Maraton strana 4 z 5

Proslulá biografie o ženě, jejíž jméno každý zná, ženě s nesmírným talentem a zaujetím pro vědu, ženě s nezměrnou vůlí a pracovitostí, které se podařilo nejen proniknout do oboru vyhrazeného do té doby jen mužům, ale také v něm zcela mimořádným způsobem vyniknout a přinést světu zásadní vědecké objevy. Marie Skłodowská byla vlastenecky cítící Polka, ale touha po vzdělání ji zavedla do Francie, kde ve čtyřiadvaceti letech v roce 1891 složila jako vůbec první žena přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Po několika letech zde poznala svého budoucího manžela, fyzika Pierra Curieho. Společně se ve velice skromných poměrech věnovali výzkumu radioaktivity. Za objev polonia a radia byla spolu s manželem v roce 1903 oceněna Nobelovou cenou za fyziku. Po jeho tragické smrti při dopravní nehodě v roce 1906 pokračovala v započaté práci, která jí v roce 1911 přinesla druhou Nobelovu cenu. Do konce života se věnovala intenzivnímu vědeckému výzkumu v Radiologickém ústavu, u jehož zrodu stála. Výjimku tvořila jen první světová válka, během níž vybudovala a provozovala rozsáhlý systém pojízdných i stálých rentgenových vyšetřoven pro zraněné vojáky. Životopis, jehož autorkou je dcera Skłodowské ?ve, není jen popisem její vědecké dráhy, ale také pohledem zevnitř, plastickým vylíčením celé osobnosti této výjimečné ženy, jejích nadějí i zklamání, radostí i bolesti. Jeho čtivost, literární kvalita a emocionální hloubka zasáhnou i po šedesáti letech od svého vzniku. Během minulého režimu byla biografie několikrát vydána i u nás, naposledy v roce 1971, a pokaždé byla citelně zkrácena a cenzurována. Čtenář se proto nedozvěděl například o kritických názorech vědkyně na ruskou nadvládu v Polsku, o jejích stycích se západními státníky, návštěvě u prezidenta Masaryka či o zájmu Pierra Curieho o spiritismus. Paní Curieovou vydáváme poprvé v kompletním znění, tak jak ji autorka napsala. Naše vydání doprovodí doslov přední české jaderné vědkyně Dany Drábové.

Nový román Ivy Tajovské Než se rozdělíme volně navazuje na knihy Odpusť, že jsem se vrátil a Hořící nebe a završuje tak složité osudy několika rodin zmítaných událostmi 20. století. Tak jako po útrapách první světové války lidé věřili, že další už nikdy nebude, i ti, kteří přežili tu druhou, doufali, že byla poslední. Devadesátá léta ale přinesla nejen pád komunismu a konec studené války, ale také rozpad států i rodin a nové ozbrojené střety. Zatímco rozdělení Československa proběhlo civilizovaně a trpěly jím hlavně osobní vztahy, důsledky běsnění občanské války v Jugoslávii a osmasedmdesátidenního bombardování Srbska silami NATO byly krvavé. Mezi těmito dějinnými konflikty se odvíjí příběhy románu, jehož postavy jsou konfrontovány se starými vinami i novými znepokojivými změnami. Musí se přitom vyrovnávat s odcizením, samotou, stárnutím i potřebou odpuštění. Iva Tajovská nemaluje nedávné dějiny zjednodušujícími, příjemnými barvami, její perspektiva je poučená, kritická a zpochybňující. Tato silná a přímočará próza proniká svým hrdinům hluboko do svědomí a odkrývá trpkou pravdu, že čas - ani nové milénium - smíření nepřinese. Jediná naděje se ukrývá v samotných lidech, v nové generaci, v dětech, které, pokud budou dostatečně milovány, mohou najít cestu, jak otevřené rány scelit.

Ústní vzpomínky Agnessy Mironovové (1903–1982), které zaznamenala orální historička Mira Jakovenková, poprvé otevírají dveře do pokojů a salonů Stalinových katů, nejvýše postavených důstojníků sovětské tajné policie během čistek ve třicátých a čtyřicátých letech. Kniha přináší mimořádné svědectví manželky ambiciózního příslušníka NKVD Sergeje Mironova, která se díky extrémně rychlé a úspěšné kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky, a po jeho popravě prošla vězením NKVD a Gulagem. Jde sice o zpověď, ale nikoliv o pokání. Agnessa s krajní upřímností vypráví o svém životě plném prudkých zlomů, aniž čehokoliv lituje. Bez obalu vzpomíná na světlé a šťastné dny svého mládí, luxusní život, krásné šaty a okázalé nicnedělání, kterému se oddávala v době, kdy miliony lidí umíraly hladem. Nejednoznačná vypravěčka, kterou v těchto vzpomínkách objevujeme, je mimořádnou postavou, okouzlující a odpudivou zároveň. Její vzpomínky nejsou jen zajímavým životopisem; jde o fascinující text, který zprostředkovává mnohem více než jakýkoliv archivní dokument: každodenní život, lidské charaktery a mytologii období, které se stalo nejstrašnějším a nejkrvavějším v moderních dějinách. Orální vzpomínky Agnessy Mironovové poprvé v roce 2008 vydala instituce Memorial. Později byly editovány, doplněny poznámkovým aparátem a rozsáhlou předmluvou historičky Iriny Ščerbakovové. V nové podobě je v roce 2019 vydalo prestižní nakladatelství AST, a z té vychází i naše připravované vydání.

