Masarykova univerzita strana 2 z 14

První kompletní vydání souboru 43 pohádek z celého světa, které Bass převyprávěl podle německých vzorů. Část textů stačil za svého života publikovat časopisecky, některé později vyšly v knižních výborech, dvacítka pohádek však zůstala netknuta v autorově literární pozůstalosti. Knižní vydání příběhů v úplnosti a podle edičních zásad připravila absolventka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Hedvika Landová.

Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka, po jeho smrti pokračovali jeho synové a posléze další generace autorů (poslední zápis je datován rokem 1847). Na stránkách kroniky jsou zaznamenány příběhy spojené s úctou k zázračnému obrazu Panně Marii Zašovské, zdejším poutním místem a založením kláštera trinitářů. Vranečkovy zápisy jsou zajímavým příspěvkem k poznání barokní zbožnosti i životní reality obyvatel regionu v rozmezí 150ti let. Edice Vranečkovy kroniky doplněná o letopisné zápisy a popis poutě do Říma dalšího zašovského učitele Františka Demla je opatřena úvodními studiemi, komentáři a poznámkami.

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu cizinců na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána obdobím stagnace (period zastoja), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často a nesprávně spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání.

Předkládaná publikace, kterou vytvořili lingvisté Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, volně navazuje na monografii Čeština v pohybu. Tentokrát představuje autorský kolektiv výsledky výzkumu vlastních jmen, a to z několika hledisek, která sledují jejich proměny v komunikaci: fungování pojmenovávacích motivů ve spojení s variabilitou jednoho typu pomístních jmen, gramatické chování místních jmen při opakovaném užívání v současných textech a podoby a funkce antroponym v dramatických textech. Autoři se tak snaží o ucelenou koncepci monografie, prezentující jak dílčí poznatky lingvistických výzkumů, tak i přístup literárněonomastický.

V monografii Česká problémová dramatika šedesátých let 20. století se literární vědec a pedagog Masarykovy univerzity David Kroča (1973) zabývá obdobím, jež je pro poetiku původní české divadelní hry v mnoha ohledech přelomové. Z žánrově rozmanité divadelní tvorby šedesátých let zvolil pro svůj výzkum specifickou linii tzv. problémové dramatiky, v níž autoři nahrazují běžný dramatický konflikt vyhrocenou konfrontací různých názorů na nastolený problém. Vstupní teoretické a kontextové kapitoly zohledňují dobové vývojové tendence v české dramatice i důležité inspirační zdroje zahraniční. Jádro práce tvoří analytické a interpretační kapitoly, jež se zabývají rozborem těch divadelních her, v nichž autoři řeší závažné existenciální problémy a kladou otázky společenské a mravní odpovědnosti.

Publikace je určena pro studenty navazujícího magisterského oboru Intenzivní péče. Svým zaměřením mohou skripta oslovit také sestry z praxe i širší odbornou veřejnost. Obsahem je péče o pacienty s akutním selháním ledvin. kteří jsou hospitalizování na pracovištích intenzivní medicíny. Dále zde čtenář může dohledat sjednocené ošetřovatelské postupy dle aktuálních doporučení medicíny založené na důkazech, týkající se např. katetrizace močového měchýře, péče o urostomie atd. Cílem publikace je poskytnout nejdůležitější informace vycházející z nejnovějších doporučení vedoucích ke zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.

Tento učební text předkládá studentům lékařské fakulty stručný souhrn současného stavu znalostí o infekčních chorobách. Autoři se snažili přizpůsobit rozsah textu malému časovému prostoru, který je výuce infekčních nemocí v současnosti poskytován. Proto jde o skripta rozsahem malá, ale obsahující všechny informace potřebné pro zvládnutí zkoušky z infekčních nemocí i pro základní orientaci v této jinak velmi složité problematice.

Základní informace o struktuře a funkci nervové soustavy získávají studenti medicíny naší fakulty postupně ve dvou etapách, ve třetím semestru základního kurzu anatomie a v následujícím semestru v rámci integrované výuky neurověd. V předkládaném učebním textu je studentům medicíny podán přehledný výklad základního strukturálního uspořádání nervové soustavy, který je nezbytný k pochopení její funkce.

Předložený učební text zahrnuje významné části anatomie člověka soustavu gastrointestinální, dýchací, močovou, pohlavní, kardiovaskulární a soustavu žláz s vnitřní sekrecí. Je nezbytným základem pro zvládnutí zkoušky z anatomie.

