Mare-Czech strana 3 z 4

Budu vyprávět o chalupě v bukovém lese, na břehu řeky stojící o samotě. Kolem ní se časem nachumlala maličká osada dalších chalup a chaloupek. Dnes je z osady vesnička s poštou a kostelíkem kde všude daleko a pán bůh vysoko. Chalupa přetrvala mnohé věky. Generace jedné rodiny se v ní střídaly, rodily se a umíraly a každá na ni zanechala svoji stopu. Tu něco opravili, tu něco vyměnili, ale chalupa tu stála tak, jak za dědů a pradědů stávala. Život se v ní odvíjel svým tempem, bez ohledu na vichry zjitřeného času. Budu vyprávět o dobách dávno minulých kdy řeka Labe ještě protékala nespoutanou, širou krajinou. Jen tu a tam lidé řečiště mírně upravili a odvážně se pouštěli se svými pramicemi a prámy na tekoucí vodu. Všichni tito udatové, kteří se pouštěli do křížku s řekou a jejími rozmary, od Litoměřic až po její ústí do moře, mluvili německy. Nebyla to však němčina tak jak ji známe dnes. Sasák se z Hamburákem jen těžko domluvil a Böhmerák se s ním nedomluvil vůbec. Jen ti udatové se domluvili všude po celé délce toku řeky. I oni však měli některé výrazy, kterým rozuměli jen oni sami. Některé z nich ve svém povídání ponechávám, protože se tam hodí a protože tam patří. Ale používám je tak jak je ti dávní šifři používali a jak jsem je slýchal od jejich synů a vnuků v dobách kdy jsem se sám teprve učil chodit po palubách lodí... Vyprávění zakončím vzpomínkou Odkud přišla Anna, lodní kuchařka na parnících Mělník a Lovosice a posléze na motorových remorkérech Blaník a Beskydy. Tam všude ulehčovala posádkám jejich těžkou práci a zejména celé plejádě plavčíků usnadnila jejich první kroky do samostatného života bez máminých dobrot. Dlouho na ni vzpomínali a vzpomínají. Byla dobrou ženou svému kormidelníkovi, doprovázela jej z lodi na loď tam kde ho bylo potřeba. Proto do mých vzpomínek na starou plavbu a na stránky této knihy patří.

Istrijský poloostrov v Chorvatsku je cílem častých turistických cest a jen málo lidi který tento překrásný kout Jaderského moře navštíví má nějaké vědomosti o tragické události ze srpna roku 1914. Tehdy luxusní parník Baron Gautsch najel ve vzdálenosti přibližně deseti námořních mil na vojenskou minu a během několika minut svým potopením změnil osudy mnoha lidí. Jejich příběhy mohli být odvyprávěny jenom proto že se nám podařilo po více jak devadesáti letech znovu nalézt originální dobové výslechové protokoly Rakousko-uherské policie. Nažloutlý papír po dlouhých létech konečně vydal svoje zajímavé svědectví a desítky jednotlivých lidských osudů tak pomohli vytvořit dramatickou mozaiku tehdejší události. Před mnoha lety když jsem se poprvé potopil k vraku této lodi jsem ještě netušil jak mě její osud zasáhne. Tehdy byla vynikající viditelnost a obrovský vrak seděl na písčitém dně jako by navzdory času dál plul v modravého mlze okolního moře. Ten pohled byl přímo démonizující a nedokážu se ho zbavit ani po těch dlouhých letech, které od té doby uplynuly. Po návratu domu jsem dal dohromady techniku a potřebné lidi. Společně jsme potom začali připravovat TV dokument Svědectví vraku příběh Jadranského Titaniku. Vše se nakonec podařilo a film byl dokončen. Na filmovém festivalu v chorvatské Rovinji Bieli lev získal hlavní cenu Gran Prix. Tady si ho všiml filmoví producent a následně jsem byl osloven abych vypracoval scénář pro celovečerní film. V současnosti se vše připravuje k natáčení a tato kniha je knižní podobou budoucího filmu. Vy jako její čtenáři máte teď exkluzivní možnost si přečíst její příběh ještě před tím než bude zfilmován. Děkuji vám všem kteří si ji zakoupíte a doufám že vás tento příběh zaujme. Miloš Pilař

