Masarykova univerzita strana 3 z 14

Čtvrtý svazek se soustředí na identifikační potenciál kyseliny deoxyribonukleové, nositelky dědičné informace. Jak nám analýza DNA pomáhá při hledání pachatelů trestných činů, obětí katastrof, ztracených příbuzných či dávných předků?

Statistická gramotnost patří v dnešním světě do výbavy každého sebevědomého občana. Denně se setkáváme s nejrůznějšími číselnými údaji, bombardují nás výsledky nejrůznějších výzkumů a statistik. Obzvláště důležitá je statistická gramotnost pro studenty sociálních věd, protože sami budou často v praxi výzkumy založené na kvantitativních datech připravovat a zpracovávat. Autoři této učebnice, sami erudovaní výzkumníci, zúročili v textu svou dlouholetou zkušenost s vedením vysokoškolských kurzů analýzy dat. Nepředkládají proto akademický výklad statistiky, ale srozumitelné návody, jak statisticky analyzovat datové soubory obsahující kvantitativní údaje. Text je přizpůsoben nejen požadavkům a logice výuky statistiky v bakalářském programu sociologie, ale i logice populárního programu IBM SPSS, který je při ní používán. K učebnici jsou na webu přiloženy všechny datové soubory, s nimiž se v textu operuje, a pomůcky pro praktickou analýzu dat včetně skriptů pro SPSS. Kniha navazuje na dříve vydanou úspěšnou knihu stejného autorského kolektivu, text je na mnohých místech doplněn, navíc je rozšířen o dvě zcela nové kapitoly. Další doprovodné materiály lze nalézt na doprovodném webu.

Kniha mapuje divadelní život v Mikulově od doby, kdy panství získal rod Dietrichsteinů, až do začátku druhé světové války. Ve svých hlavních částech se zabývá zámeckou divadelní kulturou, školským divadlem, kočovnými společnostmi, které do města přijížděly a v neposlední řadě také zrodem měšťanské kultury.

Při založení Masarykovy univerzity byly na její filozofické fakultě nejsilněji zastoupeny historické obory. Letošní sté výročí nabízí jedinečnou příležitost ohlédnout se za proměnami, jimiž historické obory během prvního století existence univerzity prošly. Z historického semináře se postupně oddělovaly a vedle něj také vznikaly další semináře a ústavy s úzkou vazbou k historii i jejím postupům - dějiny umění, archeologie, muzeologie, archivnictví a pomocné vědy historické, etnologie. Autory předkládané publikace vedla snaha odpovědět na otázky, jaký byl význam jmenovaných brněnských seminářů v dějinách vědy a vzdělanosti v domácím a mezinárodním kontextu, jaké osobnosti v Brně vyrostly či jaké vnější vlivy působily na institucionální utváření historických oborů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Publikace je proto rozdělena do tří částí: Institucionální vývoj; Osobnosti; Tradice, inovace a projekty. V této perspektivě sledují autoři vývoj dnešního Historického ústavu, Semináře dějin umění, Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, Ústavu evropské etnologie a Ústavu archeologie a muzeologie v proměnách dějin českých zemí od vzniku samostatného Československa až do současnosti.

Hlavním cílem monografie je demonstrovat různé přístupy v uvažování při řešení slovních úloh nadanými žáky 1. a 2. stupně základní školy. První část monografie je teoretická a zabývá se problematikou nadaných žáků definicí nadání, možnostmi identifikace nadaných žáků, druhy nadání, problémy nadaných žáků ve školní praxi. V praktické části je věnována pozornost teorii různých strategií při řešení určitých typů matematických úloh, jako jsou úlohy rovnicového typu či logické úlohy.

Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky problematikou digitálních kompetencí tímto způsobem zabývá. V tomto ohledu představuje předložený text důležitý příspěvek k širší celospolečenské diskusi o daném rámci i o digitálních kompetencích jako takových. Kniha sleduje různé perspektivy filosofické, pedagogické, sociologické i informačně vědní. Snaží se být na jedné straně dostatečně přístupná širšímu okruhu čtenářů, ale současně nechce opustit odborné interdisciplinární nahlédnutí celého tématu. Z textu je patrné, že stát se digitálně kompetentním občanem je úkolem pro každého jedince ve společnosti.

