, dokládá, že bytí člověka má povahu příběhu. Ten, který otevíráme s deníkem děkana Františka Wonky, přivádí čtenáře do západních Čech, do malého, starého českého města Manětína, ležícího na jazykové hranici v národnostně smíšeném kraji na sever od Plzně. Zde by se mohlo zdát oprávněným tvrzení, že smysl českých dějin spočívá ve věčném soupeření Čechů a Němců, které vrcholilo v letech 1938 až 1945. Právě tuto dobu popsal František Wonka ve svém deníku jako skutečnou dobu temna. Při ní do krajiny nesvítila ani okna lidských příbytků, pečlivě zatemňovaná v obavě před nálety, ani kostel neosvěcovalo věčné světlo, téměř symbolicky zhasnuté. Čechy, slovy Františka Wonky, země svatého Václava, království mariánské, posvátné dědictví českého národa pod ochranou Jana Nepomuckého, na podzim roku 1938 vstupovaly do dramatického období svých dějin, které bylo hrozbou pro jejich existenci. Deník, který jejich osudy po dobu šesti let zachycuje, má dvě časové roviny - opakující se přírodní rytmus a liturgický rok, charakterizované stálostí a řádem, a krutý běh času světského, v němž jsou lidé vystaveni těžkým osobním zkouškám. Útok na zažitý rituál, jímž křesťanská víra dává světu řád, Wonka chápe jako projev apokalyptického konfliktu dobra a zla, a proto jsou jeho každodenní zápisky svědectvím osobní garance víry i obrany tohoto řádu. Dobu strachu, pochybností a bolesti prožíváme s pisatelem na manětínském děkanství, v úzkém kruhu jeho blízkých a v široké rodině farníků. K nim přibývají i náhodní příchozí, aby společně protrpěli čas, v kterém pouze zkušenost posvátného dovolovala člověku překročit osobní kritickou situaci. Jako homo religiosus, jehož den členila modlitba, výuka náboženství, mše, pohřby, křty a svatby, věřil v ochranu boží a zemských ochránců, tak, jak bývalo obvyklé v českých dějinách v době úzkosti a nebezpečí. Při setkání s lidmi prožíval postupné tříbení lidských charakterů v neobvyklých, existenciálně vypjatých situacích. Nálada pisatele se měnila během války, sledované s pečlivostí zpravodaje, a ani kněžská sutana jej neuchránila od nenávisti ke krutému nepříteli. Jeho deníkové zápisy monitorovaly hladinu kolaborace i proměny vztahu k německému obyvatelstvu od tolerance až po nenávist a myšlenky na pomstu. Zpočátku nechápal nacizaci svých německy mluvících oveček, vždyť jako farář nejlépe věděl, že "prach našich předků mísil se s prachem jejich dědů". Jak postupně krutost války, vedené nešťastným německým národem, rostla, prorokoval, že nastane čas nemilosrdné odplaty, v níž byl ochoten odpustit jen mrtvým. Deník zahajují události v září 1938 s mobilizací, zrušenou mnichovským diktátem, s rukováním do krytů a přípravami na válku. Jim učinilo konec odtržení sudetského území, které se bolestně dotklo života v Manětíně, jenž zažil útěk českého a židovského obyvatelstva do Druhé republiky, vymezené novou hranicí se závorami a celnicemi, které daly životu zcela jiné souvislosti. Wonkův deník zachycuje postupnou nacifikaci života v protektorátě, začátek války, rekvizici zvonů, nálety na Plzeňsko, osvobození, příchod Američanů a Rusů i reakce místních Němců na konec války. Děj Wonkova deníku se odehrává převážně v Manětíně, s výjimkou výletu do okupované Plzně a pouti do Staré Boleslavi k Paládiu země české. Zachycuje dění na farnosti, jejíž klidné vody zčeřily příchody

Známý autor historických románů a milovník záhad odhaluje tentokrát před čtenáři „rodinné tajemství". Vypráví příběh svých předků, začínající na sklonku 19. století a končící v době první světové války. Svérázné osudy tří generací jedné rodiny, živící se dnes již zapomenutým řemeslem - ruční výrobou provazů, se před námi otvírají jako barvitý kaleidoskop, v němž se pohádková fantazie mísí s tvrdou realitou doby. V nečekaných zvratech se střídají smích, slzy, láska, nenávist, obětavost, zrada, zrození, násilná smrt, snění i bláznivá groteska. Z vesničky v křivoklátských lesích se spolu se členy Routovy rodiny dostaneme dokonce mezi indiány na Divoký západ, či mezi kozáky na neméně divoký východ. Lidová magie, tajemné zvyky a drsná krajina tvoří působivou kulisu této strhující románové ságy.

V příběhu plném napětí, humoru, smutku a tajemné lidové magie sledujeme další dramatické osudy řemeslnické rodiny provazníků. I do odlehlé lesnaté vrchoviny na Křivoklátsku proniklo „moderní" dvacáté století; jak se s ním vyrovná nejmladší syn Francek? Podaří se mu získat energickou dívku Kačenku za manželku, postavit vysněný dům v nedalekém městečku a překonat temné prokletí předků? Osud si s ním nelítostně zahrává, ale silou vůle si nakonec dokáže vyvzdorovat svůj malý ostrov štěstí, ačkoliv právě propukla velká hospodářská krize třicátých let a existence jeho řemesla visí na vlásku...

