Masarykova univerzita strana 9 z 14

Sto let germanistiky v Brně, to je sto let zápasu o profil oboru jazykové oblasti, která je nám historicky i geograficky z filologických disciplín nejbližší. I proto se otázky spojené s oborem hned od počátku dotýkaly identity univerzity, města i celé země. Po druhé světové válce pak germanistika vystavěla mosty i ke vzdálenějším oblastem, jako jsou skandinavistika a nederlandistika. Text zachycuje nikdy nekončící snahu realizovat nové a adekvátnější metody výuky či sdílení kompetencí v proměňujících se společenských podmínkách jednoho století tak, jak se odrážejí v medailonech osobností přímo i nepřímo spjatých s germanistikou. Život a dílo zakladatele profesora Antonína Beera a jeho následovníků, aktivity profesora Josefa B. Michla, který otevřel okna germanistiky směrem k severu, stejně jako práce paní E. Máčelové, na niž navazuje současná nizozemština, pevně zakotvená v evropské síti oboru. Použité fotografie dokumentují také činnost zahraničních lektorů a kontakty s významnými představiteli světové germanistiky.

Při založení Masarykovy univerzity byly na její filozofické fakultě nejsilněji zastoupeny historické obory. Letošní sté výročí nabízí jedinečnou příležitost ohlédnout se za proměnami, jimiž historické obory během prvního století existence univerzity prošly. Z historického semináře se postupně oddělovaly a vedle něj také vznikaly další semináře a ústavy s úzkou vazbou k historii i jejím postupům - dějiny umění, archeologie, muzeologie, archivnictví a pomocné vědy historické, etnologie. Autory předkládané publikace vedla snaha odpovědět na otázky, jaký byl význam jmenovaných brněnských seminářů v dějinách vědy a vzdělanosti v domácím a mezinárodním kontextu, jaké osobnosti v Brně vyrostly či jaké vnější vlivy působily na institucionální utváření historických oborů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Publikace je proto rozdělena do tří částí: Institucionální vývoj; Osobnosti; Tradice, inovace a projekty. V této perspektivě sledují autoři vývoj dnešního Historického ústavu, Semináře dějin umění, Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, Ústavu evropské etnologie a Ústavu archeologie a muzeologie v proměnách dějin českých zemí od vzniku samostatného Československa až do současnosti.

Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život českých obecných menšinových škol v období první Československé republiky v širším společensko-historickém kontextu. Každodenní život těchto škol přitom autor sleduje v politickém okresu Ústí nad Labem, který se nacházel v období první republiky v česko-německé jazykově smíšené oblasti. Výsledky výzkumu prezentované v této monografii přinášejí nové, dosud nikde nepublikované, poznatky z každodenního života českých menšinových škol. Odhalují například problémy, se kterými se tyto školy musely potýkat v různých oblastech života škol, i strategie, které zástupci českých škol volili při řešení těchto problémů.

Čtvrtý svazek se soustředí na identifikační potenciál kyseliny deoxyribonukleové, nositelky dědičné informace. Jak nám analýza DNA pomáhá při hledání pachatelů trestných činů, obětí katastrof, ztracených příbuzných či dávných předků?

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931-2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud. Bořivoj Srba působil v 50. letech jako dramaturg Divadla bratří Mrštíků, v 60. letech měl jako hlavní dramaturg činohry Státního divadla zásadní podíl na vytvoření linie politického divadla inspirovaného B. Brechtem a byl rovněž jedním ze zakladatelů Divadla Husa na provázku. Cílem publikovaných rozhovorů je nejen připomenout Srbovy vzpomínky na vlastní tvůrčí období v brněnských divadlech, ale také jeho uvažování o divadle, kterému se po celý život věnoval ve svých historických a teoretických publikacích (především období české meziválečné divadelní avantgardy a divadlo v období 2. světové války) a o němž přednášel na akademické půdě (FF MU, DiFa JAMU). Vydané rozhovory jsou doplněny vzpomínkovými texty vybraných přátel a Srbových studentů (Miloš Štědroň, Andrea Jochmanová, Veronika Valentová), které pomáhají dotvářet představu o významu osobnosti tohoto teatrologa. Bořivoj Srba se počátkem 90. let výrazně zasloužil o obnovení samostatného pracoviště pro výuku oboru divadelní vědy na Filozofické fakultě MU Ústavu divadelní a filmové vědy, jejž poté v letech 1993-2000 vedl.

Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia. Její první část přináší pohled na dějiny klasických studií v Brně v širším kontextu historie fakulty a společenského dění vůbec, a to zejména prostřednictvím přímého svědectví archivních pramenů a vzpomínek pamětníků. Druhou část publikace tvoří reedice studie Františka Novotného, prvního ředitele semináře, Gymnasion aneb úvahy o řecké kultuře. Tato studie byla tiskem vydána naposledy v roce 1922. Odbornou i laickou veřejnost seznamuje s pojmy, na nichž, aniž si to uvědomujeme, stojí celá naše civilizace.