Autorský tým šesti historiků popularizační formou za doprovodu unikátních fotografií a obrazových materiálů vypráví "příběh univerzity". Přibližuje jej v souvislosti s proměnami domácího vysokého školství a vědeckého a technického vývoje a s osudy několika generací v politických turbulencích 20. století. V knize se např. dozvíte: o Proč otázka založení brněnské univerzity vyvolala před rokem 1918 demonstrace i krveprolití. o Co spojovalo mladou univerzitu se skladatelem Leošem Janáčkem. o Proč se řada členů profesorského sboru zapojila do odboje a co se za protektorátu odehrávalo na uzavřených fakultách. o Jak se měnily univerzitní a studentské festivity od promoci a Majálesů po nucené oslavy Prvního máje. o Jak vypadal každodenní život studentů za první republiky i normalizace. o Za jakých podmínek na univerzitu pronikaly první počítače. o Jak se zrodila univerzitni polární základna na pobřeží ostrova Jamese Rosse v Antarktidě. o Že univerzita otvírá své brány i školákům a seniorům. o Kterých výzkumných úspěchů univerzity posledních let si nejvíce všímala média. Autoři představují druhou českou univerzitu v kontextu města Brna i v rámci "velkých" dějin. Vysoké školy stály vždy v popředí politického zájmu a ve zvratech 20. století se příslušníci Masarykovy univerzity často exponovali. Příběh jedné instituce může sloužit jako zrcadlo celé společnosti.

Monografie se věnuje zkoumání češtiny Bedřicha Smetany (18241884). Tento významný hudební skladatel žil v období, které je v pracích o vývoji češtiny označováno jako obrozenské a poobrozenské, tedy v době, pro niž je z jazykového hlediska charakteristické nahrazení němčiny češtinou ve funkci vyšší komunikační variety a formování normy novodobého spisovného jazyka. V popředí zájmu publikace stojí především otázka, jak tuto normu zvládali doboví mluvčí, kteří byli vzdělaní, ale přitom s češtinou nebyli profesně svázáni (jako např. literáti či publicisté). Monografie prostřednictvím rozboru pravopisné, gramatické a doplňkově také lexikální stránky Smetanovy korespondence ukazuje, v čem je Smetanovo vyjadřování prototypické, v čem je naopak specifické, a současně se snaží přispět k poznání konstituujícího se spisovného jazyka 2. poloviny 19. století.

Kniha přináší poprvé v dějinách novodobé české germanistické medievistiky česky psané přehledy děje vybraných literárních děl německého středověku včetně charakteristiky hlavních postav a jejich vztahu k lásce a smrti. Má sloužit čtenářům, kteří chtějí hlouběji proniknout do spletitých dějů hrdinské epiky, dvorského románu a novely, středověkých milostných básní či středověké vrcholné prózy z německojazyčného prostředí. Podává základní informace o autorech a o ději těchto děl a doplňuje je ukázkami z nich v originálním jazyce a v překladech, které až na výjimku děl Píseň o Nibelunzích a Oráč z Čech jsou do češtiny v moderní době převedeny poprvé.

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931-2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud. Bořivoj Srba působil v 50. letech jako dramaturg Divadla bratří Mrštíků, v 60. letech měl jako hlavní dramaturg činohry Státního divadla zásadní podíl na vytvoření linie politického divadla inspirovaného B. Brechtem a byl rovněž jedním ze zakladatelů Divadla Husa na provázku. Cílem publikovaných rozhovorů je nejen připomenout Srbovy vzpomínky na vlastní tvůrčí období v brněnských divadlech, ale také jeho uvažování o divadle, kterému se po celý život věnoval ve svých historických a teoretických publikacích (především období české meziválečné divadelní avantgardy a divadlo v období 2. světové války) a o němž přednášel na akademické půdě (FF MU, DiFa JAMU). Vydané rozhovory jsou doplněny vzpomínkovými texty vybraných přátel a Srbových studentů (Miloš Štědroň, Andrea Jochmanová, Veronika Valentová), které pomáhají dotvářet představu o významu osobnosti tohoto teatrologa. Bořivoj Srba se počátkem 90. let výrazně zasloužil o obnovení samostatného pracoviště pro výuku oboru divadelní vědy na Filozofické fakultě MU Ústavu divadelní a filmové vědy, jejž poté v letech 1993-2000 vedl.

Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Téma digitálního informačního kurátorství kniha zařazuje také do kontextu informační vědy, andragogiky, digitálních knihoven a dalších souvisejících témat. Úvodní teoretické vymezení postupně přechází do oblasti konkrétních vzdělávacích doporučení. Od knihovnického pojetí tak postupně přechází v univerzální edukační přístup.