A te lelked vajon milyen színben ragyog?   Baranyai Vivien egy életigenlő, szabadszájú táncművész volt, míg egy nap a színpadon el nem tört a bokája. Az orvosok kijelentették, hogy többé nem táncolhat. Így a jövője céltalanná, kilátástalanná vált. Élete egyetlen értelmét abban látja, ha végre megismerheti soha nem látott édesapját. Így Vivien Spanyolországba utazik, és csak reménykedni tud benne, hogy a férfi szívesen látja majd. Remedios Reyes vérbeli andalúz cigányasszony, a flamenco királynője. Szerető, összetartó családban nőtt fel. Céltudatos és bölcs. Váratlanul megismerkedik Viviennel, a végtelenül elkeseredett magyar lánnyal, akin, úgy tűnik, csak ő segíthet. Bevezeti a flamenco világába, így a fiatal táncosnő élete új értelmet nyerhet. A két nő között mély tisztelet és barátság alakul ki, mígnem Vivien beleszeret Remedios fiába, a titokzatos és távolságtartó Manuel Sánchesbe. A szerelem sorsa azonban elrendeltetett, ugyanis a hagyományok szerint Manuel csak hozzá hasonló származású nőt szerethet.   Vajon a szerelem felülírhatja a tradíciót?   A Vándorok egy lélekfelszabadító, romantikus történet, amely kíméletlenül tárja fel, milyen maradandó sérüléseket okoznak a családi, közösségi, társadalmi elvárások az emberek életében még a 21. században is. B. E. Belle tabutémájával ismét a határokat feszegeti, miközben megmutatja, hogy nem lehetne jelentősége a különböző bőrszínnek. Mert csak egyetlen szín van, ami számít. Az pedig a lélek színe.

Na rozdíl od mnoha jiných románů Honorého de Balzaca (1799-1850), v nichž autor vystupuje jako kritik společenských, politických či morálních poměrů své doby, Lilie v údolí je zasvěcena soukromé tematice, vztahu mezi mužem a ženou, a v tomto smyslu je nadčasová. Vypravěč nejprve líčí své chmurné dětství, kdy trpěl tím, že byl odmalička dán na výchovu mimo rodinu, cítil se nemilovaný, v dospívání pak pokořovaný chudobou a bezútěšně toužící po citu a ženě. Jednoho dne se tento už dvacetiletý chlapec, citově ani fyzicky ještě nerozvinutý, octne na venkovské slavnosti, potká tam ženu, v níž se mu náhle zpředmětní všechny dosavadní touhy a v náhlém pominutí smyslů ji políbí na nahá ramena. Od této chvíle se odvíjí příběh osudové lásky mezi Félixem a vdanou paní de Mortsaufovou, která trpí v nešťastném manželství s tyranským a labilním starcem. V peripetiích jejího vztahu s Félixem, plného zklamání a nadějí, odříkání i narůstající intimity projevuje Balzac velké mistrovství. Nečekaně ironický závěr pak podtrhuje mimořádnou působivost díla, ve kterém vzdal autor hold první ženě svého života, paní de Berny. Česky vychází román po téměř pětačtyřiceti letech jako první svazek edice SVĚTOVÍ KLASICI, která přináší známá i méně známá díla géniů světové literatury posledních staletí. Kritériem výběru je to, zda obstála ve zkoušce času a jsou schopna oslovit i dnešního čtenáře.

Románová biografie, na které Zweig pracoval více než deset posledních let svého života, měla být jeho magnum opus. Dílo nestačil podle svých představ dokončit, avšak v ucelené podobě ho vydal v roce 1946 Zweigův přítel, spisovatel Richard Friedenthal. A ukázalo se, že vskutku jde o Zweigovo stěžejní dílo, neboť jeho balzacovská monografie má sama parametry velkého románu. Zweig Balzaca portrétuje s psychologickou přesvědčivostí, často v pozoruhodných protikladech, nejednoznačně a mnohdy ne zcela lichotivě. Má pochopení zejména pro jeho tvůrčí genialitu, nezměrnou vůli a pracovitost, vidí však i řadu lidských slabostí, občas směšných či kuriózních. Prokazuje také, že je velkým znalcem Balzacova rozsáhlého literárního díla. Zweigovo vysoce působivé líčení, jeho mnohdy mistrovské formulace a pronikavé metafory činí četbu biografie mimořádným zážitkem. Je zjevné, že do své práce vložil Zweig velmi mnoho studia, energie, empatie a toho nejlepšího ze svého talentu. Kdo si tuto působivou biografii, toto hluboké umělecké dílo přečte, bude jím zasažen. Práce vychází česky po téměř pětačtyřiceti letech jako doplněk k novému výboru toho nejlepšího z Balzacovy tvorby v rámci edice SVĚTOVÍ KLASICI.