Monografie "Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století" vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující závěrečné) v širokém kontextu představuje nejvýraznější tendence tehdejšího, značně dynamického myšlení o literatuře, včetně jeho soudobé reflexe (metakritiky). Konkrétně se předmětem zkoumání stávají např. retrospektivní a anticipační pohledy na českou literaturu, kritika "postmoderní", kritika katolická, křesťanská, resp. spirituální a tzv. spory o autenticitu; samostatně jsou analyzovány také ohlasy vybraných prozaických knih. Ve svém celku tak publikace předkládá ucelený, plastický obraz literárněkritických a metakritických snah sledované periody, přičemž mnohá z témat identifikovaných v dobové diskuzi, jsou - jak se ukazuje - směrodatná dodnes.

Publikace navazuje na první dva díly Moderní analýzy biologických dat a představuje vybrané nelineární regresní modely a metody. Text knihy je praktickou příručkou analýzy dat v prostředí jednoho z nejrozsáhlejších statistických nástrojů na světě, softwaru R. Je sestaven z 19 vzorově vyřešených a okomentovaných příkladů, které byly vybrány tak, aby ukázaly správnou konstrukci modelu a upozornily na problémy a chyby, které se mohou v průběhu analýzy dat vyskytnout. Text je psán jednoduchým jazykem srozumitelným pro čtenáře bez speciálního matematického vzdělání. Kniha je především určena studentům i vědeckým pracovníkům biologických, tj. zemědělských, veterinárních, lékařských a farmaceutických oborů, kteří potřebují analyzovat nelineární závislosti ve výsledcích svých pozorování či experimentů.

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku a praxeologii, zhodnocuje literárně-teoretické myšlení Levého ve vztahu k teorii informace, k filozofii a k literární estetice a konečně ukazuje význam jeho novátorského myšlení pro didaktiku překladu. Teoretické koncepce J. Levého vykazují neobyčejnou anticipační potenci díky jeho interdisciplinárnímu uvažování o komunikaci, literatuře a kultuře z perspektivy lingvistiky, literární vědy a kybernetiky. Tímto myšlením Jiří Levý předběhl svou dobu. V kolektivní monografii se autoři pokoušejí nahlédnout vybrané aspekty badatelova díla a zhodnotit jejich význam pro práci dnešních teoretiků, pedagogů i praktiků překladu.

Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život českých obecných menšinových škol v období první Československé republiky v širším společensko-historickém kontextu. Každodenní život těchto škol přitom autor sleduje v politickém okresu Ústí nad Labem, který se nacházel v období první republiky v česko-německé jazykově smíšené oblasti. Výsledky výzkumu prezentované v této monografii přinášejí nové, dosud nikde nepublikované, poznatky z každodenního života českých menšinových škol. Odhalují například problémy, se kterými se tyto školy musely potýkat v různých oblastech života škol, i strategie, které zástupci českých škol volili při řešení těchto problémů.

Sborník Mladá slavistika IV je již sedmou publikací v řadě každoročních publikačních počinů doktorandů brněnského ústavu slavistiky. Knihu uvozuje studie prof. Ivo Pospíšila Generace v literární vědě, jejich sláva a traumata. Dále je zařazeno šest studií, jejichž autory a autorkami jsou doktorandi a doktorandky různých slavistických oborů. Ti se ve svých textech věnují konkrétním vybraným tématům slovanských literatur, jazyků a kultur. Jejich výzkum vychází z připravovaných disertací a publikace je tak prezentací aktuálních badatelských témat řešených brněnskými mladými slavisty a zároveň také naznačují trendy, které toto nastupující pokolení badatelů přináší do současného slavistického výzkumu.

Univerzita bez vlastního nakladatelství je jako katedrála bez varhan: planá a němá. Masarykova univerzita své nakladatelství má, počtem vydaných publikací dokonce patří k největším ve střední Evropě. Neúnavně šíří univerzitní vědění a étos nejen prostřednictvím knih, ale na všech dnes myslitelných nosičích. Barevné panoráma činnosti Nakladatelství Munipress i historické ohlédnutí přináší tato jubilejní publikace. Je věnována stému výročí založení Masarykovy univerzity a všem umlčovaným autorům v jejích dějinách.

Zatímco v muzeích a knihovnách má pořádání výstav dlouhou tradici, v archivech jde o poměrně nový jev. Publikace se věnuje výstavní prezentaci v prostředí archivu z teoretického i praktického hlediska. První část je věnována kulturnímu dědictví a jeho legislativnímu ukotvení v České republice, druhá část obsahuje stručný úvod do muzeologie jako vědecké disciplíny s důrazem na teoretický a metodologický základ k muzejnímu výstavnictví. Třetí část je věnována všeobecným pravidlům přípravy a realizace výstavy. Čtvrtá část představuje hlavní specifika výstavnictví v prostředí archivu s důrazem na právní a technologické aspekty výstav v archivu.