Pro Sborník jsou vybrány tyto příspěvky: Picek Josef: Nepřetržitý lodní provoz při přepravě energetického uhlí do Chvaletic; PhDr. Jiří Král: Co bylo než přišla kilometráž; Johannes Hirsch, Peter Pötschke: Významné osobnosti v dějinách hornolabské a vltavské plavby; Miroslav Hubert: Policejně plavební předpisy v království Českém; Redakční rada: Přečetli jsme za vás: Československo vodní špýchar; Pavel Křestan: Kapitán je lodi pán; Ing. František Ptáček: Předmluva k eseji Splavnění Vltavy a Labe z Prahy až na hranice zemské. Sborník uzavírá pasáž o činnosti Spolku přátel plavby v roce 2018 a seznam členů v roce 2019. V nakladatelství Mare-Czech vydal Spolek přátel plavby v Děčíně

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Vzpomínání vysloužilého námořníka na předky v rakousko-uherském válečném námořnictvu, na vlastní začátky na námořní tankové lodi Ostrava (1961 až 1962) a službu na nákladních lodích Lidice (1963 až 1965) a Orlík (1966 až 1967), na přístavy celého světa, na zánět slepého střeva na rychlém člunu Královského letectva, na boje v Adenu s útočnou puškou v ruce, na fortel i humor kolegů námořníků i um kuchařů na československých lodích. Na dávnou lásku v Rusku, mládí a návraty... To vše doplněné množstvím fotografií a obrázků z námořnického alba.

Třetí díl řady K.u.K. Kriegsmarine je věnovaný torpédoborcům Rakouska-Uherska. Autorovi se v něm zatím daří plnit si svůj sen, kterým je postupně obsáhnout veškeré námořní síly podunajské monarchie do knižní podoby. Také tento třetí díl vydává v nakladatelství Mare-Czech v rámci edice VLNA. Původně chtěl autor v tomto svazku zpracovat jak torpédoborce, tak torpédovky. Pro velké množství fotografického materiálu však bude torpédovkám věnován samostatný svazek. Ostatně jak jejich množstvím, tak vytížením po celou dobu války si samostatné pojednání rozhodně zaslouží. Trochu navíc je do tohoto dílu zahrnuta i minonoska Chamäleon. Podobně jako i v předchozích dílech je úvodní kapitola věnována popisu jedné z mnoha operací námořnictva. Akcí, při které byly torpédoborce velmi aktivní a také utržily poměrně značné ztráty byl útok na přístav Drač na konci roku 1915.

Ve Sborníku 2020 najdete tyto příspěvky: Lubomír Melen: Průběh zajišťování stavby a průjezd říčně-námořních plavidel z loděnice Chvaletice plavebními komorami při transportu na Labi; Dipl.Ing. Johannes Hirsch, kpt. Michael Bor: Turbínový parník PŘEMYSL v Praze; PhDr. Jiří Král: Psychická zátěž lodních posádek se zřetelem na funkci velitele plavidla; Ing. Josef Picek: První plovoucí dok na českém Labi a jeho klíčová role při zajišťování provozuschopnosti tlačných remorkérů ve chvaletické relaci; Pavel Balcar: Československo 30. let země plavbě zaslíbená; Ing. Josef Picek: Čeští vězni na lazaretním parníku LEIPZIG. Sborník uzavírá pasáž o činnosti Spolku přátel plavby v roce 2019 a seznam členů v roce 2020.

Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty, spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. V českých zemích vznikly desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby...