Hogyan nőnek fel gyermekek, akiknek nincsenek szülei? Milyen élet vár azokra, akikről lemondtak? Válhat boldog felnőtt azokból, akiket megkínoztak, bántalmaztak? Létezhet mély, elválaszthatatlan lelki kapcsolódás ott, ahol a vér köteléke semmit sem jelent? Születhetnek őszinte barátságok? Kitarthat testvériség szülői összetartás nélkül? Juthat szeretet azoknak, akiknek sosem mutatták meg, milyen az? Egyszerűen: létezhetnek még csodák? Marion Leroux mára Párizs legbefolyásosabb madámja. Gyermekkorát szülei halála után árvaházban töltötte, majd onnan kiszabadulva annak szentelte életét, hogy két húgát magához vehesse. Ennek érdekében pedig semmitől nem riadt vissza. Colette nővére befolyásának köszönhetően a gyermekéveiknek helyt adó árvaház intézményvezető apácájává válik. Célja, hogy az egyház sérthetetlenségével visszaélőktől óvja és védje az ott élő kislányokat, még akkor is, ha mindeközben ő maga is megbocsáthatatlan bűnöket követ el. Léa a legfiatalabb és zabolázhatatlan Leroux lány, Franciaország ünnepelt balerinája. Nővérének köszönhetően kevés időt töltött az árvaház falai között, ma mégis boldogtalan. Kicsapongó, lázadó természete felnőtt korukra, úgy tűnik, éket ver a három nővér közé. B. E. Belle, a nagy sikerű Hazugok és Megtörtek című regények szerzője ezúttal is falakat dönt le. Úgy ragadott tollat egy félelmetes téma kapcsán, hogy belesajdul az olvasó szíve. Minden kétséget kizáróan ez az eddigi legkínzóbb, mégis legfelemelőbb Belle-történet.    

Dása Szmirnova komoly versenytáncos múlttal a háta mögött diplomás táncpedagógus lesz. Angyali szépség, ám a lelke fagyos, mint a tél. Magyarországra költözik, ahol az orosz rutint követve, vasszigorral neveli tanítványait. Anyagi jóléte és szakmai tudása miatt azt hiszi, neki mindent szabad. Szembemegy a magyar oktatási rendszerrel, nem törődve növendékei szüleivel sem. Kezelhetetlen természet, mígnem váratlanul megismerkedik egy szeretetteljes férfival. Oroszi Hunor gyötrelmes gyermekkora után Istennel a szívében kezd új életet. Agyontetovált, kigyúrt testű drogterapeutaként, őszinte elhivatottsággal segíti a régi önmagára emlékeztető, szerencsétlen sorsú gyerekeket a kiskorúak drogrehabilitációs intézetében. Melegszívű férfi, mígnem véletlenül találkozik egy kemény lelkű, elutasító nővel. Két külön világ: társadalmi különbségek, ellentétes oktatási normák, eltérő vallási nézetek. Mégis mindketten szerelemre ébrednek. Vajon képes lesz ez a két megtört lélek kézen fogva elindulni a gyógyulás útján? B. E. Belle, a népszerű írónő fájdalmasan őszinte, gyönyörű szerelmi története a mai korra jellemző legelemibb társadalmi problémákat tárja az olvasó elé, miközben bebizonyítja, hogy a szerelem nem ismer határokat. A 2020-as év egyik legnagyobb sikerkönyvét ezúttal átdolgozott, bővített kiadás formájában vehetik kézbe az olvasók.

Naia Kamano számára Hawaii nemcsak egy vakáció, nem a nyár és a féktelen kikapcsolódás helyszíne, hanem a szülőföldje, ahol ugyanúgy meg kell küzdenie a hétköznapok problémáival, mint bárki másnak. Reggelente műsort vezet a helyi rádióban, majd hula táncot tanít, míg esténként önkéntesként segédkezik. Számára az jelenti a boldogságot, ha úgy érzi, mindennap tett valami hasznosat. Fekete Kolos magyar szülők gyermekeként látta meg a napvilágot, majd családjával együtt Hawaiira költözött, és nagykanállal kezdte habzsolni az életet. Először keresett modell lett, majd reality-szereplő és szörfös. Jelenleg harminchárom éves, de még mindig vakációnak fogja fel az életet. A helyi rádió felkérését is, hogy legyen társműsorvezetője a reggeli műsornak, poénnak tartja. Naia és Kolos azonban már az első naptól képtelenek elviselni a másikat. Ám a közös munkától nem olyan könnyű megszabadulni, mint hitték.  Vajon képes két olyan ember egy hullámhosszra kerülni, akik az életet alapjaiban értelmezik másként? Meg tudják értetni a másikkal, mik az élet szépségei? B. E. Belle ezúttal egy könnyed, kalandos nyári regénnyel lepi meg olvasóit. Garantált kikapcsolódást és nevetést nyújt azoknak, akik szeretnének egy kicsit kiszabadulni a nehéz hétköznapokból.