Ve třetím svazku edice Munice sestoupíme ke kořenům ekonomické organizace naší společnosti. Oprášíme klíčové téma, které v posledním století leželo poněkud ladem: vztah hodnoty a ceny. Kniha přináší odpovědi na otázky: Proč vyjadřujeme cenu v penězích? Má stát ručně šitá košile násobně více než košile ušitá na stroji? Jak tvořil své ceny Baťa? Souvisí cena kávy s cenou kytary? Proč jsou diamanty dražší než voda? Jak vysoká či nízká musí být cena, aby byla nespravedlivá? Je trh nemorální? Na kterém typu informací lze vydělávat čestně? Proč nejsou vynikající učitelé placeni stejně jako špičkoví fotbalisté? Jsou ekonomové cyničtí? Autorka Ing. Hana Lipovská je výraznou představitelkou nastupující generace českých ekonomů. Působí na Katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Bezpečné chování doplněné technickými a právními nástroji je základem ochrany proti informačním útokům, se kterými se v současné informační společnosti setkáváme neustále. Bezpečnost v internetovém prostředí i při práci s neelektronickými informacemi je součástí primárního vzdělávání. Knihovny a další instituce mohou školy podpořit svou expertízou v práci s informacemi a lekcemi pro žáky. Monografie, kterou předkládáme čtenáři, představuje odborné vymezení obsahu a způsobu vzdělávání žáků základních škol, a nejen jich, v informační bezpečnosti včetně zdůvodnění jeho potřebnosti. Na teoretická východiska navazuje popis jejich praktického uchopení v podobě lekcí pro každý ročník základní školy. Koncepce výuky informační bezpečnosti byla formována pomocí akčního výzkumu, který během šesti let realizovala autorka ve spolupráci s různými školami a knihovnami.

Kniha přináší reflexi vybraných problémů vzdělávání, a to formou kratších textů spadajících do žánru nedělních krasořečí. Ty se mají vyznačovat povedeným jazykovým provedením, mají zpracovávat podstatné problémy či dilemata oboru a mají mít šťastný konec. Tato sbírka obsahuje deset krasořečí zastřešených tématem obratů a vyvažování ve výchově a vzdělávání týkají se školy, školního vzdělávání, kurikula, vyučování a učení, pedagogických profesí a zejména učitelství. Kniha je určena pro širší veřejnost nikoliv nezbytně odbornou.

Josefovské a Křtinské údolí jsou unikátním krajinným jevem, jehož studium umožňuje pochopit dlouhý vývoj Moravského krasu. Na pomalou procházku zve interdisciplinární průvodce sestavený týmem odborníků pod vedením prof. Rudolfa Musila, mezinárodně uznávaného paleontologa a geologa. Zasvěcený výklad, doplněný množstvím fotografií, map a tabulek, ocení zájemci o geologii, speleologii, botaniku a zoologii, ale i ti, které lákají spíše obory společenské, jako je archeologie a historie. Netradiční průvodce totiž poprvé přináší komplexní popis lokalit v obou částech údolí i blízkém okolí. S vzácnou trpělivostí ukazuje poutníkům, s čím se v tomto kraji mohou setkat v současnosti a co zde bylo k vidění a nalezení v dobách minulých.

Sto let germanistiky v Brně, to je sto let zápasu o profil oboru jazykové oblasti, která je nám historicky i geograficky z filologických disciplín nejbližší. I proto se otázky spojené s oborem hned od počátku dotýkaly identity univerzity, města i celé země. Po druhé světové válce pak germanistika vystavěla mosty i ke vzdálenějším oblastem, jako jsou skandinavistika a nederlandistika. Text zachycuje nikdy nekončící snahu realizovat nové a adekvátnější metody výuky či sdílení kompetencí v proměňujících se společenských podmínkách jednoho století tak, jak se odrážejí v medailonech osobností přímo i nepřímo spjatých s germanistikou. Život a dílo zakladatele profesora Antonína Beera a jeho následovníků, aktivity profesora Josefa B. Michla, který otevřel okna germanistiky směrem k severu, stejně jako práce paní E. Máčelové, na niž navazuje současná nizozemština, pevně zakotvená v evropské síti oboru. Použité fotografie dokumentují také činnost zahraničních lektorů a kontakty s významnými představiteli světové germanistiky.