V pořadí čtvrtou knihu vydává spisovatelka a herečka Darina Ničová. Tentokrát mapuje osobní vzpomínky i vzpomínky svých nejbližších. Rodinná sága Pohnutiny je metaforou na pochutiny, tedy kuchařku pohnutých příběhů. Čtecí hostina servíruje období od třicátých let dvacátého století až po současnost. Podtitul Krutej román prozrazuje, že nepůjde o červenou knihovnu s happyendem, ale o příběhy ze života. Je to šest samostatných povídek, které na sebe v ději navazují. Každá rodina má nějakou třináctou komnatu, ať je to soužití s agresorem, péče o osobu blízkou, nebo jiná temná minulost. Ukazuju různé verze, jak se lze s těmito běsy utkat. S uvedenými tématy se nedobrovolně setkali lidé, které znám, nebo jsem znala, říká spisovatelka a dodává: Tématem mojí vlastní rodiny je příběh mého pradědečka, který zemřel v Osvětimi jako politický vězeň odsouzený za přípravy k velezradě Třetí říše. Moje babička a její sourozenci byli v období dospívání vystaveni výslechům na gestapu. Trvalo dvě desetiletí, než jsem celou historii důkladně zpracovala. Neváhala jsem ani požádat o kontrolu historiky, kteří se zabývají tématem těšínského odboje. Dostalo se mi pochvaly za čtivost i za preciznost při zpracovávání soudobých faktů.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

Úspěšný a dnes rozebraný titul Padesát let československé námořní plavby, vydaný nakladatelstvím Mare-Czech v roce 2009, autor radikálně přepracoval a doplnil tak vzniknul zcela nový titul zachycující od nesmělých začátků až po smutný konec Století československé námořní plavby. Tato publikace je určena všem, kteří se zajímají o historii a výsledky námořní plavby, zejména pak těm, kteří se o její dobré výsledky a pověst zasloužili svou celoživotní prací. Jsou jich tisíce, kteří na moři trávili dlouhé roky a někteří dokonce tomuto náročnému povolání věnovali často celý svůj aktivní život. Teď mohou konečně svůj čas trávit ve společnosti svých blízkých, rodin a kamarádů, ať již na zaslouženém odpočinku či prací v tuzemských organizacích. Stovky z nich však dále pokračují v tradici námořníků na cizích lodích zahraničních rejdařů nebo se věnují činnosti s námořní dopravou spjaté, především zajišťování námořních přeprav přes pronajatou cizí tonáž pro české i zahraniční organizace. Historie provozování vlastní námořní dopravy zahrnuje prakticky celé období samostatného československého státu, a to i po jeho rozdělení. V období první republiky ještě nelze hovořit v této sféře o významné hospodářské činnosti, zejména pak z hlediska počtu provozovaných jednotek (lodí) ani jejich tonáže. Obrat nastává po druhé světové válce, kdy se toto odvětví mohlo plněji rozvinout a kdy získala výjimečné postavení především díky svým hospodářským výsledkům a zvláštní pozici v systému socialistického hospodářství. Pro fungování na námořním trhu bylo upraveno jak právní postavení ČNP jako mezinárodní akciové společnosti, tak byla přizpůsobena i ekonomická pravidla umožňující její činnost v konkurenci s cizími rejdaři. Kniha obsahuje nejdůležitější materiály, především statistické, zahrnující téměř padesát let existence ČNP od roku 1952 do roku 1998. Data jsou doplněna historickými fakty o jednotlivých stránkách činnosti, významných událostech jednotlivých let, údaji o jednotlivých námořních lodích a výkonech celé floty.

Klára Klimecká (2005) je výjimečná osobnost na české literární scéně. Už od svých deseti let se zajímá o válečné lodě a chce jejich historii studovat. Tato mladičká dívka napsala knihu, která poutavě a s hlubokou znalostí reálií líčí příběh dívky Victory - lodě Victory. Píseň moře je skutečnou písní, která mezi mnoha dalšími loděmi objevuje Královnu moří - Victory. Právě na palubě této lodi porazil admirál Horatio Nelson v bitvě u Trafalgaru v roce 1805 francouzské loďstvo.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.