Monografie Josef Dobrovský. Hungarista a ugrofinista se nezabývá pouze úzce jazykovými otázkami hungaristických a ugrofinistických studií zakladatele vědecké slavistiky a bohemistiky Josefa Dobrovského, nýbrž jeho celkovým vztahem k ugrofinským národům, zvláště k jejich jazyku a historii a kultuře. Autor vychází ze svého širšího kulturně-politického a kulturně-historického přístupu k hungaristice a ugrofinistice. Na rozdíl od jejich výlučně lingvistického pojetí v nich spatřuje obory, jež se zabývají jazykem, kulturou a dějinami ugrofinských národů, ať už v užším středoevropském rámci (hungaristika), anebo v širokém rámci eurasijském (ugrofinistika).

Univerzita bez vlastního nakladatelství je jako katedrála bez varhan: planá a němá. Masarykova univerzita své nakladatelství má, počtem vydaných publikací dokonce patří k největším ve střední Evropě. Neúnavně šíří univerzitní vědění a étos nejen prostřednictvím knih, ale na všech dnes myslitelných nosičích. Barevné panoráma činnosti Nakladatelství Munipress i historické ohlédnutí přináší tato jubilejní publikace. Je věnována stému výročí založení Masarykovy univerzity a všem umlčovaným autorům v jejích dějinách.

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Brožura Ústav slavistiky. Východiska a perspektivy obsahuje celkem deset příspěvků, jejichž autory jsou členové ústavu. Její součást tvoří také obrazová příloha. Názorně text doplňuje a odkazuje k stěžejním osobnostem působícím na ústavu, stejně jako k významným událostem, které se na ústavu konaly v průběhu posledních let. Úvodní studie vedoucího Ústavu slavistiky Iva Pospíšila pojednává o formování brněnské slavistiky, okolnostech založení ústavu a také o významných slavistech, kteří slavistiku na Masarykově univerzitě formovali, např. Sergij Vilinskij, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský a mnozí jiní. Aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur se věnuje Aleš Brandner. Více o metodologickém zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky přináší další studie Iva Pospíšila. Studie Halyny Myronové a Petra Kaliny mapují dějiny a současný stav ukrajinistiky na Masarykově univerzitě. Pavel Krejčí poukázal na důležité místo, jež na Ústavu slavistiky zaujímají balkanistika a jihoslovanské jazyky a literatury. Dějiny a současnost v rámci výzkumu historie, kultury a literatury jihoslovanských národů hodnotí studie Václava Štěpánka. Krátkou historii brněnské slovakistiky shrnuje a na nové směrování brněnské sorabistiky poukazuje opět studie z pera Iva Pospíšila. Dějiny brněnské polonistiky ve své studii podrobně popisuje Roman Madecki. Závěrečná studie Josefa Šaura ve spoluautorství s Ivem Pospíšilem zachycuje zaměření, perspektivy i úskalí oboru filologicko-areálová studia.

Zatímco v muzeích a knihovnách má pořádání výstav dlouhou tradici, v archivech jde o poměrně nový jev. Publikace se věnuje výstavní prezentaci v prostředí archivu z teoretického i praktického hlediska. První část je věnována kulturnímu dědictví a jeho legislativnímu ukotvení v České republice, druhá část obsahuje stručný úvod do muzeologie jako vědecké disciplíny s důrazem na teoretický a metodologický základ k muzejnímu výstavnictví. Třetí část je věnována všeobecným pravidlům přípravy a realizace výstavy. Čtvrtá část představuje hlavní specifika výstavnictví v prostředí archivu s důrazem na právní a technologické aspekty výstav v archivu.

Předložený učební text zahrnuje významné části anatomie člověka soustavu gastrointestinální, dýchací, močovou, pohlavní, kardiovaskulární a soustavu žláz s vnitřní sekrecí. Je nezbytným základem pro zvládnutí zkoušky z anatomie.

Publikace je určena pro studenty navazujícího magisterského oboru Intenzivní péče. Svým zaměřením mohou skripta oslovit také sestry z praxe i širší odbornou veřejnost. Obsahem je péče o pacienty s akutním selháním ledvin. kteří jsou hospitalizování na pracovištích intenzivní medicíny. Dále zde čtenář může dohledat sjednocené ošetřovatelské postupy dle aktuálních doporučení medicíny založené na důkazech, týkající se např. katetrizace močového měchýře, péče o urostomie atd. Cílem publikace je poskytnout nejdůležitější informace vycházející z nejnovějších doporučení vedoucích ke zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.