Nehledejte zde návody k výrobě alchymistických elixírů. Tahle kniha vás zavede do tajemně zakouřené černé kuchyně našich prababiček, do barokní a středověké vesnice, aby vám ukázala, že příprava jídla byla rituálem, udržujícím prosperitu rodu i řád světa. Málokoho dnes napadne, že zdobení koláče je vlastně vytváření mandaly, že koblihy jsou modelem koňského trusu, že ornament na velikonočním vejci je zaklínadlem a magickým záznamem, který lze přečíst a jímž dárce cosi sděluje obdarovanému. Najdete zde přehled rituálních jídel pro všechny svátky roku, z nichž některé jsou známé (velikonoce, vánoce), jiné zapomenuté (např. liščí neděle, rusalčí dny, a pod.). A víte, že moravští vrabci se původně dělali opravdu z vrabců? Kromě zajímavého vyprávění zde naleznete i desítky méně známých receptů. Ať už se rozhodnete uvařit „Hadí mord", „Kaši pro duše nebožtíků" nebo „Polévku proti upírům", pokusíte se o „domácí pivo" nebo „medovinu", určitě poznáte, že vaření je nedílnou částí dávné lidové magie, která má co říci i nám, v době chvatně hltaných hamburgerů.

Erotika, umění a politické intriky. Kniha ze života nejslavnějšího básníka veršů o lásce a milování Ovidia a vládce římské říše Oktaviána, zvaného Augustus. Kniha přibližuje zlatou dobu před dvěma tisíci lety, rozkvět umění a život města Říma. Jisté části v knize nám připomínají něco známého, s čím se setkáváme i dnes...

Dlouholetý dramaturg dětských pořadů České televize, pohádkový scénárista a jeden z duchovních otců populárních televizních Jůheláků Jiří Chalupa napsal poutavou knížku pro malé zvídavé čtenáře. Klárka, Matěj a jejich skřítčí průvodce se na cestě balonem kolem světa seznámí s odpověďmi na řadu otázek, které se malým školákům honí hlavou. Kniha je vlastně původní obrázkovou encyklopedií, která nepostrádá zajímavý příběh i humor. Moje chytrá knížka je určená malým čtenářům od 6 do 10 let, nebo rodičům, kteří dětem rádi čtou. Publikace seznamuje na svých stránkách se zákonitostmi přírody a krajiny, s historií země, čtenáři zabrousí do živočišné i rostlinné říše, seznámí se s dějinami lidské civilizace od pravěku po současnost, najdou odpověď na všetečné otázky týkající se základních fyzikálních zákonů, vesmíru, biologie lidského těla i záludnostmi naší psychiky. Kniha je přímo nabitá nápaditými ilustracemi Kameela Macharta, které výborně doplňují poutavý text. Kniha je určena všem začínajícím školákům, kteří se chtějí dozvědět trochu víc než ve škole...

Osudy alchymisty Edwarda Kelleyho a magistra Johna Dee se dramaticky vyhrocují ve střetu s tajemnými nepřáteli: na pozadí dvorských intrik se odhalují temné hlubiny lidského vědomí v osudové hře, do níž zasahují císař Rudolf II., rabbi Löw, malíř Arcimboldo či krásná básnířka Vestonia. V rudolfinské Praze se setkáme i s Wiliamem Shakespearem, agentem Jejího Veličenstva 007, poznáme podrobný návod na výrobu Kamene mudrců a dokonce pravou podstatu hrůzného Golema, přízraku pražských nocí...

Máte v rukou knihu, která přibližuje životní etapu krále komiků, která již veřejnosti není tak známá. Ani fotbaloví experti nepopisují tuto fotbalovou kariéru Vlasty Buriana ve svých odborných publikací seriózním způsobem. A přitom, jak to kdysi napsal sportovní sekretář Sparty Ferdinand Scheinost: Vlasta Burian patří mezi slavné postavy naší kopané! Jistě všichni znáte krále komiků - Vlastu Buriana, který nám zpříjemňuje svými filmy především období vánoc a silvestra. Málokdo však už ví, že byl také všestranným sportovcem a vynikal především v tenise, cyklistice, automobilismu, jezdectví a dalších sportech. Nejvíce však miloval fotbal a byl vynikajícím brankářem i prvoligového mužstva AC Sparty Praha. Toto období je také nejvíce zdokumentováno v mnoha fotografiích i písemných dokladech, i když sparťanské dokumenty do roku 1934 shořely při požáru sparťanské tribuny na Letné. Vlasta Burian byl členem Sparty v letech 1914 - 1922, kdy musel skončit pro svojí hereckou kariéru, která dostala před sportem přednost. To vše, jak o fotbalových, ale i soudcovských aktivitách popisuje publikace sběratele a publicisty Ivana Vápenky, který je rovněž od dětství tělem i duší velikým Sparťanem. V knize se rozepisuje o celé Burianově fotbalové činnosti, která byla nejen ve Spartě, ale i ve Slavii, kde měl svojí Burianovou jedenáctku. Ta však nebyla jediná, ale měl i ještě... Ale o tom se dočtete v této unikátní publikaci sportovně zaníceného Sparťana Ivana Vápenky. Ať se vám líbí a poznáte řadu životních epizod našeho krále komiků a jak to napsal tehdejší sportovní sekretář Sparty Ferdinand Scheinost: „Vlasta Burian patří mezi slavné postavy naší kopané a i když byl i dva roky Slávistou, tak v srdci zůstal celoživotním Sparťanem!"